Biblická kniha číslo 12 — 2. Královská

Pisatel: Jeremjáš

Místa psaní: Jeruzalém a Egypt

Psaní dokončeno: 580 př. n. l.

Doba v ní zahrnutá: asi 920–580 př. n. l.

1. Jakou historii sleduje Druhá Královská a co to ospravedlňuje?

KNIHA Druhá Královská sleduje dál bouřlivou historii království Izraele a Judy. Eliša převzal Elijášův přehoz a byl požehnán dvěma díly Elijášova ducha, takže provedl šestnáct zázraků, zatímco Elijáš osm. Prorokoval nadále zkázu odpadlickému Izraeli, kde byl pouze Jehu příkladem krátkého vzplanutí horlivosti pro Jehovu. Králové Izraele zabředali stále více do ničemnosti, až se nakonec v roce 740 př. n. l. severní království rozpadlo pod náporem Asýrie. V jižním judském království několik vynikajících králů, zejména Jehošafat, Jehoaš, Ezechjáš a Josijáš, na čas vzdálilo příliv odpadlictví, ale nakonec Nebukadnecar provedl Jehovův rozsudek a v roce 607 př. n. l. zpustošil Jeruzalém, jeho chrám a judskou zemi. Tak se splnila Jehovova proroctví a jeho slovo bylo ospravedlněno.

2. Co lze říci o pisateli a kanonicitě Druhé Královské a které období zahrnuje?

² Jelikož Druhá Královská byla původně částí téhož svitku jako První Královská, platí zde totéž, co poukazovalo na Jeremjáše jako na pisatele. Platí i důkazy kanonicity a věrohodnosti této knihy. Byla dokončena asi roku 580 př. n. l. a zahrnuje období, které začíná Achazjášovou vládou v Izraeli kolem roku 920 př. n. l. a končí v třicátém sedmém roce Jehojachinova vyhnanství, v roce 580 př. n. l. — 1:1; 25:27.

3. Jaké pozoruhodné archeologické nálezy podporují Druhou Královskou?

³ Archeologické nálezy podporují zprávu Druhé Královské a podávají další doklady o její pravosti. Například nápis moabského krále Meši na slavném Moabském kameni popisuje válčení mezi Moabem a Izraelem. (3:4, 5) Rovněž černý čedičový obelisk asyrského krále Šalmanesera III., vystavený nyní v Britském muzeu v Londýně, se jmenovitě zmiňuje o izraelském králi Jehuovi. Také nápisy asyrského krále Tiglat-pilesara III. (Pul) jmenují několik izraelských a judských králů včetně Menachema, Achaza a Pekacha. — 15:19, 20; 16:5–8.a

4. Co dokazuje, že Druhá Královská je nedílnou součástí inspirovaných Písem?

⁴ Jasným důkazem věrohodnosti této knihy je krajní otevřenost, s níž popisuje vykonání Jehovových soudů na jeho vlastním lidu. Nejprve se řítí do zkázy království Izraele a potom království Judy, a to nás přesvědčuje o síle výroků Jehovova prorockého soudu v 5. Mojžíšově 28:15–29:28. Při zničení obou těchto království „proti té zemi vzplál Jehovův hněv, takže na ni přivedl celé zlořečení zapsané v této knize“. (5. Mojž. 29:27; 2. Král. 17:18; 25:1, 9–11) Jiné události zaznamenané v Druhé Královské objasňují Písma jinde. U Lukáše 4:24–27 se Ježíš nejprve zmiňuje o Elijášovi a vdově z Carefatu a pak mluví o Elišovi a Naamanovi, aby ukázal, proč ho v jeho domovském území jako proroka nepřijali. A tak se První i Druhá Královská očividně shodují s ostatními Svatými písmy, jichž jsou nedílnou součástí.

OBSAH DRUHÉ KRÁLOVSKÉ

5. Jaké pokárání a rozsudek ohlašuje Elijáš Achazjášovi a proč?

⁵ Achazjáš, izraelský král (1:1–18). Tento Achabův syn ve svém domě spadne a onemocní. Posílá k Baal-zebubovi, bohu Ekronu, aby se dotázal, zda se uzdraví. Elijáš zadrží posly a pošle je zpět ke králi. Kárá ho za to, že se nedotazoval pravého Boha, a vzkazuje mu, že rozhodně zemře, protože se neobrátil k Bohu Izraele. Když král vyšle velitele s 50 muži, aby zajali Elijáše a přivedli ho k němu, Elijáš svolá oheň z nebe, který je pohltí. Totéž se stane druhému veliteli a jeho 50 mužům. Je vyslán třetí velitel s 50 muži. Tentokrát Elijáš ušetří jejich život díky velitelově uctivé prosbě. Elijáš s nimi jde ke králi a opět Achazjášovi ohlašuje rozsudek smrti. Král umírá tak, jak řekl Elijáš. Achazjášův bratr Jehoram se pak stane králem nad Izraelem, protože Achazjáš nemá žádného syna, který by zaujal jeho místo.

6. Za jakých okolností se Elijáš oddělí od Eliši a jak se brzy ukáže, že se na Elišovi usadil „Elijášův duch“?

⁶ Eliša nastupuje po Elijášovi (2:1–25). Přichází čas, aby byl Elijáš vzat. Eliša se ho přidržuje na cestě z Gilgalu do Betelu, do Jericha a posléze přes Jordán. Vody Jordánu se rozdělí, když je Elijáš udeří svým úředním oděvem. Když Eliša vidí, jak mezi něj a Elijáše vjíždí ohnivý válečný dvoukolý vůz a ohniví koně a jak Elijáš stoupá ve větrné bouři, obdrží slíbené dva podíly na Elijášově duchu. Brzy ukáže, že se na něm usadil „Elijášův duch“. (2:15) Zdvihne Elijášův spadlý oděv a znovu ho použije k rozdělení vod. Pak uzdraví špatnou vodu v Jerichu. Potom se mu na cestě do Betelu začnou pošklebovat malí chlapci: „Vzhůru, holohlavče! Vzhůru, holohlavče!“ (2:23) Eliša vzývá Jehovu a dvě medvědice vyjdou z lesa a usmrtí 42 těchto mladistvých provinilců.

7. Proč Jehova zachrání Jehošafata a Jehorama?

⁷ Jehoram, izraelský král (3:1–27). Tento král činí dál to, co je špatné v Jehovových očích, a přidržuje se Jeroboamových hříchů. Moabský král platil poplatek Izraeli, ale nyní se vzbouří, a Jehoram přijme pomoc judského krále Jehošafata a edomského krále v tažení proti Moabovi. Na cestě do bitvy přijdou jejich vojska do bezvodé krajiny a hrozí jim záhuba. Tři králové jdou k Elišovi, aby se dotázal svého Boha Jehovy. Kvůli věrnému Jehošafatovi je Jehova zachrání a dá jim vítězství nad Moabem.

8. Které další zázraky Eliša provádí?

⁸ Elišovy další zázraky (4:1–8:15). Když se věřitelé vdovy po jednom ze synů proroků chystají vzít její dva syny do otroctví, vyhledá vdova pomoc u Eliši. Ten zázračně rozmnoží malou zásobu oleje v jejím domě, takže jej může prodávat, aby zaplatila své dluhy. Nějaká Šunemanka uznává Elišu jako proroka pravého Boha a připraví mu se svým manželem pokoj, aby ho používal, když je v Šunemu. Jehova jí požehná pro její laskavost synem. O několik let později dítě onemocní a zemře. Žena okamžitě vyhledá Elišu. Ten ji doprovodí do jejího domu a z Jehovovy moci vzbudí dítě k životu. Na zpáteční cestě k synům proroků v Gilgalu Eliša zázračně odstraní ‚smrt v hrnci‘ tím, že způsobí, aby se jedovaté tykve staly neškodnými. Pak nasytí sto mužů dvaceti ječnými chleby, a ještě mají „zbytky“. — 4:40, 44.

9. Jaké zázraky se stanou ve spojitosti s Naamanem a hlavou sekery?

⁹ Naaman, velitel syrského vojska, je malomocný. Zajaté izraelské děvče vypráví Naamanově manželce, že v Samaří je prorok, který ho může vyléčit. Naaman cestuje k Elišovi, ale místo aby mu Eliša osobně věnoval pozornost, pouze mu vzkazuje, aby šel a sedmkrát se umyl v řece Jordánu. Naamana pobouří tento zjevný nedostatek úcty. Nejsou damašské řeky lepší než izraelské vody? Ale naléhají na něj, aby Elišu uposlechl, a je vyléčen. Eliša odmítne přijmout dar jako odměnu, ale později běží jeho sloužící Gechazi za Naamanem a vyžádá si dar v Elišově jménu. Gechazi se vrátí a pokouší se oklamat Elišu, ale je raněn malomocenstvím. Eliša provede ještě jiný zázrak, když způsobí, že vyplave z vody hlava sekery.

10. Jak Jehova ukáže své nadřazené bojové síly a jak Eliša obrátí Syřany zpět?

¹⁰ Když Eliša varuje izraelského krále, že se Syřané spikli, aby ho zabili, syrský král posílá vojsko do Dotanu, aby Elišu zajalo. Město obklopují syrská vojska, a když to vidí Elišův sloužící, dostane strach. Eliša ho ujišťuje: „Neboj se, neboť těch, kteří jsou s námi, je víc než těch, kteří jsou s nimi.“ Pak se modlí k Jehovovi, aby umožnil jeho sloužícímu vidět velkou vojenskou sílu, která je s Elišou. „A pohleďme, hornatý kraj byl plný koní a ohnivých válečných dvoukolých vozů všude kolem Eliši.“ (6:16, 17) Syřané zaútočí a prorok se opět modlí k Jehovovi. Syřané jsou raněni jakoby slepotou a dovedeni k izraelskému králi. Místo aby byli usmrceni, Eliša králi přikazuje, aby jim připravil hostinu a poslal je domů.

11. Jak se splní Elišova proroctví o Syřanech a Ben- hadadovi?

¹¹ Později oblehne syrský král Ben-hadad Samaří, kde nastane velký hladomor. Izraelský král obviní Elišu, ale prorok předpovídá hojnost potravy pro příští den. V noci Jehova způsobí, že Syřané slyší zvuk velkého vojska, takže uprchnou a zanechají všechny své zásoby potravin Izraelitům. Po nějaké době Ben-hadad onemocní. Doslechne se, že Eliša přišel do Damašku, a posílá k němu Chazaela, aby se zeptal, zda se uzdraví. Elišova odpověď naznačuje, že král zemře a že se Chazael stane místo něho králem. Chazael si to zajistí tím, že zabije krále a převezme kralování.

12. Jak se projeví Jehošafatův syn Jehoram jako král?

¹² Jehoram, judský král (8:16–29). V Judě je v té době králem Jehošafatův syn Jehoram. Dokazuje, že není o nic lepší než izraelští králové, protože činí to, co je špatné v Jehovových očích. Jeho manželkou je Achabova dcera Atalja, jejíž bratr, který se také jmenuje Jehoram, vládne v Izraeli. Po smrti judského Jehorama se stane jeho syn Achazjáš králem v Jeruzalémě.

13. Jaké bleskové tažení podnikne Jehu po svém pomazání?

¹³ Jehu, izraelský král (9:1–10:36). Eliša posílá jednoho ze synů proroků, aby pomazal Jehua za krále nad Izraelem a pověřil ho, aby vyhladil celý Achabův dům. Jehu neztrácí čas. Vyrazí za izraelským králem Jehoramem, který se zotavuje z válečných zranění v Jezreelu. Strážný vidí, jak se blíží vzdouvající se spousta mužů, a nakonec podává králi zprávu: „Jízda je jako jízda Jehua, vnuka Nimšiho, neboť jede šíleně.“ (9:20) Izraelský Jehoram a judský Achazjáš se dotazují na Jehuův úmysl. Jehu odpovídá otázkou: „Jaký by mohl být mír, dokud jsou tu smilstva tvé matky Jezábel a její mnohá kouzla?“ (9:22) Když se Jehoram obrací, aby uprchl, Jehu mu prostřelí šípem srdce. Jeho tělo pohodí na Nabotovo pole. Je to další odplata za nevinnou krev prolitou Achabem. Později Jehu a jeho muži pronásledují Achazjáše a srazí ho, takže zemře v Megidu. Dva králové umírají při Jehuově prvním bleskovém tažení.

14. Jak se splní Elijášovo proroctví o Jezábel?

¹⁴ A nyní je řada na Jezábel! Když Jehu triumfálně vjede do Jezreelu, Jezábel se objeví v okně ve svém nejsvůdnějším nalíčení. Na Jehua to nezapůsobí. „Ať spadne!“ volá na několik sloužících. Jezábel padá dolů a její krev se rozstříkne na zeď a na koně, kteří ji pošlapou. Když ji jdou pohřbít, najdou pouze lebku, chodidla a dlaně jejích rukou. Splnilo se Elijášovo proroctví, že ‚psi ji sežerou a stane se jakoby hnojem na kusu jezreelské země‘. — 2. Král. 9:33, 36, 37; 1. Král. 21:23.

15. K jakým různým setkáním dojde na Jehuově cestě do Samaří?

¹⁵ Pak Jehu nařizuje pobití sedmdesáti Achabových synů a jejich hlavy nakupí u jezreelské brány. Všichni Achabovi stoupenci v Jezreelu jsou pobiti. A nyní vzhůru na izraelské hlavní město Samaří! Cestou potkává dvaačtyřicet Achazjášových bratrů, kteří cestují do Jezreelu a nevědí, co se děje. Jsou zajati a pobiti. Pak ale dochází k odlišnému setkání. Rechabův syn Jehonadab vychází Jehuovi vstříc. Na Jehuovu otázku: „Je tvé srdce se mnou přímé, právě jako je mé vlastní srdce s tvým srdcem?“ odpovídá Jehonadab: „Je.“ Jehu jej pak přiměje, aby s ním jel v jeho dvoukolém voze a viděl z první ruky, že ‚nesnáší žádné soupeření s Jehovou‘. — 2. Král. 10:15, 16.

16. Jak důkladné je Jehuovo tažení proti Achabovu domu a proti Baalovi?

¹⁶ Po příjezdu do Samaří vyhladí Jehu vše, co zbylo z Achabova domu, a to podle Jehovova slova Elijášovi. (1. Král. 21:21, 22) Co však s odporným Baalovým náboženstvím? Jehu oznamuje: „Achab uctíval Baala trochu. Jehu ho bude uctívat náramně.“ (2. Král. 10:18) Svolá všechny tyto ctitele démonů do Baalova domu a nechá je, aby si oblékli zvláštní oděvy a ujistí se, že mezi nimi není žádný Jehovův ctitel. Pak pošle dovnitř své muže, aby je srazili a nenechali uniknout ani jednoho. Baalův dům je rozbořen a místo je proměněno ve veřejné záchody, což tak zůstalo až do doby Jeremjášovy. „Tak Jehu vyhladil Baala z Izraele.“ — 10:28.

17. V čem Jehu zklame a jak Jehova začne uvádět trest na Izrael?

¹⁷ Ale i horlivý Jehu zklame. V čem? Nadále chodí za zlatými telaty, která postavil Jeroboam v Betelu a Danu. „Nedbal, aby chodil v zákoně Jehovy, Boha Izraele, celým svým srdcem.“ (10:31) Pro jeho jednání proti Achabovu domu mu Jehova slibuje, že jeho potomci budou vládnout nad Izraelem do čtvrté generace. V jeho dnech Jehova začíná odřezávat východní část království tím, že vede proti Izraeli syrského Chazaela. Jehu umírá po 28 letech vlády a po něm nastoupí jeho syn Jehoachaz.

18. Jak je zmařeno Ataljino spiknutí v Judě a co je na Jehoašově vládě pozoruhodné?

¹⁸ Jehoaš, judský král (11:1–12:21). Královna matka Atalja je dcerou Jezábel po tělesné i duchovní stránce. Když uslyší o smrti svého syna Achazjáše, nařizuje popravit celou královskou rodinu a zmocní se trůnu. Pouze Achazjášův malý syn Jehoaš unikne smrti, protože byl ukryt. V sedmém roce Ataljiny vlády dává kněz Jehojada pomazat Jehoaše za krále a Atalju usmrtit. Jehojada vede lid v uctívání Jehovy, poučuje mladistvého krále o jeho povinnostech před Bohem a zařizuje, aby byl opraven Jehovův dům. Pomocí darů odvrátí Jehoaš útok syrského krále Chazaela. Po 40 letech panování v Jeruzalémě Jehoaše zavraždí jeho sluhové a jeho syn Amacjáš začíná kralovat místo něho.

19. a) Jaké falešné uctívání pokračuje za vlády Jehoachaza a Jehoaše v Izraeli? b) Jak končí Eliša svou dráhu Jehovova proroka?

¹⁹ Jehoachaz a Jehoaš, izraelští králové (13:1 až 25). Jehuův syn Jehoachaz pokračuje v modlářském uctívání a Izrael se dostává pod moc Sýrie, i když Jehoachaz není zbaven trůnu. Jehova Izraelity včas osvobodí, ale oni pokračují v Jeroboamově uctívání telete. Po Jehoachazově smrti zaujme jeho syn Jehoaš místo krále v Izraeli, zatímco jiný Jehoaš vládne v Judě. Izraelský Jehoaš pokračuje v modlářském uctívání svého otce. Po jeho smrti se stane králem jeho syn Jeroboam. Za Jehoašovy vlády Eliša onemocní a zemře, když předtím vysloví své poslední proroctví, že Jehoaš třikrát porazí Sýrii, což se přesně splní. Poslední zázrak připisovaný Elišovi se stane po jeho smrti, když nějakého mrtvého muže vhodí do téhož hrobu, ale ten, jakmile se dotkne Elišových kostí, vstane živý.

20. Popiš Amacjášovu vládu v Judě.

²⁰ Amacjáš, judský král (14:1–22). Amacjáš činí to, co je přímé v Jehovových očích, ale opomene zničit výšiny používané k uctívání. Ve válce ho porazí izraelský král Jehoaš. Po 29 letech vlády je zabit při spiknutí. Místo něho se stává králem jeho syn Azarjáš.

21. Co se stane za vlády Jeroboama II. v Izraeli?

²¹ Jeroboam II., izraelský král (14:23–29). Druhý Jeroboam, který je králem v Izraeli, pokračuje ve falešném uctívání svého předka. Vládne v Samaří 41 let a úspěšně dobude zpět ztracená území Izraele. Jeho syn Zecharjáš se stane jeho nástupcem na trůně.

22. Co se vypráví o Azarjášově vládě v Judě?

²² Azarjáš (Uzijáš), judský král (15:1–7). Azarjáš panuje 52 let. Je přímý před Jehovou, ale nedává zničit výšiny. Později ho Jehova raní malomocenstvím a jeho syn Jotam se stará o královské povinnosti. Po Azarjášově smrti se stane králem.

23. Jaké zlo postihuje Izrael, když dojde k asyrské hrozbě?

²³ Zecharjáš, Šalum, Menachem, Pekachjáš a Pekach, izraelští králové (15:8–31). Izraelský trůn zůstává podle Jehovova slibu v Jehuově domě do čtvrté generace, k Zecharjášovi. (10:30) Proto se stane králem v Samaří, ale o šest měsíců později ho zabije úkladný vrah. Uchvatitel Šalum vydrží jen jeden měsíc. Jak jdou po sobě králové Menachem, Pekachjáš a Pekach, sužuje Izrael falešné uctívání, úkladná vražda a intriky. V době Pekachovy vlády přitáhne za kořistí Asýrie. Hošea úkladně zavraždí Pekacha a stane se posledním králem Izraele.

24. Jak vzhledem k uctívání hřeší judský Achaz, který vládne po Jotamovi?

²⁴ Jotam a Achaz, judští králové (15:32–16:20). Jotam podporuje čisté uctívání, ale dál ponechává výšiny. Jeho syn Achaz napodobuje krále sousedního Izraele a činí to, co je špatné v Jehovových očích. Při útoku izraelského a syrského krále se obrátí o pomoc ke králi Asýrie. Asyřané mu přijdou na pomoc, dobudou Damašek, a Achaz tam jde, aby se setkal s asyrským králem. Vidí tam oltář uctívání, stejný dává postavit v Jeruzalémě a začíná obětovat na něm místo na měděném oltáři v Jehovově chrámu. Jeho syn Ezechjáš se stane judským králem jako jeho nástupce.

25. Jak odchází Izrael do zajetí a proč?

²⁵ Hošea, poslední izraelský král (17:1–41). Izrael se nyní dostává pod moc Asýrie. Hošea se vzbouří a usiluje o pomoc Egypta, ale v devátém roce jeho vlády Asýrie přemůže Izrael a odvede ho do zajetí. Tak končí desetikmenné království Izraele. Proč? „Proto, že izraelští synové hřešili proti Jehovovi, svému Bohu. . . A dále sloužili hnojným modlám, o čemž jim Jehova řekl: ‚To nebudete dělat.‘ Proto se Jehova velmi popudil proti Izraeli, takže je odstranil ze svého dohledu.“ (17:7, 12, 18) Asyřané přivedou lidi z východu, aby se usadili v zemi, a ti se začínají ‚bát Jehovy‘, ačkoli pokračují v uctívání svých vlastních bohů. — 17:33.

26, 27. a) Jak činí judský Ezechjáš dobro v Jehovových očích? b) Jak Jehova vyslyší Ezechjášovu modlitbu a obrátí Asyřany zpět? c) Jak se dál splní Izajášovo proroctví?

²⁶ Ezechjáš, judský král (18:1–20:21). Ezechjáš činí to, co je správné v Jehovových očích, podle všeho, co činil jeho předek David. Vykoření falešné uctívání, strhne výšiny a zničí i měděného hada vytvořeného Mojžíšem, protože lid ho nyní uctívá. Asyrský král Senacherib vpadne v té době do Judy a dobude mnoho opevněných měst. Ezechjáš se ho snaží podplatit velkým poplatkem, ale Senacherib pošle svého posla rabšakeho, který přichází k hradbám Jeruzaléma, vyžaduje kapitulaci a posmívá se Jehovovi v doslechu všeho lidu. Prorok Izajáš uklidní věrného Ezechjáše poselstvím zkázy proti Senacheribovi. „Tak řekl Jehova: ‚Neboj se.‘“ (19:6) Když Senacherib dále vyhrožuje, Ezechjáš se doprošuje Jehovy: „A nyní nás, Jehovo, náš Bože, prosím, zachraň z jeho ruky, aby všechna království země poznala, že jedině ty, Jehovo, jsi Bůh.“ — 19:19.

²⁷ Vyslyší Jehova tuto nesobeckou modlitbu? Nejprve posílá skrze Izajáše poselství, že „právě horlivost Jehovy vojsk“ obrátí nepřítele zpět. (19:31) A pak, tutéž noc, pošle svého anděla, aby pobil 185 000 vojáků v táboře Asyřanů. Ráno jsou ‚všichni mrtví, mrtvoly‘. (19:35) Senacherib se vrací poražen do Ninive, kde se usídlí. Tam ho znovu zklame jeho bůh Nisroch, protože jeho vlastní synové ho zabijí, právě když se mu klaní a uctívá ho. Tak se splní Izajášovo proroctví. — 19:7, 37.

28. Čím je Ezechjáš proslulý, ale v čem zhřeší?

²⁸ Ezechjáš smrtelně onemocní, ale Jehova opět vyslyší jeho modlitbu a prodlouží mu život o patnáct let. Babylónský král posílá posly s dary a Ezechjáš se opováží ukázat jim celý svůj dům pokladů. Izajáš pak prorokuje, že všechno v jeho domě bude jednoho dne odneseno do Babylóna. Ezechjáš pak umírá, proslulý svou mocí a také tunelem, který vybudoval, aby svedl zásobu vody pro Jeruzalém do města.

29. Jaké modlářství zavede Manase, jaké neštěstí Jehova předpovídá a jakého dalšího hříchu se dopouští Manase?

²⁹ Manase, Amon a Josijáš, judští králové (21:1–23:30). Manase nastupuje po svém otci Ezechjášovi a vládne 55 let. Ve velkém měřítku činí to, co je špatné v Jehovových očích. Obnoví výšiny falešného uctívání, postaví oltáře Baalovi a udělá posvátný sloup jako Achab. Učiní Jehovův dům místem modlářství. Jehova předpovídá, že uvede na Jeruzalém neštěstí, jako je uvedl na Samaří, že jej ‚vytře a obrátí dnem vzhůru‘. Manase rovněž prolévá nevinnou krev „ve velmi velkém množství“. (21:13, 16) Po něm nastoupí jeho syn Amon, který po dva roky činí to, co je špatné, dokud ho úkladně nezabijí vrazi.

30. Proč a jak se Josijáš vrací k Jehovovi celým svým srdcem?

³⁰ Lid nyní udělá králem Amonova syna Josijáše, který odvrátí po dobu své jednatřicetileté vlády nakrátko pád Judy do zkázy, protože ‚chodí celou cestou svého praotce Davida‘. (22:2) Začne opravovat Jehovův dům a velekněz tam najde knihu Zákona. Ta potvrzuje, že národ bude zničen pro svou neposlušnost Jehovy, ale Josijáš je ujištěn, že kvůli jeho věrnosti nepřijde zničení v jeho dnech. Očistí Jehovův dům a celou zemi od démonského uctívání a rozšíří rozbíjení model i do Betelu, kde zničí Jeroboamův oltář, a tak splní proroctví v 1. Královské 13:1, 2. Zavede opět pasach Jehovovi. „A prokázalo se, že před ním nebyl král jako on, který se vrátil k Jehovovi celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou životní silou, podle celého Mojžíšova zákona.“ (23:25) Jehovův hněv však stále plane pro urážky Manaseho. Josijáš umírá ve střetnutí s egyptským králem u Megida.

31. Jaké pohromy postihnou Judu po Josijášově smrti?

³¹ Jehoachaz, Jehojakim a Jehojachin, judští králové (23:31–24:17). Josijášova syna Jehoachaza po tříměsíčním panování zajme egyptský král, který dosadí na trůn jeho bratra Eljakima. Změní mu jméno na Jehojakim. Ten pokračuje nesprávnou cestou svých předků a stane se vazalem babylónského krále Nebukadnecara, ale po třech letech se proti němu vzbouří. Po smrti Jehojakima začne vládnout jeho syn Jehojachin. Nebukadnecar obléhá Jeruzalém, dobude jej a odnese poklady Jehovova domu do Babylóna, „právě jak Jehova mluvil“ skrze Izajáše. (24:13; 20:17) Jehojachin a tisíce jeho poddaných jsou odvedeni do vyhnanství v Babylóně.

32. Jaké dramatické události vedou ke zpustošení Jeruzaléma a celé země?

³² Sedekjáš, poslední judský král (24:18–25:30). Nebukadnecar učiní králem Jehojachinova strýce Matanjáše a změní mu jméno na Sedekjáš. Ten vládne v Jeruzalémě jedenáct let a činí dál to, co je špatné v Jehovových očích. Vzbouří se proti Babylónu, a tak přitáhne v Sedekjášově devátém roce Nebukadnecar s celým svým vojskem a kolem Jeruzaléma postaví obléhací zeď. Po 18 měsíců město pustoší hladomor. Pak jsou prolomeny zdi a Sedekjáš je zajat při pokusu o útěk. Jeho syny před ním pobijí a jeho samého oslepí. V příštím měsíci jsou spáleny všechny hlavní městské domy, včetně Jehovova a králova domu, a městské zdi jsou zbořeny. Většinu přežijících odvedou jako zajatce do Babylóna. Gedaljáš je ustanoven místodržitelem nad nevelkým počtem prostých lidí, kteří zůstávají na judském venkově. Je však úkladně zavražděn a lidé uprchnou do Egypta. A tak od sedmého měsíce roku 607 př. n.l. leží země úplně zpustlá. Závěrečná slova Druhé Královské vyprávějí o přízni, kterou babylónský král prokazuje Jehojachinovi v třicátém sedmém roce jeho zajetí.

PROČ JE PROSPĚŠNÁ

33. Které znamenité příklady k napodobení pro nás uvádí Druhá Královská?

³³ Ačkoli Druhá Královská zahrnuje osudný úpadek izraelského a judského království, přece v ní jiskří mnoho jednotlivých příkladů Jehovova požehnání, jež spočinulo na těch, kteří mu prokazovali lásku a milovali jeho pravé zásady. Šunemanka obdržela hojnost požehnání za pohostinnost prokázanou Božímu proroku, stejně jako předtím vdova z Carefatu. (4:8–17, 32–37) Jehovova schopnost učinit vždy potřebná opatření se projevila ve chvíli, kdy Eliša nasytil sto mužů dvaceti chleby. Podobné zázraky měl později konat i Ježíš. (2. Král. 4:42–44; Mat. 14:16–21; Mar. 8:1–9) Všimněme si, jak Jehonadab obdržel požehnání, když byl pozván, aby jel v Jehuově dvoukolém voze a viděl zničení Baalových ctitelů. A proč? Podnikl kroky, aby vyšel a pozdravil horlivého Jehua. (2. Král. 10:15, 16) A nakonec zde vyniká Ezechjáš a Josijáš, jejich pokora a správná úcta k Jehovovu jménu a Zákonu. (19:14–19; 22:11–13) Jsou pro nás znamenitým příkladem k napodobení.

34. Čemu učí Druhá Královská ohledně úcty k ustanoveným služebníkům a ohledně viny krve?

³⁴ Jehova nesnáší žádnou neúctu ke svým ustanoveným služebníkům. Přivodil rychlou odplatu, když se provinilci posmívali Elišovi jako Jehovovu prorokovi. (2:23, 24) Nadto má Jehova v úctě krev nevinného. Jeho rozsudek se vší tíhou dolehl na Achabův dům nejen kvůli Baalovu uctívání, ale také kvůli prolévání krve, které je doprovázelo. A tak byl Jehu pomazán, aby pomstil „krev všech Jehovových sluhů v ruce Jezábel“. Když byl vykonán rozsudek nad Jehoramem, Jehu si připomněl Jehovovo prohlášení, že to bylo pro „krev Nabotovu a krev jeho synů“. (9:7, 26) A podobně Manaseho vina krve nakonec zpečetila zkázu Judy. Manase zvětšil svůj hřích falešného uctívání, neboť ‚naplnil Jeruzalém krví od jednoho konce k druhému‘. Vina krve zůstala, přestože později Manase svého špatného jednání litoval. (2. Par. 33:12, 13) Ani dobrá Josijášova vláda a to, že odstranil veškeré modlářství, nemohly smazat společnou vinu krve, která se nesla od Manaseho panství. Když Jehova začal o mnoho let později přivádět proti Jeruzalému své vykonavatele rozsudku, prohlásil, že to je proto, že Manase „naplnil Jeruzalém nevinnou krví, a Jehova nebyl svolný udělit odpuštění“. (21:16; 24:4) Podobně oznámil Ježíš, že Jeruzalém prvního století n. l. musí zaniknout, protože jeho kněží byli syny těch, kteří prolili krev proroků, ‚aby na ně přišla všechna spravedlivá krev vylitá na zemi‘. (Mat. 23:29–36) Bůh varuje svět, že pomstí nevinnou krev, jež byla prolita, a zejména krev „těch, kteří byli pobiti kvůli Božímu slovu“. — Zjev. 6:9, 10.

35. a) Jak je potvrzeno, že Elijáš, Eliša a Izajáš jsou pravými proroky? b) Co říká Petr o proroctví v souvislosti s Elijášem?

³⁵ Druhá Královská také ukazuje neomylnou jistotu, s níž Jehova splňuje své prorocké soudy. Upozorňuje nás na tři přední proroky, Elijáše, Elišu a Izajáše. Je z ní vidět, jak se proroctví každého z nich pozoruhodně splnila. (2. Král. 9:36, 37; 10:10, 17; 3:14, 18, 24; 13:18, 19, 25; 19:20, 32–36; 20:16, 17; 24:13) Elijáš se objevil s prorokem Mojžíšem a velkým prorokem, Ježíšem Kristem, při proměnění na hoře. To rovněž dokazuje, že byl pravým prorokem. (Mat. 17:1–5) Petr se zmínil o velkoleposti tohoto zážitku, když řekl: „Proto máme prorocké slovo ještě jistější; a činíte dobře, jestliže mu věnujete pozornost jako lampě, která svítí na temném místě, dokud se nerozední a nevyjde denní hvězda, ve vašem srdci.“ — 2. Petra 1:19.

36. Proč Jehova prokázal milosrdenství svému lidu a čím se prohlubuje naše důvěra v království Semene?

³⁶ Události zaznamenané v Druhé Královské jasně odhalují, že Jehovův rozsudek proti všem, kteří provozují falešné náboženství a záměrně prolévají nevinnou krev, přináší vyhlazení. Jehova však prokázal přízeň a milosrdenství svému lidu „kvůli své smlouvě s Abrahamem, Izákem a Jákobem“. (2. Král. 13:23) Zachoval je „kvůli svému sluhovi Davidovi“. (8:19) A prokáže stejné milosrdenství těm, kteří se k němu obrátí v těchto dnech. Když zkoumáme biblickou zprávu a její sliby, s jak hlubokou důvěrou můžeme hledět vstříc království „syna Davidova“, slíbeného Semene, Ježíše Krista, kde již nikdy nebude krveprolévání a ničemnost! — Mat. 1:1; Iz. 2:4; Žalm 145:20.

[Poznámka pod čarou]