„ustanovených časů národů“ v roce 1914 n. l. je králem–válečníkem, vyzbrojeným jakoby lukem, jímž na dálku hubí své nepřátele. Prorocká slova Žalmu 45:3–8 (45:4–9, „KB“) byla adresována právě tomuto králi boje:

20. Co má dělat podle slov, která mu adresuje žalmista?

²⁰ „Opásej si mečem bedra, ó mocný, se svou důstojností a nádherou. A ve své nádheře postupuj k úspěchu. Jeď ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti, a tvá pravice tě bude poučovat o věcech, jež vzbuzují bázeň. Tvé šípy jsou ostré — národy pod tebou stále padají — v srdci králových nepřátel. Bůh je tvůj trůn na neurčitý čas, ano navždy; žezlo tvého kralování je žezlo přímosti. Miloval jsi spravedlnost a nenávidíš ničemnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásání více než tvé druhy. Všechny tvé oděvy jsou myrha a dřevo aloe a kasia; z velkolepého slonovinového paláce tě rozradostnily strunné nástroje.“

21. a) Jak si můžeme být jisti, že žalmistova slova platí oslavenému Ježíši Kristu? b) Jak je v Žalmu 45:5 (45:6, „KB“) zdůrazněna přesnost jeho zásahu nepřítele?

²¹ V Židům 1:8, 9 cituje apoštol Pavel ze slov Žalmu 45:3–8 (45:4–9, „KB“) a uplatňuje citát na Ježíše Krista, aby upozornil na jeho velice vyvýšené postavení. Tak je jisté, že „Král“, jehož pod inspirací oslovovali „syn Chóre“, byl řádně nastolený král Ježíš Kristus. (Viz nadpis 45. žalmu.) Šípy z jeho „luku“ budou namířeny do srdce odpůrců jeho království s větší přesností než šípy starověkých Parthů, kteří byli zkušenými lučišníky i při jízdě na koni.

22. a) V které jiné části Zjevení je zobrazen jezdec na bílém koni a pod jakým jménem? b) Jaké vidění pozorují naše oči? Jak na ten pohled reagujeme?

²² Prokazuje se, že jezdec na bílém koni ze Zjevení 6:2 je týž jako jezdec na bílém koni zobrazený ve Zjevení 19:11–16. V tomto pozdějším odkazu je nazýván „Boží Slovo“ a na stehně má titul „Král králů a Pán pánů“. Zde je znázorněn ve velkolepém vyvrcholení svého útoku proti odpůrcům, když vítězně dovršuje svou jízdu ve „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“ na bitevním poli Har-Magedon neboli na hoře Megiddo. (Zjev. 16:14–16; 19:17–21) Neviditelně pro lidské oči pak nadchází svázání satana ďábla a jeho démonů, aby byli na tisíc let uvězněni v propasti. (Zjev. 20:1–3) Naše oči jsou šťastné, že vidí očima víry jízdu korunovaného krále na „bílém koni“ od konce časů pohanů v roce 1914. Do hloubi duše vzrušeni jeho dosavadním dobýváním, voláme: Jeď dál, královský jezdče na bílém koni, ke svému nezměnitelnému vítězství v Har-Magedonu, k ospravedlnění univerzální svrchovanosti Jehovy Boha, dárce tohoto prorockého „znamení“!

Slavné dílo, které následuje po jízdě jezdců na koni

1. Jak je zřejmé, že časy pohanů, kdy se pošlapávalo to, co bylo zastoupeno městem Jeruzalémem, skončily roku 1914?

„KRÁL králů a Pán pánů“, Ježíš Kristus, je přítomen. (Zjev. 19:11, 16) Máme pro to „znamení“. Je přítomen ve svém království zřízeném Bohem již před 69 lety, na konci „časů pohanů“ v roce 1914. (Luk. 21:24, „KB“) Tehdy skončilo pošlapávání Království Jehovy Boha, kdysi