14. a) Když Ježíš přistupoval k „ovčinci“, hledal jen přirozené Židy nebo jiné lidi všeobecně? b) Jak mohl pastýř na Středním východě k sobě přivolat jednotlivou ovci?

¹⁴ Ten si proto zasloužil, aby jej „vrátný“ vpustil do obrazného „ovčince“, uspořádání abrahámovské smlouvy. Byl to pravý pastýř a nepřišel hledat Židy nebo nějaké jiné lidi všeobecně, ale ty, kteří budou reagovat na příležitost stát se s ním částí složeného ‚Abrahámova semene‘, jehož prostřednictvím má přijít požehnání všem národům. Většina přirozených Židů jej zavrhla, ale ostatek tělesných Židů jej skutečně přijal. To byly „ovce“, které naslouchaly jeho hlasu. A tak když volal „své ovce jménem“, reagovaly a on je vyvedl na pastvinu. Na Středním východě pastýř obvykle dával každé ze svých ovcí jednotlivě jméno.

15. a) Jak zavolá pastýř celé stádo najednou? Proč se ovce nedají svést, aby šly za někým „cizím“? b) Kdo se má dnes řídit tímto bezpečným příkladem?

¹⁵ Když však pastýř chtěl k sobě svolat celé stádo najednou, vykřikl pro všechny a tento zvuk zněl jako dr-r-r-r-r-rt, a to v určité výšce a určitou silou hlasu, což jiní pastýři nemohli napodobit. A tak, „když všechny své vlastní vypustil, jde před nimi a ovce ho následují“, protože poznají jeho nenapodobitelný hlas. Mají natolik vnímavý sluch, že mohou poznat „cizí“ a napodobitele. Nedají se oklamat a nejdou za takovými podezřelými a snad i zlomyslnými „cizími“. To je dobrý příklad, jímž se mají přesně řídit ti, kteří se podobají ovcím a tvoří „malé stádo“, jemuž větší Abrahám podle svého zalíbení a schválení dává království.

16. Proč Židé nepochopili význam přirovnání, když k nim Ježíš mluvil o pastýři a o jeho stádu?

¹⁶ Rozumíme dnes významu toho, o čem Ježíš tehdy mluvil? Nevěřící Židé, kteří byli v uspořádání smlouvy Zákona, nepochopili, čemu odpovídá Ježíšovo přirovnání. Zpráva o tom říká: „Ježíš jim vyprávěl toto přirovnání, ale oni nepoznali, co znamená to, co jim říkal.“ (Jan 10:6) Neznali hlas mesiášského pastýře a on neznal je a nevolal je jejich osobním jménem. Sami si způsobili slepotu, následkem které jej nepoznali. Nebuďme jako oni.

„DVEŘE PRO OVCE“

17. K čemu jinému v souvislosti s ovčincem přirovnal Ježíš sám sebe podle slov u Jana 10:7–10?

¹⁷ Na tomto místě Ježíš změnil osoby, o nichž mluvil, aby znázornil jinou důležitou stránku této věci. „A tak Ježíš řekl znovu: ‚Vpravdě, vpravdě vám říkám: Já jsem ty dveře pro ovce. Všichni ti, kteří přišli místo mne, jsou zloději a lupiči; ale ovce jim nenaslouchaly. Já jsem ty dveře; kdokoli vchází skrze mne, bude zachráněn a bude vcházet a vycházet a najde pastvu. Zloděj nepřichází, leda aby kradl, zabíjel a ničil. Přišel jsem, aby měly život a mohly jej mít v hojnosti.‘ “ — Jan 10:7–10.

18. a) Kdo se na zemi pokouší jednat jako vrátný pro Ježíše, který je jako symbolické „dveře“? b) O které třídě Ježíš řekl, že bude charakteristickým rysem „skonávání systému věcí“? Slouží tato třída jako vrátný pro Ježíše, který je jako „dveře“?

¹⁸ Povšimněme si, že Ježíš nemluví v této souvislosti o „vrátném“, když mluví o sobě jako o „dveřích“. Nemluví o tak zvaném „zástupci Kristovu“, o hlavě nějaké náboženské sekty, o někom, kdo by si činil nárok na neomylnost. Ježíš řekl: „Já jsem ty dveře pro ovce.“ A o několik měsíců později dodal prohlášení: „Já jsem cesta, pravda a život. Žádný nepřichází k Otci, jen skrze mne.“ (Jan 14:6) Přitom nelze pustit ze zřetele, že Ježíš předpověděl „věrného a rozvážného otroka“, kterého jeho pán „ustanoví. . . nade vším svým majetkem“, když pronášel své rozsáhlé proroctví o „znamení své přítomnosti a skonávání systému věcí“. (Mat. 24:3, 45–47) To se však vztahuje na třídu „otroka“, na jeho věrné a rozvážné následovníky, jimž svěří dohled nad svým viditelným majetkem na zemi, obzvláště během tohoto „skonávání systému věcí“. Z této třídy „otroka“ se však tímto jmenováním nestává Ježíšův „vrátný“.

19. Jak velké „stádo“ tvoří ti, kteří jsou v „ovčinci“ podobném uspořádání abrahámovské smlouvy? Jakým způsobem mohou vstoupit do záchrany?

¹⁹ Ježíš je v obrazném smyslu jako „dveře“ pro ty své následovníky podobající se ovcím, kteří jsou spolu s ním učiněni částí ‚Abrahámova semene‘. Jsou tedy v „ovčinci“ uspořádání abrahámovské smlouvy. Společně tvoří obrazně řečeno jen „malé stádo“, pouhých 144 000, kteří jej mají jako pastýře. Tvoří jakoby 12 kmenů duchovního izraele a stojí na duchovní hoře Siónu s Ježíšem Kristem, „Beránkem“ Božím. (Luk. 12:32; Zjev. 7:1–8; 14:1–5) Za svou záchranu vděčí nebeskému dědictví, nikoli nějakému Kristovu zástupci, ale tomu, který je „dveřmi pro ovce“. Ježíš totiž řekl: „Kdokoli vchází skrze mne, bude zachráněn a bude vcházet a vycházet a najde pastvu.“ (Jan 10:9) Apoštol Pavel mluví za „malé stádo“ s nebeskou nadějí, když se zmiňuje o ‚našem Pánu Ježíši Kristu, skrze něhož jsme také vírou získali přístup do této nezasloužené laskavosti, v níž nyní stojíme; a jásejme na základě naděje na Boží slávu‘. — Řím. 5:1, 2; Ef. 2:18; 3:12.

20. Jak se Jehovův nižší pastýř liší od „falešných Kristů a falešných proroků“, kteří přišli „místo“ něj?

²⁰ Ve svém proroctví o „skonávání systému věcí“ předpověděl Ježíš, že povstanou „falešní Kristové a falešní proroci“ s velkou schopností klamat. Ti přišli „místo“ pravého Krista, a oklamaní lidé, kteří následovali takové podvodníky, byli v náboženském ohledu uloupeni, zabiti a duchovně, ne-li doslova, zničeni. (Mat. 24:3, 24, 25; Jan 10:8, 10) Ježíš naproti tomu přišel jako zachránce života, aby dal lidským tvorům možnost radovat se ze života hojnější měrou než nyní, radovat se věčně ze života v dokonalosti a v rámci opatření, která pro bezpečnost učinil velký Pastýř všech, Jehova Bůh. Toužíme-li tedy získat věčný život jako Boží „ovce“, musíme nyní následovat jeho obětavého nižšího pastýře, Ježíše Krista.

„Znamenitý pastýř“ a jeho „jiné ovce“

„A mám jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince; i ty musíme přivést.“ — Jan 10:16.

1. Jak se „znamenitý pastýř“ liší od „nádeníka“?

ZNAMENITÝ pastýř se liší od nádeníka, jenž má zájem jen o plat, který má dostat. Ježíš řekl: „Já jsem znamenitý pastýř; znamenitý pastýř se vzdává své duše ve prospěch ovcí. Nádeník, který není pastýřem a kterému ovce nepatří jako jeho vlastní, spatří přicházejícího vlka, opouští ovce a prchá — a vlk je uchvacuje a rozhání –, protože je to nádeník a nepečuje o ovce.“ — Jan 10:11–13.

2. a) Na co ze svých vlastních zážitků poukazoval Ježíš slovy, že „znamenitý pastýř se vzdává své duše ve prospěch ovcí“? b) K čemu všeobecně sloužilo to, že se Ježíš vzdal své lidské duše?

² Pasení ovcí na pastvinách bylo tehdy na Středním východě spojeno s nebezpečím. Vzpomínáme si, jak chlapec David jako pastýř musel kdysi zabít medvěda a lva, aby zachránil život ovcí svého otce Jesseho.