ovcí: „Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přijde, v žádném případě neodeženu.“ — Luk. 12:31, 32; Jan 6:37.

²⁰ Proto v péči znamenitého pastýře mohou ti, kteří k němu přicházejí, očekávat pomoc a vedení v každé životní záležitosti, navíc s nadějí na věčný život. Co může být lepšího než vytvořit si pěkný vztah k Bohu a jeho Synovi? Ale jak je možno v každodenních životních záležitostech dokázat, že tento pěkný vztah, tento důvěrný, vřelý, bezpečný poměr je opravdu skutečností?

Může nám pomáhat vztah k Bohu již dnes?

„Jehova je blízký všem, kteří jej vzývají, . . . a uslyší jejich volání o pomoc a zachrání je.“ — Žalm 145:18, 19.

1, 2. Jak nám Davidova slova popisují znamenité postavení člověka, který má důvěrný vztah k Bohu?

KRÁL DAVID, který byl také prorokem, mluvil o štěstí člověka, jemuž Bůh počítá „spravedlnost bez skutků“: „Šťastni jsou ti, jimž byly prominuty bezzákonné skutky a jejichž hříchy byly přikryty; šťastný je muž, kterému Jehova rozhodně nepřičte hřích.“ (Řím. 4:6–8; Žalm 32:1, 2) Takovému člověku jsou odpuštěny jeho hříchy — je čistý v Božích očích. Jehova jej přijímá jako důvěrného přítele a dívá se na něj, jako by nebyl nespravedlivý, protože nespravedlnost působí oddělení od Boha.

² Když mluvil o znamenitosti takového postavení před Bohem, David řekl: „Žehnej Jehovovi, má duše, a nezapomínej na všechno jeho konání, tomu, který odpouští všechna tvá provinění, který uzdravuje všechny tvé neduhy, který žádá zpět tvůj život ze samotné jámy, který tě korunuje milující laskavostí a projevy milosrdenství, který uspokojuje tvůj celý život tím, co je dobré; tvé mládí se stále obnovuje jako u orla.“ — Žalm 103:2–5.

BOŽÍ PŘÁTELÉ

3. a) Jakým důvěrným výrazem se mohou na Boha obracet ti, jejichž hříchy jsou odpuštěny skrze Kristovu oběť? b) Jak si jednotlivec může zachovat toto postavení?

³ Takový člověk se může obracet na Boha jako na Otce. (Mat. 6:9) Když chybuje a hřeší, jako ostatně všichni nedokonalí lidé, může — když shledal, že tak jednal — prosit Boha o odpuštění a očištění a přitom si zachovat své správné postavení. Apoštol Jan o tom napsal: „Jestliže prohlašujeme: ‚Nemáme hřích‘, svádíme sami sebe a pravda není v nás. Když vyznáváme své hříchy, on je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil naše hříchy a očistil nás od každé nespravedlnosti.“ — 1. Jana 1:8, 9.

4. Jak projevil Kristus důvěrný vztah k těm, kteří byli jeho učedníky?

⁴ Jak může v každodenním životě důvěrný vztah k Bohu ‚uspokojovat tvůj celý život tím, co je dobré‘? A jak vypadá takový vztah? Ježíš objasnil tento druh důvěrného vztahu, který měl k věrným apoštolům, když jim řekl: „Již vás nenazývám otroky, protože otrok neví, co dělá jeho pán. Ale nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám dal vědět všechno, co jsem slyšel od svého Otce.“ (Jan 15:15) Dále „se