Kniha, které můžete důvěřovat — 4. část

DNEŠNÍ ruiny paláců a královských hrobek jsou pouhým odleskem velkoleposti, vlivu a bohatství starověké dvojvelmoci Médo-Persie. Než se tato dvě království spojila, převahu měla Médie. V roce 550 př. n. l. se však Médové dostali pod nadvládu perského krále Kýra II. Ten se pak stal panovníkem nad médo-perským královstvím, jehož centrum leželo na sever od Perského zálivu. Později se tato obrovská říše rozkládala od Egejského moře po Egypt a severovýchodní Indii a patřila k ní i Judea.

Médo-Persie vládla nad židovským národem více než 200 let — od svého vítězství nad Babylónem v roce 539 př. n. l. až do doby, kdy v roce 331 př. n. l. byla sama poražena Řeky. O významných událostech, k nimž během té doby došlo, se zmiňuje řada biblických knih.

V Bibli čteme, že král Kýros II. propustil zajaté Židy z Babylónu a dovolil jim, aby se vrátili do Jeruzaléma a obnovili Boží chrám, který Babylóňané zničili v roce 607 př. n. l. (Ezra 1:1–7; 6:3–5) Tuto událost potvrzuje i hliněný dokument známý jako Kýrův válec, který byl objeven v roce 1879 v rozvalinách starověkého Babylónu. Text se o Kýrovi jmenovitě zmiňuje a uvádí, že umožnil, aby se zajaté národy a jejich náboženské předměty vrátily do země, odkud pocházely. Pisatel biblické knihy Izajáš zaznamenal Jehovovo proroctví ohledně Kýra: „‚Úplně provede všechno, co mě těší‘; dokonce v tom, že říkám o Jeruzalému: ‚Bude znovu vystavěn‘, a o chrámu: ‚Bude ti položen základ‘.“ (Izajáš 44:28)

U Ezry 6:3, 4 se uvádí, že Kýros dokonce nařídil, aby finanční prostředky na obnovu chrámu byly „dány z králova domu“. Tento překvapivý výrok je v souladu se světskou historií. V knize Persia and the Bible se píše: „Perští králové měli ve zvyku pomáhat s obnovou svatyní ve své říši.“

Bible mluví o tom, že odpůrci Židů později napsali dopis Dareiovi Velkému (také nazývanému Dareios I.) a zpochybnili v něm tvrzení Židů, že obnovu chrámu jim Kýros povolil. Dareios nařídil, aby byl vyhledán původní psaný výnos. Co se zjistilo? Svitek obsahující Kýrův výnos byl nalezen v hlavním městě Ekbataně. Dareios ve své odpovědi napsal: „Já, Dareios, opravdu vydávám nařízení. Ať se [obnova chrámu] pohotově vykoná.“ Odpor potom ustal.a (Ezra 6:2, 7, 12, 13)

Tyto podrobnosti dokládá i světská historie. Ekbatana totiž byla Kýrovým letním sídlem a uvedený výnos byl pravděpodobně vydán tam. Také archeologické vykopávky ukazují, že médo-perští králové se živě zajímali o náboženské otázky na území své říše a vzniklé spory řešili prostřednictvím dopisů.

Prorok Daniel viděl ve snu, který mu dal Bůh, jak z moře postupně vycházejí čtyři zvířata, která představovala po sobě jdoucí světové velmoci. První zvíře byl okřídlený lev a představoval Babylón. Druhé „se podobalo medvědovi“. Zpráva pokračuje: „Říkali mu: ‚Vstaň, sežer hodně masa.‘“ (Daniel 7:5) Tento hrůzostrašný medvěd symbolizoval Médo-Persii.

Přesně podle Danielova proroctví Médo-Persie projevovala nenasytnou touhu dobývat. Zanedlouho poté, co měl Daniel vidění, si Kýros podrobil Médy a pak vedl válku proti sousední Lýdii a Babylónu. Jeho syn Kambýses II. porazil Egypt. Médo-perští panovníci později připojili ke své říši další země.

Jak si tímto vysvětlením Danielova snu můžeme být jisti? V jiném vidění, které mělo spojitost s předchozím, Daniel viděl berana, „jak trká k západu a k severu a k jihu“. Toto proroctví se splnilo, když Médo-Persie ‚trkala‘ neboli útočila na ostatní národy včetně mocného Babylónu. Boží anděl vysvětlil Danielovi toto vidění slovy: „Beran, kterého jsi viděl, jak vlastní dva rohy, představuje médské a perské krále.“ (Daniel 8:3, 4, 20)

Navíc asi dvě stě let před tím, než byl Babylón poražen, prorok Izajáš předpověděl nejen jméno vítězného perského krále, který se teprve měl narodit, ale i to, jakou strategii k dobytí Babylónu použije. Izajáš napsal: „Tak řekl Jehova svému pomazanému, Kýrovi, jehož pravici jsem uchopil, abych před ním podmanil národy, . . . abych před ním otevřel dvoukřídlé dveře, takže ani brány nebudou zavřeny.“ (Izajáš 45:1) Jak Izajáš, tak Jeremjáš předpověděli, že babylónské „řeky“ neboli kanály, které byly napojeny na Eufrat a sloužily jako ochranný příkop, budou vysušeny. (Izajáš 44:27; Jeremjáš 50:38) Řečtí historikové Hérodotos a Xenofón potvrdili, že biblické proroctví se přesně splnilo, a uvedli, že tu noc, kdy Kýros město dobyl, Babylóňané měli bouřlivou oslavu. (Izajáš 21:5, 9; Daniel 5:1–4, 30) Kýrova armáda odvedla vody Eufratu a vstoupila do města otevřenými branami podél řeky, aniž se setkala s velkým odporem. Babylón padl za jedinou noc.

Tato událost vedla k úžasnému splnění jiného proroctví. Prorok Jeremjáš již dříve předpověděl, že Boží lid bude v babylónském vyhnanství sedmdesát let. (Jeremjáš 25:11, 12; 29:10) Toto proroctví se ve stanovený čas splnilo a vyhnancům bylo dovoleno, aby se vrátili do své vlasti.

Krátce poté, co Médo-Persie dobyla Babylón, Daniel zaznamenal proroctví, které nám pomáhá porozumět té nejdůležitější události ve splňování Božího záměru s lidstvem. Anděl Gabriel oznámil Danielovi, kdy přijde Mesiáš neboli semeno zaslíbené v 1. Mojžíšově 3:15. Řekl mu: „Od vyjití slova, aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém, do Vůdce Mesiáše bude sedm týdnů, také šedesát dva týdny“, tedy celkem 69 týdnů. (Daniel 9:25) Kdy toto prorocké období začalo?

Ačkoli Kýros brzy po pádu Babylónu Židům umožnil, aby se vrátili do své země, ještě o mnoho let později byly Jeruzalém a jeho hradby zpustošené. V roce 455 př. n. l. král Artaxerxes dovolil svému židovskému číšníkovi Nehemjášovi, aby se vrátil do Jeruzaléma a vedl obnovovací práce. (Nehemjáš 2:1–6) Tehdy začalo 69 týdnů.

Nebyly to však doslovné týdny o sedmi dnech, ale „týdny“ o sedmi letech. Některé biblické překlady uvádějí na tomto místě spojení ‚týdny let‘.b (Daniel 9:24, 25) Mesiáš se měl objevit po období 69 „týdnů“ o sedmi letech, což je celkem 483 let. Toto proroctví se splnilo v roce 29 n. l., když byl Ježíš přesně 483 let od roku 455 př. n. l. pokřtěn.c

Přesné splnění Danielova proroctví je jedním z mnoha dokladů, že Ježíš je Mesiáš. Posiluje také naši naději do budoucnosti. Ježíš jako Král Božího nebeského Království ukončí krutou vládu člověka nad člověkem. Pak se splní mnoho dalších biblických proroctví včetně těch, která se týkají vzkříšení mrtvých k věčnému životu na rajské zemi. (Daniel 12:2; Jan 5:28, 29; Zjevení 21:3–5)