Kapitola 110

Služba v chrámu dokončena

JEŽÍŠ se naposled objevuje v chrámu. Uzavírá svou veřejnou službu na zemi. Čeká ho už jen soud a poprava o tři dny později. Nyní dále kárá znalce Zákona a farizey.

Ještě třikrát zvolá: „Běda vám, znalci Zákona a farizeové, pokrytci!“ Nejprve jim vyhlašuje bědu, protože čistí „vnějšek poháru a mísy, ale uvnitř jsou plné drancování a nestřídmosti“. Proto nabádá: „Vyčisti nejprve vnitřek poháru a mísy, aby se také jejich vnějšek očistil.“

Dále vyhlašuje bědu znalcům Zákona a farizeům pro vnitřní prohnilost a rozklad, které se snaží zakrýt vnější zbožností. „Podobáte [se] obíleným hrobům,“ říká, „které se navenek jeví vskutku krásnými, ale uvnitř jsou plné kostí mrtvých lidí a nečistoty všeho druhu.“

Konečně se jejich pokrytectví zračí i v ochotě stavět hrobky prorokům a zdobit je, aby upozornili na vlastní dobročinné skutky. Ale jak Ježíš odhaluje, jsou „synové těch, kteří vraždili proroky“. Vždyť každý, kdo se odváží veřejně jejich pokrytectví odhalit, je v nebezpečí!

Pak Ježíš pronese svá nejsilnější slova otevřeného odsouzení. „Hadi, potomstvo zmijí, jak uprchnete před soudem gehenny?“ Gehenna je údolí, kam se házejí odpadky z Jeruzaléma. Ježíš tedy říká, že znalci Zákona a farizeové pro svou ničemnou dráhu utrpí věčné zničení.

O těch, které vysílá jako své zástupce, říká Ježíš: „Některé z nich zabijete a přibijete na kůl a některé z nich budete mrskat ve svých synagógách a pronásledovat z města do města, aby na vás přišla všechna spravedlivá krev vylitá na zemi, od krve spravedlivého Abela po krev Zecharjáše, syna Barachiášova [ve 2. Paralipomenon nazývaného Jehojada], jehož jste zavraždili mezi svatyní a oltářem. Vpravdě vám říkám: To všechno přijde na tuto generaci.“

Protože Zecharjáš odvážně káral izraelské předáky, „nakonec se proti němu spikli a na královo přikázání ho uházeli kameny na nádvoří Jehovova domu“. Ale jak Ježíš předpovídá, Izrael za všechnu takovou prolitou spravedlivou krev zaplatí. Zaplatí po třiceti sedmi letech, v roce 70 n. l., kdy římská vojska zničí Jeruzalém a zahyne přes milión Židů.

Když Ježíš uvažuje o této strašné situaci, je stísněn. „Jeruzalém, Jeruzalém,“ ještě jednou zvolá, „jak často jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřátka pod svá křídla! Ale vy jste to nechtěli. Pohleďte, váš dům je vám zanechán.“

Pak Ježíš dodá: „Od nynějška mě již rozhodně neuvidíte, dokud neřeknete: ‚Požehnaný je ten, kdo přichází v Jehovově jménu!‘ “ Ten den bude v Kristově přítomnosti, až Ježíš vejde do svého nebeského Království a lidé jej uvidí očima víry.

Ježíš nyní přechází na místo, odkud může pozorovat pokladnice u chrámu a zástupy, které do nich házejí peníze. Bohatí vhazují mnoho mincí. Ale pak přijde chudá vdova a vhazuje dvě malé mince nepatrné hodnoty.

Ježíš zavolá své učedníky a říká: „Vpravdě vám říkám, že ta chudá vdova vhodila víc než všichni ti, kteří vhazují peníze do pokladnic.“ Asi jsou udiveni. Ježíš tedy vysvětluje: „Vždyť všichni vhodili ze svého přebytku, ale ona ze svého nedostatku vhodila všechno, co měla, své celé živobytí.“ Po těch slovech Ježíš již naposled odchází z chrámu.

Učedníci žasnou nad velikostí a krásou chrámu, a jeden vykřikne: „Učiteli, podívej se, jaké jsou to kameny a jaké budovy!“ Ano, kameny jsou podle zpráv jedenáct metrů dlouhé, více než pět metrů široké a přes tři metry vysoké.

„Vidíš ty velké budovy?“ odpovídá Ježíš jednomu. „Rozhodně zde nebude ponechán kámen na kameni, který by nebyl svržen.“

Po těch slovech Ježíš se svými apoštoly přechází údolí Kidron a stoupá na Olivovou horu. Odtamtud mohou shlížet na velkolepý chrám. Matouš 23:25–24:3; Marek 12:41–13:3; Lukáš 21:1–6; 2. Paralipomenon 24:20–22.

▪ Co udělá Ježíš při své poslední návštěvě chrámu?

▪ Jak se projevuje pokrytectví znalců Zákona a farizeů?

▪ Co je míněno „soudem gehenny“?

▪ Proč Ježíš říká, že vdova přispěla víc než bohatí?