Uctívej stvořitele, ne stvoření

„Jehovu, svého Boha, budeš uctívat a jemu samotnému budeš prokazovat svatou službu.“ — Luk. 4:8.

1. Jak je definován výraz „uctívat“ a jak má být prokazováno pravé uctívání?

VÝRAZ „uctívat“ je ve slovníku definován takto: „pohlížet s velkou, dokonce přehnanou vážností, úctou nebo oddaností.“a Komu se má prokazovat takové uctívání? Ježíš Kristus řekl: „Budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou myslí.“ (Matouš 22:37) A když byla Ježíšovi nabízena všechna království světa, jestliže prokáže satanovi jen jeden „akt uctívání“, odmítl a prohlásil: „Jehovu, svého Boha, budeš uctívat a jemu samotnému budeš prokazovat svatou službu.“ (Lukáš 4:7, 8) Z Ježíšových slov a činů je jasné, že uctíván má být jedině Jehova Bůh. K tomuto uctívání patří „svatá služba“, protože „víra bez skutků je mrtvá“.—Jakub 2:26.

2. Proč se sluší uctívat jedině stvořitele?

² Takové uctívání Jehovy je náležité, protože on je svrchovaným panovníkem celého vesmíru, stvořitelem bázeň vzbuzujících nebes a Země se všemi jejími formami života. Jako takový je jediný, kdo je hoden „velké, dokonce výstřední vážnosti, úcty nebo oddanosti“ ze strany lidí. Bible prohlašuje: „Hoden jsi, Jehovo, náš Bože, přijmout slávu a čest a moc, protože jsi stvořil všechny věci a pro tvou vůli byly zde a byly stvořeny.“ (Zjevení 4:11) Žádný pouhý člověk, žádný živý nebo neživý předmět přece nemůže být hoden takové „vážnosti, cti nebo oddanosti“. Jediný Jehova si zaslouží „výlučnou oddanost“. — 2. Mojžíšova 20:3–6.

Zvláštní naléhavost

3. Proč je zvláště naléhavé, abychom uctívali Boha?

³ Protože žijeme v období soudu, je nyní správné uctívání Boha zvláště naléhavé. Rozhoduje se o věčném údělu. Boží prorocké slovo nám říká, že v těchto „posledních dnech“ přítomného systému věcí přišel Kristus Ježíš v nebeské slávě a „všichni andělé s ním“. Proč? Sám Ježíš to předpověděl slovy: „Budou před něj shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.“ Ovce odejdou „do věčného života“. Kozli odejdou „do věčného odříznutí“. — 2. Timoteovi 3:1–5; Matouš 25:31, 32, 46.

4. a) Jak určuje Pavel totožnost těch, kteří mají být natrvalo zničeni na konci tohoto světa? b) Jaký postoj projevují ti, kteří mají získat věčný život?

⁴ Apoštol Pavel psal o „zjevení Pána Ježíše z nebe s jeho mocnými anděly v planoucím ohni. Tehdy uvede pomstu na ty, kteří neznají Boha, a na ty, kteří neposlouchají dobré poselství o našem Pánu Ježíšovi. Právě ti podstoupí soudcovský trest věčného zničení.“ (2. Tesaloničanům 1:7–9) Věčné zničení je tedy údělem zatvrzelých lidí podobných kozlům, kteří nechtějí vědět o Božích předsevzetích nebo kteří odmítají jednat, když mají příležitost. Ale „věčný život“ je údělem pokorných lidí podobných ovcím, kteří chtějí vědět o Jehovovi, kteří naslouchají jeho pokynům a kteří se podřizují jeho vůli. Bible říká: „Svět pomíjí a stejně i jeho žádost, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ — 1. Jana 2:17; Viz také 2. Petra 2:12.

5, 6. a) Co musí člověk dělat, aby nalezl pravdu o Jehovovi a jeho předsevzetích? b) Proč můžeme mít důvěru, že ti, kteří hledají pravdu, s ní přijdou do styku bez ohledu na svou životní situaci?

⁵ Lidé podobní ovcím jsou ochotní obětovat čas, energii a hmotné prostředky na hledání pravdy. Dělají to, co říká Přísloví 2:1–5: „Můj synu, přijmeš-li mé řeči a budeš-li u sebe chovat má přikázání jako poklad, abys svým uchem věnoval pozornost moudrosti, abys naklonil své srdce k rozlišovací schopnosti, budeš-li kromě toho volat po porozumění a pozvedat svůj hlas k rozlišovací schopnosti, budeš-li ji stále hledat jako stříbro a stále po ní pátrat jako po schovaných pokladech, v tom případě porozumíš bázni před Jehovou a najdeš to pravé poznání Boha.“

⁶ Ochota hledat Jehovu je to, co odděluje lidi podobné ovcím od lidí podobných kozlům. „Jestliže ho budeš hledat, dá se ti najít; ale jestliže ho opustíš, navždy tě odvrhne.“ (1. Paralipomenon 28:9) Tedy bez ohledu na rasu nebo národnost, na vzdělání, bohatství nebo chudobu, jestliže někdo upřímně hledá pravdu o Bohu, jistě ji najde. Kristus a jeho andělé se ze svého výhodného postavení v nebi postarají, aby se hledající setkal s pravdou bez ohledu na to, kde žije. Jak bude jeho hledání odměněno? Ježíš řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ — Jan 17:3; viz též Ezekiela 9:4.

Vyhýbat se uctívání tvorů

7, 8. a) Jaké nebezpečí hrozí při uctívání lidí? b) Popiš „přehnanou vážnost, úctu nebo oddanost“, s níž se pohlíží na Marii?

⁷ Mnozí lidé po celé zemi pohlížejí na lidi — živé či zemřelé — s „přehnanou vážností, úctou nebo oddaností“. Možná, že se domnívají, že to patří k jejich uctívání Boha, ale ve skutečnosti je to od pravého uctívání odvrací. Otvírá jim to cestu, aby věřili naukám a pěstovali zvyklosti, které jsou v rozporu s Boží vůlí. Jeden význačný příklad je to, jak milióny lidí, jak v římskokatolických, tak ve východních ortodoxně katolických zemích, pohlížejí na Ježíšovu matku Marii.

⁸ Lidé se klanějí Mariiným obrazům a ikonám a takto Marii uctívají. V oficiálním církevním učení se o ní mluví jako o „Panně Marii Theotókos“. Slovo theotókos znamená „bohorodička“ neboli „matka Boží“. „Nová katolická encyklopedie“ (angl.) říká: „Marie je matka Boží . . . Není-li Marie opravdu Boží matkou, potom není Kristus pravým Bohem a zároveň pravým člověkem.“ Toto náboženství tedy učí jako součást svého učení o trojici, že Ježíš byl všemohoucí Bůh v lidské podobě, a tím činí z Marie „matku Boží“. Týž pramen dodává, že k oddanosti Marii patří: „1. Hluboká úcta neboli uctivé uznání důstojnosti svaté Panny, matky Boží; 2. invokace neboli vzývání naší Paní, aby mateřsky a královsky zasáhla v náš prospěch . . . a soukromé modlitby [k Marii].“

9. Učí Bible, že Marie byla „matka Boží“?

⁹ Slovo theotókos se však v inspirovaných Písmech nevyskytuje. A Bible nikde neříká, že Marie byla „matka Boží“. Nevyučoval tomu ani Ježíš, ani křesťané z prvního století. Bible navíc jasně ukazuje, že Ježíš nebyl všemohoucí Bůh v lidské podobě, ale že byl Boží Syn.b Ano, když byla Marie andělem upozorněna, že porodí syna, bylo jí řečeno: „Přijde na tebe svatý duch a zastíní tě moc Nejvyššího. Proto také to, co se narodí, se bude nazývat svaté, Boží Syn.“ (Lukáš 1:35) Ježíš byl tedy Boží Syn, ne sám Bůh v lidské podobě. Proto byla Marie matkou Božího Syna Ježíše, ne matkou Boha v lidské podobě. Proto ani Ježíš, ani jeho učedníci nikdy nenazývali Marii „matkou Boží“.

10, 11. a) Jaké příklady ukazují, jak pohlížel Ježíš na svou matku? b) Jak na jeho matku pohlíželi Ježíšovi apoštolové a učedníci?

¹⁰ To, jak Ježíš pohlížel na svou matku, naznačuje její relativní postavení. Bible nám vypráví, co se stalo při svatební hostině v Kaně. „Když došlo víno, Ježíšova matka mu řekla: ‚Nemají žádné víno.‘ Ale Ježíš jí řekl: ‚Co s tebou mám společného, ženo?‘ “ Římskokatolický překlad „Bible česká“ zní: „Co mně a tobě jest, ženo?“ (Jan 2:3, 4) Jindy mu kdosi řekl: „Šťastné lůno, které tě nosilo, a prsy, které jsi sál!“ To byla znamenitá příležitost, aby Ježíš vzdal zvláštní čest své matce a ukázal ostatním, že to mají také dělat. Místo toho řekl: „Ne, spíše: Šťastní jsou ti, kteří slyší Boží slovo a dodržují je!“ — Lukáš 11:27, 28.

¹¹ Takové zmínky ukazují, že Ježíš dával pozor, aby Marii neprojevoval oddanost nebo nepatřičnou čest ani aby ji neoslovoval žádným zvláštním titulem. Nedal se ovlivnit jejich vzájemným vztahem. A apoštolové a učedníci se řídili jeho příkladem, protože Marii se nikde v jejich inspirovaných spisech nepřipisuje nepatřičná čest, titul ani vliv. Vážili si jí sice jako Ježíšovy matky, ale dál nešli. Rozhodně o ní nikdy nemluvili jako o „matce Boží“. Věděli, že Ježíš není všemohoucí Bůh v lidské podobě a že tedy Marie nemůže být Boží matkou. Takové postavení daleko přesahuje to, co o Marii připouští Bible.

Kult bohyně matky

12. Kde a kdy vznikla představa, že Marie je „matka Boží“?

¹² Kde tedy vznikla tato představa? Postupně se vetřela do odpadlého křesťanstva ve třetím a čtvrtém století našeho letopočtu. Zejména po roce 325 n. l., kdy Nikajský koncil přijal nebiblickou nauku, že Kristus je Bůh. Jakmile byla přijata tato mylná nauka, stalo se snadnějším učit, že Marie je „matka Boží“. The New Encyclopaedia Britannica o tom říká: „Titul [‚matka Boží‘] vznikl, jak se zdá, v praxi uctívání pravděpodobně v Alexandrii někdy ve třetím nebo čtvrtém století . . . Do konce 4. století byla Theotókos úspěšně zavedena v různých částech církve.“ Nová katolická encyklopedie [angl.] poznamenává, že nauka byla oficiálně přijata „od Efezského koncilu roku 431“.

13. Co asi ovlivnilo Efezský koncil v roce 431 n. l., aby oficiálně prohlásil Marii za „matku Boží“?

¹³ Je zajímavé, kde a proč se tento koncil sešel. Kniha „Kult bohyně matky“ od E. O. Jamese (angl.) říká: „Efezský koncil se sešel roku 431 v bazilice Theotokos. Právě tam, ve městě tak pověstném svou oddaností Artemidě neboli Dianě, jak jí říkali Římané, kde prý spadla z nebe její socha, ve stínu velkého chrámu, od roku 330 př. n. l. zasvěceného Magna Mater [Velké matce], kde podle tradice dočasně bydlela Marie, bylo stěží pravděpodobné, že by se titul ‚Bohorodička‘ neprosadil.“

14. Jak potvrzují dějiny, že má tato nauka pohanský původ?

¹⁴ Stejně jako trojice je tedy učení o „matce Boží“ pohanské a vydává se za křesťanskou nauku. Mělo přední místo v pohanských náboženstvích staletí před Kristem. The New Encyclopaedia Britannica říká pod záhlavím „bohyně matka“: „Kterékoli z palety ženských božstev a mateřských symbolů tvořivosti, zrodu, plodnosti, sexuálního spojení, výživy a růstového cyklu. Pojem byl použit také pro postavy tak odlišné jako takzvané Venuše z doby kamenné a pro Pannu Marii . . . Není žádná kultura, která při popisu svých božstev nepoužívala nějakou mateřskou symboliku . . . Je ochránkyní a živitelkou božského dítěte a přeneseně celého lidstva.“ A tak katolický kněz Andrew Greely říká ve své knize „Zřízení papežů 1978“ (angl.): „Symbol Marie přímo spojuje křesťanství se starověkými [pohanskými] náboženstvími bohyní matek.“

Nepatřičné uctívání

15. a) Co se vyvinulo v křesťanstvu vůči Marii? b) Jak učí Bible, kdo jediný se za nás může přimluvit u Boha?

¹⁵ Tvrdit, že je Marie „matkou Boží“, ji vyvyšuje do postavení, v němž ji lidé mají sklon uctívat, a to se dělo po staletí. Stamilióny lidí v mnoha zemích se modlily k ní nebo skrze ni a uctívaly její obrazy a ikony. Zatímco teologové se to mohou snažit omlouvat tím, že říkají, že ctění Marie je pouze nepřímé uctívání Boha, Bůh na to tak nepohlíží. „Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš.“ (1. Tim. 2:5; 1. Jana 2:1, 2) Ježíš sám říká: „Já jsem cesta a pravda a život. Žádný nepříchází k Otci, jen skrze mne.“ — Jan 14:6.

16. Jak objasnili Petr a Jan, že uctíván má být jedině Jehova?

¹⁶ Projevovat Marii oddanost přímo či nepřímo, modlit se k ní, klanět se jejím obrazům a ikonám znamená uctívat stvoření spíše než stvořitele. Je to modlářství a křesťané jsou poučováni, aby ‚utíkali před modlářstvím‘. (1. Kor. 10:14) Když se pohan Kornélius v úctě klaněl apoštolu Petrovi, co se stalo? „Když Petr vstoupil, Kornélius mu vyšel naproti, padl mu k nohám a vzdal mu poctu. Ale Petr ho zvedl a řekl: ‚Vstaň, já sám jsem také člověk.‘ “ (Sk. 10:25, 26) Klanět se před člověkem na znamení uctívání se neslušelo a Petr to nepřijal. Apoštol Jan také podává zprávu o tom, co se dělo, když obdržel od anděla vidění: „Padl jsem, abych uctíval před nohama anděla, který mi to ukazoval. Říká mi však: ‚Buď opatrný! Nedělej to! Jsem jen spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří jsou proroci, a těch, kteří zachovávají slova tohoto svitku. Uctívej Boha!‘ “ (Zjev. 22:8, 9) Nemá-li být uctíván ani Boží anděl, oč méně lidé nebo jejich obrazy!

17. Co připouští Katolická encyklopedie, že může vzejít z uctívání Marie?

¹⁷ I Katolická encyklopedie (angl.) uznává, že taková oddanost Marii může vést k nepatřičnému uctívání. Jedno rané vydání tohoto díla říkalo: „Že byla lidová oddanost Blahoslavené Panně často provázená výstřednostmi a zneužíváním, nelze popřít.“

18. Odkud asi pochází takové nebiblické učení?

¹⁸ Odkud asi vzešlo takové nebiblické učení? Výchozím zdrojem musí být Boží odpůrce satan ďábel. (Jan 8:44) Ale proč by prosazoval takové učení? Aby znevážilo a snížilo svrchovaného Pána Jehovu, vyvýšilo lidi a způsobilo zmatek. Odvádí lidi od pravého uctívání a způsobuje, že místo toho hledají záchranu u lidí. Po staletí také posilovalo moc kněží nad prostými lidmi, kteří byli učeni, že se musí plně podřizovat svým náboženským vůdcům, protože jedině duchovenstvo rozumí takové složité teologii.

19, 20. a) Proč si můžeme být jisti, že lidé podobní ovcím naleznou pravdu, než budou vykonány Boží soudy? b) Jaké otázky budou řešeny v příštím článku?

¹⁹ Ježíš však předpověděl: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Mat. 24:14) A Jehova slibuje, že prostřednictvím kázání o Království shromáždí všechny lidi podobné ovcím ‚aby je poučoval o svých cestách, aby mohli chodit po jeho stezkách‘. (Iz. 2:2–4) Protože jsou shromažďováni k čistému uctívání Jehovy, Ježíš o nich řekl: „Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (Jan 8:32) Takže ti, kteří pravdu hledají, ji najdou a budou osvobozeni od falešných náboženských nauk, jež brání lidem, aby činili vůli stvořitele.

²⁰ Jsou i jiné běžně přijímané náboženské nauky, které odvádějí lidi od pravého uctívání stvořitele k oddanosti stvoření. Které to například jsou a co z nich vzešlo? Co znamená pravé uctívání? Tyto otázky budeme zkoumat v příštím článku.

[Poznámky pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◼ Jak Ježíš jasně ukázal, že uctíván má být jedině Jehova?

◼ Proč je nyní správné uctívání zvláště naléhavé?

◼ Proč by se Marii neměla prokazovat nepatřičná čest?

◼ Kde se vyvinula představa, že Marie je „matka Boží“?

◼ Jak zdůraznili apoštol Petr a Jan, že uctíván má být jedině Jehova?