Otázky čtenářů
Mnoho svědků Jehovových slaví výročí svatby. Narozeniny jsou výročím dne narození. Proč je tedy možné slavit výročí svatby, a narozeniny ne?
Ve skutečnosti křesťan nepotřebuje slavit ani jedno, ani druhé. To ovšem neznamená, že obojí má stejný význam nebo že se na výročí svatby mají křesťané dívat stejně, jako se dívají na oslavy narozenin.
Jak již bylo uvedeno, obojí je výročí, protože „výročí“ je ‚každoroční připomínka data označujícího nějakou událost‘. Mohlo by to být výročí čehokoli — dne, kdy někdo měl automobilovou nehodu, kdy viděl zatmění Měsíce, kdy si šel s rodinou zaplavat nebo kdy se stalo cokoli jiného. Je jasné, že křesťané nedělají z každého „výročí“ nějaký zvláštní den ani kvůli němu nepořádají žádnou oslavu. Musíme uvažovat o tom, čeho se určitá událost týká, a posoudit, co je vhodné.
Bůh například výslovně přikázal Izraelitům, aby každoročně slavili den, kdy v roce 1513 př. n. l. jeho anděl přešel domy Izraelitů v Egyptě, z něhož Boží lid pak vyšel. (2. Mojžíšova 12:14) Když si potom Židé, včetně Ježíše, každý rok připomínali výročí této události, dělali to na Jehovův pokyn, ale nepořádali při té příležitosti žádné společenské setkání a nedávali si dárky. Za zvláštní den považovali Židé také výročí znovuzasvěcení chrámu. Bible sice neobsahuje žádný výslovný příkaz, že by se měla tato historická událost oslavovat, ale záznam u Jana 10:22, 23 naznačuje, že to Ježíš nehodnotil negativně. A křesťané pořádají zvláštní shromáždění při výročí Ježíšovy smrti. Tím ovšem poslouchají jasný příkaz obsažený v Božím slovu. (Lukáš 22:19, 20)
A co říci o výročí svatby? V některých zemích je obvyklé, že si manžel a manželka připomínají výročí dne, kdy vstoupili do manželství, jež je uspořádáním, které zavedl Bůh. (1. Mojžíšova 2:18–24; Matouš 19:4–6) Bible rozhodně nestaví manželství do špatného světla. Ježíš se svatební slavnosti nejen zúčastnil, ale dokonce i přispěl k jejímu radostnému průběhu. (Jan 2:1–11)
Není tedy nic neobvyklého, jestliže si manželé při výročí své svatby najdou čas, aby si na tuto radostnou událost zavzpomínali a aby si připomněli své rozhodnutí spolupracovat na tom, aby jejich manželství bylo úspěšné. Sami se musí rozhodnout, zda budou tuto radostnou chvíli prožívat v soukromí, pouze ve dvou, nebo zda pozvou několik příbuzných či blízkých přátel. Tato událost by se neměla stát pouhou záminkou pro pořádání velkého společenského setkání. Křesťané se budou chtít při této příležitosti řídit stejnými zásadami, které ve svém životě uplatňují každý den. To, zda někdo slaví výročí svatby, nebo ne, je tedy jeho osobní věc. (Římanům 13:13, 14)
Jak je to však se zvykem věnovat zvláštní pozornost narozeninám? Najdeme v Bibli nějaké údaje o tomto druhu výročí?
Na začátku tohoto století badatelé Bible — pod tímto jménem byli tehdy známi svědkové Jehovovi — věnovali narozeninám pozornost. Mnozí z nich měli knížečku, která se jmenovala Daily Heavenly Manna (Denní nebeská manna). Ta obsahovala biblický text pro každý den a mnozí křesťané si k němu často přikládali malou fotografii jiného badatele Bible, který měl právě v ten den narozeniny. Ve Strážné věži z 15. února 1909 byla zpráva o tom, že na sjezdu v Jacksonville na Floridě byl bratr Russell, tehdejší prezident Společnosti, slavnostně uveden na pódium. Proč? Dostal jako překvapení dárek k narozeninám — několik krabic grapefruitů, ananasů a pomerančů. To nám umožňuje letmo nahlédnout do minulosti. V této souvislosti si můžeme připomenout, že badatelé Bible tehdy také slavili 25. prosinec jako výročí narození neboli narozeniny Ježíše. V brooklynském ústředí bylo dokonce zvykem podávat štědrovečerní večeři.
Od té doby ovšem Boží lid v mnoha směrech duchovně vyspěl. Ve dvacátých letech již světlo pravdy zářilo natolik, že Boží služebníci pochopili tyto skutečnosti:
Ježíš se nenarodil 25. prosince a toto datum souvisí s pohanským náboženstvím. Bible nám přikazuje připomínat si datum Ježíšovy smrti, a ne výročí narození ať už Ježíše, nebo kohokoli jiného. To odpovídá slovům u Kazatele 7:1 a skutečnosti, že to, jak život věrného člověka dopadne, je důležitější než den jeho narození. Bible neobsahuje žádnou zprávu o tom, že by některý věrný služebník slavil své narozeniny. Obsahuje zprávy o narozeninách, které slavili pohané, a uvádí, že při těchto příležitostech byly spáchány kruté činy. Podívejme se, na čem se tyto oslavy narozenin zakládaly.
První z nich jsou narozeniny faraóna, který byl současníkem Josefa. (1. Mojžíšova 40:20–23) V úvodu článku o narozeninách, který je obsažen v Hastingsově díle Encyclopædia of Religion and Ethics, čteme: „Zvyk oslavovat den narození souvisí svou formou s počítáním času a svým obsahem je spojen s určitými prvky primitivních náboženství.“ Dále tato encyklopedie cituje vysvětlení egyptologa sira J. Gardnera Wilkinsona: „Dnu a dokonce i hodině svého narození připisoval každý Egypťan velký význam; a je pravděpodobné, že — stejně jako v Persii — každý slavil své narozeniny s velkým veselím, přátelé byli zváni ke společenské zábavě a stoly oplývaly neobyčejným množstvím lahůdek.“
Další narozeniny, o jejichž oslavě je zmínka v Bibli, jsou narozeniny Heroda, při nichž byl sťat Jan Křtitel. (Matouš 14:6–10) The International Standard Bible Encyclopedia (vydání z roku 1979) poskytuje toto vysvětlení: „Řekové před obdobím helénismu oslavovali narozeniny bohů a význačných mužů. Tyto oslavy se označovaly řec[kým] slovem genéthlia, kdežto slovo genésia znamenalo oslavu narozenin významného člověka, který již zemřel. Ve 2. Mak[abejské] 6:7 nacházíme odkaz na genéthlia Antiocha IV.; ty se slavily každý měsíc a Židé při nich byli nuceni ‚podílet se na obětech‘. . . . Když slavil své narozeniny Herodes, dělal to podle zvyku helénistického; nic nesvědčí o tom, že by se v předhelénistickém období v Izraeli oslavovaly narozeniny.“
Je pravda, že se dnes praví křesťané příliš nezabývají tím, jaké kořeny mají jednotlivé zvyky a obyčeje nebo jaké starověké náboženské prvky s nimi mohou být spojeny, ale naproti tomu nechtějí přehlížet výslovné zmínky, které o tom jsou uvedeny v Božím slovu. Nepřehlížejí tedy skutečnost, že pokud se Boží slovo zmiňuje o oslavách narozenin, pak jsou to oslavy, které pořádali pouze pohané a že ve spojitosti s těmito oslavami byly spáchány kruté činy. Oslavy narozenin jsou tedy v Písmu postaveny jednoznačně do negativního světla, a upřímní křesťané tuto skutečnost neberou na lehkou váhu.
Je proto naprosto soukromou věcí, zda se křesťané rozhodnou připomínat si výročí své svatby, ale jsou vážné důvody pro to, aby zralí křesťané neslavili narozeniny.