„Všech se zmocnila bázeň a oslavovali Boha a říkali: ‚Povstal mezi námi velký prorok‘ a ‚Bůh obrátil svou pozornost ke svému lidu‘. A toto poselství se rozšířilo do celé Judeje a celé okolní krajiny.“ Ježíš byl zjevně velkým prorokem od Boha. — Luk. 7:13–17.

ZASLÍBENÝ MUŽ, KTERÝ ČINÍ ZÁZRAKY?

O patnáct set roků dříve konal Boží mocí ohromující zázraky prorok Mojžíš. Rozdělil dokonce Rudé moře, aby celý izraelský národ prošel suchou nohou. Byl však prorokován příchod ještě většího činitele zázraků. Mojžíš řekl pod Boží inspirací: „Proroka jako jsem já, z tvého vlastního středu, z tvých bratrů, toho ti vzbudí Jehova, tvůj Bůh — jemu byste měli naslouchat.“ (5. Mojž. 18:15) Proto bylo v prvním století otázkou: ‚Je tento Ježíš z Nazaretu Božím prorokem, jehož příchod byl předpovězen?‘

Jan Křtitel věřil, že jím Ježíš je. Viděl, jak na Ježíše sestupuje Boží duch, když ho před necelými dvěma roky pokřtil v řece Jordánu. (Jan 1:32–34) Nyní byl Jan v žaláři, uvězněn už asi rok Herodem Antipou, protože veřejně odhalil jeho cizoložný poměr, který měl s manželkou svého bratra.

V žaláři tedy „Janovi jeho učedníci podali o všem zprávu“, a to zejména o vzkříšení vdovina syna. Když tuto zprávu slyšel, „Jan si tedy předvolal nějaké dva ze svých učedníků a poslal je k Pánovi, aby řekli: ‚Jsi ten Přicházející, nebo máme očekávat jiného?‘ “ — Luk. 7:18, 19; Mat. 11:2, 3.

To neznamenalo, že by Jan pochyboval, že Ježíš je zaslíbeným prorokem. Ale když slyšel tuto pozoruhodnou zprávu o navrácení vdovina syna k životu, přál si dostat přímo od Ježíše slovní prohlášení o jeho mesiášské totožnosti. Byl by se rád dozvěděl, má-li přijít ještě někdo, jakýsi následovník, který by dokončil splňování všech věcí, které měl podle předpovědi vykonat Boží Mesiáš.

Dva Janovi učedníci přišli k Ježíšovi a přednesli mu Janovu žádost. Dále záznam říká: „V tu hodinu [Ježíš] vyléčil mnohé z nemocí a obtížných chorob a od zlých duchů a daroval mnoha slepým zrak. Proto odpověděl a řekl těm dvěma: ‚Jděte, podejte Janovi zprávu o tom, co jste viděli a slyšeli: slepí přijímají zrak, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni a hluší slyší, mrtví jsou kříšeni, chudým se vypráví dobré poselství. Šťastný je ten, kdo o mne neklopýtá.‘ “ — Luk. 7:20–23.

To byla pro Jana jistě povzbudivá zpráva. Byl to důkaz, že Ježíš skutečně koná pozoruhodné skutky, jimiž se měl vyznačovat prorok předpovězený Mojžíšem. Ještě nikdy neprojevil člověk takovou zázračnou moc! Jan tedy sice zůstával v žaláři, ale měl ujištění, že Ježíš je tím jediným prorokem, který splňuje, co Mojžíš předpověděl.

Je to zcela nesporné. I nad smrtí je možné zvítězit, jako v případě mrtvého syna vdovy z Naim.

Co to znamená pro nás?

AČKOLI dnes není žádný Boží prorok činící zázraky, který by mohl křísit mrtvé, přece se můžeme zcela spolehnout na to, že našim drahým zemřelým bude brzy vrácen život.

Krátce před návštěvou v Naim, když se Ježíš časně zjara roku 31 n. l. v Jeruzalémě účastnil židovského pasach, učinil pozoruhodný slib ohledně vzkříšení mrtvých. Do té doby zřejmě nikoho nevzkřísil. Přesto řekl: „Jako totiž Otec křísí mrtvé a obživuje je, tak i Syn obživuje ty, které chce. Jako má tedy Otec život sám v sobě, tak