ZEBULON
[snášení; nebo možná „vznešený příbytek (vznešené obydlí)“].
1. Šestý syn Jákobovy manželky Ley. Lea byla milována méně, a proto byla velmi ráda, když se narodil tento chlapec. Ve jménu, které mu dala, se odráží naděje, že se zlepší její postavení u Jákoba. Lea prohlásila: „Konečně mě bude můj manžel snášet, protože jsem mu porodila šest synů.“ (1Mo 30:20; 35:23; 2Mo 1:1–3; 1Pa 2:1) Zebulon se potom stal otcem tří synů — Sereda, Elona a Jachleela. (1Mo 46:14) Vzdálený potomek Zebulona, který měl stejné jméno jako Elon — jeden ze Zebulonových tří synů —, sloužil v Izraeli jako soudce. (Sd 12:11, 12)
2. Jméno Zebulon také označuje kmen, který vzešel ze Zebulona a jeho tří synů. Asi rok potom, co byli Izraelité osvobozeni z otroctví v Egyptě, počet tělesně zdatných mužů, kterým bylo více než dvacet let, dosáhl v tomto kmenu 57 400. (4Mo 1:1–3, 30, 31) Při druhém sčítání lidu, k němuž došlo ke konci 40letého putování pustinou, tento počet vzrostl o 3 100 sepsaných mužů. (4Mo 26:26, 27)
Kmen Zebulon tábořil v pustině na vých. straně svatostánku vedle kmenů Juda a Isachar. Tento trojkmenný oddíl vycházel na pochod jako první. V postavení náčelníka nad vojskem Zebulona sloužil Eliab, syn Chelonův. (4Mo 1:9; 2:3–7; 7:24; 10:14–16)
Kmenové dědictví. O dědictví kmene Zebulon umírající patriarcha Jákob prohlásil: „Zebulon bude přebývat u mořského břehu a bude u břehu, kde stojí zakotvené lodě, a jeho vzdálená strana bude směrem k Sidonu.“ (1Mo 49:13) Sidon byl na S od Izraele, a protože území Zebulona mělo být směrem k Sidonu, muselo ležet na S. Zebulon sice nehraničil přímo s mořem, ale oblast, kterou dostal, ležela mezi Galilejským mořem na V a Středozemním mořem na Z, a proto měl Zebulon snadný přístup k oběma vodním plochám. Mohl se tedy snadno zabývat obchodováním a toho se možná týkala Mojžíšova slova požehnání: „Raduj se, Zebulone, ve svém vycházení.“ (5Mo 33:18)
V době, kdy v Šilu probíhalo rozdělování Zaslíbené země, padl třetí los na Zebulona. (Joz 18:8; 19:10–16) Elicafana, syna Parnaka, Bůh ustanovil jako zástupce kmene Zebulon, aby pomáhal při rozdělování země. (4Mo 34:17, 25) Když byly ustanoveny hranice kmene, Zebulon sousedil s kmeny Ašer (Joz 19:24, 27), Naftali (Joz 19:32–34) a Isachar.
Na území kmene Zebulon leželo několik levitských měst. (Joz 21:7, 34, 35; 1Pa 6:63, 77) Z jednoho takového města, Nahalolu (Nahalalu), se Zebulonovcům nepodařilo vyhnat Kananejce a totéž platilo o městě Kitron. (Sd 1:30)
Vynikající válečníci. Z kmene Zebulon pocházeli odvážní válečníci. Na Barakovu výzvu k boji proti armádě vedené Siserou, reagovalo deset tisíc mužů z kmenů Naftali a Zebulon. (Sd 4:6, 10) Po vítězství Barak a Debora zpívali: „Zebulon byl lid, který opovrhoval svou duší až k smrti.“ (Sd 5:18) K těm, kdo podporovali Baraka, patřili Zebulonovci, kteří ‚zacházeli s písařským vybavením‘ — zřejmě to byli muži, kteří měli za úkol sčítat a zapisovat vojáky. (Sd 5:14; srovnej 2Kr 25:19; 2Pa 26:11.) Zebulonovci reagovali také na Gideonovo svolávání válečníků. (Sd 6:34, 35) K těm, kdo podporovali Davida, patřilo také 50 000 Zebulonovců, věrných mužů, kteří nebyli „dvojakého srdce“. (1Pa 12:33, 38–40) Za Davidovy vlády se Zebulonovci výrazně podíleli na porážce nepřátel Izraele. (Ža 68:27)
Postoj k pravému uctívání. Ve druhé polovině osmého století př. n. l. se někteří lidé z kmene Zebulon pokořili a reagovali na výzvu krále Ezekjáše, aby se zúčastnili oslavy Pasachu v Jeruzalémě. (2Pa 30:1, 10, 11, 18, 19) O staletí později se splnilo Izajášovo proroctví (Iz 9:1, 2), když Kristus Ježíš kázal na území starověkého Zebulona a zjevně tam nacházel slyšící uši. (Mt 4:13–16)
Zmínky ve viděních. V Ezekielově vidění ležela země přidělená Zebulonovi mezi Isacharem a Gadem (Ez 48:26, 27) a jedna z bran města „Jehova sám je tam“ nesla jméno Zebulon. (Ez 48:33, 35) Apoštol Jan ve vidění slyšel, že bylo zapečetěno 12 000 z (duchovního) kmene Zebulon. (Zj 7:4, 8)