AROER

[jalovec].

1. Město ležící na sev. okraji hluboké strže, která tvoří říční údolí Arnon. V době, kdy Izraelité dobývali toto území (kolem roku 1474 př. n. l.), byl Aroer nejjižnějším městem amorejského království. (5Mo 2:36; 4:47, 48; Joz 12:2) Potom přešel do vlastnictví kmene Ruben, ačkoli je ve spojitosti se stavbou (pravděpodobně opravou) tohoto města uvedena zmínka o kmenu Gad. (4Mo 32:33, 34; 5Mo 3:12; Joz 13:8, 9, 15, 16; 1Pa 5:8) Vyznačoval již. hranici Izraele na V od Jordánu, a byl tak protějškem Beer-šeby, významného již. města na Z od Jordánu.

Město bylo asi 300 let obsazeno Izraelity, a pak si na území mezi Arnonem a Jabbokem začali dělat nárok Ammonité; soudce Jefta však jejich nárok odmítl poukazem na to, že Izraelité toto území, včetně Aroeru, odňali Amorejcům. (Sd 11:13, 22, 26)

Zdá se, že právě v tomto městě bylo zahájeno sčítání lidu, které nařídil král David a které pak postupovalo na S do Dan-jaanu, dosáhlo až k Tyru a Sidonu a pak postupovalo na J k Beer-šebě v Negebu. (2Sa 24:4–8) Zmínka o ‚městě, které je uprostřed říčního údolí,‘ odpovídá podobným zmínkám v 5. Mojžíšově 2:36 a v Jozuovi 13:9, 16. Někteří znalci se domnívají, že tomuto nejmenovanému městu odpovídá Chirbet el-Medeijine ležící asi 11 km na JV od Aroeru.

Za vlády izraelského krále Jehua (asi 904–877 př. n. l.) zabral syrský král Chazael území Gada a Rubena až na J k Aroeru, který leží na Arnonu. (2Kr 10:33) Snad právě v té době opevnil město moabský král Meša a vybudoval podél Arnonu svou silnici, jak o tom píše ve 26. řádku nápisu na Moabském kameni (Mešově stéle). V době, kdy Jeremjáš prorokoval proti Moabu, bylo město pod vládou Moabců. (Jer 48:19)

Místo, kde leželo starověké město, se ztotožňuje s městem Chirbet ‛Ara‛ir, které leží asi 23 km na V od Mrtvého moře, asi 6 km na JJV od Dibonu a blízko Královy cesty, což byla na této straně Jordánu hlavní dopravní tepna vedoucí s-j. směrem. Zříceniny svědčí o tom, že zde byla starověká pevnost, která měla výhodné postavení na okraji obrovské strže a pravděpodobně mohla kontrolovat přechody přes Arnon.

2. Město na území kmene Gad; zpráva o něm říká, že leželo „před Rabbou“ (dnešním Ammánem), hlavním městem Ammonitů. (Joz 13:24, 25) Je to pravděpodobně ten Aroer, o němž je zmínka v Soudcích 11:33, kde se líčí, jak si Jefta podmanil Ammonity. Toto místo nemůže být s jistotou určeno, protože výraz „před“ je dost nepřesný; často se však tvrdí, že znamená „na východ od“.

3. Město v již. části území Judy. Když David zvítězil nad amalekitskými nájezdníky, rozdělil starším mužům tohoto města podíly z kořisti. (1Sa 30:26, 28) Toto město je ztotožňováno s místem zvaným Chirbet ‛Ar‛ara (Horvat ‛Aro‛er) asi 17 km na JV od Beer-šeby, kde jsou dodnes zříceniny pevnosti. Někteří znalci se domnívají, že uvedené místo je totožné s místem „Adada“, o němž je zmínka u Jozua 15:22, a že zde v obou případech bylo uvedeno hebrejské písmeno daʹleth (ד) místo réš (ר).

Zmínka o ‚aroerských městech‘ uvedená u Izajáše 17:2 by se mohla vztahovat na kterékoli z obou prvních zde uvedených měst. Proroctví se vztahuje především na Damašek, a vzhledem k tomu, že Syřané si podrobili Izrael až po Aroer na Arnonu, může se uvedený výrok vztahovat na toto nejjižnější místo ležící na území vých. od Jordánu, kam Syřané rozšířili svou moc. (2Kr 10:33)