Svou vírou Barak rozehnal mocné vojsko
PŘEDSTAV si, že stojíš tváří v tvář jednotce nepřátelských vojáků. Mají k dispozici ty nejmodernější zbraně a jsou připraveni je použít. Ty i tvoji společníci jste proti nim téměř bezbranní.
V době izraelských soudců se do této situace dostali Barak, Debora a dalších 10 000 Izraelitů. Nepřátelskými vojáky byli Kananejci, které vedl vojenský velitel Sisera. Součástí výzbroje Kananejců byly dvoukolé vozy, jejichž kola byla osazena smrtonosnými železnými kosami. Bojištěm se stala hora Tabor a říční údolí Kišon. Z toho, co se tehdy stalo, poznáváme, že Barak byl mužem, který projevoval příkladnou víru. Uvažujme nyní o událostech, které tomuto střetnutí předcházely.
Izrael volá k Jehovovi
Kniha Soudci popisuje, jak Izraelité opakovaně opouštěli čisté uctívání a jaké katastrofální následky to mělo. Pokaždé, když Izraelité upřímně prosili o Boží milosrdenství, Bůh ustanovil zachránce a Izraelity osvobodil, načež následovala další vzpoura. Jako už několikrát předtím, „izraelští synové znovu začali činit to, co bylo špatné v Jehovových očích, když byl nyní Ehud [soudce, který je osvobodil od moabského útlaku] mrtev“. Dokonce „přistoupili k tomu, aby si vyvolili nové bohy“. K čemu to vedlo? „Jehova je . . . prodal do ruky Jabina, krále Kanaánu, který vládl v Chacoru, a velitelem jeho vojska byl Sisera . . . A izraelští synové začali volat k Jehovovi; [Sisera] měl totiž devět set válečných dvoukolých vozů se železnými kosami a sám izraelské syny drsně utlačoval dvacet let.“ (Soudci 4:1–3; 5:8)
Písmo popisuje život v Izraeli těmito slovy: „[Za těch dnů] nebyl na stezkách žádný provoz, a cestující z vozových cest cestovali objízdnými stezkami. Ti, kdo bydleli v otevřené krajině, přestali existovat.“ (Soudci 5:6, 7) Lidé se děsili loupeživých jezdců na dvoukolých vozech. Jeden učenec říká: „Veřejný život v Izraeli ovládl strach, a celá společnost se zdála být ochromená a bezmocná.“ Stejně jako to často dělali v minulosti, zkroušení Izraelité opět volali o pomoc k Jehovovi.
Jehova ustanovuje vůdce
V době, kdy Izrael utlačovali Kananejci, se celý národ ocitl v krizi. Bůh použil prorokyni Deboru, aby oznamovala jeho soudy a předávala jeho pokyny. Jehova ji také poctil tím, že působila jako obrazná matka v Izraeli. (Soudci 4:4; 5:7)
Debora poslala pro Baraka a řekla mu: „Nedal Jehova, Bůh Izraele, příkaz? ‚Jdi a rozložíš se na hoře Tabor a vezmeš si deset tisíc mužů ze synů Naftaliho a ze synů Zebulona. A v říčním údolí Kišon k tobě jistě přivedu Siseru, velitele Jabinova vojska, a jeho válečné dvoukolé vozy a jeho zástup a skutečně ti ho dám do ruky.‘“ (Soudci 4:6, 7) Otázkou ‚nedal Jehova příkaz‘ Debora důrazně popřela to, že by měla nad Barakem jakoukoli osobní autoritu. Sloužila čistě jako prostřednice, která předávala Boží příkaz. Jak na to Barak reagoval?
Barak řekl: „Jestliže se mnou půjdeš, určitě půjdu také; ale jestliže se mnou nepůjdeš, nepůjdu.“ (Soudci 4:8) Proč se Barak zdráhal přijmout odpovědnost, kterou mu svěřil Bůh? Byla to od něj zbabělost? Měl snad malou důvěru v Boží sliby? Ne, nebylo tomu tak. Barak ani neodmítl úkol, který dostal od Jehovy, ani nebyl neposlušný. Jeho odpověď spíše vyjadřovala to, že se necítí být dostatečně způsobilý, aby Boží příkaz splnil sám. Přítomnost člověka, který zastupuje Boha, by byla zárukou Božího vedení a dodala by Barakovi a jeho mužům odvahu. Barakova podmínka tedy nebyla známkou slabosti, ale spíše to byl projev silné víry.
Barak se zachoval podobně jako Mojžíš, Gideon a Jeremjáš. I tito muži si mysleli, že není v jejich silách splnit pověření, které dostali od Boha. To ale neznamená, že jejich postoj byl hodnocen jako projev nedostatku víry. (2. Mojžíšova 3:11–4:17; 33:12–17; Soudci 6:11–22, 36–40; Jeremjáš 1:4–10) A jaký postoj projevila Debora? Nesnažila se převzít vedení, ale naopak dál byla pokornou služebnicí Jehovy. Barakovi odpověděla: „Zcela jistě s tebou půjdu.“ (Soudci 4:9) Byla ochotna opustit domov, kde byla ve větším bezpečí, a jít s Barakem do blížící se bitvy. Také Debora je příkladem víry a odvahy.
S vírou následují Baraka
Izraelské vojsko se mělo shromáždit na významné hoře Tabor. Místo bylo zvoleno velmi dobře. Právě zde se totiž obvykle shromažďovaly kmeny Naftali a Zebulon, které žily poblíž. Podle Božího pokynu tedy Debora a deset tisíc dobrovolníků následovali Baraka a vyšli s ním na horu.
Všichni, kdo se připojili k Barakovi, museli projevovat víru. Jehova sice Barakovi slíbil, že nad Kananejci zvítězí, ale jaké měli Izraelité zbraně? V knize Soudci 5:8 čteme: „Nemohl být vidět štít ani kopí mezi čtyřiceti tisíci v Izraeli.“ Izraelité byli jen lehce ozbrojeni. Ale i kdyby měli kopí nebo štíty, proti válečným dvoukolým vozům se železnými kosami by to rozhodně nestačilo. Když se Sisera doslechl, že Barak vystoupil na horu Tabor, ihned svolal celé vojsko a všechny dvoukolé vozy do říčního údolí Kišon. (Soudci 4:12, 13) Sisera si však neuvědomil, že bude bojovat se Všemohoucím Bohem.
Barak rozhání Siserovo vojsko
Když se přiblížil rozhodující okamžik, Debora řekla Barakovi: „Vstaň, neboť tento den Jehova jistě vydá Siseru do tvé ruky. Není to Jehova, kdo vyšel před tebou?“ Barak a jeho muži měli sestoupit z hory Tabor na údolní pláně, ale tam by Siserovy dvoukolé vozy byly ze strategického hlediska ve výhodě. Jak by ses cítil, kdybys byl jedním z Barakových vojáků? Řídil by ses ochotně těmito pokyny, protože by sis uvědomoval, že jsou od Jehovy? Barak a jeho deset tisíc mužů poslechli. „A Jehova před Barakem začal ostřím meče uvrhovat do zmatku Siseru a všechny jeho válečné dvoukolé vozy a celý tábor.“ (Soudci 4:14, 15)
S Jehovovou podporou Barak Siserovo vojsko porazil. Zpráva o této bitvě nevysvětluje všechno, co se stalo. Ve vítězné písni Baraka a Debory se však říká, že ‚nebesa a oblaka kanula vodou‘. Siserovy dvoukolé vozy tedy velmi pravděpodobně kvůli dešťové bouři uvízly v bahně, a Barak tak získal převahu. Hlavní útočná zbraň Kananejců se tedy naopak stala přítěží. O mrtvých tělech Siserových mužů se v této písni zpívá: „Bystřina Kišon je smyla.“ (Soudci 5:4, 21)
Je tato zpráva věrohodná? Říční údolí Kišon je vádí, to znamená, že je za normálních okolností vyschlé a neprotéká jím skoro žádná voda. Po bouřkách nebo vytrvalých deštích mohou takovými údolími náhle protékat dravé a nebezpečné vodní toky. V této oblasti je těžká jílovitá půda a během první světové války se tam údajně stalo, že déšť trvající pouze 15 minut ohrozil veškeré manévry jezdeckého vojska. Také zpráva o bitvě, k níž došlo 16. dubna 1799 u hory Tabor mezi Napoleonem a Turky, říká, že „mnozí Turkové se utopili, když se pokoušeli uniknout přes část planiny, která byla zaplavená řekou Kišon“.
Židovský historik Flavius Josephus uvádí, že těsně před tím, než se vojska Sisery a Baraka setkala, „přišla velká bouře s přívalem deště a krupobití; a vítr hnal Kananejcům do tváře déšť, takže dobře neviděli a jejich luky a praky jim nebyly k ničemu“.
V knize Soudci 5:20 je napsáno: „Z nebe bojovaly hvězdy, bojovaly ze svých oběžných drah proti Siserovi.“ Jakým způsobem bojovaly proti Siserovi hvězdy? Někteří badatelé toto prohlášení považují za zmínku o Boží pomoci. Jiní se domnívají, že se jedná o pomoc andělů, padající meteority nebo o to, že se Sisera spoléhal na astrologické předpovědi, které se prokázaly jako falešné. To, jak v této bitvě bojovaly právě hvězdy, Bible nevysvětluje. Zdá se tedy, že toto prohlášení můžeme považovat za náznak nějaké formy božského zásahu ve prospěch izraelského vojska. Ať už to ale bylo jakkoli, Izraelité této situace dobře využili. „Barak honil válečné dvoukolé vozy . . ., takže celý Siserův tábor padl ostřím meče. Nezůstal ani jediný.“ (Soudci 4:16) Co se však stalo s velitelem vojska Siserou?
Tyran padl „do ruky ženy“
Bible to popisuje slovy: „Pokud jde o Siseru, ten [opustil bitvu a] uprchl pěšky ke stanu Jael, manželky Kenity Chebera, neboť mezi Jabinem, králem Chacoru, a domácností Kenity Chebera byl mír.“ Jael pozvala vyčerpaného Siseru k sobě do stanu. Dala mu napít mléka a přikryla ho, takže usnul. Poté Jael „přistoupila k tomu, aby vzala stanový kolík a aby do ruky uchopila kladivo“, což byly předměty, které lidé žijící ve stanech běžně používali. „Potom k němu pokradmu šla, a zatímco tvrdě spal a byl unavený, vrazila mu kolík do spánků a zatloukla jej do země. Tak zemřel.“ (Soudci 4:17–21)
Jael nato vyšla vstříc Barakovi a řekla mu: „Pojď a ukážu ti muže, kterého hledáš.“ Zpráva pokračuje: „Vešel tedy k ní, a pohleďme, Sisera zde ležel mrtvý, s kolíkem ve spáncích.“ Tato událost jistě velmi posílila Barakovu víru. Prorokyně Debora již dříve předpověděla: „Na cestě, kterou jdeš, nepřipadne zkrášlující věc tobě, neboť Jehova prodá Siseru do ruky ženy.“ (Soudci 4:9, 22)
Můžeme skutek Jael považovat za zradu? Jehova se na to tak nedíval. Ve vítězné písni Baraka a Debory se zpívá: „Bude nejpožehnanější mezi ženami ve stanu.“ Tato píseň nám pomáhá, abychom měli na Siserovu smrt správný pohled. Popisuje jeho matku, jak úzkostlivě čeká na jeho návrat z bitvy a jak se ptá: „Proč se jeho válečný dvoukolý vůz zdržel?“ „Moudré z jejích urozených dam“ se snaží zmírnit její obavy a říkají, že její syn jistě mužům rozděluje kořist z bitvy — dívky a nádherné vyšívané oděvy. Tyto ženy se ptají: „Což by neměli . . . rozdělit kořist, lůno — dvě lůna [výraz, jímž vojáci označovali zajaté konkubíny, poznámka pod čarou] každému zdatnému muži, kořist obarvených látek pro Siseru, . . . vyšívaný oděv, obarvenou látku, dva vyšívané oděvy na krk kořistníků?“ (Soudci 5:24, 28–30)
Poučení pro nás
Ze zprávy o Barakovi můžeme získat důležité poučení. Ti, kdo ve svém životě nepočítají s Jehovou, se jistě nevyhnou problémům a nezdarům. Ti, kdo se kajícně obracejí k Bohu a projevují v něj víru, mohou zažít osvobození od různých druhů útlaku. A neměli bychom také rozvíjet poslušné srdce? I když se zdá, že Boží požadavky odporují lidské moudrosti, můžeme důvěřovat tomu, že Boží pokyny jsou vždy k našemu trvalému užitku. (Izajáš 48:17, 18) Barak ‚rozehnal vojsko cizinců‘ právě díky tomu, že projevoval víru v Jehovu a poslouchal Boží pokyny. (Hebrejcům 11:32–34)
Výmluvný závěr písně Debory a Baraka zní: „Ať zahynou všichni tvoji nepřátelé, Jehovo. A ať jsou ti, kdo tě milují, jako když vychází slunce ve své moci.“ (Soudci 5:31) Jak pravdivý se tento výrok prokáže být, až Jehova ukončí Satanův ničemný svět!
[Obrázek na straně 29]
Jehova použil Deboru, aby povolala Baraka
[Obrázek na straně 31]
Řeka Kišon přetéká přes břehy
[Podpisek]
Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.
[Obrázek na straně 31]
Hora Tabor