BLECHA

[heb. par·ʽošʹ].

Velmi malý bezkřídlý parazitický hmyz. Blechy jsou obvykle červenohnědé a mají krátké přední a střední nohy, ale dlouhé zadní nohy. Silné trnité nohy a také tvar těla, které je ze stran zploštělé, umožňují bleše, aby se snadno a rychle pohybovala v srsti nebo peří svého hostitele. Krátké, dozadu namířené štětiny, které pokrývají oválné bleší tělo, dovolují bleše rychle se pohybovat kupředu, ale také způsobují, že se jí oběť obtížněji zbavuje. Blecha má malou hlavu, která je vybavena ústním ústrojím, jímž prokousne kůži své oběti, aby mohla vytékat krev. Skokanská dovednost blechy je neuvěřitelná. Ačkoli měří méně než 0,3 cm, blecha, která žije na lidech, dokáže skočit více než 30 cm do dálky a 20 cm do výšky. Blecha, o níž se píše v Bibli, je pravděpodobně blecha obecná (Pulex irritans).

V Písmu se o bleše mluví pouze dvakrát. Když byl David pronásledován králem Saulem, zeptal se ho: „Za kým se honíš? . . . Za jedinou blechou?“ David se přirovnal k bleše, aby tím zdůraznil, jak je nepatrný ve srovnání se Saulem. Tak ukázal, že pro krále má sotva nějaký význam, aby se za ním honil. (1Sa 24:14) První Samuelova 26:20 obsahuje podobnou myšlenku, ale v řecké Septuagintě je místo slov „jedinou blechu“ uvedeno „mou duši“.