Otázky čtenářů

Proč se Mojžíš rozzlobil na Áronovy syny Eleazara a Itamara po smrti jejich bratrů Nadaba a Abihua a díky čemu se jeho hněv utišil? (3. Mojž. 10:16–20)

Krátce po zavedení kněžského úřadu Jehova Áronovy syny Nadaba a Abihua usmrtil, protože před ním obětovali nedovolený oheň. (3. Mojž. 10:1, 2) Mojžíš zbylým dvěma Áronovým synům Eleazarovi a Itamarovi nařídil, aby nad svými bratry netruchlili. Později ten den se na ně rozhořčil, protože nejedli maso z kozla předloženého jako oběť za hřích. (3. Mojž. 9:3) Proč se Mojžíš rozzlobil?

Zákony, které Jehova předal Mojžíšovi, předepisovaly, že kněz, který předkládá oběť za hřích, by část z ní měl sníst na nádvoří stanu setkání. Obrazným způsobem se tím zodpovídal za hříchy těch, kdo oběť přinesli. Pokud však trochu krve oběti bylo přineseno do Svatého místa, prvního oddělení svatyně, z oběti se jíst nemělo, ale měla být spálena. (3. Mojž. 6:24–26, 30)

Zdá se, že po tragédii, ke které došlo, Mojžíš zvlášť úzkostlivě dbal na to, aby byla dodržena všechna Jehovova přikázání. Když tedy zjistil, že kozel oběti za hřích, jehož krev nebyla Jehovovi předložena ve Svatém místě, byl spálen, rozhořčil se a žádal Eleazara a Itamara o vysvětlení, proč z oběti nejedli. (3. Mojž. 10:17, 18)

Slova se ujal Áron, a to nepochybně proto, že jednání kněží schválil. Vzhledem k Božímu rozsudku nad jeho dvěma syny se možná domníval, že ostatní kněží v takový den nemohou s čistým svědomím jíst z oběti za hřích. Přestože za provinění Nadaba a Abihua nenesli přímou odpovědnost, Áron si zřejmě myslel, že pokud by z oběti jedli, Jehovovi by se to nelíbilo. (3. Mojž. 10:19)

Možná si říkal, že v den, kdy členové jeho rodiny začínají plnit kněžské povinnosti, by měli udělat všechno pro to, aby Jehova měl z jejich služby radost. Neuctivým činem Nadaba a Abihua však bylo Boží jméno pošpiněno a vzplál proti nim Jehovův hněv. Áron proto možná došel k závěru, že kněžská rodina, jejíž členové se dopustili takového hříchu, by neměla jíst ze svaté oběti.

Mojžíš vysvětlení svého bratra Árona přijal, protože biblická zpráva končí slovy: „Když to Mojžíš uslyšel, prokázalo se to pak v jeho očích jako uspokojivé.“ (3. Mojž. 10:20) Je zřejmé, že s Áronovou odpovědí byl spokojený i Jehova.