Blíží se vykonání rozsudku nad „velkou nevěstkou“
„Budou nenávidět nevěstku a zpustoší ji a obnaží a snědí její masité části a úplně ji spálí ohněm.“ — Zjevení 17:16.
1, 2. Jakou informaci poskytuje Bůh svým služebníkům? Proč?
STVOŘITEL, Jehova Bůh, přesně ví, co se stane v budoucnosti. On ‚říká od začátku konečný výsledek‘. (Iz. 46:10) Je „dokonalý ve vědění“, a proto ví všechny podrobnosti o „konečném výsledku“ tohoto světa v nadcházejícím „velkém soužení“. (Job 37:16; 37:15, „KB“; Mat. 24:21) Je Bůh lásky, a proto zjevuje dostatečný počet těchto podrobností těm, kteří mu věrně a oddaně slouží. Mohou tak být správně informováni a slouží jim to k budování a ochraně. Bible říká: „Pán Jehova neučiní nic, dokud nezjeví svou důvěrnou věc svým služebníkům, prorokům.“ — Amos 3:7.
2 Tak Bůh poskytuje svým pokorným služebníkům zvláštní poznání, které jiní nemají. Apoštol Pavel o tom řekl: „Tuto moudrost nepoznal žádný z vládců tohoto systému věcí. . . Nám však je Bůh zjevil svým duchem.“ (1. Kor. 2:8–10) Jeho služebníci mají předem poznání od Jehovy, a proto jsou Bohem vyzbrojeni — dokonce pověřeni —, aby dávali po celém světě zaznívat výstraze, že se přibližuje konec tohoto systému, a také potěšujícímu poselství o novém pořádku. — Mat. 24:14.
3. Budou to Jehovovi služebníci vědět, až skutečně nastane „velké soužení“?
3 Jestliže Jehova poskytuje svým věrným a oddaným služebníkům předem poznání o konci tohoto systému, zahrnuje to také informaci, která jim umožní rozeznat „velké soužení“, až skutečně začne? Ano. Jaká je to informace? Má určitou spojitost s tím, že Bůh vykoná rozsudek proti tomu, co Bible označuje jako „Veliký Babylón, matku nevěstek a ohavností země“. (Zjev. 17:5) A právě nyní se již dějí události, které jsou přípravou pro vykonání tohoto rozsudku!
4. Proč je užitečné vědět, co se stalo se starověkým Babylónem?
4 Kdo je tato biblická symbolická nevěstka? Jak je možno říci, že se již odehrávají události, jež povedou k jejímu zničení? Mnoho se o těchto věcech můžeme dovědět, budeme-li uvažovat o jiném Babylónu, o mocné světové říši, jež existovala před více než dvěma tisíci lety. Co se stalo starověkému Babylónu, je více než jen historie. Je to pozoruhodná prorocká obdoba toho, co brzy postihne dnešní „velkou nevěstku“. — Zjev. 17:1.
STAROVĚKÝ „VELIKÝ BABYLÓN“
5. Proč měl Nabuchodonozor zdánlivě důvod, aby se vychloubal?
5 „Což to není ten Veliký Babylón, který jsem vybudoval já sám silou své moci pro královský dům a pro důstojnost svého majestátu?“ (Dan. 4:30; 4:27, „KB“) Tak se více než šest století před naším letopočtem chlubil babylónský král Nabuchodonozor. Zdálo se, že Nabuchodonozor měl důvody pro takovou chloubu, protože Babylón byl ve své době nejmocnějším městem, hlavním městem do té doby nejsilnější světové říše. Ohromné město se zdálo neprodyšně uzavřené, protože bylo obklopeno masívními dvojitými hradbami. Mělo také zdánlivě zabezpečenou zásobu vody — řeku Eufrates, jež protékala městem. Podél řeky byly uvnitř města ohromné hradby s branami, které mohly být uzavřeny, aby nemohl nikdo proniknout dovnitř.
6. Čím byl Babylón znám?
6 Babylón měl velké vojsko, ale ve starověkém světě byl ještě proslulejší jako středisko falešného náboženství. Říká se, že ve zříceninách města byly objeveny zbytky nejméně 53 chrámů. Publikace „The World Book Encyclopedia“ říká: „Babylóňané ve skutečnosti nikdy nezamítli dřívější bohy, a tak počet bohů, které uctívali, vzrostl do tisíců. Každý městský stát měl ochranné bohy a bohyně a také bohy, kteří zastupovali věci jako slunce, měsíc a hvězdy, počasí, úrodu, řeky a zem.“ Náboženský vliv Babylóna byl tak silný, že časem zasáhl i křesťanstvo. Falešné náboženské názory a zvyky Babylóna po potopě můžeme až dodnes najít téměř ve všech náboženstvích tohoto světa. — 1. Mojž. 11:1–9.
7. a) Co bylo osudnou chybou Babylóna? b) Co mu hodlal Jehova udělat?
7 Ale Babylón v Nabuchodonozorově době měl jeden osudný nedostatek: Byl dlouhou dobu zatvrzelým nepřítelem pravého Boha Jehovy a jeho lidu. Také prolil mnoho nevinné krve. Bible říká: „Babylón byl nejen příčinou toho, že padli pobití z Izraele, ale v Babylóně padli i pobití z celé země.“ (Jer. 51:49) Jehova proto prohlásil: „Babylón, ozdoba království, krása pýchy chaldejských, stane se jako Sodoma a Gomora, když je Bůh rozvrátil. . . A období pro něj přijde brzo a samy jeho dny nebudou odloženy.“ Toto proroctví zaznamenal Izaiáš kolem roku 732 př. n. l. (Iz. 13:19–22) Asi o sto let později řekl Jeremiáš: „Pro Jehovovo rozhorlení nebude obydlen a jako celek se stane opuštěným úhorem. A každý, kdo půjde kolem Babylóna, bude užasle zírat a hvízdne si nad všemi jeho pohromami.“ Ano, ze zdánlivě nedobytného „velikého Babylóna“ „se stanou hromady kamení, doupě šakalů. . . bez obyvatele“. — Jer. 50:13; 51:37.
8. Jaké podrobnosti byly řečeny o způsobu, jak Babylón padne?
8 Jak měl Babylón padnout? Jehova řekl Izaiášovi a Jeremiášovi některé podrobnosti. Izaiáš napsal, že Jehova „říká vodní hlubině: ‚Vypař se; a všechny tvé řeky vysuším.‘ “ (Iz. 44:27) Dále Izaiáš prohlásil: „Tak řekl Jehova svému pomazanému, Cýrovi, jehož pravici jsem uchopil, abych před ním potlačil národy, abych odpásal i boky králů; abych před ním otevřel dvoukřídlové dveře, takže ani brány nebudou zavřeny.“ (Iz. 45:1) Jeremiáš předpověděl: „Mocní babylónští muži přestali bojovat. Jejich síla se vyčerpala. Stali se ženami.“ (Jer. 51:30) Řeka Eufrates, která chránila Babylón, tedy měla být ‚vysušena‘; dobyvatelem měl být vojevůdce, kterého Jehova jmenoval dávno před jeho narozením, totiž „Cýrus“; brány podél řeky neměly ‚být zavřeny‘; a babylónští vojáci měli ‚přestat bojovat‘.
9. Proč byla Balsazarova hostina pro Jehovu obzvlášť odporná?
9 Tato proroctví se přesně splnila 5. až 6. října roku 539 př. n. l. Té noci pořádal domýšlivý babylónský král Balsazar hostinu pro tisíc svých úředníků a jiných osob. Z této události učinil náboženský svátek, aby se mohl rouhat Jehovovi. Dal přinést posvěcené nádoby, které Nabuchodonozor ukořistil v roce 607 př. n. l. z jeruzalémského chrámu, a z těchto nádob, které dříve Boží lid používal při službě Jehovovi, Balsazar a jeho společníci, také královy manželky a souložnice, vyzývavě připíjeli svým falešným bohům. — Dan. 5:1–4.
10. Co obsahoval rukopis na stěně? Jak Balsazar reagoval?
10 Ale Jehovovi se již neměli dále vysmívat! Přišel čas, kdy se rozhodl jednat! „V tom okamžiku vyvstaly prsty lidské ruky a psaly. . . na omítku zdi královského paláce a král hleděl na hřbet ruky, která psala.“ (Dan. 5:5) Balsazar se při tomto pohledu tak vyděsil, že mu dokonce „i kolena narážela o sebe“. (Dan. 5:6) Daniel statečně vysvětlil králi, co znamená rukopis od Boha. Řekl: „Bůh sečetl dny tvého království a ukončil je. . . byl jsi zvážen na vahách a byl jsi shledán nedostatečným. . . tvé království bylo rozděleno a dáno Médům a Peršanům.“ — Dan. 5:26–28.
11. Jak se dopodrobna splnilo biblické proroctví o Babylónu?
11 Za hradbami Babylóna perské armády pod vedením Cýra Velikého společně s Médy, jež vedl Dáreios, obklíčili město. Zatímco Babylóňané hýřili ve svých rouhačských náboženských orgiích a cítili se pod ochranou svých bohů a svých vojsk v bezpečí, podnikal Cýrus skvělý strategický tah. Severně od Babylóna jeho technici prokopali břeh řeky Eufratu a odklonili ji tak, že voda již netekla na jih městem. Vodní hladina řeky začala v Babylóně a v jeho okolí brzo opadávat. Zakrátko bylo vody tak málo, že vojska mohla pod Cýrovým vedením vstoupit do řečiště od severu i od jihu a postupovat do středu Babylóna. Je překvapující, že brány uvnitř města podél řeky zůstaly otevřené, protože Babylóňané buď nechovali žádné podezření nebo byli opilí. Cýrova vojska se s nepřemožitelnou silou vřítila do Babylóna. „Téže noci byl chaldejský král Balsazar zabit.“ (Dan. 5:30) „Veliký Babylón“ padl — v jedné noci! Jaký to byl otřes, a nejen pro Babylóňany, ale pro všechny okolní národy! Jeho konec přišel přesně tak, jak to předpověděli Jehovovi služebníci. A časem se z Babylóna skutečně staly „hromady kamení“, „opuštěný úhor“, „bez obyvatele“.
VÝZNAM PRO NAŠI DOBU
12. Co říká apoštol Jan o „Velikém Babylónu“ v 17. kapitole Zjevení?
12 Jaký to má význam pro naši dobu? Veliký. Více než šest set let po pádu Babylóna byl apoštol Jan inspirován k napsání knihy Zjevení (Apokalypsy). V ní mluvil o jiném „Velikém Babylónu“ a popsal jej jako „matku nevěstek a ohavností země“. (Zjev. 17:5) Jan napsal, že s ní smilnili „králové země. . . zatímco ti, kteří obývají zemi, byli zpiti vínem jejího smilstva“. — Zjev. 17:2.
13. a) Proč nemůže být novodobý „Veliký Babylón“ jen nějakou jinou politickou mocí? b) Proč se nevěstka jmenuje „Veliký Babylón“?
13 Je zde řečeno, že králové s ním měli nemravné styky, z čehož je patrné, že „Veliký Babylón“ nemohl být jen nějaký jiný „král“. Skutečně znázorňuje to, čím byl proslulý starověký Babylón — falešné náboženství. Proto novodobá nevěstka nese stejné jméno jako starověké město. Mnoho falešných nauk a zvyků dnešního náboženského Babylóna má své kořeny přímo ve starověkém náboženském Babylóně. Nevěstka, „Veliký Babylón“ dnešní doby, tedy znázorňuje celosvětovou říši falešného náboženství, která se po celá staletí kompromitovala nemravnými styky se světem, místo aby čistým způsobem sloužila Bohu. Zjevení poskytuje ještě další klíč k odhalení její náboženské totožnosti, když o ní říká: „Tvými spiritistickými zvyky [falešným náboženstvím] byly svedeny všechny národy.“ — Zjev. 18:23.
14. Jaká další podobnost je mezi oběma Babylóny?
14 Vzpomeň si, že starověký Babylón byl tvrdošíjným nepřítelem Boha a jeho lidu a že nesl odpovědnost za velké krveprolévání při mnoha dobyvatelských taženích. Podobně také o novodobém Babylónu říká Bible: „Byla v něm nalezena krev proroků a svatých a všech, kteří byli pobiti na zemi.“ (Zjev. 18:24) Tato nevěstka byla hlavním pronásledovatelem Jehovova novodobého lidu, jeho svědků. Podporovala také války národů a povzbuzovala lidi na všech stranách, aby se navzájem zabíjeli, a proto nese odpovědnost za krev „všech, kteří byli pobiti na zemi“.
15. Z čí ruky utrpí nevěstka zničení? Jak dlouho to bude trvat?
15 „Jeho hříchy se totiž nahromadily až do nebe“, a proto vykonání Božího rozsudku nad nevěstkou přijde rychle. (Zjev. 18:5, 21) Bible říká, že „v jednom dnu přijdou jeho pohromy“, ano „v jedné hodině“! (Zjev. 18:8, 10) Bude se to podobat tomu, co se stalo jeho protějšku, starověkému Babylónu, který padl během jedné noci! A z čí ruky utrpí nevěstka zničení? Jehova připustí, aby její zničení přivodily politické živly, které s ní měly nemravné styky. „Ty budou nenávidět nevěstku a zpustoší ji a obnaží a snědí její masité části a úplně ji spálí ohněm.“ — Zjev. 17:16.
16. Co jsou „vody“, na nichž sedí novodobý Babylón? V čem se v tomto směru podobá starověkému Babylónu?
16 Je ještě jiná podobnost mezi starověkým a novodobým Babylónem, totiž ve způsobu jejich zničení. Starověký Babylón ležel na vodách, doslovně na vodách řeky Eufratu. Moderní Babylón také „sedí na mnohých vodách“, jak říká Zjevení 17:1. Co jsou tyto vody? Boží slovo odpovídá: „Vody, které jsi viděl, kde sedí nevěstka, znamenají lidi a zástupy a národy a jazyky.“ (Zjev. 17:15) Povšimni si, že před pádem starověkého Babylóna bezprostředně předcházel pokles doslovných vod řeky Eufratu. Je patrný nějaký podobný pokles symbolických vod (lidí) pod novodobým Babylónem? Ano, a děje se to přímo před našima očima! — Zjev. 16:1, 12.
JAK KLESAJÍ „MNOHÉ VODY“
17. Jakým způsobem opadávají symbolické „vody“ pod nevěstkou?
17 Jak klesají symbolické „mnohé vody“ pod novodobým Babylónem, jak se zmenšuje jejich množství? Tím, že milióny lidí, včetně desetitisíců členů náboženského duchovenstva a náboženských pracovníků, přestávají poskytovat podporu, kterou kdysi věnovali svým náboženstvím, a tak je vážně oslabují. To platí zejména o křesťanstvu, které nese větší vinu, protože tvrdí, že slouží Bohu a Kristu. Ačkoli se někdy mluví o „oživení“ v souvislosti s některými náboženstvími, obzvláště méně ortodoxními, ve většině případů je to pouze povrchní. Až na malé výjimky je všeobecná tendence neklamná a je patrná ze světového tisku. Uvádíme příklady:
„S křesťanstvem se něco stalo. Ze všech příznaků je patrné, že jsme vstoupili do dlouhé, předlouhé noci a že z ní nevyjdeme. . .
Ve veřejném životě již prakticky přestalo účinně existovat křesťanství i římský katolicismus. Můžeme pozorovat, jak sociální a politická struktura křesťanství umírá.“ — Významný katolický pisatel Malachi Martin v Listu „Sunday Journal“, který vychází ve městě Providence, 17. února 1980.
„Na Západě se v jednom národu za druhým projevuje nebezpečný nedostatek kněží a jeptišek.“ — „Time“, 25. srpna 1978.
„Křesťanství [je] na rychlém ústupu. . . [a poskytuje] obraz pověrečného agnosticismu, zmatku a nevědomosti. . . Bez nadsázky lze říci, že téměř všechny děti prakticky nemají představu, co je to křesťanství.“ — Londýnské „Times“, 25. září 1978, v komentáři o zprávě Úřadu pro výchovu při anglikánské církvi.
18, 19. Uveď další důkazy o tom, že tyto „vody“ opadávají.
18 Když papež Jan Pavel II. navštívil v květnu 1980 Francii, podal o tom newyorský list „Times“ z 31. května komentář: „Vliv církve ve Francii rychle klesá. Při nedávném průzkumu se ukázalo, že jen 15 procent obyvatel jsou aktivní katolíci, ačkoli 85 procent je pokřtěno v církvi.“ V Brazílii řekl arcibiskup Luciano Cabral Duarte: „Naši katolíci ztrácejí sílu a hynou chronickou duchovní anémií.“ („Veja“ 7, 30. ledna 1980.) V Nigérii připustil jeden duchovní presbyteriánské církve: „Zdá se, že dnešní církev ztratila vědomí své totožnosti, jako člověk, který trpí ztrátou paměti a ptá se: ‚Kdo jsem‘ a ‚Proč tu jsem‘?“ („Daily Star“, 11. září 1978) V Řecku psaly jedny noviny o kdysi respektované řecké ortodoxní církvi:
„Církev, to znamená duchovenstvo, a obzvláště nejvyšší duchovenstvo, je dnes velmi často doupětem nechutností, pramenem pošetilostí a nesmyslností.
Dokonce již nějaký čas velká většina Řeků považuje většinu duchovních ne za úctyhodnou, duchovní instituci, ale za hejno agitátorů a lidí, kteří působí ostudu, radikálů a vyděračů, kteří nevedou ‚své stádo‘, ale místo toho je baví svým žvaněním a svými zmatenými představami.“ — „To Vima“, 15. října 1978.
19 O nejdůležitějším středisku Východní ortodoxní církve v Turecku týdeník „Time“ prohlašuje: „Historické sídlo, kdysi středisko poloviny křesťanského světa, umírá.“ O židovském náboženství říká americký rabín Alvin Reines: ‚Americké židovské obyvatelstvo je v zoufalé krizi. Problém tkví v tom, že američtí židé prostě nepřijímají učení tradičního judaismu.‘ V Anglii bylo v posledních letech zavřeno mnoho kostelů, protože návštěvnost ochabla tak, že je jeden komentátor označil jako „ohrožený druh“. V Německu bylo při průzkumu zjištěno, že jen 17 procent Němců pod 35 let věří v existenci Boha. V Japonsku na otázku: „Máte nějaké náboženství?“ 60 procent osob odpovědělo: „Ne“ a dalších 7 procent neodpovědělo. V jedné zemi po druhé je situace náboženství tohoto světa taková, jak ji popisuje list „The Age“, vycházející v australském městě Melbourne: Říká, že všechny denominace „trpí poklesem počtu věřících“. Jestliže je „pokles v počtu věřících“, pokles „mnohých vod“, na nichž sedí nevěstka, v dnešní době tak zřejmý, mohou být ničivé síly daleko? Nikoli.
20. Jakou naléhavou radu dává Boží slovo lidem, kteří mají sklon ke spravedlnosti?
20 „Velká nevěstka“ dostává stále menší podporu, což odpovídá biblickému proroctví, jež popisuje tyto „poslední dny“. Je v něm řečeno, že lidé budou „milovníci rozkoší spíše než milovníci Boha, kteří mají způsob zbožné oddanosti, ale vzhledem k její síle se prokazují jako falešní“. Totéž proroctví pak radí: „A od těch se odvracej.“ (2. Tim. 3:4, 5) Podobně pronikavá výzva je adresována spravedlivě smýšlejícím lidem, kteří ještě jsou v novodobém „Velikém Babylónu“: „Vyjděte z něho, můj lide, nechcete-li se s ním podílet na jeho hříších a nechcete-li dostat část z jeho pohrom.“ — Zjev. 18:4.
21. Který závěrečný čin vyvolá Jehovovu zlobu? K čemu to povede?
21 Již velmi brzy bude vykonán Boží rozsudek proti „velké nevěstce“. Rychlý pád novodobého Babylóna bude pro svět otřesným překvapením, jako v případě starověkého Babylóna. (Zjev. 18:9–19) Jeho zničení je událost, která bude znamenat začátek „velkého soužení“. Pak se také živly, které jsou proti Bohu, obrátí proti Jehovovým služebníkům a pokusí se je zničit. (Ezech. 38:16) Ale Jehova říká svým věrným: „Kdo se dotýká vás, dotýká se zřítelnice mého oka.“ (Zach. 2:8) To vyvolá okamžitou reakci z Boží strany. Jehova říká: „A stane se v ten den. . . , že má zloba vystoupí k mému nosu. A budu muset mluvit ve své planoucí horlivosti, v ohni své zuřivosti.“ (Ezech. 38:18, 19) Bůh přijde na pomoc svým věrným a oddaným služebníkům a rychle, ničivou silou porazí národy v bitvě „velikého dne Boha, Všemohoucího“, v Armageddonu. Tak budou zničeni nepřátelé Boha a jeho lidu, a země bude očištěna od veškeré špatnosti. — Zjev. 16:14, 16; Přísl. 2:22.
22. Jakou odměnu dostanou ti, kteří budou věrní a oddaní Jehovovi?
22 Po Armageddonu začne nádherný nový pořádek! Věrně oddaní lidé, kteří ‚vyjdou z velkého soužení‘, budou bohatě odměněni. „Hle, Boží stan je s lidstvem a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lid. A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ — Zjev. 21:3, 4.
23. a) Proč bychom se měli vzmužit, ačkoli jsou dnes tak obtížné poměry? b) K čemu bychom měli nabádat ty, kteří hledají pravdu?
23 Vzmužte se proto, vy všichni, kteří milujete spravedlnost! Buďte si vědomi toho, že dny „velké nevěstky“ a utlačujících politických vládců tohoto systému věcí jsou sečteny a že Jehova je brzy odstraní z cesty. Bůh „nemůže lhát“, a proto důvěřujte, že splní vaši naději a dá vám možnost žít navždy v rajském novém pořádku, kde budete mít každý den „největší potěšení v hojnosti míru“. (Tit. 1:2; Žalm 37:11) Zatím využívejte Jehovových opatření, abyste se duchovně posílili pro obtížné dny, které jsou bezprostředně před námi. Přitom si s láskou všímejte jiných, kteří snad ještě „hladovějí a žízní po spravedlnosti“. Nabádejte takové lidi, aby si vzali k srdci biblickou radu: „Hledejte Jehovu, lidé, dokud může být nalezen. Volejte k němu, pokud prokazuje, že je blízko.“ — Mat. 5:6; Iz. 55:6.