⁹ Adamovi Jehova řekl: „Muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky.“ (1. Mojž. 2:24) Co tato slova znamenají? Po uzavření manželství je potřeba, aby oba upravili své vztahy k přátelům a příbuzným. Manžel i manželka musí v prvé řadě věnovat čas a pozornost tomu druhému. Přátelům a příbuzným nemohou dávat přednost před svým manželským partnerem. Ani by neměli dovolit, aby rodiče zasahovali do jejich rozhodnutí nebo do řešení jejich neshod. Manžel i manželka se musí ‚přidržet‘ jeden druhého. Je to pokyn od Boha.

10. Jak manžel a manželka mohou posilovat věrnou oddanost?

¹⁰ Věrná oddanost přináší krásné výsledky i v rodinách, které jsou nábožensky rozdělené. Jedna sestra, jež má nevěřícího manžela, říká: „Jsem Jehovovi opravdu vděčná za to, že mě učí, jak se mám manželovi podřizovat a jak mu projevovat hlubokou úctu. Díky věrné oddanosti jsme spolu už 47 let a pořád se máme rádi a jeden k druhému máme úctu.“ (1. Kor. 7:10, 11; 1. Petra 3:1, 2) Stále se snaž o to, aby tvůj manželský partner si byl jist tím, že váš vztah není nijak ohrožen. Svými slovy i skutky ho tedy ujišťuj, že je pro tebe tím nejdůležitějším člověkem na světě. Udělej všechno, co je v tvých silách, aby nikdo a nic nevstoupilo mezi tebe a tvého manželského partnera. (Přečti Přísloví 5:15–20.)

K pevnému manželství přispívají společné cíle

11, 12. Z čeho je zřejmé, že Aquila a Priscilla byli „jedním tělem“?

¹¹ Pokaždé, když apoštol Pavel mluvil o svém blízkém příteli Aquilovi, zmínil se i o jeho manželce Priscille. Aquila a Priscilla jsou hezkým příkladem toho, co měl Bůh na mysli, když řekl, že manžel a manželka se mají stát „jedním tělem“. (1. Mojž. 2:24) Neustále pracovali společně, ať už doma, ve svém řemesle nebo v křesťanské službě. Když Pavel poprvé přišel do Korintu, Aquila a Priscilla ho laskavě pozvali, aby bydlel u nich. Jejich dům byl od té doby pro Pavla zázemím. Později, když Aquila a Priscilla žili v Efezu, pořádala se u nich sborová shromáždění a společně pomáhali v duchovním růstu novým křesťanům, jako byl například Apollos. (Sk. 18:2, 18–26) Tito horliví manželé se pak přestěhovali do Říma a i tam dali svůj dům k dispozici pro sborová shromáždění. Později se vrátili do Efezu, kde znovu posilovali bratry. (Řím. 16:3–5)

¹² Nějakou dobu se apoštol Pavel s Aquilou a Priscillou věnovali řemeslu, ve kterém byli všichni tři vyučeni — vyráběli stany. Tito manželé opět něco dělali spolu, a to bez soupeřivosti a rozepří. (Sk. 18:3) Avšak to, čím bylo jejich manželství posilováno nejvíce, byl čas, kdy se společně věnovali duchovním činnostem. V Korintu, v Efezu i v Římě byli známi jako ‚spolupracovníci v Kristu Ježíši‘. (Řím. 16:3) Ať už Aquila a Priscilla sloužili kdekoli, vždy bok po boku podporovali kazatelskou činnost.

13, 14. (a) Čím může být narušována jednota mezi manželem a manželkou? (b) Jak manžel a manželka mohou své vzájemné pouto posilovat, aby se skutečně stali „jedním tělem“?

¹³ Společné cíle a činnosti manželství opravdu posilují. (Kaz. 4:9, 10) Je smutné, že mnohé manželské páry dnes spolu tráví jen málo času. Někteří jsou mnoho hodin v zaměstnání, jiní daleko dojíždějí, nebo se za prací dokonce stěhují do zahraničí a rodině jen posílají peníze. I doma se někteří manželé a manželky jeden od druhého izolují tím, že každý se věnuje něčemu jinému — televizi, svým koníčkům, sportu, videohrám nebo internetu. Je to tak i u vás? Pokud ano, co můžete změnit, abyste více času trávili spolu? Co kdybyste společně vařili, umývali nádobí nebo pracovali na zahradě? A pokud máte děti nebo stárnoucí rodiče, mohli byste o ně pečovat společně?

¹⁴ Nejdůležitější ale je, abyste se spolu pravidelně věnovali činnostem, které souvisejí s uctíváním Jehovy. Vynikající příležitostí k tomu, aby manželé smýšleli jednotně a měli společné cíle, je rozbor denního textu a rodinné uctívání. Spolu také choďte do kazatelské služby. Je-li to možné, přihlaste se oba do průkopnické služby, i kdyby vám to okolnosti dovolovaly jen na jeden měsíc nebo na jeden rok. (Přečti 1. Korinťanům 15:58.) Sestra, která se průkopnické službě věnovala společně s manželem, říká: „Služba byla jednou z příležitostí, jak být spolu a povídat si o hlubokých věcech. Měli jsme společný cíl duchovně pomáhat druhým, a tak jsme byli skutečně zajedno. Cítila jsem se k němu blíž nejen jako k manželovi, ale také jako k dobrému příteli.“ Společným úsilím na dosažení hodnotných cílů se vaše zájmy, priority a zvyky sjednocují a tak, podobně jako Aquila a Priscilla, se ve svém smýšlení, pocitech a skutcích opravdu stáváte „jedním tělem“.