Naproti tomu Kain přinesl „nějaké ovoce zemské půdy“. Jehova přijal Abelovu oběť, ale ‚na Kaina a na jeho oběť nepohlédl příznivě‘. (1. Mojžíšova 4:3–5) Proč ne?

Někteří lidé poukazují na skutečnost, že Abelova oběť byla z ‚prvotin jeho stáda‘, zatímco Kainova byla pouze „nějaké ovoce zemské půdy“. Problém však nebyl v kvalitě plodů, které Kain předložil, protože zpráva říká, že Jehova hleděl příznivě „na Abela a jeho oběť “, a nepříznivě „na Kaina a na jeho oběť “. Jehova tedy v první řadě zkoumal stav srdce toho, kdo ho uctíval. Co při tom postřehl? Hebrejcům 11:4 říká, že Abel obětoval svoji oběť „vírou“. Kainovi tudíž zjevně chyběla ta víra, díky které byla Abelova oběť přijatelná.

Naproti tomu Kain pravděpodobně o své oběti příliš nepřemýšlel. „Jeho oběť byla pouhým uznáním Boha za dobrodince,“ naznačoval v devatenáctém století jeden komentátor Bible. „Jasně dala najevo, že nerozpoznal žádnou vážnou trhlinu mezi sebou a svým Stvořitelem ani žádnou potřebu vyznání hříchů nebo závislost na smíření.“

Kromě toho, Kain jako prvorozený možná dokonce sebevědomě předpokládal, že on je tím slíbeným semenem, které zničí Hada, Satana. Také Eva možná podporovala takové ctižádostivé touhy svého prvorozeného syna. (1. Mojžíšova 4:1) Ovšem pokud v to Kain a Eva opravdu doufali, pak se velmi mýlili.

Ať už to bylo jakkoli, když si Kain uvědomil, že jeho oběť byla odmítnuta, „rozpálil [se] velkým hněvem a obličej se mu začal protahovat“. (1. Mojžíšova 4:5) Kain se řítil do neštěstí.