RAAMSES, RAMESES

[z egyptštiny, znamená „Ra [bůh slunce] ho zplodil“].

Když se Jákobova rodina přestěhovala do Egypta, bylo pro její členy určeno, aby žili „v zemi Rameses“. (1Mo 47:11) Na jiných místech je o nich řečeno, že žili v zemi Gošen, a proto se zdá, že Rameses byl buď oblastí v zemi Gošen, nebo že to bylo jiné jméno pro Gošen. (1Mo 47:6) Později byli Izraelité zotročeni a přinuceni stavět města „jako skladištní místa pro faraóna, totiž Pitom a Raamses [značení samohlásek je zde poněkud odlišné od značení u slova „Rameses“]“. (2Mo 1:11) Mnozí znalci se domnívají, že pojmenování Raamses souvisí s oblastí Rameses, ve které podle jejich názoru toto město leželo.

Rameses je uveden jako místo, odkud začal exodus z Egypta. Většina znalců se domnívá, že zde je míněno město a že snad bylo shromaždištěm, kde se sešli Izraelité z různých částí Gošenu. Označení Rameses se zde může vztahovat na určitou oblast a je možné, že Izraelité vytáhli ze všech částí oblasti, aby se sešli v Sukkotu, kde se měli shromáždit. (2Mo 12:37; 4Mo 33:3–5)

Pokud je tímto výchozím místem míněno město, a ne oblast, jeho přesná poloha není známa. Dnešní znalci ztotožňují Rameses s městem, které je v egyptských záznamech označováno jako Per-Ramesse (Ramessův dům); někteří odborníci se domnívají, že leželo v sv. cípu Delty, kde dnes leží San el-Hagar, a jiní jej ztotožňují s dnešním Qantirem, který leží asi o 18 km dále na J. Toto ztotožnění je však založeno na teorii, že faraónem, za něhož došlo k exodu, byl Ramesse II. A tato teorie je založena na nápisech Ramesse II., který tvrdí, že postavil město, jež nese jeho jméno (Per-Ramesse), a že při tom využil práci otroků. Názor, že Ramesse II. byl faraónem v době exodu, však je málo opodstatněný; sotva totiž vládl dříve než ve 13. století př. n. l., tedy 200 až 300 let po exodu (1513 př. n. l.). Město Raamses, o němž podává zprávu Bible, začalo být stavěno před narozením Mojžíše, tedy více než 80 let před exodem. (2Mo 1:11, 15, 16, 22; 2:1–3) Kromě toho se tvrdí, že Per-Ramesse byl za Ramesse II. hlavním městem, zatímco Raamses, o němž je zmínka v Bibli, byl jen ‚skladištním místem‘. Všeobecně se má za to, že se Ramesse II. dopustil toho, že určité výkony svých předchůdců připsal sám sobě, a proto je tím spíše možné, že on sám v nejlepším případě Per-Ramesse jen přestavěl nebo rozšířil. Konečně je zřejmé, že jméno Ramesse se používalo dokonce již za Josefa (v 18. století př. n. l.); názor, že se jméno Ramesse jakožto pojmenování města (v podobě Raamses) používalo výlučně v době Ramesse II., je tedy neopodstatněný. (1Mo 47:11) Již podle významu tohoto jména se zdá pravděpodobné, že je Egypťané běžně používali odedávna. Za vlády Ramesse II. existovala celá řada měst tohoto jména. Učenec D. B. Redford říká: „Zdá se, že Raamses, o němž se zmiňuje Bible, a hlavní město Pr Rʽ-mś-św [Per-Ramesse] nemají — kromě osobního jména — nic společného. Vzhledem k tomu, že neexistují vůbec žádné důkazy, je při snaze považovat je za totožné nutné projevit velkou opatrnost.“ (Vetus Testamentum, Leiden, 1963, s. 410)

Neexistují žádné spolehlivé informace, a proto lze pouze říci, že Rameses pravděpodobně nebyl příliš vzdálený od města, které bylo v době exodu hlavním městem Egypta. Proto té noci, kdy přišla desátá rána, mohl být Mojžíš ve faraónově paláci, a než skončil následující den, mohl se již ujmout vedení izraelského lidu při pochodu z Egypta. (2Mo 12:31–42; 4Mo 33:1–5) Jestliže byla tehdejším hlavním městem Memfis, město, které zaujímalo toto postavení řadu století, vysvětlovala by se tím židovská tradice, podle níž exodus z Egypta začal z okolí Memfidy (přičemž výchozím místem byl Rameses). (Srovnej Židovské starožitnosti, II, 315 [xv, 1], kde je zmínka o Létopoli, místě ležícím blízko Memfidy.)