Jestliže byly zaplaveny „všechny vysoké hory“, jak říká zpráva v 1. Mojžíšově, kde je všechna ta voda dnes? Je zjevně právě zde na zemi. Má se za to, že byla doba, kdy oceány byly menší a kontinenty větší než dnes. To dokládá i skutečnost, že koryta řek sahají daleko do dna oceánů. Také stojí za pozornost tvrzení vědců, že hory byly v minulosti mnohem nižší než dnes, a že některé hory byly dokonce vytlačeny z moře. Pokud jde o současnou situaci, je prý „objem vody v oceánech desetkrát větší než objem souše nad úrovní mořské hladiny. Naházejte všechnu tuto souš rovnoměrně do moře, a celá země bude oceánem hlubokým 2 400 metrů.“ (National Geographic, leden 1945, s. 105) A tak když vody potopy spadly na zem, ale ještě před tím, než byly vyzdviženy hory a sníženo mořské dno a než se vytvořily polární čepice, bylo vody více než dost, aby pokryla „všechny vysoké hory“, jak říká inspirovaná zpráva. (1Mo 7:19)

Vody potopy. Říká se, že kdyby všechna vlhkost z atmosféry najednou dopadla na zem ve formě deště, nevydalo by to ani na pěticentimetrovou vrstvu vody po celém zemském povrchu. Kde se tedy vzala všechna ta voda, která v Noemově době způsobila potopu? Podle zprávy v 1. Mojžíšově řekl Bůh Noemovi: „Hle, já [Jehova] přivedu na zemi potopu [nebo „nebeský oceán“; heb. mab·bulʹ] vod.“ (1Mo 6:17, Rbi8, ppč) Další kapitola popisuje, co se stalo: „Byla proražena všechna zřídla ohromné vodní hlubiny a nebeské propusti byly otevřeny.“ (1Mo 7:11) Potopa byla tak mohutná, že „všechny vysoké hory, které byly pod celými nebesy, byly překryty“. (1Mo 7:19)