Dej si pozor na svého protivníka, ďábla!

„Buďte ostražití, bděte. Váš protivník, ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil“. — 1. PETRA 5:8.

1. Jakého protivníka mají svědkové Jehovovi, ale jak je možné zmařit jeho plány?

JSI bezvýhradně oddaným svědkem Jehovy Boha? Jestliže ano, pak máš lstivého protivníka, ďábelského nepřítele. Ale bez ohledu na to, čeho je tento úskočný nepřítel schopen, mohou být jeho plány zmařeny. Můžeš dokázat, že jsi věrný nejvyššímu Bohu, Jehovovi. Můžeš se tak bezpochyby podílet na ospravedlňování nesrovnatelného jména svého nebeského Otce. Můžeš jisté rozradostnit Jehovovo srdce a poskytnout mu odpověď pro velkého posměvače. Ano, můžeš získat cenu věčného života v rajském štěstí. — Přísl. 27:11; Luk. 23:43; Zjev. 2:7.

2. Co řekl apoštol Petr o našem hlavním protivníkovi?

² Chceš-li zůstat věrný Bohu, musíš dávat pozor na svého hlavního protivníka. Apoštol Petr o něm napsal: „Buďte ostražití, bděte. Váš protivník, ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil.“ Ale obrana proti tomuto nepříteli je možná, neboť apoštol pokračuje: „Postavte se však proti němu, pevní ve víře. . . Potom, co jste chvilku trpěli, Bůh vší nezasloužené laskavosti. . . sám dokončí vaše školení, upevní vás, posilní vás.“ (1. Petra 5:8–10) Tato slova přinášejí útěchu především pomazaným následovníkům Ježíše Krista. Mají však také pravý význam pro Jehovovy služebníky, kteří se těší na to, že budou žít věčně v pozemském ráji.

3. a) Kdo nám pohotově pomáhá? b) Čeho užívá satan, aby splnil své zlé záměry?

³ Máme-li dávat pozor na svého protivníka, potřebujeme pomoc, a také musíme znát jeho taktiku. Pohotovou a ochotnou pomoc k zachování ryzosti nám všem poskytuje Jehova Bůh, Ježíš Kristus, svatí andělé a křesťanský sbor. Na druhé straně musíme zápolit se svým nedokonalým tělem, s tímto zlým systémem věcí a se samotným satanem ďáblem. Má zlomyslné pohnutky a je vždy ochoten využít pomoci našich dvou dalších nepřátel, aby splnil své zlé úmysly. — Jan 15:19; 1. Kor. 9:27.

4. a) Pod jakými čtyřmi označeními je satan známý? b) Proč si satan zasluhuje označení „ďábel“, „had“ a „drak“?

⁴ Výrazy, jimiž Písmo označuje našeho protivníka, nám pomáhají lépe pochopit jeho metody a plány. Mluví se o něm jako o satanovi, ďáblovi, hadu a draku. (Zjev. 12:4, 9, 10) Jeho jméno satan znamená „odpůrce“ neboli „protivník“. (Job 1:6; 2:1) „Ďábel“ znamená „pomlouvač“ nebo „žalobce“. Satan je také nazýván „had“, protože použil hada, aby oklamal Evu v edenské zahradě. (1. Mojž. 3:1–7) Je označen jako „drak“, protože má sklon pohlcovat.

Satanovy pohnutky a předsevzetí

5. Jaký postoj zaujal satan vůči Jehovovi?

⁵ Satan ďábel, původně jeden z Božích nebeských synů, začal odporovat Jehovovi a pomlouvat ho. Jeho předsevzetím bylo odvrátit lidstvo od Boha, aby sloužilo satanovým sobeckým cílům. Z ďáblova způsobu jednání je zřejmé, že zpochybnil Boží pravdivost a také potřebu lidstva záviset na Jehovovi a očekávat od něj trvalý život a štěstí. Satan svým způsobem jednání zpochybnil Boží právo panovat a jeho způsob panování. Jehova se řídí zásadou panování ve spravedlnosti a zásadou, že mu jeho tvorové mají sloužit dobrovolně, z lásky k němu a ke spravedlnosti. Satan na druhé straně zaujal takový postoj, že více žádoucí pohnutkou je sobecký zisk. Jinými slovy, tvrdí, že by všichni inteligentní tvorové měli být a jsou stejně sobečtí jako on sám. — Job, kapitoly 1 a 2.

6. Jaké pohnutky jsou patrné ze satanova způsobu jednání?

⁶ Z toho, že se satan vydal takovou cestou, je patrné, že připustil, aby se pro něj přehnaná ctižádost stala stravující vášní a pohnutkou. To je zřejmé také z výstrahy apoštola Pavla, aby nově obrácený muž nebyl jmenován do postavení dozorce, „aby se nenadul pýchou a nedostal se pod rozsudek, který byl vynesen nad ďáblem“. (1. Tim. 3:6) Ano, opravdu to svědčilo o ohromném sebeklamu, když se satan odvážil postavit se proti Všemohoucímu, nejvyššímu, svrchovanému panovníkovi vesmíru, Králi věčnosti, Jehovovi Bohu. (1. Mojž. 17:1; 2. Sam. 7:28; Žalm 83:18; 83:19, „KB“; 1. Tim. 1:17) Ďábel byl ovládán touhou po sebevyvyšování a záviděl uctívání, které prokazovali inteligentní tvorové Jehovovi Bohu; ukázal to tím, že nabídl Ježíši Kristu „všechna království světa“, prokáže-li mu Ježíš akt uctívání. — Mat. 4:8, 9.

7. Proč nevykonal Bůh okamžitě rozsudek nad vzpurným satanem, Adamem a Evou?

⁷ Jehova Bůh mohl ovšem vykonat rozsudek nad satanem a první lidskou dvojicí, jakmile se dopustili přestupku. Ale kvůli sporným otázkám, které vyvolal satan, a z milosrdenství k Adamovu ještě nenarozenému potomstvu připustil Bůh, aby ďábel žil a pokoušel se dokázat svá chlubná vyzývavá tvrzení. Současně tím Jehova dal těm z lidstva, kteří si to přáli, příležitost, aby se pokusili vládnout si sami bez ohledu na Boha a jeho spravedlivé zásady.

Podvod ohledně jeho existence

8. Jak oklamal satan lidstvo, pokud jde o jeho osobní existenci?

⁸ Satan se jako protivník Jehovy Boha uchyluje při sledování svého záměru k mnoha rozmanitým taktikám a snaží se, pokud možno, odvrátit všechno lidstvo od oprávněného uctívání jejich stvořitele. Jednou z těchto taktik je snaha přimět lidi, aby věřili, že vůbec neexistuje! Tak se mohou snadno stát jeho oběťmi. V mnoha náboženských kruzích je dnes tudíž módní názor, že taková osoba jako satan ďábel neexistuje. Například z průzkumu, který provádělo Středisko pro výzkum mínění ve městě New Yorku, vyplynulo, že v roce 1974 více než polovina Američanů nevěřila plně v existenci ďábla jako osoby. V existenci ďábla jako osoby nevěří dokonce ani mnoho duchovních.

9, 10. Jak dokazuje Písmo skutečnost, že ďábel je osobou?

⁹ Ale Písmo nás neponechává na pochybách, že ďábel existuje jako osoba. Ukazuje, že prostřednictvím hada mluvila osoba a oklamala a svedla první ženu, Evu. Kniha Jobova dále potvrzuje existenci satana jako osoby, neboť vypráví o tom, že mluvil s Jehovou Bohem a napadal ryzost Božího služebníka Joba. Kromě toho pisatelé evangelií Matouš, Marek a Lukáš zaznamenávají, že Ježíš Kristus byl pokoušen ďáblem. Že musela přicházet taková pokušení na Ježíše z vnějšího zdroje, je jasné nejen z toho, co víme o Ježíšově dokonalosti a osobnosti, ale také z toho, jaká byla podstata satanova třetího pokušení. Jak by mohl Ježíš padnout a vykonat akt uctívání před nějakým zlým principem nebo ideou? Je také významné, že Ježíš opakovaně poukazoval na satana jako na osobu a jako na „panovníka tohoto světa“. — Jan 12:31; 14:30; 16:11; 8:44; Mat. 4:1–10; 12:26; Luk. 10:18.

¹⁰ Ježíšovi apoštolové také identifikovali ďábla jako osobu. Pavel naznačil, že praví křesťané nejsou v nevědomosti, pokud jde o satanovy „záměry“, a apoštol je varoval před „ďáblovými pletichami“. (2. Kor. 2:11; Ef. 6:11) Jak již bylo ukázáno, Petr vybízel spoluvěřící, aby dávali pozor na svého protivníka, ďábla. A apoštol Jan potvrdil, že „celý svět leží v moci toho ničemného“ a že „ďábel bude uvrhovat některé z vás [křesťanů] do vězení“. — 1. Jana 5:19; Zjev. 2:10; 1. Petra 5:8.

Satanův nástroj v podobě falešného náboženství

11. Co způsobil satan s lidským instinktem, který vede k uctívání?

¹¹ Satan se snaží udržet lidi v zaslepenosti a užívá k tomu i falešného náboženství. (2. Kor. 4:4) Bůh stvořil člověka tak, že má potřebu udržovat styk se svým stvořitelem pomocí uctívání. Satan odvrátil tento instinkt jiným směrem tím, že působí na sobeckost a podporuje nevědomost o čistém uctívání. Aby dosáhl svého cíle, ‚proměňuje se v anděla světla‘. (2. Kor. 11:14) Následkem tohoto klamu se lidé věnují tisícům různých druhů falešného uctívání.

12. Jak bychom se měli dívat na falešné náboženství a na mezicírkevní hnutí?

¹² Každé falešné náboženství je ve skutečnosti satanovým dílem. Pavel totiž prohlásil: „Věci, které obětují národy, obětují démonům, a ne Bohu.“ Ježíš řekl: „Kdo není na mé straně, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.“ Kristus také nepřipustil žádné mezicírkevní hnutí, ale řekl: „Žádný nepřichází k Otci, jen skrze mne.“ — 1. Kor. 10:20; Mat. 12:30; Jan 14:6.

13. Jakými způsoby využívá satan lidskou zvědavost ohledně okultních věcí?

¹³ Satan využívá toho, že člověk má zájem o skryté věci a o stav mrtvých. Takovými zcela nebiblickými nástroji, jako jsou mluvení s mrtvými neboli spiritismus, věštění, astrologie a černá magie, polapil do léčky bezpočet lidí. Zájem o takové věci dnes skutečně stále roste. Došlo k takovému extrému, že někteří ve skutečnosti uctívají samotného ďábla. — 2. Mojž. 22:18; 3. Mojž. 19:26; 20:6; 5. Mojž. 18:10–12.

Satan se dovolává pýchy

14, 15. a) Jakých prostředků využil satan, když chtěl přimět Evu a Kaina, aby sloužili jeho záměru? b) Jaké další příklady poskytuje Bible v tomto směru?

¹⁴ Satan podlehl pokušení v podobě pýchy. Podobně vyvolal i v Evě pyšnou, sobeckou touhu podobat se nejvyššímu Bohu, a tak se mu podařilo odvrátit naše prarodiče od uctívání Jehovy Boha. Podobně postupoval satan bezpochyby i v případě Kainově. Povšiml si, jakou měl Kain zlost, protože jeho bratr Abel získal božské schválení, a tak mohl ďábel rozdmychat tuto zlost ve vražednou závist. — 1. Mojž. 4:3–8; 1. Jana 3:11, 12.

¹⁵ V průběhu lidských dějin mohl satan používat jako svých nástrojů těch, kteří jsou pyšní — lidí, jako byli Nimrod, egyptský farao v Mojžíšově době a asyrský král Senacherib. (1. Mojž. 10:8–12; 2. Mojž. 5:2; Iz. 36:7–10, 16–20) Dnes má satan ve své moci množství lidí na základě pýchy — pýchy rasové, pýchy národnostní, pýchy na vzdělání, pýchy na sociální postavení a jiné. To všechno slouží ďáblovu záměru, protože se tak lidé odvracejí od Božího poselství a nechtějí je poslouchat.

Vnadidlo v podobě hmotařské chamtivosti

16. Jaký měl úspěch satan při využíváni hmotařské chamtivosti?

¹⁶ Jiným nástrojem, jehož užívá satan, aby chytl lidi do léčky, je hmotařství, chamtivost, láska k penězům, hrdost na majetek. Tímto způsobem polapil do léčky v době Ježíšově duchovní, kteří chamtivě milovali peníze. (Luk. 16:14) Satan využil lákadla v podobě hmotařské chamtivosti a ‚dodal odvahu [Ananiášovi], aby klamal svatého ducha‘. (Sk. 5:1–11) A ďábel bezpochyby využil lásky k hmotným věcem a ke světským zábavám, aby odvrátil od Jehovovy služby Demasa a jiné křesťany. — 2. Tim. 4:10.

17. Máme mimořádně smutně proslulý příklad osoby, která podlehla satanově léčce v podobě chamtivosti?

¹⁷ Mimořádně smutně proslulý příklad toho, jak satan užívá chamtivosti jako léčky, je příklad Jidáše Iškariotského. Nejenže se stal chamtivým zlodějem, ale chamtivost také přispěla k tomu, že Jidáš zradil svého Pána. Že jeho mysl byla obrácena tím směrem, je patrné z toho, jak protestoval, když Marie pomazala Ježíšovy nohy drahým olejem. (Jan 12:4–6; Mat. 26:14–16) Jak opatrní bychom měli být, aby nás satan nepřelstil lákadlem v podobě hmotařské chamtivosti!

Satan využívá lidských slabostí

18. a) Jaká opatření učinil Bůh, aby měl člověk radost ze života? b) Jak toho satan využil ke škodě člověka?

¹⁸ Mezi různými slabostmi, jichž se satan dovolává, je dychtění po zakázaných smyslových rozkoších. Jehova Bůh si přál, abychom se radovali z mnoha potěšení, a když jich užíváme v rámci jeho vůle vzhledem k nám, mohou nám přinést mnoho dobra a štěstí. Satan však pokouší lidi, aby stavěli tyto věci na první místo ve svém životě a aby se jim oddávali nemravným způsobem, který porušuje Boží zákon. Tak satan způsobil, že 24 000 Izraelitů podlehlo vnadidlu Baala z Peoru. (4. Mojž. 25:1–9) Dnes svět šílí po smyslových rozkoších. Časopisy, noviny, filmy a televizní programy stále výrazněji působí na chlípné zájmy. Ale jako křesťané vedení Božím duchem se musíme vyhýbat takovým pokušením. — 1. Kor. 14:20.

19. a) Kterou satanovou léčkou jsou velmi zranitelní především mladí křesťané? b) Čeho by si měli být mladí křesťané vědomi?

¹⁹ Jiným satanovým nástrojem je působení na žádosti po příjemném vzrušení. Do této léčky mohou upadnout především mladí křesťané. Často se maximálně věnují všem druhům sportu, jako diváci i jako účastníci. Ale to by mohlo způsobit, že by se stali „milovníky rozkoší spíše než milovníky Boha“. (2. Tim. 3:4) U jiných mladých lidí vede touha po vzrušení k takovým druhům hudby a písní, jež podporují nemravnost a násilí. Je jistě třeba velké opatrnosti, protože takové věci mohou odlákat mladé křesťany od stezky řádnosti a ctnosti. — Žalm 16:11; 2. Petra 2:20–22.

20. Jak využívá satan strachu?

²⁰ Satan také užívá léčky v podobě strachu z lidí. Je přirozené, že člověk nechce být středem posměchu a snaží se vyhnout se utrpení. Takový strach vedl v dobách tísně k nemalému počtu kompromisů. (Přísl. 29:25; Žid. 2:14, 15) S Boží pomocí nikdy nepřipustíme, aby se to stalo v našem případě.

21. Proč se nemusíme nechat přemoci sklíčeností?

²¹ Jiným satanovým záměrem je pokusit se vzít Božím služebníkům odvahu, aby se vzdali. Ďábel se o to jistě snažil v případě Jobově a způsobil, že si Job přál, aby byl mrtev nebo aby se byl nikdy nenarodil. Satan se o to pokoušel i v případě Mojžíšově. (Job 3:1–13; 14:13; 4. Mojž. 11:10–15) Žádný z těchto věrných mužů se nestal obětí sklíčenosti. Přizpůsobili se naopak božské vůli. Stejně jako oni, nemusíme se ani my nechat přemoci okolnostmi, protože nás Jehova může podpořit a nikdy nepřipustí, aby spravedlivý kolísal. — Žalm 55:22; 55:23, „KB“.

Stůj pevně!

22, 23. Co máme dělat, abychom mohli stát pevně proti satanovým „pletichám“ a abychom nesloužili jeho záměrům?

²² Co máme dělat, uvědomujeme-li si, že se satanovi podařilo odcizit převážnou většinu lidstva od Jehovy Boha? Jako stateční svědkové Jehovovi musíme „pevně stát proti ďáblovým pletichám“, proti jeho nástrojům, trikům a taktikám. (Ef. 6:11) Tak můžeme dokázat, že je to opravdu podlý a vychloubačný lhář.

²³ Proti satanovi však nemůžeme stát jen svou vlastní silou, protože on má větší moc, rozsáhlejší vědomosti a daleko víc zkušeností než my. Abychom mu tedy mohli pevně odolávat, musíme plně využívat všech pomůcek, které opatřil Jehova Bůh svému lidu. Pak zmaříme plány tohoto podlého nepřítele!

Vzpomeneš si?

◆ Kterých nepřátel užívá ďábel, aby uskutečnil své zlé záměry?

◆ Jaký postoj zaujal satan proti Jehovovi?

◆ Jak Bible dokazuje, že je satan osobou?

◆ Uveď některé způsoby, jimiž nás chce ďábel polapit do léčky, a co můžeme dělat, aby nás nepřemohly?

Stůj pevně proti satanovým nástrojům!

1. Jaký je úděl křesťanů, kteří žijí v souladu se svými přednostmi?

ODDANÍ Jehovovi ctitelé, kteří žijí v souladu se svými přednostmi, se těší z duchovního ráje. Boží prorok Izaiáš popsal prorocky i jejich dnešní stav slovy: „V pustině bude jistě přebývat právo a v sadě bude bydlet spravedlnost. A dílem pravé spravedlnosti se stane pokoj; a službou pravé spravedlnosti poklid a bezpečí na neurčitý čas.“ — Iz. 32:16, 17.

2. Proč musíme být stále na stráži?

² Chceme-li si zachovat tento šťastný stav, musíme být stále bdělí, protože satan ďábel nám závidí naše štěstí a vzkvétající duchovní vlastnictví. Jako Gog z Magogu brzy rozpoutá všeobecný útok proti Jehovovu lidu. (Ezech. 38:8–12) Ale ani dnes rozhodně není nečinný. Ví, že mu zbývá již jen krátké časové období, a proto nyní chová opravdu větší zlobu proti Jehovovým služebníkům než kdy dříve. — Zjev. 12:12, 17.

3. Proč zuří satan proti Jehovovým služebníkům?

³ Satan ovládá tento svět nespravedlivých lidí. (Ef. 2:1, 2; 1. Jana 5:19) Ti jsou všichni na jeho straně ve velké sporné otázce, týkající se univerzální svrchovanosti. Přisvědčují satanovi v jeho tvrzení, že je pochybné, zda vůbec nějací lidé mohou zachovat ryzost Jehovovi Bohu. (Přísl. 27:11) Jen malý počet křesťanů dokazuje, že ďábel je planý vychloubač a podlý lhář, ale to v něm vyvolává zuřivost. Proto užívá všech nástrojů, všech podlých lstí, jež má k dispozici, aby tyto věrné Jehovovy služebníky přemohl. Zápasíme tedy „proti ničemným duchovním silám v nebeských místech“. — Ef. 6:12.