Jehovovo opatření v podobě „daných“

„Cizí lidé budou opravdu stát a pást vaše stáda bravu.“ — IZAJÁŠ 61:5.

1. Proč by nám mohl výraz „dárce“ připomínat Jehovu?

JAK štědrým dárcem je Bůh! Apoštol Pavel řekl: „[Jehova] sám dává všem lidem život, dech a všechno.“ (Skutky 17:25) Každý z nás může mít užitek z uvažování o těch mnohých ‚dobrých darech a dokonalých obdarováních‘, jež dostáváme od Boha. — Jakub 1:5, 17; Žalm 29:11; Matouš 7:7; 10:19; 13:12; 21:43.

2, 3. a) Jak bychom měli reagovat na Boží dary? b) V jakém smyslu byli Levité „daní“?

² Žalmista si právem kladl otázku, čím by se mohl Jehovovi odvděčit. (Žalm 116:12) Náš Stvořitel totiž nepotřebuje nic z toho, co snad lidé mohou mít nebo co by mohli dát. (Žalm 50:10, 12) Jehova však naznačuje, že se mu líbí, když lidé vděčně vynakládají své síly pro pravé uctívání. (Srovnej Hebrejcům 10:5–7.) Všichni lidé by měli vynakládat své síly v oddanosti svému Stvořiteli, a ten pak může poskytnout další přednosti jako v případě starověkých Levitů. Ačkoli byli všichni Izraelité oddáni Bohu, vybral si levitskou rodinu Áronovu za kněze, aby přinášeli oběti ve svatostánku a v chrámě. A co ostatní Levité?

³ Jehova řekl Mojžíšovi: „Přiveď kmen Leviho. . . A budou se starat o všechno náčiní stanu setkání. . . A dáš Levity Áronovi a jeho synům. Jsou daní [hebrejsky netunim], dáni z izraelských synů jemu.“ (4. Mojžíšova 3:6, 8, 9, 41) Levité byli „dáni“ Áronovi, aby vykonávali povinnosti spojené se službou ve svatostánku, a proto mohl Bůh říci: „Jsou totiž daní, dáni z izraelských synů mně.“ (4. Mojžíšova 8:16, 19; 18:6) Někteří Levité vykonávali jednoduché úkoly; jiní obdrželi vynikající přednosti, například vyučovat Božím zákonům. (4. Mojžíšova 1:50, 51; 1. Paralipomenon 6:48; 23:3, 4, 24–32; 2. Paralipomenon 35:3–5) Nyní obraťme svou pozornost k jinému ‚danému‘ lidu a k jeho novodobému protějšku.

Izraelité se vracejí z Babylóna

4, 5. a) Kteří Izraelité se vrátili z vyhnanství v Babylóně? b) Co v nové době odpovídá návratu Izraelitů z vyhnanství?

⁴ Ezra a Nehemjáš popisují, jak se ostatek Izraelitů pod vedením místodržitele Zerubabela vrátil z Babylóna do své země, aby obnovili pravé uctívání. Obě zprávy oznamují, že těch, kteří se vrátili, bylo celkem 42 360. V tomto počtu byly tisíce „mužů izraelského lidu“. Zprávy pak uvádějí seznam kněží. Pak přichází asi 350 Levitů, včetně levitských zpěváků a strážců bran. Ezra i Nehemjáš píší ještě o dalších tisících mužů, kteří patrně byli Izraelity, a snad byli dokonce kněžími, ale nemohli prokázat svůj rodokmen. — Ezra 1:1, 2; 2:2–42, 59–64; Nehemjáš 7:7–45, 61–66.

⁵ Tento ostatek Izraele, který byl odveden do vyhnanství a později se vrátil do Jeruzaléma a Judy, projevoval vynikající oddanost Bohu a intenzívně se věnoval pravému uctívání. V dnešní době, jak již bylo uvedeno, je odpovídající obdobou ostatek duchovního Izraele, který v roce 1919 vyšel z Velkého Babylóna.

6. Jak používá Bůh duchovních Izraelitů v naší době?

⁶ Ostatek Kristových bratrů od svého osvobození v roce 1919 horlivě postupuje kupředu v pravém uctívání. Jehova požehnal úsilí, které vynaložili, aby byli shromážděni poslední ze 144 000, kteří tvoří „Boží Izrael“. (Galaťanům 6:16; Zjevení 7:3, 4) Jako skupina tvoří pomazaný ostatek třídu „věrného a rozvážného otroka“, která je používána k opatřování hojného životodárného duchovního pokrmu, a ten usilovně rozdělují po celé zemi. — Matouš 24:45–47.

7. Kdo se připojuje k pomazaným v pravém uctívání?

⁷ Jak ukázal předcházející článek, k Jehovovu lidu nyní patří milióny „jiných ovcí“, těch, kteří mají od Boha naději, že projdou velkým soužením, jež se rychle blíží. Jejich tužbou je, aby mohli navěky sloužit Jehovovi na zemi, kde již nebudou hladovět ani žíznit a kde již nebudou slzy zármutku. (Jan 10:16; Zjevení 7:9–17; 21:3 až 5) Nacházíme ve zprávě o těch, kteří se vrátili z Babylóna, něco, co by odpovídalo těmto lidem? Ano.

Vracejí se také Neizraelité

8. Kdo doprovázel Izraelity, kteří se vraceli z Babylóna?

⁸ Když byla vydána výzva, aby se ti, kteří milují Jehovu a jsou v Babylóně, vrátili do Zaslíbené země, reagovaly tisíce Neizraelitů. V seznamech, které pořídili Ezra a Nehemjáš, čteme o „Netinim“ (což znamená „daní“) a o ‚synech Šalomounových sluhů‘. Společně jich bylo 392. Zprávy se zmiňují také o více než 7 500 jiných osobách: ‚otrocích a otrokyních‘ a také o nelevitských ‚zpěvácích a zpěvačkách‘. (Ezra 2:43–58, 65; Nehemjáš 7:46–60, 67) Co přimělo tolik Neizraelitů k návratu?

9. Jakou úlohu při návratu z vyhnanství měl Boží duch?

⁹ Ezra 1:5 mluví o ‚každém, jehož ducha pravý Bůh vzburcoval, aby vyšli a znovu stavěli Jehovův dům‘. Ano, Jehova pobídl všechny, kteří se vraceli. Povzbudil jejich ducha, to znamená jejich podněcující myšlenkový sklon. I z nebes to mohl Bůh způsobit tím, že použil svatého ducha, svou činnou sílu. A tak všichni, kteří se rozhodli ‚vyjít a znovu stavět Jehovův dům‘, dostali pomoc působením ‚[Božího] ducha‘. — Zecharjáš 4:1, 6; Ageus 1:14.

Novodobý protějšek

10, 11. Koho můžeme přirovnat k Neizraelitům, kteří se vrátili z Babylóna?

¹⁰ Koho předstiňují tito neizraelští navrátilci? Mnozí křesťané snad odpovědí: ‚Netinim odpovídají dnešním „jiným ovcím“.‘ To je pravda, ale nejen Netinim. Dnešní křesťany, kteří nepatří k duchovnímu Izraeli, totiž znázorňují všichni Neizraelité, kteří se vrátili.

¹¹ Kniha You May Survive Armageddon Into God’s New Worlda (Můžeš přežít Armagedon do Božího nového světa) uvádí: „Ostatek 42 360 Izraelitů nebyli jediní, kteří odešli s místodržitelem Zerubabelem z Babylóna. . . Byly to také tisíce Neizraelitů. . . Kromě Netinim to byli i jiní Neizraelité, otroci, zpěváci a zpěvačky z povolání a potomci Šalomounových sluhů.“ Tato kniha vysvětlovala: „Netinim, otroci, zpěváci a synové Šalomounových sluhů, všichni Neizraelité, opustili zemi, kde byli v zajetí, a vrátili se společně s ostatkem Izraelitů. . . Můžeme si tedy právem myslet, že se dnes lidé různých národností, kteří nejsou duchovními Izraelity, spojí s ostatkem duchovního Izraele a že s nimi budou podporovat uctívání Jehovy Boha? Ano.“ Takoví lidé ‚se stali novodobými protiobraznými Netinim, zpěváky a syny Šalomounových sluhů‘.

12. Jak Bůh používá zvláštním způsobem svého ducha ve prospěch duchovních Izraelitů? Proč si můžeme být jisti, že je Boží duch k dispozici všem Jehovovým ctitelům?

¹² Bůh poskytuje — stejně jako ve starověkém předobrazu — svého ducha také těm, kteří doufají, že budou navždy žít na zemi. Ti se ovšem nenarodili znovu. Každý ze 144 000 jednou zažije znovuzrození jako Boží duchovní syn a je pomazán svatým duchem. (Jan 3:3, 5; Římanům 8:16; Efezanům 1:13, 14) Toto pomazání je ovšem jedinečným projevem Božího ducha vzhledem k malému stádu. Boží duch je však také nutný k vykonávání Jehovovy vůle. Ježíš řekl: ‚Otec v nebi dá svatého ducha těm, kteří ho prosí.‘ (Lukáš 11:13) K vykonávání Jehovovy vůle je Boží duch v hojné míře k dispozici, ať již ten, kdo prosí, má nebeskou naději, nebo patří k jiným ovcím.

13. Jak může Boží duch působit na všechny Boží služebníky?

¹³ K návratu do Jeruzaléma podněcoval Boží duch jak Izraelity, tak i Neizraelity, a dnes posiluje všechny věrně oddané členy Božího lidu a pomáhá jim. Bez ohledu na to, zda křesťan má od Boha naději na život v nebi nebo na život na zemi, musí kázat dobré poselství a svatý duch mu umožňuje, aby byl v této činnosti věrný. Každý z nás — bez ohledu na to, jakou máme naději — by měl pěstovat ovoce ducha, jež všichni potřebujeme v plné míře. — Galaťanům 5:22–26.

Dáni pro zvláštní službu

14, 15. a) Které dvě skupiny byly vyčleněny z Neizraelitů, kteří se vrátili? b) Kdo byli Netinim a co dělali?

¹⁴ Mezi tisíci Neizraelitů, které duch podnítil k návratu, byly dvě malé skupiny, které jsou v Božím slovu vyčleněny — Netinim a synové Šalomounových sluhů. Kdo to byli? Co dělali? A co by to mohlo dnes znamenat?

¹⁵ Netinim tvořili skupinu neizraelského původu a jejich předností bylo sloužit s Levity. Vzpomeňme si na Kananejce z Gibeonu, kteří se stali „sběrači dřeva a čerpači vody pro shromáždění a pro Jehovův oltář“. (Jozue 9:27) Někteří z jejich potomků možná byli mezi Netinim, kteří se vraceli z Babylóna, a také potomci dalších, kteří byli připojeni jako Netinim za vlády Davidovy a v jiných dobách. (Ezra 8:20) Co dělali Netinim? Levité byli dáni na pomoc kněžím a Netinim byli potom dáni na pomoc Levitům. Byla to přednost, a to i pro obřezané cizince.

16. Jak se během doby změnila úloha Netinim?

¹⁶ Když se skupina vracela z Babylóna, bylo v ní jen málo Levitů ve srovnání s kněžími nebo Netinim a ‚syny Šalomounových sluhů‘. (Ezra 8:15–20) Dictionary of the Bible (Biblický slovník) od Dr. Jamese Hastingse uvádí: „Zjišťujeme, že za čas jsou [Netinim] jako oficiální zasvěcená třída ustaveni natolik, že jim jsou udíleny přednosti.“ Vědecký časopis Vetus Testamentum poznamenává: „Došlo ke změně. Po návratu z vyhnanství již nebyli tito [cizinci] považováni za chrámové otroky, ale za přisluhující a těšili se podobnému postavení jako jiné skupiny osob, které sloužily v chrámu.“ — Viz rámeček „Změněný statut“.

17. Proč dostali Netinim větší množství práce a kde pro to najdeme v Bibli doklad?

¹⁷ Netinim se ovšem nestali rovnými kněžím a Levitům. Tyto skupiny se skládaly z Izraelitů, vybral je sám Jehova a neměli být nahrazeni Neizraelity. Bible však naznačuje, že když se snížil počet Levitů, dostali Netinim větší množství práce v Boží službě. Měli být ubytováni blízko chrámu. V Nehemjášově době pracovali s kněžími při opravování zdí blízko chrámu. (Nehemjáš 3:22–26) A perský král rozhodl, že Netinim mají být zproštěni daní, jako jich byli zproštěni Levité, protože vykonávali chrámovou službu. (Ezra 7:24) Z toho je patrné, jak úzce byli tito „daní“ (Levité a Netinim) v duchovních věcech spjati a že úkoly Netinim vzrůstaly, jak rostla potřeba. Nikdy však nebyli považováni za Levity. Když Ezra později shromažďoval vyhnance, aby se vrátili, nebyli zpočátku mezi nimi žádní Levité. Proto se ještě usilovněji snažil nějaké shromáždit. Vedlo to k tomu, že se vrátilo 38 Levitů a 220 Netinim, aby sloužili jako ‚služebníci pro dům našeho Boha‘. — Ezra 8:15–20.

18. Jakou úlohu asi měli synové Šalomounových sluhů?

¹⁸ Druhá vyčleněná skupina Neizraelitů byli synové Šalomounových sluhů. Bible o nich uvádí jen málo podrobností. Někteří byli „synové Sofereta“. Ezra připojuje k tomuto jménu určitý člen, takže vzniká slovo Hassoferet, jež snad znamená „písař“. (Ezra 2:55; Nehemjáš 7:57) Snad tedy tvořili sbor písařů nebo opisovačů, možná písařů chrámových a úředních. Synové Šalomounových sluhů sice byli cizího původu, ale prokázali, že jsou oddáni Jehovovi, když opustili Babylón a vrátili se, aby se podíleli na obnově uctívání Jehovy.

Dnes vynakládejme své síly

19. Jaký je dnes vztah mezi pomazanými a jinými ovcemi?

¹⁹ V dnešní době Bůh mocným způsobem používá pomazaného ostatku, aby razil cestu čistému uctívání a oznamování dobré zprávy. (Marek 13:10) Členové tohoto ostatku se velice radují, když vidí, jak se k nim v uctívání připojují desetitisíce, statisíce a pak milióny jiných ovcí. A jak příjemná je spolupráce mezi ostatkem a jinými ovcemi! — Jan 10:16.

20. Jaké nové porozumění ohledně obdoby Netinim a synům Šalomounových sluhů je odůvodněné? (Přísloví 4:18)

²⁰ Všem Neizraelitům, kteří se kdysi vrátili z vyhnanství ve starověkém Babylóně, odpovídají dnes jiné ovce, které nyní slouží s ostatkem duchovního Izraele. Co však říci k tomu, že Bible výslovně uvádí Netinim a syny Šalomounových sluhů? V předobraze dostali Netinim a synové Šalomounových sluhů přednosti, které převyšovaly přednosti jiných neizraelských navrátilců. To by mohlo výstižně znázorňovat, že některým zralým a ochotným jiným ovcím poskytuje dnes Bůh rozšířené přednosti a přidává jim povinnosti.

21. Jak dostali někteří bratři s pozemskou nadějí dodatečné povinnosti a přednosti?

²¹ Dodatečné přednosti Netinim přímo souvisely s různými druhy duchovní činnosti. Synové Šalomounových sluhů patrně obdrželi administrativní úkoly. Podobně i dnes obdařil Jehova svůj lid ‚dary v podobě lidí‘, a ti se mají starat o potřeby Božího lidu. (Efezanům 4:8, 11, 12) Součástí tohoto opatření je mnoho set zralých, zkušených bratrů, kteří se podílejí na ‚pasení stád‘, přičemž slouží jako krajští a oblastní dozorci a ve výborech odboček v devadesáti osmi odbočkách Společnosti Strážná věž. (Izajáš 61:5) Ve světovém ústředí Společnosti dostávají schopní muži pod vedením „věrného správce“ a jeho vedoucího sboru školení, aby mohli pomáhat při přípravě duchovní potravy. (Lukáš 12:42) Jiní dlouholetí Bohu oddaní dobrovolníci jsou školeni, aby mohli řídit domovy bétel a tiskárny a aby mohli po celém světě dohlížet na program výstavby nových zařízení odboček a sálů pro křesťanské uctívání. Vynikajícím způsobem slouží jako blízcí pomocníci pomazaného ostatku, který patří ke královskému kněžstvu. — Srovnej 1. Korinťanům 4:17; 14:40; 1. Petra 2:9.

22. Proč je vhodné, aby některým z jiných ovcí byly nyní udíleny závažné odpovědnosti, a jak bychom na to měli reagovat?

²² Kněží a Levité ve starověku sloužili mezi Židy stále. (Jan 1:19) Dnes se však počet ostatku duchovního Izraele na zemi musí nadále zmenšovat. (Porovnej Jana 3:30.) Nakonec, po zániku Velkého Babylóna, bude všech 144 000 „zapečetěných“ v nebi při Beránkově svatbě. (Zjevení 7:1–3; 19:1–8) Nyní však musí dále vzrůstat počet jiných ovcí. Někteří z nich, podobně jako Netinim a synové Šalomounových sluhů, dostávají nyní pod dohledem pomazaného ostatku závažné odpovědnosti, ale to není žádný důvod, proč by měli být domýšliví nebo proč by měli mít pocit důležitosti. (Římanům 12:3) Poskytuje nám to důvěru, že až Boží lid ‚vyjde z velkého soužení‘, budou zkušení muži — knížata — připraveni ujmout se mezi jinými ovcemi vedení. — Zjevení 7:14; Izajáš 32:1; srovnej Skutky 6:2–7.

23. Proč musíme v souvislosti s Boží službou všichni pěstovat ducha ochotného dávání?

²³ Všichni, kteří se vrátili z Babylóna, byli ochotní tvrdě pracovat a dokazovat, že mají na mysli a na srdci především uctívání Jehovy. Stejné je to dnes. Společně s pomazaným ostatkem ‚cizí lidé opravdu stojí a pasou stáda‘. (Izajáš 61:5) Ať tedy máme od Boha kteroukoli naději a ať jsou starším, kteří jsou jmenováni duchem, před dnem Jehovova ospravedlnění v Armagedonu uděleny jakékoli výsady, pěstujme všichni nesobeckého, zdravého ducha ochotného dávat. Velkolepá dobrodiní, která nám Jehova poskytuje, mu sice nemůžeme nikdy oplatit, ale ať vykonáváme v jeho organizaci cokoli, pracujme na tom celou duší. (Žalm 116:12–14; Kolosanům 3:23) Tak můžeme všichni vynakládat své síly pro pravé uctívání, protože jiné ovce slouží v těsném sepětí s pomazanými, kteří mají „kralovat nad zemí“. — Zjevení 5:9, 10.

[Poznámka pod čarou]

Myšlenky k zapamatování

◻ V jakém ohledu byli ve starověkém Izraeli Levité „daní“?

◻ Kteří Neizraelité se vrátili z vyhnanství a koho předstiňovali?

◻ K jaké změně zřejmě došlo u Netinim?

◻ Za jakou obdobu Netinim a synů Šalomounových sluhů jsme nyní vděční?

◻ Jakou důvěru vyvolává spolupráce mezi pomazanými a jinými ovcemi?

[Rámeček na straně 14]

ZMĚNĚNÝ STATUT

Mnoho biblických slovníků a encyklopedií se zmiňuje o změnách, k nimž došlo u některých Neizraelitů, kteří se vrátili z vyhnanství. Například Encyclopædia Biblica pod nadpisem „Změna v jejich postavení“ uvádí: „Jejich společenské postavení, jak již bylo naznačeno, se zároveň nutně muselo pozvednout. [Netinim] již nevystupují jako otroci v přesném smyslu toho slova.“ (Editoři Cheyne a Black, svazek III, strana 3399.) V díle The Cyclopædia of Biblical Literature píše John Kitto: „Nedalo se očekávat, že se jich [Netinim] vrátí mnoho do tohoto nízkého postavení v Palestině. . . Dobrovolná oddanost, kterou tak tyto osoby projevily, značně pozvedla postavení Netinim.“ (Svazek II, strana 417) The International Standard Bible Encyclopedia zdůrazňuje: „Pokud jde o Šalomounovy služebníky, vzhledem k tomuto společenství a k jejich minulosti v Šalomounově době, dá se předpokládat, že ve druhém chrámu měli významné povinnosti.“ — Redigoval G. W. Bromiley, svazek 4, strana 570.

[Obrázek na straně 15]

Když se Izraelité vraceli, aby znovu vybudovali Jeruzalém, doprovázelo je tisíce Neizraelitů

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Obrázek na straně 17]

Výbor odbočky v Koreji. Stejně jako starověcí Netinim nesou dnes muži z jiných ovcí závažnou odpovědnost v pravém uctívání