AMNON

[důvěryhodný; věrný; dlouhotrvající].

1. Davidův prvorozený syn, kterého Davidovi porodila v Hebronu Jezreelitka Achinoam. (2Sa 3:2; 1Pa 3:1)

Amnon v sobě pěstoval tak vášnivou touhu po krásné Absalomově sestře Tamar, že se nebyl schopen ovládat. Jeho bratranec Jehonadab mu poradil, aby předstíral, že je nemocen. Amnon pak přemluvil krále Davida, aby do jeho soukromých pokojů poslal Tamar, která by mu v jeho přítomnosti připravila „chléb útěchy“. Tuto situaci pak využil k tomu, aby svou nevlastní sestru znásilnil, přestože ho prosila, aby to nedělal, a snažila se mu to vymluvit. Tento příklad ukazuje, jak nesmírně sobecká může být erotická láska, protože potom, co uspokojil svou touhu, Amnon nechal Tamar vyvést na ulici jako někoho, kdo je mu odporný. V její přítomnosti se nepochybně cítil nečistý. (2Sa 13:1–19)

Kvůli tomu, co Amnon udělal, začal k němu Tamařin vlastní bratr Absalom živit nenávist a o dva roky později, při slavnosti stříže ovcí, přiměl své sluhy, aby Amnona zabili, až bude ‚vesele naladěn vínem‘. (2Sa 13:20–29) Amnon jakožto nejstarší Davidův syn byl právoplatným dědicem trůnu. Proto je možné také usuzovat, že si Absalom přál jeho smrt, aby se jeho vlastní vyhlídky na kralování zlepšily. Touto událostí se začalo splňovat proroctví, které po Davidově hříchu s manželkou Urijáše pronesl Natan. (2Sa 12:10; viz heslo ABSALOM.)

2. První ze čtyř jmenovaných synů Šimona z kmene Juda. (1Pa 4:1, 20)