V roce 537 př. n. l. vydal Cyrus výnos, který dovoloval Židům, aby se vrátili do vlasti a znovu postavili Jehovův dům. Nyní však byl již rok 520 př. n. l. a chrám ještě zdaleka nebyl hotov. Po všechna ta léta Židé připouštěli, aby jim odpor nepřátel a jejich vlastní liknavost a hmotařství bránily v uskutečnění hlavního účelu jejich návratu. — Ezra 1:1–4; 3:10–13; 4:1–24; Ag. 1:4.

4. Co překáželo ve stavbě chrámu, ale jakého pokroku se dosáhlo, když začal Ageus prorokovat?

⁴ Jak ukazuje zpráva, sotva byl položen základ chrámu (v roce 536 př. n. l.), „lid té země neustále oslaboval ruce judského lidu a odrazoval je od stavby a najímal proti nim rádce, aby mařili jejich radu“. (Ezra 4:4, 5) Konečně roku 522 př. n. l. se těmto nežidovským odpůrcům podařilo prosadit oficiální zákaz díla. V roce 520 př. n. l., ve druhém roce vlády perského krále Dareia Hystaspa, začal Ageus prorokovat, a to povzbudilo Židy, aby pokračovali ve stavbě chrámu. Nato poslali sousední místodržitelé Dareiovi dopis se žádostí, aby v té věci zasáhl; Dareios přezkoumal Cyrův výnos a podpořil Židy proti jejich nepřátelům.

8. Proč Jehova nedával Židům hmotné požehnání?

⁸ První poselství (1:1–15). Je určeno místodržiteli Zerubabelovi a veleknězi Jozuovi, ale tak, aby je slyšel lid, který říkal: „Nepřišel čas, čas Jehovova domu, aby byl vystavěn.“ Jehova klade prostřednictvím Agea zkoumavou otázku: „Je čas, abyste sami bydleli ve svých obkládaných domech, zatímco tento dům je pustý?“ (1:2, 4) V hmotném ohledu zaseli hodně, ale pokud jde o pokrm, nápoj a odívání, měli z toho malý prospěch. „Zaměřte své srdce na své cesty,“ nabádá Jehova. (1:7) Je nejvyšší čas, aby přinesli stavební dříví a postavili dům, aby mohl být Jehova oslaven. Židé se dobře starají o vlastní domy, ale Jehovův dům leží pustý. Proto Jehova zadržel nebeskou rosu a vzrůst na polích a nedal člověku a jeho lopotě požehnání.

9. Jak Jehova podněcuje Židy k práci?

⁹ Ano, pochopili to! Ageus neprorokoval nadarmo. Vládci i lidé začínají „naslouchat hlasu Jehovy, svého Boha“. Bázeň před Jehovou nahradila strach z člověka. Jehova ujišťuje prostřednictvím svého posla Agea: „Jsem s vámi.“ (1:12, 13) Sám Jehova vzbuzuje ducha místodržitele, ducha velekněze i ducha zbývajících ze svého lidu. Dávají se do práce pouhých třiadvacet dnů poté, kdy Ageus začal prorokovat, a to přes úřední zákaz perské vlády.