Poznejte Boží přitažlivou osobnost
Největší důkaz Boží lásky
VĚRNÝ patriarcha Abraham miloval Boha. Miloval také Izáka, syna svého stáří. Ale když bylo Izákovi asi 25 let, dostal se Abraham do zkoušky, která vyžadovala, aby jednal v rozporu s přirozeným rodičovským instinktem. Bůh mu totiž řekl, aby svého syna obětoval. Tato zkouška však neskončila Izákovou smrtí. V kritické chvíli Bůh prostřednictvím svého anděla zasáhl. Tento příběh je popsán v 1. Mojžíšově 22:1–18 a je prorockým předobrazem Boží lásky k nám.
V 1. verši čteme: „Bůh vyzkoušel Abrahama.“ Abraham byl mužem víry. Teď ale měla jeho víra být vyzkoušena tak jako ještě nikdy předtím. Bůh řekl: „Vezmi, prosím, svého syna, svého jediného syna, kterého tolik miluješ, Izáka, a . . . obětuj [ho] jako zápalnou oběť na jedné z hor, kterou ti označím.“ (verš 2) V Bibli se píše, že Bůh nedovolí, aby jeho služebníci byli zkoušeni nad to, co mohou snést. Tím, že tuto zkoušku připustil, tedy ukázal, že Abrahamovi důvěřuje. (1. Korinťanům 10:13)
Abraham bez váhání uposlechl. Zpráva pokračuje: „Vstal časně ráno a osedlal svého osla a vzal s sebou dva ze svých sloužících a svého syna Izáka; a naštípal dříví na zápalnou oběť. Potom povstal a vydal se na cestu.“ (verš 3) Podrobnosti ohledně zkoušky si podle všeho nechal pro sebe.
Následovala třídenní cesta, při které měl Abraham dost času na důkladné rozjímání. Ale jeho odhodlání to nijak neoslabilo. Z toho, co řekl, je vidět, že měl pevnou víru. Když v dálce uviděl určenou horu, řekl svým sloužícím: „Zůstaňte tady . . ., ale já a chlapec chceme jít tamhle a uctívat, a vrátíme se k vám.“ Když se Izák zeptal, kde vezmou ovci pro zápalnou oběť, Abraham mu odpověděl: „Bůh si [ovci] opatří.“ (verše 5, 8) Abraham předpokládal, že se vrátí i se svým synem. Proč? Protože „počítal . . ., že Bůh je schopen dokonce ho vzbudit z mrtvých.“ (Hebrejcům 11:19)
Když pak Abraham na vrcholku hory „vzal nůž . . ., aby zabil svého syna“, anděl zadržel jeho ruku. Bůh potom poskytl beránka, který se zachytil v houštině, a Abraham ho obětoval „místo svého syna“. (verše 10–13) V Božích očích byl Izák jakoby obětován. (Hebrejcům 11:17) Jeden učenec napsal: „Před Bohem se ochota rovnala skutku.“
Ukázalo se, že Jehova Abrahamovi důvěřoval oprávněně. Abraham zase důvěřoval Bohu a byl za to odměněn, protože Bůh zopakoval a rozšířil svou smlouvu s ním, na základě které mohou lidé ze všech národů zažít požehnání. (verše 15–18)
Bůh ušetřil Abrahama oběti, které neušetřil sám sebe. Abrahamova ochota obětovat Izáka předstínila to, že Bůh obětoval svého jediného zplozeného Syna, Ježíše, za naše hříchy. (Jan 3:16) Kristova oběť je největším důkazem Boží lásky k nám. Když za nás Bůh dal takovou oběť, měli bychom si položit otázku: Jaké oběti jsem ochoten přinést já, abych Bohu udělal radost?