Žijme vírou v Boží sliby

„Jsem Božský a není jiný Bůh ani nikdo jako já; Ten, kdo od počátku sděluje ukončení a odedávna věci, které ještě nejsou učiněny.“ (IZAJÁŠ 46:9, 10)

1, 2. Jaké rozdílné názory mají lidé na to, zda Bůh zasahuje do záležitostí na zemi?

DO JAKÉ míry Bůh zasahuje do záležitostí na zemi? Názory na to se různí. Podle jednoho názoru do těchto záležitostí nezasahuje vůbec. Stvořením uvedl všechno do pohybu, ale teď buď není ochoten, nebo není schopen udělat něco v náš prospěch. Pokud je tento názor pravdivý, pak se Bůh podobá otci, který svého syna posadí na nové kolo. Kolo nejdříve přidrží, aby na něm syn získal rovnováhu, a pak ho postrčí a nechá syna rozjet po silnici. Potom otec odejde a chlapce ponechá osudu — dítě buď spadne, nebo nespadne. Ať to dopadne jakkoli, otec s tím už nic neudělá.

² Podle jiného názoru Bůh aktivně dohlíží na každou stránku našeho života a přímo zasahuje při každé události, k níž dojde kdekoli v jeho stvoření. Pokud to tak ale je, mohli by někteří lidé dospět k závěru, že Bůh stojí nejen za všemi dobrými věcmi, ale také za zločiny a neštěstími, které sužují lidstvo. Když zjistíme pravdu o tom, jak Bůh jedná, pomůže nám to poznat, co od něj můžeme očekávat. Také se tím posílí naše víra v to, že se jeho sliby určitě splní. (Hebrejcům 11:1)

3. (a) Jak víme, že Jehova je Bohem, který má záměr? (b) Proč se v Bibli píše, že Jehova ‚utváří‘ a ‚formuje‘ svůj záměr?

³ Ve spojitosti s otázkou, jak Bůh zasahuje do lidských záležitostí, je nejdůležitější to, že Jehova je Bohem, který má záměr. To vyplývá ze samotného jeho jména. „Jehova“ totiž znamená „Působí, že se stane“. Postupnou činností Jehova působí, že se stane Splnitelem všech svých slibů. Proto je o Jehovovi řečeno, že ‚utváří‘ neboli ‚formuje‘ svůj záměr vzhledem k budoucím událostem nebo činům. (2. Královská 19:25; Izajáš 46:11) Tato slova jsou překladem hebrejského výrazu ja·carʹ, který je příbuzný se slovem, jež znamená ‚hrnčíř‘. (Jeremjáš 18:4) Stejně jako zručný hrnčíř dokáže z kusu hlíny vytvarovat nádhernou vázu, dokáže Jehova ‚tvarovat‘ neboli řídit věci tak, aby se děla jeho vůle. (Efezanům 1:11)

4. Jak Bůh připravil zemi pro život lidí?

⁴ Božím záměrem bylo například to, že země bude opravdu nádherným místem obývaným dokonalými, poslušnými lidmi. (Izajáš 45:18) Dlouho předtím než stvořil prvního muže a první ženu, Jehova láskyplně připravil všechno pro jejich život. Úvodní kapitoly 1. Mojžíšovy popisují, jak Jehova zavedl den a noc a jak vytvořil souš a moře. Potom stvořil rostliny a živočichy. Příprava země pro život lidí trvala tisíce let. Projekt byl nakonec úspěšně dokončen. První muž a první žena začali svůj život v Edenu, nádherném ráji, v němž bylo všechno uspořádáno tak, aby se mohli radovat ze života. (1. Mojžíšova 1:31) Jehova tedy do záležitostí na zemi přímo zasahoval a svými díly postupně uskutečňoval svůj vznešený záměr. Změnil se tento jeho přístup potom, co se lidská rodina rozrostla?

Jehova vymezuje své jednání s lidmi

5, 6. Proč Bůh vymezuje své jednání s lidmi?

⁵ Jehova sice má moc řídit a ovlivňovat lidskou činnost i do těch nejmenších detailů, ale nedělá to. Má k tomu důvody. Jedním z nich je to, že lidé byli stvořeni k Božímu obrazu a mají svobodnou vůli. Jehova nás nenutí plnit jeho příkazy. Ani nejsme žádné loutky. (5. Mojžíšova 30:19, 20; Jozue 24:15) I když jsme Bohu za své skutky odpovědni, Bůh nám ve své lásce dal značnou svobodu rozhodovat o tom, co uděláme se svým životem. (Římanům 14:12; Hebrejcům 4:13)

⁶ Další důvod, proč Bůh neřídí všechno, co se stane, souvisí se spornou otázkou, kterou v Edenu vznesl Satan. Ten napadl Boží svrchovanost. Nabídl Evě něco, co vypadalo jako možnost získat nezávislost. Eva a později i její manžel Adam tuto nabídku přijali. (1. Mojžíšova 3:1–6) Bůh na to reagoval tak, že lidem dovolil, aby si po určitou dobu vládli sami. Tím se mělo prokázat, zda Satanova námitka byla oprávněná. Proto ze špatností, které dnes lidé dělají, není možné vinit Boha. Mojžíš napsal o vzpurném národu: „Jednali zhoubně ze své strany; nejsou [Božími] dětmi, je to jejich vlastní vada.“ (5. Mojžíšova 32:5)

7. Jaký má Jehova záměr se zemí a s lidmi?

⁷ Jehova tedy dal lidem možnost svobodně se rozhodovat a experimentovat s panstvím, které bylo na něm nezávislé. Přesto nezvolil taktiku naprostého nevměšování se do záležitostí na zemi, taktiku, která by nám nedávala žádnou naději, že Jehova splní své sliby. I když se Adam a Eva vzbouřili proti Boží svrchovanosti, Jehova nezměnil svůj láskyplný záměr se zemí a s lidmi. Zcela určitě přetvoří zemi v ráj, v němž budou žít dokonalí, poslušní a šťastní lidé. (Lukáš 23:42, 43) Biblická zpráva — počínaje 1. Mojžíšovou a konče Zjevením — popisuje, jak Jehova postupně pracuje na dosažení tohoto cíle.

Bůh jedná tak, aby uskutečnil svou vůli

8. Jaké překážky bylo třeba překonat, aby se Izraelité dostali do Zaslíbené země?

⁸ To, že uskuteční svůj záměr, prokázal Bůh svým jednáním s izraelským národem. Jehova například ujistil Mojžíše, že Izraelity vyvede z Egypta a přivede je do Zaslíbené země — země oplývající mlékem a medem. (2. Mojžíšova 3:8) To byla důležitá a utěšující slova. Znamenalo to, že Izraelité, kterých i s těmi, kdo se k nim přidali, byly asi tři miliony, budou osvobozeni z područí mocného národa, jenž jejich odchodu kladl značný odpor. (2. Mojžíšova 3:19) V zemi, do níž měli být přivedeni, žily mocné národy, které se silně bránily jejich vstupu na své území. (5. Mojžíšova 7:1) Cestou čekala Izraelity pustina, kde potřebovali jídlo a vodu. To byla situace, v níž mohl Jehova projevit svou svrchovanou moc a božství. (3. Mojžíšova 25:38)

9, 10. (a) Proč mohl Jozue potvrdit, že Boží sliby jsou spolehlivé? (b) Proč je důležité mít důvěru, že Bůh je schopen odměnit ty, kdo mu jsou věrní?

⁹ Když Bůh vyváděl Izraelity z Egypta, vykonal mnoho mocných skutků. Nejprve uvedl na egyptský národ deset ničivých ran. Potom rozdělil vody Rudého moře. To Izraelitům umožnilo uniknout egyptskému vojsku, které je pronásledovalo, kdežto Egypťané ve vodách Rudého moře zahynuli. (Žalm 78:12, 13, 43–51) Potom se Jehova o Izraelity staral během 40 let v pustině — sytil je mannou, opatřoval jim vodu, a dokonce pečoval o to, aby se jim neobnosily přehozy a aby jim ani nohy neotekly. (5. Mojžíšova 8:3, 4) Když pak Izraelité vstoupili do Zaslíbené země, Jehova je vedl, aby vítězili nad svými nepřáteli. Očitým svědkem toho všeho byl Jozue, který projevoval silnou víru v Jehovovy sliby. S důvěrou tedy mohl tehdejším starším mužům říci: „Dobře víte svým celým srdcem a svou celou duší, že neselhalo ani jediné slovo ze všech dobrých slov, která k vám mluvil Jehova, váš Bůh. Všechna se vám splnila.“ (Jozue 23:14)

¹⁰ Podobně jako Jozue ve starověku, i dnešní křesťané jsou pevně přesvědčeni, že Bůh je ochoten a schopen jednat ve prospěch těch, kdo mu slouží. Toto přesvědčení je nezbytnou součástí naší víry. Apoštol Pavel napsal: „Bez víry je . . . nemožné líbit se mu, neboť ten, kdo se přibližuje k Bohu, musí věřit, že . . . se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají.“ (Hebrejcům 11:6)

Bůh předvídá budoucnost

11. Díky čemu je Bůh schopen splnit své sliby?

¹¹ Až dosud jsme mohli poznat, že Bůh sice lidem ponechává svobodnou vůli a nechává je, aby vládli nezávisle na něm, ale přesto je schopen a ochoten zasáhnout ve prospěch uskutečnění svého záměru. K jistotě, že se Boží sliby splní, však přispívá ještě jeden činitel. Jehova dokáže předvídat budoucnost. (Izajáš 42:9) Prostřednictvím svého proroka Bůh řekl: „Vzpomeňte si na první věci z dávného času, že jsem Božský a není jiný Bůh ani nikdo jako já; Ten, kdo od počátku sděluje ukončení a odedávna věci, které ještě nejsou učiněny; Ten, kdo říká: ‚Má vlastní rada obstojí a udělám všechno, co je mým potěšením.‘ “ (Izajáš 46:9, 10) Zkušený zemědělec ví, kdy a kam má zasít určité semeno, ale přesto nemá naprostou jistotu, jak to všechno vlastně dopadne. ‚Král věčnosti‘ však má přesné poznání a díky tomu může předvídat, kdy a kde by měl zasáhnout, aby se uskutečnil jeho záměr. (1. Timoteovi 1:17)

12. Jakým způsobem Jehova uplatnil v Noemově době svou schopnost znát budoucí věci?

¹² Věnujme nyní pozornost tomu, jak Bůh svou schopnost znát budoucí věci uplatnil v Noemově době. Tehdy se po celé zemi rozšířila špatnost, a proto se Bůh rozhodl, že zničí neposlušné lidstvo. Stanovil, že to udělá o 120 let později. (1. Mojžíšova 6:3) Když Jehova toto konkrétní období vymezil, neměl přitom na mysli jen odstranění ničemných. To totiž mohl provést kdykoli. Ve svém časovém plánu však myslel i na záchranu spravedlivých. (Srovnej 1. Mojžíšovu 5:29.) Díky své moudrosti Bůh předem věděl, kdy má lidem přidělit práci, která povede k jejich záchraně. Noemovi dal dostatečně podrobné informace. Ten měl postavit archu „k záchraně své domácnosti“ a ničemní měli být odstraněni v celosvětové potopě. (Hebrejcům 11:7; 1. Mojžíšova 6:13, 14, 18, 19)

Obrovský stavební projekt

13, 14. Proč byla stavba archy náročným úkolem?

¹³ Zamysleme se nad tímto úkolem z Noemova hlediska. Noe byl zbožný člověk, a proto věděl, že bezbožné lidi Jehova opravdu může zničit. Než se to však mělo stát, bylo třeba vykonat určitou práci — práci, jež vyžadovala víru. Stavba archy byla obrovským projektem. Bůh určil, jaké bude mít archa rozměry. Měla být delší než některá hřiště v dnešní době a měla dosahovat výšky pětiposchoďového domu. (1. Mojžíšova 6:15) Stavitelé byli nezkušení a bylo jich málo. Neměli k dispozici takové důmyslné nástroje ani vybavení, jaké existují dnes. Kromě toho Noe nedokázal předvídat budoucnost jako Jehova, a proto vůbec nevěděl, jaké situace během těch mnoha let nastanou a jak by mohly tomuto stavebnímu projektu pomoci, nebo ho naopak zbrzdit. Noema pravděpodobně napadalo mnoho otázek. Jak shromáždí veškerý stavební materiál? Jak shromáždí zvířata? Jaké jídlo budou potřebovat a kolik ho bude muset být? Kdy přesně nastane ona předpověděná potopa?

¹⁴ Další okolností byly poměry ve společnosti. Bujela ničemnost. Silní Nefilim, hybridní potomci ničemných andělů a žen, naplnili zemi násilím. (1. Mojžíšova 6:1–4, 13) A navíc, stavba archy nebyla projektem, který by bylo možné dělat potajmu. Bylo jisté, že se lidé budou Noema ptát, co dělá, a on jim na to odpoví. (2. Petra 2:5) Dalo se vůbec čekat, že s tím budou souhlasit? Sotva! O několik let dříve oznamoval odstranění ničemných lidí věrný Enoch. Jeho poselství bylo tak nepopulární, že Bůh ‚Enocha vzal‘ neboli zkrátil jeho život. S největší pravděpodobností to udělal proto, aby zabránil tomu, že by Enocha zabili jeho nepřátelé. (1. Mojžíšova 5:24; Hebrejcům 11:5; Juda 14, 15) Noemovým úkolem však nebylo jen oznamovat podobné nepopulární poselství, ale měl také stavět archu. Když byla tato archa stavěna, sloužila jako mocná připomínka věrnosti Bohu, kterou Noe projevoval tváří v tvář svým ničemným současníkům.

15. Proč měl Noe důvěru v to, že úkol, který dostal, může vykonat?

¹⁵ Noe věděl, že Všemohoucí Bůh tento projekt podporuje a žehná mu. Cožpak tuto práci nedostal právě od něho? Noe měl od Jehovy ujištění, že společně se svou rodinou vstoupí do postavené archy a tam přežije celosvětovou potopu. Jisté splnění tohoto slibu Bůh ještě zdůraznil uzavřením slavnostní smlouvy. (1. Mojžíšova 6:18, 19) Noe si pravděpodobně uvědomil, že dříve než tento úkol dostal, Jehova už předpokládal a hodnotil, co všechno to bude obnášet. Noe navíc věděl, že pokud by to potřeboval, Jehova má moc zasáhnout a pomoci mu. Noema tedy jeho víra podnítila k činnosti. Podobně jako jeho potomek Abraham byl i Noe „plně přesvědčen, že to, co [Bůh] slíbil, je také schopen učinit“. (Římanům 4:21)

16. Jak se díky postupujícím pracem na výstavbě archy posilovala Noemova víra?

¹⁶ Jak roky plynuly a archa začala nabývat své konečné podoby, Noemova víra se ještě více upevňovala. Problémy spojené se stavbou a se zásobováním byly vyřešeny. Zkoušky byly překonány. Žádný odpor nemohl toto dílo zastavit. Noemova rodina zažívala Jehovovu podporu a ochranu. S postupujícími pracemi ‚vyzkoušená jakost Noemovy víry působila vytrvalost‘. (Jakub 1:2–4) Archa byla nakonec dostavěna, potopa přišla a Noe i jeho rodina přežili. Noe zažil splnění Božích slibů, stejně jako to později zažil Jozue. Noemova víra byla odměněna.

Jehova podporuje dílo

17. V jakých ohledech naše doba připomíná dobu Noemovu?

¹⁷ Ježíš předpověděl, že dnešní doba bude připomínat Noemovu dobu. Bůh se opět rozhodl, že odstraní ničemné, a určil, kdy se to stane. (Matouš 24:36–39) Udělal také přípravy na záchranu spravedlivých lidí. Noe měl stavět archu, ale dnes mají Boží služebníci ohlašovat Jehovovy záměry, vyučovat Jehovovu slovu a činit učedníky. (Matouš 28:19)

18, 19. Jak víme, že Jehova podporuje dílo kázání dobré zprávy?

¹⁸ Kdyby Jehova nepodporoval Noema a nepomáhal mu, archa by postavena nebyla. (Srovnej Žalm 127:1.) Podobně by ani pravé křesťanství pravděpodobně už neexistovalo, a určitě by nevzkvétalo, kdyby nemělo Jehovovu podporu. Tuto skutečnost uznal v prvním století vážený farizeus a učitel Zákona Gamaliel. Když se židovský Sanhedrin chtěl zbavit apoštolů, Gamaliel tento soud varoval: „Nezaplétejte se s těmito lidmi, ale nechte je být (protože je-li tento plán nebo toto dílo od lidí, bude rozvráceno; ale je-li od Boha, nebudete je moci rozvrátit).“ (Skutky 5:38, 39)

¹⁹ Kazatelská činnost byla úspěšná nejen v prvním století, ale je úspěšná i dnes. To dokazuje, že se nejedná o lidské dílo, ale o dílo Boží. Některé zajímavé podrobnosti a události, jež vedly k tomu, že toto dílo má tak dobré výsledky, budou námětem následujícího článku.

Nikdy se nenechme zviklat!

20. Kdo nám při kázání dobré zprávy pomáhá?

²⁰ Dnes sice žijeme v ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘, ale můžeme si být jisti, že Jehova má situaci pevně ve svých rukou. Podporuje svůj lid, který se snaží dovršit kázání dobré zprávy, než přijde Bohem ustanovený čas k ukončení tohoto ničemného systému věcí. (2. Timoteovi 3:1; Matouš 24:14) Jehova nás vybízí, abychom se stali jeho ‚spolupracovníky‘. (1. Korinťanům 3:9) Máme také jistotu, že nám v tomto díle pomáhá Kristus Ježíš a že se můžeme spolehnout na podporu a vedení ze strany andělů. (Matouš 28:20; Zjevení 14:6)

21. Jakého přesvědčení bychom se nikdy neměli vzdát?

²¹ Noe a jeho rodina projevovali víru v Jehovovy sliby, a proto byli zachráněni před vodami potopy. Ti, kdo takovou víru projevují dnes, budou zachráněni v přicházejícím ‚velkém soužení‘. (Zjevení 7:14) Dnešní doba, ve které žijeme, je opravdu vzrušující. Před námi jsou významné události. Jehova totiž brzy zakročí, aby zřídil slavná nová nebesa a novou zemi, ve kterých bude přebývat spravedlnost. (2. Petra 3:13) Nikdy, opravdu nikdy se nenechme zviklat ve svém přesvědčení, že cokoli Bůh řekne, to je také schopen učinit. (Římanům 4:21)

Myšlenky k opakování

◻ Proč Jehova nezasahuje do nejmenších detailů lidské činnosti?

◻ Jak Jehova projevil svou schopnost uskutečnit to, co je jeho záměrem, když jednal s Izraelem?

◻ Jak se v Noemově době projevila Jehovova schopnost předvídat budoucnost?

◻ V co můžeme v souvislosti s Božími sliby důvěřovat?