RAMA
[výška].
Toto hebrejské slovo znamená „výška“ nebo ‚výšina‘. (Ez 16:24) Tak byla pojmenována řada míst v Izraeli.
1. Město na území kmene Benjamín. V Jozuovi 18:25 je uvedeno mezi Gibeonem a Beerotem. Zjevně bylo blízko města Betel, které leželo v již. části území kmene Efrajim. (Sd 4:5) Levita, který cestoval z Jeruzaléma směrem na S, přišel do Gibeje, odkud již nepochybně nebylo daleko do Ramy. (Sd 19:11–15; Oz 5:8) A Rama ležela v sousedství Geby. (Iz 10:29) Na základě těchto údajů a Eusebiova svědectví je Rama v Benjamínovi ztotožňována s dnešním městem er-Ram, které leží asi 8 km na S od Jeruzaléma, 3 km na S od Gibeje, 5 km na V od Gibeonu a 3 km na Z od Geby. Toto město leží na výšině, jak je patrné z jeho jména.
V období rozděleného království byla Ramě věnována značná pozornost, protože ležela blízko hranic mezi Izraelem a Judou a na s-j. cestě pahorkatinou. Izraelský král Baaša začal Ramu v Benjamínovi rozšiřovat nebo opevňovat v době válčení proti Asovi. (1Kr 15:16, 17; 2Pa 16:1) Když však byl Izrael od S napaden syrským králem, Baaša se přestal o Ramu zajímat; Ramy se zmocnil Asa, dal odtud odnést všechen stavební materiál, který tam Baaša používal, a z toho materiálu začal stavět sousední Gebu a Micpu. (1Kr 15:20–22; 2Pa 16:4–6) Zdá se, že v roce 607 př. n. l., kdy byl zničen Jeruzalém, byli zajatí Židé nejprve shromážděni v Ramě, a teprve potom byli odvedeni do Babylóna. (Jer 40:1) Po vyhnanství byla Rama znovu obydlena. (Ezr 2:1, 26; Ne 7:30; 11:33)
Někteří badatelé dospěli k závěru, že právě na toto shromáždění Židů v Ramě (kde snad také byli někteří z nich pobiti), které se konalo před tím, než byli odvedeni do vyhnanství, se vztahují slova: „V Ramě je slyšet hlas, nářek a hořký pláč; Ráchel pláče nad svými syny. Odmítla se dát utěšit nad svými syny, protože už nejsou.“ (Jer 31:15) Jákobova manželka Ráchel tak toužila po dětech, že bez nich se považovala za „mrtvou“. (1Mo 30:1) V tom případě by se tedy mohlo obrazně říci, že Ráchel pláče nad ztrátou Židů, kteří zahynuli nebo byli zajati. Je však také možné, že Jeremjášova slova znázorňují Ráchel, jak pláče zejména nad Benjamínovci, kteří byli obyvateli Ramy, protože byla matkou Benjamína. Jeremjáš dále vysvětluje, že existuje naděje, protože vyhnanci se vrátí. (Jer 31:16) Prorocká slova z Jeremjáše 31:15 jsou citována v Matoušovi 2:18, kde jsou uplatněna také na dobu, kdy Herodes pobil maličké děti z Betléma. (Viz heslo RÁCHEL.)
2. Enklávové město kmene Simeon v Negebu. (Joz 19:1, 8) Bylo totožné s městem Baalat-beer a bylo známé jako ‚Rama jihu‘. Předpokládá se, že je totožné s místem Chirbet Ghazza (Horvat ʽUza) ležícím asi 30 km na V od Beer-šeby. (Viz heslo BAALAT-BEER.)
3. Blíže neurčené město na území kmene Ašer, o němž je zmínka pouze v Jozuovi 19:24, 29. Z tohoto textu je obtížné přesně poznat, na kterém místě Ašerova dědictví toto město leželo, i když se zdá, že to bylo na S směrem k Tyru.
4. Opevněné město na území kmene Naftali. (Joz 19:32, 36) Předpokládá se, že je totožné s místem Chirbet Zeitun er-Rame (známým také jako Chirbet Džul) ležícím přesně na V od lokality er-Rame (Rama) a asi 30 km na V od přístavního města Akko. Z jediné zmínky v Jozuovi však není možné jeho polohu určit s jistotou.
5. Domovské město proroka Samuela a jeho rodičů. Samuelův otec Elkana je v 1. Samuelově 1:1 popsán jako „muž z Ramatajim-cofimu v hornatém kraji Efrajima“. Ve zbývající části zprávy je používána zkrácená forma „Rama“. (1Sa 1:19) Delší jméno je snad poprvé použito proto, aby se tato Rama odlišila od jiných míst téhož jména, například od Ramy v Benjamínovi. V překladu An American Translation je uvedeno: „Muž z Ramy, Cufita.“ Z tohoto překladu masoretského textu by vyplývalo, že buď byl Elkana potomek Cufa (Cofaie), nebo pocházel z oblasti Cuf. (1Pa 6:27, 28, 34, 35; 1Sa 9:5)
Starověká tradice popsaná Eusebiem ztotožňuje Ramu s místem v efrajimské pahorkatině asi 35 km na SZ od Jeruzaléma, kde leží novodobé Rentis (Rantis). Mělo by být totožné s Arimatií (řec. podoba heb. slova Ra·mahʹ), o níž se píše v Křesťanských řeckých písmech. (Lk 23:50–53)
Elkana trvale žil v Ramě, kde se zjevně narodil Samuel, ale každý rok cestoval do Šila, aby tam obětoval. (1Sa 1:3, 19; 2:11) Samuel sice nějaký čas bydlel u kněze Eliho v Šilu, ale nakonec se usadil v Ramě, odkud se vydával na okružní cesty soudit Izrael. (1Sa 3:19–21; 7:15–17; 8:4; 15:24–35; 16:4, 13; 19:18–24) Když Samuel zemřel, byl pohřben u svého domu v Ramě, „v jeho vlastním městě“. (1Sa 25:1; 28:3)
6. Zkrácená forma jména Ramot-gilead. (2Kr 8:28, 29; 2Pa 22:5, 6; viz heslo RAMOT-GILEAD.)