Zachovávej své manželství počestné

„Manželství ať je pro všechny počestné.“ — Židům 13:4.

1. Jakou otázku položil novinář a jak odpověděl jeden manžel?

„KDYBYSTE měl znovu vstoupit do manželství, vzal byste si opět tu osobu, která je dnes vaším manželským druhem?“ ptal se jeden populární novinář. Více než polovina z 50 000, kteří na tuto anketu reagovali, odpověděla: „Ano.“ Jak bys odpověděl ty? Stejnou otázku položila manželka jednoho křesťana, s nímž žila v manželství už 33 let. „To víš, že ano!“ rozzářil se. „Když se ohlédnu, vím, že to vždycky nebylo lehké — měli jsme své problémy. Ale naše manželství za tuto námahu opravdu stálo. Máme něco, co je velmi drahocenné!“

2. Co znamená výraz „počestné“ v Židům 13:4?

² Jelikož Bůh je jeho původcem, je manželství schopno poskytovat opravdové uspokojení a radost. Přesto jsou mnohá manželství — dokonce i mezi oddanými křesťany — napjatá do krajnosti. Apoštol Pavel proto vybízel: „Manželství ať je pro všechny počestné [„považované za velmi cenné, drahocenné . . . zvláště drahé“a].“ (Žid. 13:4) Protože manželství přináší „soužení v . . . těle“, je často obtížné zachovat své manželství počestné. (1. Kor. 7:28) Jak to ale můžeš dokázat? Nejprve musíš rozpoznat jeden z největších problémů.

NEDOSTATEK OSOBNÍ VÝMĚNY MYŠLENEK

3, 4. a) Co je jedním z největších problémů manželství? b) Co zahrnuje to, že dvojice je „jedním tělem“?

³ Jedna křesťanská dvojice byla v manželství téměř 20 let. Náhle bylo jejich manželství rozbito cizoložstvím. Jak se to mohlo stát? „Když jsem rozebírala, co se za ta léta stalo,“ řekla manželka, „uvědomila jsem si, že jsme sice mluvívali o domácnosti, a dokonce i o naší službě Bohu. Ale když šlo o výměnu myšlenek na osobním základě — ta prostě nebyla.“ Tento nedostatek citové blízkosti postupně přispěl k zeslabení manželského pouta a k cizoložství manžela. Takové zhroucení smysluplné výměny myšlenek se cituje ve výzkumných studiích jako jedna z velkých příčin buď rozvodů nebo „manželství bez lásky“.

⁴ Přesto Jehova řekl: „Muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1. Mojž. 2:24) Manželství by tedy mělo být nejužší ze všech lidských vztahů. Sjednocuje dvě osobnosti, které se od sebe liší — to je skutečně delikátní úkol! Má-li mít takové spojení úspěch, musí jeden s druhým mluvit poctivě a odhalovat své city.

5. a) Co brání osobní výměně myšlenek? b) Jak mohou druzí respektovat manželství?

⁵ Co brání takové osobní výměně myšlenek? Někdy je určitá odtažitost obyčejem v zemi. Někdo je uzavřený, ostýchavý, pokud jde o sebevyjádření. Jiní jsou zase strháváni světem, který je hmotařský a zaměřený na zábavu. Začnou se více zajímat o věci než o své manželství. Vaší vzájemné blízkosti může překážet, zasahuje-li do vašeho manželství příliš mnoho lidí nebo když příliš pevně lnete k rodičům. Druzí by rozhodně měli respektovat potřebu soukromí manželské dvojice a neměli by si příliš dovolovat ani vyžadovat pozornost, která by správně měla patřit manželskému druhu. — Přísl. 25:17.

6. a) Jak se může manželský druh stát podobným „silnému městu“ a „sváry“ jako „závora“ pevnosti? b) Jaké otázky v připojeném rámečku pomáhají odhalit stav vaší výměny myšlenek?

⁶ Možná nejběžnější důvod pro nedostatek osobní výměny myšlenek je však naznačen v Přísloví 18:19: „Bratr, proti němuž byl spáchán přestupek, je víc než silné město; a jsou sváry, které jsou jako závora u obytné věže.“ Například manželka se svěří svému manželovi. Co však jestliže její city jsou přehlíženy nebo zlehčovány či snad dokonce použity proti ní při jiné příležitosti? Mohla by reagovat tím, že se ohradí silnou zdí rezervovanosti, aby se vyhnula dalším citovým škodám, a stane se jakoby opevněným „silným městem“. Může se rozpoutat válka hrdosti, kdy oba odmítají ustoupit. Takové zbytečné sváry mohou znemožňovat osobní výměnu myšlenek a smíření, jako kdyby dvojici oddělovaly železné závory nějaké pevnosti! Co však můžeš udělat pro to, abys výměnu myšlenek zlepšil?

PĚSTOVAT OSOBNÍ VÝMĚNU MYŠLENEK

7. Čeho je zapotřebí podle Filipanům 2:4 k pěstování osobní výměny myšlenek?

⁷ Musíš si udržovat „osobní zájem“ o starosti svého druha. (Fil. 2:4) To vyžaduje, abyste si spolu vyhradili čas na rozmluvy o osobních věcech. Jedna křesťanská dvojice si například vyhrazuje čas hned potom, co manžel přijde domů z práce, aby si vypili šálek čaje a promluvili si. Nejméně patnáct minut vychutnávají myšlenky a zkušenosti toho druhého, než se dají do večerních povinností. Dělají to pravidelně už 27 let!

8. Proč je tak životně důležité pozorné naslouchání?

⁸ Je však zapotřebí víc než pouze si povídat. Když se jedné křesťanky ptali, co se jí nejvíce líbí na manželovi, odvětila: „Naslouchá mi. Je mým nejlepším přítelem.“ Pozorné naslouchání místo pouhého vyslechnutí říká tvému druhu: ‚Jsi pro mne důležitá osoba. Chci znát tvé myšlenky a city, sdílet tvé zkušenosti — dokonce i nepříjemné.‘ Být dobrým posluchačem je umění srdce. Vyžaduje to, jak to Petr nazval, „soucit“ (doslova „trpět s“) spolu s ‚něžným slitováním‘ a ‚pokorou‘. (1. Petra 3:8) Svěřujte se tedy sobě navzájem. Rozdělujte se i o nezávažné věci. Převádějte své pocity do slov.

9, 10. Jak může manželská dvojice napodobovat způsob, jak Izák, Manuova manželka a Elkána zacházeli se svými druhy?

⁹ Jen si představ, jak si byli blízcí Izák a Rebeka. Když byla Rebeka ztrápená, dokázala manželovi vylít své srdce. „Zošklivil se mi tento život,“ naříkala při jedné příležitosti. Způsobil Izák, aby se za tyto city musela stydět? Ne, soucitně naslouchal a učinil kroky, aby její obavy utišil. (1. Mojž. 27:46 až 28:5) Manuova manželka si všimla manželovy úzkosti a poskytla mu utěšující slova. — Soud. 13:22, 23.

¹⁰ Elkána byl citlivý vůči pocitům své manželky. Když si povšiml sklíčenosti své manželky, snažil se jemnými otázkami vyzvědět úmysly jejího srdce a řekl: „Anno, proč pláčeš a nejíš a proč cítíš bolest v srdci?“ (1. Sam. 1:8) A co ty? Umíš rychle prozkoumat city svého druha? Dopřáváš svému druhu, aby se cítil volný ve vyjadřování svých citů a necítil se přitom odsuzován? Čas od času je zapotřebí spíše soucitného sluchu než přívalu rad. — Přísl. 20:5; 21:13.

PROBÍREJTE CITLIVÉ PROBLÉMY

11. — 13. a) Kdy je osobní výměna myšlenek zvláště těžká? b) Proč byla Sára hluboce rozrušená? c) Co mohla udělat, ale co udělala?

¹¹ Co když tvůj druh dělá nebo dovoluje něco, co tě bolí a co by mohlo dokonce poškodit vaše manželství? Jak se můžete dorozumět v takových situacích? Jedna epizoda v životě Abraháma a Sáry nám pomůže k hlubšímu pochopení.

¹² V den, kdy byl její syn Izák odstaven, všimla si Sára, že Izmael, Abrahámův syn z otrokyně Agar, „si tropí žerty“ z Izáka.b Dospívající Izmael se bezpochyby vysmíval svému pětiletému nevlastnímu bratrovi, kterému bylo nyní určeno, aby ho nahradil jako Bohem ustanovený Abrahámův dědic. Sáru ta výhrůžná řeč hluboce rozrušila. Co kdyby její manžel náhle zemřel? Nemohla by snad Agar přesvědčit ostatní, že dědicem zaslíbení by měl být její syn, a ne Izák? — 1. Mojž. 17:19; 21:8, 9.

¹³ Sára se mohla obávat Abrahámovy nelibosti a překonat své pocity, neboť věděla, že má Izmaela velmi rád. Z jiných věcí možná nedělala spornou otázku a překrývala je svou láskou. Byla označena jako manželka, která „poslouchala Abraháma a nazývala ho ‚pánem‘ “. (1. Petra 3:6) Toto však byla kritická situace. Mohla samozřejmě připravit Abrahámovi „tichou domácnost“ a doufat, že pochopí, co ji trápí. Ale ne, Sára si přála výměnu myšlenek. „Vyžeň tu otrokyni a jejího syna,“ řekla, „neboť syn této otrokyně nebude dědicem s mým synem, s Izákem!“ — 1. Mojž. 21:10.

14. Jak jednal Abrahám a proč?

¹⁴ Abrahám byl tímto požadavkem velmi rozladěn; alespoň na okamžik dovolil, aby náklonnost k Izmaelovi zamlžila jeho myšlení. Avšak neodsekl: ‚Jak se opovažuješ takhle se mnou mluvit! Kdo je hlava téhle rodiny?‘ Ve skutečnosti mu Bůh řekl: „Ať se ti neznelíbí nic, co ti Sára stále říká o chlapci a o tvé otrokyni. Naslouchej jejímu hlasu.“ Příštího rána Abrahám udělal právě to. Tak byl zachován pokoj a Boží předsevzetí se uskutečnilo — ačkoli to Abraháma hluboce zabolelo. — 1. Mojž. 21:11–14.

15, 16. a) Jmenuj nějaké problémy, které mohou vyvolat napětí v manželství. b) Jak mohou manželské dvojice napodobit Abraháma a Sáru a s jakými výsledky? Uveď příklad.

¹⁵ Dnes může mnoho problémů vyvolat napětí v tvém manželství. Například třeba máš pocit, že tvůj druh věnuje nepatřičnou pozornost jiné osobě. Zkoumání spolu s nespočetnými zkušenostmi ukazují, že způsobuje značné manželské napětí, věnuje-li manžel nebo manželka příliš mnoho pozornosti osobnímu příteli, a to zejména opačného pohlaví. Nebo si tvůj druh možná libuje v zaměstnání, koníčku nebo nějaké formě zábavy, které mají škodlivý účinek na vaše manželství. Možná, že tvůj druh otupěl vůči tvému cítění. Hovoříš jako Sára o takových ožehavých věcech a předcházíš tím snad dalším škodám? A kdyby tvá družka přednesla něco, co zraňuje tvé srdce, reagoval bys jako Abrahám a uvažoval bys vážně o Božím vedení? Nevedla by taková reakce k otevřené výměně myšlenek? — Přísl. 27:5.

¹⁶ Ovšem, „láska přikrývá množství hříchů“. (1. Petra 4:8) Nedělej tedy spornou otázku ze všech neshod a lidských chyb. Někteří se však bázlivě zdržují rozmluvě o vážných problémech; anebo, jestliže o nich někdy hovořili, jejich druh je zlehčoval. Smutné je, že tak se často upevňují rysy chování, které pak mohou vést k manželské pohromě. Jedna křesťanská manželka byla nějaký čas hluboce rozrušena manželovým nedostatkem ohledů na její citové rozpoložení během sexuální důvěrnosti. Cítila, že je „používána“ k jeho sebeuspokojení. Uvažovala, že ho opustí. Ale se svým manželem o tom vůbec nehovořila z obavy, že jí neporozumí. Uposlechla rady zralé křesťanky a konečně odhalila své potlačované city. On si do té doby neuvědomoval, jak jeho jednání na ni působí! Učinil potřebné změny a nyní už tento problém nekazí jejich štěstí. Zachovávejte počestnost svého manželství tím, že pěstujete osobní výměnu myšlenek!

ZÁKON MILUJÍCÍ LASKAVOSTI NA JAZYKU

17. Jaký „zákon“ by měl být na jazyku manželské dvojice? Znázorni to.

¹⁷ Opravňuje však potřeba osobní výměny myšlenek k bezmyšlenkovité řeči? „Existuje člověk, který mluví bezmyšlenkovitě, jako by bodal mečem, ale jazyk moudrých je uzdravení.“ (Přísl. 12:18) Ano, dokonce i když máš pravdu a ty nejlepší úmysly, bezmyšlenkovitá poznámka přece ‚bodne‘. Je dobrý důvod, že schopná manželka je popsána jako ta, která má „zákon milující laskavosti“ na jazyku. (Přísl. 31:26) Její laskavá řeč je tak důsledná, že je nazývána zákonem. Když se muži nezdaří něco, oč usiloval, jak ocení takový zákon na manželčině jazyku! Jeden křesťan byl zdrcen nad jistou obchodní ztrátou. „Aspoň ses snažil,“ řekla jeho ohleduplná manželka. „Příště to vyjde líp.“ Jak to povzneslo jeho náladu!

18. Jak tento „zákon“ jedna manželka plněji uplatnila?

¹⁸ Laskavá řeč je potřebná zejména během rozepře. Sarkastická řeč svárlivé manželky může manžela odpudit a způsobit, že by raději bydlil v holé pustině. (Přísl. 19:13; 21:19) Kvůli svárům ve svém manželství se jedna křesťanská manželka rozhodla plněji uplatňovat tento zákon. Jak? „Když mě něco mrzí, už to prostě nevyklopím jako dřív,“ vysvětlila. „Snažím se vyčkat na nejlepší dobu, kdy budeme sami. Ovládám dokonce i výraz obličeje a nesnižuji manžela před dětmi. Rozhodně je to hned jiné!“ O tom, jak draho mohou přijít jejich slova, kde se jedná o sebeúctu druhého, musí ovšem uvažovat oba manželé. — Přísl. 25:11; Gal. 5:15.

19, 20. a) Co znamená mít „pochopení“? b) Jak zvolnilo pochopení hněv jednoho manžela a s jakým výsledkem? c) Jaké otázky mohou v této věci leccos odhalit?

¹⁹ Čeho je však třeba, když se city rozohní? Pochopení! „Srdce moudrého působí, že jeho ústa projevují pochopení, a jeho ústům to dodává přesvědčivosti.“ (Přísl. 16:23) Pochopení znamená dívat se za to, co je před očima. U Nehemiáše 8:8 je toto hebrejské slovo přeloženo jako „význam“. Jak pochopení zastavuje hádku? Jeden manžel přišel domů a našel manželku, jak vztekle hází stříbrnými příbory po pokoji. „Tobě na mně nezáleží!“ vybuchla v slzách. „Přijdeš domů a trávíš čas na zahradě. Já potřebuji pomoc!“ To, co však manželku skutečně trápilo, byla tělesná i citová beznaděj. Nedávno se jí narodilo dítě a nyní očekávala další. Cítila se doma jako v pasti. Její manžel měl pochopení. Přehlédl její nekřesťanský výbuch a postřehl za vším beznaděj. Jak odpověděl? „Promiň, zlato. Měl jsem být tady a pomáhat ti.“ Brzy se uklidnila. „Má úcta k němu velmi stoupla,“ přiznala později.

²⁰ Jak pravdivá jsou slova Přísloví 19:11: „Pochopení člověka jistě zvolňuje jeho hněv a je od něho krásné, jestliže přejde přestupek“! Projevuješ takové pochopení? Díváš se za vyřčená slova? Dokážeš přejít takový osobní přestupek? Pochopení může také dodat přesvědčivost kterékoli žádosti, jakou bys na druhého vznesl. Ano, duch, který je rozvážný a má pochopení, je dar od Jehovy a přispívá k drahocennému manželství. — Přísl. 19:14.

BER V ÚVAHU ROZDÍLY A NEDOKONALOST

21. Jak může pomoci připuštění rozdílů, abyste si uchovali své manželství drahocenné?

²¹ Navzdory nejlepším snahám se žádná dvojice neshodne ve všem. Rozdíly budou existovat. Křesťanský cestující dozorce, ženatý přes 25 let, poznamenal: „Některé dvojice říkají: ‚My jsme tak rozdílní!‘ Pak se soustředí na ty rozdíly a brzy se nemohou navzájem snést. Jistě, manželka a já máme v něčem rozdílný vkus, ale máme také mnoho společného. Tím, že se soustřeďujeme na to, co máme společného, naše manželství je den ode dne drahocennější.“ Jsi stejně ochotný přizpůsobit se a brát v úvahu rozdíly ve svém manželství?

22. a) Co může manželským druhům pomoci, aby dosáhli uspokojení v manželství? b) Co je nejsilnějším popudem, abyste zachovali své manželství počestné?

²² Dokonalý druh neexistuje. Uspokojení lze dosáhnout tím, že se naučíte přijímat rozdíly a smiřovat se s malými slabostmi. (Kol. 3:13) Skutečností je, že náš vztah k Bohu, touha, aby zůstal naším přítelem, je nejsilnější popud k tomu, abychom zachovávali své manželství počestné. Opravdu chvályhodný je postup těch křesťanů, kteří se snaží o úspěšné manželství z úcty ke svému vztahu k Jehovovi.

23. Jak můžeme zachovat své manželství drahocenné?

²³ Každé manželství, které je zanedbáváno, zreziví. Přesto můžeš obnovit lesk vynaložením opravdového úsilí, abys 1. pěstoval osobní výměnu myšlenek, 2. uchovával si na jazyku zákon milující laskavosti a 3. bral v úvahu rozdíly a nedokonalost. To, spolu s Božím požehnáním, zachová tvé manželství drahocenné nejen pro tebe, ale pro jeho vznešeného původce.

[Poznámky pod čarou]

Pamatuješ si?

• Proč je osobní výměna myšlenek tak životně důležitá?

• Jak se zlepší výměna myšlenek, když budeme následovat příklad Abraháma a Sáry?

• Jak projeví člověk, že má na jazyku „zákon milující laskavosti“?

• Jak přispívá pochopení k počestnému manželství?

[Rámeček na straně 8]

Jak je to s vaší výměnou myšlenek?

1. Kolik času trávíte spolu prostě povídáním?

2. Kolik vašich rozhovorů je čistě věcných (otázky domácnosti, dětí, majetku a tak dále), místo abyste sdíleli myšlenky a city?

3. Existují určité sporné otázky nebo city, které máš, ale o nichž nedokážeš volně rozmlouvat se svým druhem?

4. Jak je to dlouho, co jste jeden druhému dali dárek jen tak z náklonnosti?

5. Jak často se držíte za ruce nebo se navzájem dotýkáte kromě okamžiků při pohlavním styku?