-
Opovážlivost vede ke zneuctěníStrážná věž – 2000 | 1. srpna
-
-
16. V jakém ohledu projevil Saul netrpělivost?
16 S postupem času se však Saulova skromnost vytratila. V době války s Filištíny odešel do Gilgalu, kde měl čekat, až přijde Samuel a předloží Bohu oběti a snažné prosby. Když ve smluvenou dobu Samuel nepřišel, Saul sám opovážlivě obětoval zápalnou oběť. Právě ve chvíli, kdy s oběťmi skončil, dorazil Samuel. „Cos to učinil?“ zeptal se. Saul odpověděl: „Viděl jsem, že lid se ode mne rozběhl a ty — ty jsi nepřišel v ustanovených dnech... Přinutil jsem se tedy a obětoval zápalnou oběť.“ (1. Samuelova 13:8–12)
17. (a) Proč by se na první pohled mohlo zdát, že Saulovo počínání bylo ospravedlnitelné? (b) Proč Jehova pokáral Saula za jeho netrpělivé jednání?
17 Na první pohled by se mohlo zdát, že Saulovo počínání bylo ospravedlnitelné. Vždyť Boží lid byl „v úzkých“, „pod těžkým tlakem“, a chvěl se, protože jeho situace byla zoufalá. (1. Samuelova 13:6, 7) Jistě není špatné projevit iniciativu, jestliže si to okolnosti vyžadují.d Nezapomeňme však na to, že Jehova dokáže číst v srdci a rozpoznat naše nejniternější pohnutky. (1. Samuelova 16:7) Musel tedy u Saula vidět něco, o čem biblická zpráva přímo nepíše. Jehova si například mohl povšimnout, že Saulova netrpělivost byla podnícena pýchou. Saula možná velmi popudilo, že on, král celého Izraele, musí čekat na muže, který byl v jeho očích starým, otálejícím prorokem. Ať už to bylo jakkoli, Saul měl dojem, že ho Samuelova pomalost opravňuje vzít záležitosti do svých rukou a nedbat výslovných pokynů, které dostal. K čemu to vedlo? Samuel nepochválil Saulovu iniciativu, ale naopak ho pokáral: „Tvé království nepotrvá..., protože jsi nedodržel, co ti Jehova přikázal.“ (1. Samuelova 13:13, 14) I v tomto případě měla opovážlivost za následek zneuctění.
-
-
Opovážlivost vede ke zneuctěníStrážná věž – 2000 | 1. srpna
-
-
d Například Pinechas podnikl rychlé kroky, aby zastavil ránu, které padly za oběť desetitisíce Izraelitů, a David povzbuzoval své vyhladovělé muže, aby s ním v ‚Božím domě‘ jedli chléb vystavení. Ani Pinechasovo, ani Davidovo počínání Bůh neodsoudil jako opovážlivost. (Matouš 12:2–4; 4. Mojžíšova 25:7–9; 1. Samuelova 21:1–6)
-