Duch křesťanské služby

„Buďte zaníceni duchem. Pracujte jako otroci pro Jehovu.“ — ŘÍMANŮM 12:11.

1. Jak může člověk dokázat, že je služebníkem?

JE jen jeden způsob, jak může člověk dokázat, že je křesťanským služebníkem — svými činy. Poznáváme to ve vlastním významu řeckého slova diakonos, služebník. Jedna autorita říká: „Diakonos označuje služebníka v jeho pracovní činnosti. . . Toto slovo označuje někoho, kdo vykonává příkazy jiného, obzvláště příkazy pána.“ („Studie slovníku řeckého Nového zákona“, od Kennetha S. Wuesta) Pisatel zde zdůrazňuje, že být služebníkem ani tak neznamená zaujímat nějaké postavení, jako spíše činným způsobem něco dělat.

2. Co dokazovalo, že Timoteus a Pavel byli praví Boží služebníci?

² Apoštol Pavel například řekl o Timoteovi: „Ale vy znáte důkaz, který o sobě dal, že se mnou jako dítě s otcem sloužil jako otrok při podpoře dobrého poselství.“ (Fil. 2:22) Timoteus ve službě usilovně pracoval. Nikdo z těch, kteří viděli jeho nesobeckou práci, nemohl pochybovat, že to byl opravdový Boží služebník. Pavel také napsal křesťanům v Korintu: „Vy sami jste naším [doporučujícím] dopisem vepsaným do našeho srdce a známým a čteným celým lidstvem. Ukazujete se totiž jako Kristův dopis, který jsme napsali my jako služebníci, napsaný ne inkoustem, ale duchem živého Boha.“ (2. Kor. 3:2, 3) Kdo mohl pochybovat o tom, že Pavel je Božím služebníkem, když viděl kvetoucí sbor a věděl, že jej Bůh uvedl v existenci prostřednictvím Pavlovy služební práce?

3. Popiš ducha pravé křesťanské služby.

³ Pamatuj však, že být služebníkem není jen něco symbolického. Musíme rozvíjet ducha křesťanské služby. Timoteus „sloužil jako otrok“ po boku Pavlově. Apoštol sám řekl: „Běda mi, kdybych neoznamoval dobré poselství!“ (1. Kor. 9:16) Kromě toho napsal: „Nijak nezavdáváme důvod ke klopýtání, aby na naší službě nebyl nalezen nedostatek, ale ve všem se doporučujeme jako Boží služebníci vytrvalostí v mnohém, souženími, případy nouze, těžkostmi.“ Ano, Pavel projevoval oddanost, nadšení, vědomí naléhavosti a ochotu snést všechno, co bylo nutné, ano i „ztrátu všeho“, jen aby vykonal svou službu jako křesťan. (2. Kor. 6:3–10; Fil. 3:8) Všichni praví křesťanští služebníci by měli mít podobného ducha. — Luk. 9:23, 24.

4. Jak může být někdo služebníkem, jestliže tráví většinu svého času plněním jiných povinností?

⁴ Stejně jako ve dnech apoštolových mají dnes někteří služebníci rodiny a světskou práci. Jiní studují na školách. Jak mohou říci, že jsou služebníky? Nuže, plní své ostatní povinnosti, a dokonce si i rozumně odpočinou. Ale jejich služba pro ně není méně důležitá než tyto ostatní věci. Ani nejednají tak, že by ji jen co nejlépe přizpůsobili svému odpočinku, a také v ní netráví každý měsíc jen trochu času, jako by to bylo pouze nějaké gesto. ‚Neustále hledají nejprve království a jeho spravedlnost.‘ — Mat. 6:33.

PRŮKOPNICKÁ PRÁCE A KŘESŤANSKÁ SLUŽBA

5. Jak můžeme znamenitým způsobem projevit ducha křesťanské služby?

⁵ Ti, kteří projevují takového ducha, jsou praví křesťanští služebníci, i když mají rodinné odpovědnosti nebo světské povinnosti. Někteří však mohou projevit ducha služby způsobem, který přináší obzvláštní odměnu. Jak? Tím, že pracují jako průkopníci (věnují se kazatelské práci plným časem), buď po určitou dobu jako pomocní průkopníci nebo po delší čas. Snad mohou dokonce pracovat v některé z kanceláří odboček Společnosti Strážná věž nebo se mohou účastnit misionářské práce nebo pracují jako cestující služebníci a navštěvují a budují různé sbory.

6. Uveď některé pádné důvody, proč by měl vykonávat průkopnickou službu každý svědek Jehovův, který k tomu má vhodné podmínky. (Lukáš 6:46–49)

⁶ Proč mnozí Jehovovi svědkové pracují jako průkopníci, ačkoli by si mohli zařídit pohodlnější život, kdyby ve službě Bohu strávili o něco méně času? Protože chtějí chválit Jehovu a vyprávět jiným o jeho záměrech. Vědí také, že „svět pomíjí a stejně i jeho žádost, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy“. (1. Jana 2:17) Upřímně tomu věří a věří také Božím slibům, a proto se dychtivě snaží strávit co nejvíce času tím, že vyprávějí druhým dobré poselství, aby ti, kteří správně reagují, mohli také činit Boží vůli a získat věčný život. Vědí také, že žijeme v době, kdy „toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec“. (Mat. 24:14) Vzpomínají si, že Ježíš řekl svým následovníkům: „Žeň je veliká, ale dělníků je málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.“ (Mat. 9:37, 38) Uvědomují si, že tato modlitba je dnes ještě více na místě než v době Ježíšově. Ale jak mohou upřímně pronášet tuto modlitbu, jestliže se sami zdržují a neúčastní se co nejplněji křesťanské služby?

7. Jakou otázku by si měl položit každý křesťanský služebník?

⁷ Opravdu, každý křesťanský služebník by měl s modlitbou uvažovat o tom, zda může působit jako průkopník, nebo ne. Jedni manželé v Jižní Africe, kteří pracují jako průkopníci již patnáct let, řekli: „Proč pracujeme jako průkopníci? Cožpak bychom to vůbec mohli před Jehovou nějak ospravedlnit, kdybychom to nedělali?“ Mnozí z těch, kteří nepracují jako průkopníci, by si také mohli položit podobnou otázku: ‚Mohu opravdu před Jehovou ospravedlnit to, že nejsem průkopníkem?‘

POUŽÍVEJME SVÝCH DARŮ

8. Jak mohou mít mnozí mladí lidé vhodné podmínky pro průkopnickou práci, podobně jako Timoteus?

⁸ Timoteus měl zvláštní duchovní dar, který byl schopen účinně používat ve své službě. (2. Tim. 1:6) My dnes nedostáváme zvláštní dary ducha, ale máme jiné dary, a často nám tyto dary otevírají cestu k průkopnické službě. Například mladí lidé, kteří absolvovali nějakou školu, mají dary. Mají vzdělání. Podobně jako Timoteus, jsou mladí. Jsou zdraví a silní, jsou také svěží a otevření. Snad největším darem je, že mají čas. Obecně řečeno, nejsou zatíženi mnoha povinnostmi. A tak mládí je vynikající dobou, kdy má člověk uvažovat o průkopnické službě. — Kaz. 12:1.

9. Které dary vhodné pro průkopnickou práci snad mají starší osoby i jiní?

⁹ Také starší lidé mají dary. Manželé, kteří mají dospělé děti a jdou do důchodu, mají možná také čas, který by mohli použít v průkopnické práci. Často jsou finančně zajištěni, mají cenné životní zkušenosti a mají již za sebou dlouhou a věrnou službu. (Přísl. 16:31) To všechno by mohli velmi dobře využít v průkopnické práci. Jiní snad mají také dary. Některé hospodyně mají dar, že umějí organizovat, takže si mohou plnit své rodinné povinnosti a přitom pracovat jako průkopnice. Někteří muži s rodinami mají podobný dar, že mohou pracovat jako průkopníci a přitom duchovně i hmotně podporovat své rodiny. Máš dar, že umíš mluvit, učit nebo dobře vycházet s lidmi? Jen si představ, oč více se tyto dary mohou rozvinout v průkopnické službě.

10. a) Proč se někteří zdráhají ujmout se průkopnické služby? Jak jedna mladá dvojice vyřešila tento problém? b) Jak může průkopnická služba prospět tomu, pro koho je kázání obtížné?

¹⁰ Někteří se ještě neujali průkopnické služby, protože nevědí, zda by finančně vystačili. Jedni snoubenci spolu rozmlouvali o této obavě. Došli k závěru: „Došli jsme k závěru, že máme málo důvěry v Jehovu, že je schopen se o nás postarat. Když jsme se znovu zamysleli nad slovy u Matouše 6:25–33, kde Ježíš učí, že hledáme-li na prvním místě království, bude postaráno o všechny naše potřeby, rozhodli jsme se, že se staneme pravidelnými průkopníky.“ A tak se krátce po svatbě vzdali dobře placených zaměstnání a stali se průkopníky. Jiní mají pocit, že kazatelská práce je pro ně obtížná. A co ty? Jestliže je to tak, může průkopnická činnost pomoci. Ve skutečnosti nejlepší způsob, jak dosáhnout toho, aby nám byla služba dům od domu příjemná, je strávit určitý čas průkopnickou činností. Jeden služebník, který se podílel na pomocné průkopnické práci, řekl: „Přineslo to ještě další dobrodiní. Při své práci dům od domu jsem se cítil odpočinutější. Místo abych se bál každých dveří, začal jsem se těšit na to, že budu mluvit s lidmi.“ — Viz Filipanům 4:13.

PRŮKOPNICKÁ PRÁCE — RODINNÁ ZÁLEŽITOST

11. Jak bylo pro Timotea požehnáním, že byl školen již „od útlého dětství“?

¹¹ Timoteus se na službu připravoval postupně „od útlého dětství“. (2. Tim. 3:14, 15) Jeho matka a babička měly zřejmě ducha křesťanské služby a vštípily tohoto ducha i jemu. Když se Pavel dostal do Lystry, byl Timoteus ochoten se k němu připojit v kazatelské činnosti plným časem, a nic mu v tom nezabránilo. — Sk. 16:1–5.

12. Jak ukázali mnozí rodiče, že mají ducha křesťanské služby?

¹² Dnes jsou mnozí křesťané šťastní, že jejich rodiče projevovali podobného ducha. Alice, jedna služebnice v Ghaně, řekla: „Téměř všichni svědkové, kteří k nám přicházeli, aby u nás nějaký čas pobyli, byli kazatelé plným časem. . . Jaká přednost to byla, že jsem mohla vyrůstat v takovém teokratickém domově! Můj otec nám dětem vštěpoval touhu po kazatelské práci plným časem a za příklad nám dával bratry a sestry, kteří vykonávají takovou práci. Bylo jedině logické, že jsem se ihned po skončení školy přihlásila jako pravidelná průkopnice.“ Ed, jeden mladý služebník ve Spojených státech, řekl: „Myslím, že mi velmi pomohlo, to, že oba moji rodiče byli dvanáct let misionáři v Jižní Americe a že již předtím pracovali jako průkopníci. A tak mi stále stavěli před oči radosti a výsady průkopnické práce a požehnání, která Jehova vylévá na průkopníky. . . To by měli dělat všichni rodiče, protože mně to rozhodně pomohlo. Mohou povzbuzovat mladé, aby sloužili Jehovovi celou duší a co nejvíce.“

13. Jakou pomoc dostávají průkopníci, aby mohli překonávat obtíže?

¹³ Průkopnická práce může vyžadovat oběti, ale praví služebníci jsou ochotni je přinášet, z lásky k Jehovovi. Mají kromě toho velkou odměnu. Michael a Tereza, jedni manželé ve Spojených státech, to vyjádřili slovy: „Chceš-li duchovně zesílit, pak je k tomu místo v průkopnické práci. Staneš se závislejším na Jehovovi a méně závislým sám na sobě. Ačkoli jsme při průkopnické práci měli finanční problémy, postaral se vždy Jehova o naše potřeby. Je to nejbezpečnější místo, kde člověk může být.“

14, 15. a) Jak musí snad někdy přinášet oběti i rodiče průkopníků? b) Jaké máme příklady z biblických dob? c) Jak mohou dnes rodiče projevit ducha křesťanské služby?

¹⁴ Rodiče průkopníků snad také přinášejí oběti. Může pro ně být obtížné, když vidí, že děti „opustí hnízdo“ a pracují jako průkopníci na nějakém jiném místě, snad dokonce v cizí zemi. V určitých směrech jsou takoví rodiče jako Anna a Elkána, kteří poslali svého prvorozeného Samuela, aby sloužil Jehovovi ve svatostánku v Sílo. (1. Sam. 1:1–3, 24–28) Nebo bychom je mohli přirovnat k Jeftovi, který dal svou jedinou dceru ke službě Jehovovi a tak se vzdal vyhlídky na to, že by viděl své budoucí vnuky. (Soudců 11:36–40) Jehova bude jistě pamatovat na nesobeckost takových rodičů a poskytne jim odměnu.

¹⁵ Snad s tím mohou být spojeny i finanční oběti. V některých zemích se rodiče spoléhají na to, že se o ně děti budou ve stáří starat. Ale rodiče, kteří opravdu mají ducha křesťanské služby, přesto bez váhání povzbuzují děti k průkopnické práci. Jeden mladý muž z Ghany, jménem Justice, chtěl pracovat jako průkopník. Jeho matka s tím souhlasila a řekla si, že bude očekávat podporu od Jehovy. Později řekla svému synu, že ji Jehova podivuhodně podporoval od chvíle, kdy se takto rozhodla. Také to je způsob, jak člověk může hledat ‚nejprve Boží království‘; a Jehova neopustí ty, kteří tak jednají. — Mat. 6:33, 34.

16. Proč by měli být ti, kteří slouží plným časem, povzbuzováni, aby v tom pokračovali tak dlouho, jak jim okolnosti dovolí?

¹⁶ Je smutné, že čas od času je možné slyšet o rodičích, kteří se snaží přemluvit své děti, aby přestaly s průkopnickou službou — ne proto, že potřebují jejich pomoc, ale protože si myslí, že jejich děti jsou již na svých určených místech dlouho a že už je čas, aby se vrátily domů, založily si rodinu a žily „normálním“ životem. Ale celá tato doba není normální, a protože se blíží konec tohoto systému, bude život každého člověka také stále méně normální. Průkopníci, členové rodin bétel, cestující dozorci a misionáři by měli být povzbuzováni, aby vytrvali. — Tit. 2:12.

PROJEVOVAT DUCHA SLUŽBY

17. a) Jak práce průkopníků a jiných služebníků plným časem prospívá sborům? b) Jak mohou všichni projevit, že mají ducha křesťanské služby? (Židům 13:15, 16)

¹⁷ Apoštol Pavel napsal: „[Bůh] dal některé jako apoštoly, některé jako proroky, některé jako evangelisty, některé jako pastýře a učitele, s ohledem na usměrnění svatých, pro služební dílo, pro vybudování Kristova těla.“ (Ef. 4:11, 12) Dnes existují cestující služebníci, průkopníci a misionáři, kteří tráví většinu svého času ‚evangelizační činností‘, a jsou zde také členové rodin bétel, k jejichž služební práci patří služba sborům v různých směrech. Ti pomáhají budovat sbory. (Srovnej Skutky 16:4, 5.) Proto by se všichni křesťanští služebníci měli zajímat o službu plným časem. Je-li jejich situace taková, že se mohou stát průkopníky, měli by to udělat. Nemohou-li sami působit jako průkopníci, měli by povzbuzovat ty, kteří mohou. — Řím. 12:11.

18. Proč je křesťanská služba dnes tak životně důležitá?

¹⁸ Je velmi třeba oddaných Jehovových svědků s takovým duchem. Tisíce lidí ještě kladně reagují na kázání dobrého poselství, a to i v místech, kde bylo během let často vydáváno svědectví. Jestliže křesťanský služebník věnoval čas a navštěvoval takové dobře reagující lidi a vyprávěl jim o Božích záměrech, otevřela se pro tyto lidi příležitost získat věčný život. (Řím. 10:13, 14; 1. Tim. 4:16) Oč více lidí stále ještě čeká, aby mohli slyšet? Ať již se můžeme účastnit průkopnické služby nebo ne, buďme si vědomi naléhavosti a mějme obětavého ducha. Kéž jsme ochotni usilovně pracovat v křesťanské službě. — Gal. 6:10.

Uvědomuješ si plně,

◆ co to znamená mít ducha křesťanské služby?

◆ co je „symbolická“ služba a co je na tom nesprávného?

◆ proč by se měli všichni křesťanští služebníci zajímat o průkopnickou práci?

◆ jak mohou všichni oddaní křesťané projevovat průkopnického ducha?

◆ proč je dnes křesťanská služba životně důležitá?