CHEŠBON
Místo, které je ztotožňováno s dnešním Hisbanem. Toto město, které je v sutinách, leží asi 20 km na JZ od Rabby (Ammánu) a téměř v polovině cesty mezi Arnonem a Jabbokem. (Joz 12:2) Nebyly zde dosud nalezeny žádné archeologické památky z kananejské doby. V malé vzdálenosti na V od Chešbonu je velká zbořená nádrž a asi 180 m pod městem je pramen, který vytvořil sérii rybníků. (Srovnej Pís 7:4; viz heslo BAT-RABBIM.)
Amorejský král Sichon vzal Chešbon Moabcům a udělal z něj své sídelní město. Porážka Moabců se dokonce stala podkladem pro posměšné příslovečné rčení, které pocházelo buď od Amorejců, nebo od Izraelitů. V případě, že pocházelo od Amorejců, zesměšňovalo Moabce a připomínalo vítězství krále Sichona. Pokud však pocházelo od Izraelitů, znamenalo to, že tak jako Sichon vyrval Chešbon Moabcům, tak Izrael odejme Chešbon a další města Amorejcům. Narážka tedy spočívala v tom, že Sichonovo vítězství otevřelo Izraelitům cestu a mohli se země zmocnit — k tomu by jinak neměli oprávnění. (4Mo 21:26–30; 5Mo 2:9)
Když král Sichon nedovolil Izraelitům, aby pod Mojžíšovým vedením pokojně prošli zemí, a místo toho se připravil do boje proti nim, Jehova dal svému lidu nad Sichonem vítězství. Amorejská města, mezi něž nepochybně patřil i Chešbon, byla odsouzena ke zničení. (5Mo 2:26–36; 3:6; 29:7; Sd 11:19–22) Rubenovci potom Chešbon znovu postavili (4Mo 32:37), a ten patřil mezi města, která jim Mojžíš dal. (Joz 13:15–17) Chešbon byl hraniční město mezi Rubenem a Gadem a později se stal částí území kmene Gad. Je uveden jako jedno ze čtyř gadských měst, která byla přidělena Levitům. (Joz 21:38, 39; 1Pa 6:77, 80, 81)
V pozdějším období se Chešbon zjevně dostal pod vládu Moabců, což vyplývá ze skutečnosti, že jak Izajáš, tak Jeremjáš o něm mluví ve svých prohlášeních o zhoubě proti Moabu. (Iz 15:4; 16:7–9; Jer 48:2, 34, 45) Jeremjáš se o tomto městě zmiňuje také v prohlášení proti Ammonu. (Jer 49:1, 3) Někteří komentátoři to pokládají za důkaz, že Chešbon se později dostal do rukou Ammonitů. Podle jiných znalců to buď může znamenat, že moabský Chešbon měl potkat stejný osud jako Ai, nebo se jednalo o jiný Chešbon na území Ammonitů.
Podle židovského historika Josepha patřil Chešbon v době Alexandra Jannaia (103–76 př. n. l.) Židům. Později získal správu nad tímto městem Herodes Veliký. (Židovské starožitnosti, XIII, 395–397 [xv, 4]; XV, 294 [viii, 5])