„Klíče království“ a „velký zástup“
1. Jaké vznikají otázky vzhledem k tomu, zda Filip žil v roce 36 n. l. v Cesareji?
ROKU 36 n. l. se stala v Cesareji na východním pobřeží Středozemního moře význačná událost křesťanských dějin. Nevíme jistě, zda tam tehdy žil evangelista Filip. Jestliže však ano, proč nebyl použit ve spojitosti s jistým důstojníkem tak zvaného italského oddílu, který tam měl posádku? Filip předešel apoštola Petra v křesťanské činnosti v Samaří, tak proč ne nyní v Cesareji v roce 36 n. l.? Inspirované Písmo nám dává odpověď.
2. Kdy byla zrušena mojžíšovská smlouva Zákona a jak dlouho pokračovala přednostní péče věnovaná obřezaným Židům?
2 Smlouva Zákona, kterou zprostředkoval Mojžíš mezi Jehovou Bohem a Izraelem na hoře Sinaj v Arábii, byla zrušena na základě smrti Ježíše Krista, potomka Abraháma a krále Davida. To bylo tři a půl roku po Ježíšově křtu ve vodě a pomazání duchem v roce 29 n. l. Přesto Jehova dále poskytoval přednostní péči přirozeným Židům a Samaritánům, a to během období tří a půl let, aby splnil proroctví u Daniela 9:24–27a. Tento „týden“ neboli období sedmi let končilo v sedmém lunárním měsíci (tišri) roku 36 n. l. Od té doby měli být Izraelité pocházející od Abraháma postaveni duchovně na roveň lidem z nežidovských národů, neobřezaným pohanům. Pak skončilo přednostní postavení Židů u Abrahámova Boha! Jak se to v roce 36 n. l. projevilo?
3. a) Kde byl v té době apoštol Petr a proč? b) Proč byl Petr kritizován obřezanými židovskými křesťany v Jeruzalémě pro své neobvyklé jednání?
3 V té době přišel Petr na výslovnou žádost místního křesťanského sboru do přístavního města Joppe a vzkřísil z mrtvých dobročinnou židovskou křesťanku Dorkas. Zůstal tam několik dnů u koželuha Šimona. (Sk. 9:36–43) Tehdy byl neobřezaný pohan nežádoucím společníkem Žida, asi stejně tak jako člověk vyloučený ze sboru Božího lidu. (Mat. 18:17) Až do té doby tedy židovský křesťan Petr nikdy dobrovolně nevstoupil do domu neobřezaného pohana. (Tak tomu bylo nepochybně i s evangelistou Filipem.) Když tudíž později obřezaní židovští křesťané v Jeruzalémě slyšeli, že Petr vstoupil do pohanského domu, kritizovali jej a říkali, „že vstoupil do domu lidí, kteří nebyli obřezáni, a jedl s nimi“. — Sk. 11:3.
4. Jak židovský křesťan apoštol Petr vyjádřil své pocity, když vstoupil do pohanského domu v Cesareji?
4 I Petr, ačkoli byl křesťanským apoštolem již po léta, řekl hlavě domácnosti, do jejíhož domu v Cesareji se zdráhal vstoupit: „Dobře víte, že je pro Žida nezákonné, aby se připojil nebo přiblížil k člověku jiné rasy.“ (Sk. 10:28) Pohanské rasy byly považovány za poskvrněné neboli nečisté.
5, 6. Jakou skutečností obhajoval Petr své kritizované chování v Cesareji?
5 Aby se Petr obhájil, musel apoštolům a jiným obřezaným židovským křesťanům v Jeruzalémě vysvětlit určitou skutečnost. Co to bylo? Petr totiž neučinil tento skutek z vlastní vůle. Jednal v poslušnosti vůči Jehovovi Bohu.
6 Když byl Petr v domě koželuha Šimona v Joppe, dostal od Boha vidění, které mu ukázalo, že to, co Bůh nyní očistil, nemá Petr nazývat nečistým. Nato přišli do domu tři muži, kteří byli posláni italským centurionem Korneliem z Cesareje a ptali se po Petrovi. Bůh nyní řekl tomuto židovsko–křesťanskému apoštolovi, aby šel s nimi, „a vůbec nepochybuj, protože jsem je poslal“. Šest obřezaných židovských křesťanů ze sboru v Joppe šlo s Petrem po pobřeží do Cesareje. Příštího dne, když vstoupili do domu pohanského centuriona Kornelia, vysvětlil jim Kornelius, že se mu zjevil Boží anděl a řekl mu, aby poslal pro Petra do Joppe, a ten že „bude s tebou mluvit o tom, jak můžeš být zachráněn ty a celá tvoje domácnost“. — Sk. 10:1–33; 11:14.
7. Kam až došel Petr ve své řeči k pohanům v domě italského centuriona Kornelia?
7 Petr netušil, co se stane, a proto vyprávěl o pozemské službě Ježíše Krista, o jeho smrti a vzkříšení z mrtvých Boží všemocnou silou. Ve své řeči Petr nakonec prohlásil: „On je ten, kterého Bůh pověřil, aby byl soudcem živých a mrtvých. O něm svědčí všichni proroci, že každý, kdo v něj věří, získává odpuštění hříchů prostřednictvím jeho jména.“ — Sk. 10:42, 43.
8. Jak prokázal Bůh během Petrovy řeči, že nyní přijímá neobřezané věřící pohany do duchem zplozeného sboru?
8 V tom okamžiku podal Jehova důkaz, že nyní přijímá věřící pohany — i když neobřezané — do sboru duchem zplozených křesťanů, protože čteme: „Zatímco Petr ještě mluvil o těch věcech, svatý duch padl na všechny, kteří slyšeli to slovo. A věrní, kteří přišli s Petrem a byli z obřezaných, žasli, protože velkorysý dar svatého ducha byl vyléván také na lidi z národů. Slyšeli je totiž mluvit jazyky a oslavovat Boha.“ — Sk. 10:44–46.
9. Jak popisoval Petr ve své zprávě v Jeruzalémě činnost svatého ducha v Cesareji a s čím to srovnal?
9 Když Petr o tom později podával zprávu v Jeruzalémě, řekl: „Ale když jsem začal mluvit, padl na ně svatý duch jako na počátku [o letnicích 33 n. l.] také na nás. Nato jsem si vzpomněl na Pánův výrok, jak říkával: ‚Jan, ten křtil vodou, ale vy budete pokřtěni ve svatém duchu.‘ Jestliže tedy Bůh dal stejný velkorysý dar jim, jako dal i nám, kteří jsme uvěřili v Pána Ježíše, kdo jsem byl já, abych mohl bránit Bohu?“ — Sk. 11:15–17.
10. Co nyní přikázal Petr učinit s neobřezanými pohany a proč?
10 Co tedy Petr v té chvíli učinil? „Potom Petr odpověděl: ‚Může někdo [z šesti židovských křesťanů, kteří doprovázeli Petra] zakázat vodu, aby nebyli pokřtěni ti, kteří přijali svatého ducha právě jako my [obřezaní židovští křesťané]?‘ Nato jim přikázal, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista.“ — Sk. 10:46–48.
11. a) V jaké úloze mohli od té doby jednat duchem zplození pohanští věřící? Proč? b) Co stejného učinil svatý duch při třech příležitostech vzhledem ke třem různým skupinám?
11 Tak „Bůh poprvé obrátil svou pozornost k [neobřezaným] národům, aby z nich vybral lid pro své jméno“. (Sk. 15:14) Při této příležitosti — v domě neobřezaného centuriona Kornelia v Cesareji — použil Petr další z „klíčů nebeského království“, třetí klíč. Od té doby mohli být duchem pomazaní Ježíšovi učedníci Ježíšovými svědky „až do nejvzdálenější části země“. (Sk. 1:8) To, co Bůh otevřel prostřednictvím držitele klíčů Petra, zůstalo otevřeno pro celosvětové svědectví. V souladu s tím Boží svatý duch „padl“ (řecky: epipípto) na tři různé třídy věřících: 1. na 120 pokřtěných učedníků a potom na 3 000 obrácených Židů v Jeruzalémě o letnicích 33 n. l.; 2. na pokřtěné Samaritány, ale teprve po příchodu a službě apoštolů Petra a Jana; a 3. na věřící pohany shromážděné v Korneliově domě v Cesareji v roce 36 n. l. — Sk. 1:15; 2:1–4, 38, 41; 8:15–17; 10:44, 45; 11:15, 16.
OTEVÍRÁ SE CESTA „VELKÉMU ZÁSTUPU“
12. Jakou třídu od té doby Jehova vybíral a z koho?
12 Od té doby po staletí Jehova vybíral „lid pro své jméno“ z obřezaných Židů, obřezaných Samaritánů a neobřezaných pohanů. (Amos 9:12) Tento lid pro Jehovovo jméno měl mít přesně 144 000 členů, kteří měli být spojeni s Ježíšem v jeho nebeském království. — Zjev. 7:4–8; 14:1–3.
13. Co ukazoval „Pokrm pro přemýšlející křesťany“ a „Božský plán věků“ o různých podstatách a záchraně?
13 V září 1881 vydala Společnost Strážná věž publikaci „Pokrm pro přemýšlející křesťany“. Později, v roce 1886, byla vydána kniha „Božský plán věků“. Tyto dvě publikace ukazovaly, že duchovní podstata a lidská neboli pozemská podstata jsou oddělané a odlišné. Proto záchrana duchem zplozeného sboru 144 000 v nebesích se má lišit od záchrany vykoupeného lidstva pro život na rajské zemi. A přesto výkupní oběť Ježíše Krista má být základem pro oba druhy záchrany.
14. Co zdůraznila veřejná přednáška pořádaná v Los Angeles v Kalifornii v neděli 24. února 1918?
14 24. února 1918, za první světové války, promluvil veřejně v Los Angeles v Kalifornii J. F. Rutherford, prezident Biblické. a traktátní společnosti Strážná věž. Jeho přednáška měla název: „Milióny nyní žijících nikdy nezemřou“. Po první světové válce byla tato ohromující přednáška vydána v knižní formě. Tento výklad zdůraznil, že budou na zemi k spravedlnosti naklonění lidé, kteří budou ušetřeni naživu v přicházejícím dnu Božího hněvu. Přežijí do nového světa a budou mít příležitost nikdy nezemřít na zemi přeměněné v ráj.
15. Co vysvětlil v roce 1923 v Los Angeles proslov o Ježíšově podobenství o ovcích a kozlech?
15 V roce 1923 byl opět v Los Angeles pořádán sjezd a prezident Společnosti mluvil o Ježíšově podobenství o ovcích a kozlech. Písmem dokazoval, že symbolické „ovce“ tohoto podobenství jsou ti, kteří nyní, během „času konce“, prokazují různým způsobem dobro Ježíšovým duchovním neboli „znovu narozeným“ bratrům. Za odměnu mají být takoví činitelé dobra zachováni v přicházející armageddonské bitvě, a oslavený „Syn člověka“, nebeský král Ježíš Kristus, je uvede do pozemské oblasti svého tisíciletého království. (Mat. 25:31–46) To osvětlilo pozemské naděje mnoha lidem podobným ovcím, kteří činili dobro Kristovým „bratrům“, jako by to dělali přímo jemu.
16, 17. Proč to nebylo nic běžného, když o 12 let později vyvrcholil vývoj biblického porozumění?
16 Avšak vývoj tohoto postupujícího biblického porozumění vyvrcholil o 12 let později. V lidských dějinách to nebylo nic běžného. Již šestý rok trvala velká hospodářská krize. Římsko–katolický „Svatý rok“ 1933 nepřinesl zaslíbený „mír a blahobyt“. Pro srážky s etiopským císařstvím připravovala fašistická Itálie válku, a 3. října 1935 vtrhla italská vojska do císařství. Adolf Hitler byl již třetí rok diktátorem v Německu a krutě pronásledoval svědky Jehovovy. 4. října 1934 byl varován stovkami telegramů z celého světa, že Jehova zničí jeho i jeho nacistickou stranu, nepřestane-li s pronásledováním. Avšak Hitler tvrdohlavě rozhodl vyhladit toto „plemeno“ nepolitických křesťanů z německé říše.
17 Během roku 1935 měl americký prezident Franklin D. Roosevelt těžkosti s institucí, kterou založil, s NRA (National Recovery Administration [Správa národní obrody]), a jeho vláda ustupovala tlaku Katolické akce. Sovětský svaz byl ovládán „silným mužem“ Josefem Stalinem. Japonské císařství, jako agresivní odpůrce komunismu, se stalo součástí neblahého „trojspolku“ s fašistickou Itálií a nacistickým Německem, a společně vytvořily mocnosti Osy. Druhá světová válka byla v dohledu!
18. Kde pořádali svědkové Jehovovi sjezd na jaře 1935 a co bylo námětem veřejné přednášky?
18 Ačkoli v roce 1935 byly vládní záležitosti na celém světě kritické, ukázalo se, že to byla výjimečně vzrušující doba pro svědky Jehovovy. Od 30. května do 3. června pořádali sjezd ve Washingtonu, sídle americké vlády. Veřejná přednáška v neděli 2. června měla název „Vláda“ a byla vysílána do Velké Británie, Evropy, Afriky a na mořské ostrovy. — Viz vydání „Zlatého věku“ z 29. srpna 1935, angl.
19. Členové které třídy byli označeni v pátek odpoledne 31. října a jaký měl být zážitek této třídy, pokud jde o „velké soužení“?
19 V pátek odpoledne 31. května vyslechli posluchači povzbuzující proslov. Pro svou důležitost byl současně vysílán dvěma rozhlasovými stanicemi. Na sjezd byli pozváni zejména lidé podobní ovcím, kteří se zajímali o věčný život na rajské zemi. Zájem všech byl probuzen námětem, jemuž se do té doby nerozumělo, totiž „velký zástup“ z vidění apoštola Jana podle Zjevení 7:9–17. K radosti viditelného i neviditelného posluchačstva bylo ukázáno, kdo jsou členové „velkého zástupu“. Není to nebeská, „znovu narozená“ třída křesťanů. Je to třída pozemských „ovcí“ z Ježíšova podobenství u Matouše 25:31–46. Přežijí na zemi a tak „vyjdou z velikého soužení“. — Zjev. 7:14.
20. Komu se musí podřídit ti, kteří si přejí být budoucími členy „velkého zástupu“, a když to veřejně projeví, jaké působení by neměli očekávat od svatého ducha?
20 Mají povinnost podřídit se Jehovovu znamenitému Pastýři, Ježíši Kristu. Svou podřízenost projeví „zasvěcením“ neboli oddaností Jehovovi skrze Krista. Biblicky má být oddanost potvrzena křtem ve vodě ve jménu Otce, Syna a svatého ducha. (Mat. 28:19, 20) Když tedy někdo touží po tom, aby se stal budoucím členem „velkého zástupu“, měl by se logicky nyní oddat Jehovovi a symbolizovat svou oddanost křtem ve vodě. („Strážná věž“ z 15. srpna 1934, angl.) Nemělo by se očekávat, že po jejich křtu na ně ‚padne‘ Boží duch a zplodí je k nebeskému životu, který nehledají.
21. Co učinily stovky lidí příštího dne po tomto odhalení a do kterého „stáda“ proudily?
21 Odhalení bylo elektrizující, a to zejména pro ty ovcím podobné lidi, kteří toužili po konečném porozumění svého postavení v Jehovově uspořádání. Porozuměním o „velkém zástupu“ byli povzbuzeni k činu. Následujícího dne, v sobotu 1. června, byla podle programu příležitost ke křtu ve vodě. 840 uchazečů mělo velkou radost a většina z nich byla ponořena s nadějí, že budou zařazeni Jehovou do budoucího „velkého zástupu“. Křest se stal význačnou událostí. Jako kdyby se v tu chvíli otevřelo stavidlo a zástupy proudily do veřejně projeveného příbuzenství s Jehovou a vstupovaly do „jednoho stáda“ znamenitého Pastýře, aby se připojily k jeho duchovním „bratrům“! — Jan 10:16; Mat. 25:34.
22. a) Jaký „klíč“ byl použit a s jakým výsledkem? b) K jaké vládě byla obrácena jejich pozornost příští den? Čemu měli veřejně vyjádřit svůj souhlas?
22 Bylo to, jako by třída „věrného a rozumného otroka“ použila „klíč poznání“ (Mat. 24:45–47; Luk. 11:52) a otevřela dveře pro budoucí členy „velkého zástupu“, aby vstoupili do nádherných předností. Budou-li se jich držet, vyjdou z „velkého soužení“ a vstoupí na očištěnou zemi pod Kristovu novou světovládu. Jejich pozornost na tuto vládu byla obrácena následujícího dne veřejnou přednáškou na námět „Vláda“, což byl námět jistě vhodný za tehdy existující světové situace. Velkému počtu přítomných a ještě mnohem většímu počtu posluchačů rozhlasu dávala přednáška výstrahu před zničením, které hrozí všem pozemským vládám světských lidí v Boží armageddonské bitvě. Dále proslov zdůrazňoval, že Jehovova teokratická vláda skrze Krista je jedinou nadějí lidstva. Je to božská vláda pro „velký zástup“, která potvrdí jeho velké naděje!a
23. a) Byly použitím „klíče poznání“ uzamčeny dveře věřícím, kteří byli vhodní pro nebeské království? b) Co mělo být důkazem toho?
23 Byly však při takovém použití „klíče poznání“ současně uzamčeny dveře, které uvádějí vhodné věřící do nebeského království? Ne, protože Ježíš Kristus je jediný, kdo má „Davidův klíč“, a pouze on může takové dveře zavřít. Určití jednotlivci mohli podle Boží vůle i nadále vstupovat. Na důkaz toho byli někteří členové pomazaného ostatku svědků Jehovových pokřtěni ve vodě až v následujících letech po závažném odhalení „velkého zástupu“ na jaře 1935 a po uveřejnění tohoto odhalení v anglickém vydání časopisu „Strážná věž“ z 1. a 15. srpna 1935. — Zjev. 3:7; Luk. 11:52; Mat. 23:13.
24. a) Co uzavře vstup dalších lidí do „jednoho stáda“ pod znamenitým pastýřem? b) Jako co vpouští pastýř „ovce“ do „jednoho stáda“?
24 Pouze začátek „velkého soužení“ může uzavřít dalším lidem vstup do třídy podobné ovcím, jež tvoří „velký zástup“. Cesta úniku před zničením s tímto odsouzeným systémem věcí bude pak ztracenou příležitostí k záchraně. Od roku 1935 po všechna ta léta jsou otevřeny dveře do „jednoho stáda“ znamenitého Pastýře. Podle zprávy vstoupilo již více než dva milióny lidí. Znamenitý pastýř Ježíš Kristus řekl: „Já jsem ty dveře pro ovce.“ (Jan 10:7–9) Jako takový stále vpouští přátele svých duchovních „bratrů“ a odděluje je od „kozlů“, kteří nikdy nepřežijí „velké soužení“ a jeho armageddonskou „válku“. Ať tedy všichni, kteří dnes chtějí, naslouchají hlasu znamenitého Pastýře, jenž nyní na zemi zaznívá prostřednictvím jeho duchovních „bratrů“. (Jan 10:16) Není to veliká přednost radovat se z bezpečí „jednoho stáda“ pod „jedním pastýřem“?
[Poznámky pod čarou]
a Sta nově pokřtěných svědků se připojilo k odpovědi přítomných osluchačů, když řečník na konci svého proslovu předložil rezoluci a řekl: „A nyní, moji dobří přátelé z posluchačstva neviditelného i viditelného, navrhuji, aby každý z vás, kdo si přeje spravedlivou vládu, kdo si přeje zažít vládu, kde se budou všichni, kteří poslouchají, radovat z míru, blahobytu a štěstí, aby každý z vás vstal a řekl Ano.“
O tom, co následovalo po tomto návrhu, napsal washingtonský list „Herald“: „Jako přílivová vlna se zvedl mohutný zástup uvnitř i okolo sálu. Zvedly se paže. Svědkové Jehovovi z plných plic volali svůj souhlas. Okna sálu se třásla, jak do nich narážela zvuková vlna a hlas zástupu — jak policie odhadovala — mohl být snadno slyšet na míle daleko.“
Podobné scény se v téže době odehrávaly v Londýně, Belfastu, Glasgowě, Kodani a na stovkách jiných míst v mnoha částech země. „Zlatý věk“ z 19. června 1935; též „Ročenka“ pro rok 1936, angl.