• Sestra
    Hlubší pochopení Písma, 2. svazek

    • SESTRA

      Tento výraz se v Písmu vztahuje jak na sestry vlastní, tak na nevlastní — ty, které mají stejného otce, ale různé matky (1Mo 34:1, 27; 1Pa 3:1–9), nebo ty, které mají stejnou matku, ale různé otce, jak to bylo v případě Ježíšových sester. (Mt 13:55, 56; Mr 6:3)

      Protože celé lidstvo povstalo z Adama a Evy, ženili se někteří Adamovi synové se svými sestrami. (1Mo 3:20; 5:4) Adamova manželka Eva jako ‚kost z jeho kostí a tělo z jeho těla‘ mu byla dokonce blíže příbuzná než sestra. (1Mo 2:22–24) Sňatek s vlastní nebo nevlastní sestrou nebyl spojen s žádnou pohanou. Zpráva uvádí, že o více než 2 000 let později se Abraham oženil se svou nevlastní sestrou Sárou. (1Mo 20:2, 12) O 430 let později však mojžíšský Zákon takové svazky zakázal jako krvesmilné. (3Mo 18:9, 11; 20:17) Jak se lidská rasa vzdalovala od původní Adamovy dokonalosti, nepochybně se stalo škodlivým vstupovat do manželství s blízkými příbuznými.

      Slovo „sestra“ se ve svém širším použití vztahovalo na členku téhož národa — krajanku. (4Mo 25:17, 18) K sestrám byly připodobněny národy a města, které měly úzké vztahy nebo podobné morální praktiky. (Jer 3:7–10; Ez 16:46, 48, 49, 55; 23:32, 33)

      Když se ve svatostánku a v Ezekielových viděních popisuje umístění předmětů ve vztahu k jejich odpovídajícím součástem, překládá se hebrejské slovo pro sestru (ʼa·chóthʹ) jako ‚druhá‘. (2Mo 26:3, 5, 6, 17; Ez 1:23)

      V křesťanském sboru. Ježíš učil, že duchovní vztahy mají přednost před příbuzenskými vztahy. Ty ženy, které činily vůli Ježíšova Otce, byly považovány za ‚sestry‘ v hlubším smyslu než pouze v příbuzenském poměru. (Mt 12:50; Mr 3:34, 35) Ten, kdo je ochoten zpřetrhat pozemská pouta kvůli Království, je-li to nezbytné, bude mít „stonásobně“ „sester“ a jiných ‚rodinných‘ příslušníků nyní, a navíc „věčný život“ v budoucnosti. (Mt 19:29; Mr 10:29, 30; Lk 14:26) Ženám v křesťanském sboru se v duchovním smyslu říká sestry. (Ří 16:1; 1Ko 7:15; 9:5; Jk 2:15)

      Obrazné použití. Když moudrý pisatel Šalomoun zdůrazňuje důležitost Jehovových přikázání, povzbuzuje, abychom se přidržovali moudrosti: „Řekni moudrosti: ‚Ty jsi má sestra‘; a kéž porozumění nazýváš ‚Příbuzná‘.“ (Př 7:4)

  • Set
    Hlubší pochopení Písma, 2. svazek

    • SET

      [ustanovený; dosazený; stanovený].

      Syn Adama a Evy, který se narodil, když bylo Adamovi 130 let. Eva svému synovi dala jméno Set, protože, jak řekla: „Bůh mi ustanovil jiné semeno místo Abela, neboť Kain ho zabil.“ Set nutně nemusel být třetím dítětem Adama a Evy. Podle 1. Mojžíšovy 5:4 měl Adam „syny a dcery“ a někteří z nich se mohli narodit dříve než Set. Set je hoden toho, aby o něm byla zmínka kvůli Noemovi a kvůli tomu, že z něj, a ne z vraha Kaina pochází dnešní lidská rasa. Ve věku 105 let se Set stal otcem Enoše. Set zemřel ve věku 912 let (3896–2984 př. n. l.). (1Mo 4:17, 25, 26; 5:3–8; 1Pa 1:1–4; Lk 3:38)

  • Sever
    Hlubší pochopení Písma, 2. svazek

    • SEVER

      Kromě obvyklého výrazu ca·fónʹ byl sever označován také směrem „vlevo“, protože orientace se určovala z pohledu člověka, který stál obličejem směrem k vycházejícímu slunci. (1Mo 14:15, Rbi8, ppč) Podle toho, jak je slovo „sever“ použito v Písmu, může označovat část země (Ža 107:3; Iz 43:6; Lk 13:29), světovou stranu (2Mo 26:20; 1Kr 7:25; Zj 21:13), severní oblohu (Job 26:7) a různé země a království (včetně Asýrie [Sef 2:13] a Babylóna [Jer 46:10]), jež se rozkládaly poněkud na S a na V od země obývané Izraelity. Ačkoli Babylón, který ležel na řece Eufrat, byl ve skutečnosti na V od Tyru, Ezekiel 26:7 mluví o babylónském králi, jak přichází proti Tyru ze severu. Podobně o neštěstí, které měly od Babylóňanů zakusit Juda a Jeruzalém, je řečeno, že přichází „ze severu“. (Jer 1:14, 15) Důvod je, jak se zdá, ten, že