PENÍZE
Prostředek směny. Směna neboli výměna něčeho za něco jiného je nesporně nejstarší způsob obchodování, a jako prostředek směny sloužila často hospodářská zvířata. Proto je příznačné, že latinské slovo pro peníze (pecunia) je odvozeno od slova pecus, jež znamená „dobytek“. Hospodářská zvířata (1Mo 47:17) a potraviny (1Kr 5:10, 11) však někdy nebyly vhodným prostředkem směny. Proto se začaly používat kovy jako zlato a stříbro. Již v Abrahamově době sloužily jako peníze vzácné kovy. Nebyly to však peníze v podobě standardních mincí. Bylo to stříbro a zlato, a bezpochyby proto, aby se s těmito kovy pohodlně zacházelo, byly zpracovávány do tvaru tyčí, kroužků, náramků nebo do jiných standardních tvarů, které měly určitou váhu. (Srovnej 1Mo 24:22; Joz 7:21.) Běžný hebrejský výraz, který se překládá slovem „peníze“, znamená doslova „stříbro“. (1Mo 17:12, Rbi8, ppč) Ti, koho se platba týkala, často kovové předměty při placení vážili. (1Mo 23:15, 16; Jer 32:10)
K obchodním transakcím patřilo vážení, a proto je pochopitelné, že označení váhy bylo také označením peněžním. (Viz heslo MÍRY A VÁHY.) Izraelité rozeznávali pět hlavních jednotek: gera, polovina šekelu (beka), šekel, mina (mane) a talent. (2Mo 25:39; 30:13; 38:25, 26; 1Kr 10:17; Ez 45:12; viz hesla GERA [II]; MINA; ŠEKEL; TALENT.) Jejich vztah a poměrné novodobé hodnoty ve zlatě a stříbře jsou uvedeny v připojené tabulce. (Cena zlata a stříbra se v posledních letech mění. V této publikaci je odhadována cena 350 dolarů za jednu trojskou unci zlata a 6 dolarů za jednu trojskou unci stříbra; předpokládá se však, že ve starověku byl poměr mezi cenou zlata a cenou stříbra 13 ku 1.)
—
—
Zlato
Stříbro
1 gera
= 1⁄20 šekelu
6,42 $
0,11 $
1 beka
= 10 gera
64,23 $
1,10 $
1 šekel
= 2 beka
128,45 $
2,20 $
1 mina
= 50 šekelů
6 422,50 $
110,10 $
1 talent
= 60 min
385 350,00 $
6 606,00 $
Hodnotu „penízu (penízů)“ (heb. qesi·tahʹ), o němž je zmínka v 1. Mojžíšově 33:19, v knize Jozue 24:32 a u Joba 42:11, nelze přesně stanovit. Nelze také určit, jakou hodnotu měl pim. Je možné, že to byly asi dvě třetiny šekelu. (1Sa 13:21; viz heslo PIM.)
Mince v Hebrejských písmech. Všeobecně se předpokládá, že se mince začaly razit kolem roku 700 př. n. l. Je možné, že ve své vlasti začali Izraelité používat mince teprve po návratu ze zajetí v Babylóně. V poexilních biblických knihách jsou zmínky o perském dareiku (1Pa 29:7; Ezr 8:27) a o drachmách (heb. dar·kemó·nimʹ), přičemž se všeobecně předpokládá, že drachma měla stejnou hodnotu jako dareikos. (Ezr 2:69; Ne 7:70–72) Perský zlatý dareikos vážil 8,4 g, a proto se mu dnes přisuzuje hodnota 94,5 dolaru. (Viz hesla DAREIKOS; DRACHMA.)
Peníze v období Křesťanských řeckých písem. Mince, o kterých jsou v Křesťanských řeckých písmech výslovné zmínky, jsou: lepton (židovské), quadrans (římský), as neboli assarion (římský a provinciální), denár (římský), drachma (řecká), didrachma (řecká) a stater (řecký; mnozí znalci se domnívají, že to byla tetradrachma používaná v Antiochii nebo v Tyru). (Mt 5:26; 10:29; 17:24, 27; 20:10; Mr 12:42; Lk 12:6, 59; 15:8; 21:2, Int; viz hesla DENÁR; STATER.) Daleko větší peněžní hodnoty, totiž miny a talenty, byly váhové jednotky, nikoli mince. (Mt 18:24; Lk 19:13–25) Připojená tabulka ukazuje vztah mezi různými peněžními jednotkami a jejich přibližný přepočet na dnešní hodnoty.
—
—
Novodobá hodnota
1 lepton (měděné nebo bronzové)
= 1⁄2 quadrantu
0,006 $
1 quadrans (měděný nebo bronzový)
= 2 lepta
0,012 $
1 as (assarion) (měděný nebo bronzový)
= 4 quadranty
0,046 $
1 denár (stříbrný)
= 16 assů
0,74 $
1 drachma (stříbrná)
=
0,65 $
1 didrachma (stříbrná)
= 2 drachmy
1,31 $
1 tetradrachma*
= 4 drachmy
2,62 $
1 mina (stříbrná)
= 100 drachem
65,40 $
1 talent (stříbrný)
= 60 min
3 924,00 $
1 talent (zlatý)
=
228 900,00 $
* Snad totožná se staterem (stříbrným)
Kupní síla. Dnešní hodnoty starověkých peněz nevypovídají o jejich skutečné hodnotě. Bible nám však poskytuje určité náznaky o kupní síle a to nám pomáhá porozumět starověkým hodnotám peněz. V době, kdy na zemi sloužil Ježíš Kristus, zemědělští dělníci obvykle dostávali jeden denár za dvanáctihodinový pracovní den. (Mt 20:2) Je možné předpokládat, že v období Hebrejských písem byly mzdy přibližně stejné. Pokud to tak bylo, pak se jeden stříbrný šekel rovnal třídenní mzdě.
Otrok měl cenu 30 stříbrných šekelů (přibližně mzdy za 90 dnů). (2Mo 21:32; srovnej 3Mo 27:2–7.) Prorok Ozeáš si koupil ženu za 15 kousků stříbra a jeden a půl chomeru (15 efa) ječmene. Tím pravděpodobně zaplatil plnou cenu za otroka. Jestliže to tak je, pak míra efa (22 l) ječmene měla hodnotu jednoho šekelu. (Oz 3:2)
V době nouze ceny prudce stoupaly. Za 80 kousků stříbra (mzda asi za 240 dnů), za něž se kdysi koupilo osm chomerů (1 760 l) ječmene, se v době obklíčení koupila jen málo masitá hlava osla, zvířete, které se podle ustanovení mojžíšského Zákona nemělo jíst. (2Kr 6:25; srovnej Oz 3:2.)
V prvním století n. l. stáli dva vrabci jedno assarion (mzda za 45 minut práce) a za dvojnásobek této ceny bylo možné koupit vrabců pět. (Mt 10:29; Lk 12:6) Chrámový příspěvek chudé vdovy, kterou pozoroval Ježíš, byl ještě menší, pouhá dvě lepta (1 quadrans) neboli 1/64 denní mzdy. Ježíš Kristus však tuto vdovu přesto pochválil a řekl, že dala víc než ti, kdo darovali mnoho, protože ona nepřispěla ze svého přebytku, ale dala „všechno, co měla, své celé živobytí“. (Mr 12:42–44; Lk 21:2–4) Roční chrámová daň, kterou platili Židé, obnášela dvě drachmy neboli jednu didrachmu (asi dvoudenní mzdu). (Mt 17:24) Jedna drachma se rovnala asi jednodenní mzdě, a proto je pochopitelné, že žena, která jednu minci v hodnotě drachmy ztratila, vymetla celý dům a usilovně ji hledala. (Lk 15:8, 9)
Jidáš Iškariotský zradil Ježíše za 30 kousků stříbra, což byla zjevně cena za otroka. (Mt 26:14–16, 47–50) Tyto kousky stříbra byly bezpochyby šekely nebo jiné mince podobné hodnoty. Zpráva však konkrétně neuvádí, jaké mince to byly, říká jen, že byly stříbrné.
Peníze mohou být užitečné i škodlivé. Peníze jsou ochranou před chudobou a těžkostmi, které s ní souvisejí, a umožňují člověku opatřit si jak věci nutné k životu, tak i věci přepychové. (Srovnej Ka 7:12; 10:19.) Proto se může stát, že se někdo začne spoléhat na peníze jako na svůj zdroj bezpečí a začne zapomínat na svého Stvořitele. (Srovnej 5Mo 8:10–14.) „Láska k penězům [doslova ‚zalíbení ve stříbru‘] je totiž kořenem škodlivých věcí všeho druhu a tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli od víry zavedeni na scestí a celí se probodali mnoha bolestmi.“ (1Ti 6:10) Kvůli penězům lidé převraceli soud, dopouštěli se prostituce, vraždili a zrazovali druhé a překrucovali pravdu. (5Mo 16:19; 23:18; 27:25; Ez 22:12; Mt 26:14, 15; 28:11–15)
Správné používání peněz však Bůh schvaluje. (Lk 16:1–9) K tomu patří přispívání na rozvoj čistého uctívání a také poskytování hmotné pomoci těm, kdo jsou v nouzi. (Srovnej 2Pa 24:4–14; Ří 12:13; 1Ja 3:17, 18; viz hesla DARY Z MILOSRDENSTVÍ; PŘÍSPĚVEK.) Tímto způsobem je sice možné vykonat penězi mnoho dobrého, ale ty nejhodnotnější věci — duchovní pokrm a nápoj, a dokonce samotný věčný život — lze získat bez nich. (Iz 55:1, 2; Zj 22:17)