Plnili Jehovovu vůli

Jak byla pro Izáka nalezena manželka

TEN postarší muž sedící u studny byl vyčerpaný. On i jeho společníci a jejich deset velbloudů urazili cestu z okolí Beer-Šeby až do severní Mezopotámie — více než 800 kilometrů.a Nyní, když dosáhli svého cíle, se znavený cestovatel zastavil, aby si promyslel svůj nelehký úkol. Kdo byl tento muž a proč podnikl tuto náročnou cestu?

Byl to Abrahamův sluha, ‚nejstarší v jeho domácnosti‘. (1. Mojžíšova 24:2) Ačkoli v této zprávě není uvedeno jeho jméno, byl to zjevně Eliezer, o němž Abraham mluvil jako o ‚synu své domácnosti‘, který ‚po něm nastoupí jako dědic‘. (1. Mojžíšova 15:2, 3) To bylo samozřejmě v době, kdy Abraham a Sára byli ještě bezdětní. Nyní bylo jejich synu Izákovi čtyřicet let, a ačkoli Eliezer už nebyl hlavním Abrahamovým dědicem, byl stále jeho sluhou. Vyhověl tedy Abrahamově žádosti, což nebylo snadné. O co šlo?

Náročný úkol

V Abrahamově době ovlivňovalo uzavření manželství nejen rodinu, ale také celý kmen či patriarchální společnost. Bylo tedy zvykem, že rodiče svým dětem vybírali manželského druha. Když však Abraham hledal manželku pro svého syna Izáka, byl v nelehké situaci. Kvůli tomu, že tamější Kananejci žili bezbožně, nepřicházelo manželství s Kananejkou v úvahu. (5. Mojžíšova 18:9–12) Bylo zvykem, aby si muž vzal ženu ze svého vlastního kmene. Avšak Abrahamovi příbuzní žili stovky kilometrů daleko v severní Mezopotámii. A on prostě nemohl přestěhovat Izáka tam, protože Jehova Abrahamovi slíbil: „Tvému semeni dám tuto zemi,“ zemi Kanaán. (1. Mojžíšova 24:7) A tak Abraham řekl Eliezerovi: „Půjdeš do mé země a k mým příbuzným a jistě vezmeš manželku pro mého syna, pro Izáka.“ (1. Mojžíšova 24:4)

Když Eliezer tuto dlouhou cestu dokončil, odpočíval u studny a přemýšlel o svém úkolu. Věděl, že zanedlouho budou přicházet ke studni ženy, aby načerpaly zásobu vody na noc. A tak Jehovu prosil: „Mladá žena, které řeknu: ‚Spusť, prosím, svůj džbán na vodu, abych se napil‘, a která skutečně řekne: ‚Napij se, a napojím i tvé velbloudy‘, to je ta, kterou určíš svému sluhovi Izákovi; a podle toho mi dej poznat, že jsi projevil mému pánovi věrně oddanou lásku.“ (1. Mojžíšova 24:14)

Zatímco se ještě modlil, přišla Rebeka, přitažlivá mladá žena. „Dej mi, prosím, malý doušek vody ze svého džbánu,“ řekl jí Eliezer. Rebeka mu dala napít a pak řekla: „Načerpám vodu také pro tvé velbloudy, dokud se nenapojí.“ To byla opravdu velkorysá nabídka, protože žíznivý velbloud dokáže vypít až 95 litrů vody za pouhých deset minut! Ať už Eliezerovi velbloudi takovou žízeň měli, nebo ne, Rebeka jistě věděla, že práce, k níž se nabídla, je velmi tvrdá práce. A skutečně: „Rychle tedy vyprázdnila svůj džbán do napájecího žlabu a ještě znovu a znovu běhala ke studni čerpat vodu, a čerpala pro všechny jeho velbloudy.“ (1. Mojžíšova 24:15–20)

Eliezer rozpoznal, že ho vedl Jehova, takže dal Rebece zlatý nosní kroužek a dva zlaté náramky, které by dnes měly cenu přibližně 1 400 dolarů. Když mu Rebeka řekla, že je vnučka Nachora, Abrahamova bratra, poděkoval v modlitbě Bohu. „Jehova mě vedl na mé cestě do domu bratrů mého pána,“ řekl. (1. Mojžíšova 24:22–27) Eliezer byl pak přiveden do Rebečiny rodiny. Po nějaké době se Rebeka stala Izákovou manželkou a měla výsadu stát se předkem Mesiáše, Ježíše.

Poučení pro nás

Jehova Eliezerovi požehnal, když se snažil pro Izáka najít bohabojnou manželku a když se o to modlil. Uvědomme si však, že Izákovo manželství přímo souviselo s Božím záměrem dát semeno prostřednictvím Abrahama. Neměli bychom z této zprávy tedy vyvozovat, že každý, kdo se modlí o manželského druha, ho zázračně dostane. Jestliže se však přidržíme Jehovových zásad, on nám dá sílu, abychom vytrvali ve zkouškách, které přicházejí ve všech životních situacích — v manželství i ve svobodném stavu. (1. Korinťanům 7:8, 9, 28; srovnej Filipanům 4:11–13.)

Eliezer musel vynaložit značné úsilí, aby dělal věci Jehovovým způsobem. I my možná zjistíme, že řídit se podle Jehovových měřítek není vždy snadné. Může být například těžké najít zaměstnání, které by nenarušovalo naši teokratickou činnost, bohabojného manželského partnera, dobrou společnost nebo nezkaženou zábavu. (Matouš 6:33; 1. Korinťanům 7:39; 15:33; Efezanům 4:17–19) Jehova však může podpořit ty, kdo odmítají činit kompromisy vzhledem k biblickým zásadám. Bible slibuje: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ (Přísloví 3:5, 6)

[Poznámka pod čarou]