S připraveným srdcem pátrejme po Jehovovi

IZRAELSKÝ kněz Ezra byl vynikajícím badatelem, znalcem, opisovačem a učitelem Zákona. Svou službu vykonával celou duší, a je tedy také znamenitým příkladem pro dnešní křesťany. Proč? Ezra si totiž zachoval zbožnou oddanost, ačkoli žil v Babylóně, městě naplněném falešnými bohy a uctíváním démonů.

Ezrova zbožná oddanost nebyla výsledkem náhody. Ezra na ní pracoval. Říká nám, že „připravil své srdce, aby se radil s Jehovovým zákonem a činil jej“. (Ezra 7:10)

Členové dnešního Jehovova lidu chtějí Ezru napodobovat, a ačkoli žijí ve světě, který je vůči pravému uctívání nepřátelský, chtějí činit všechno, co od nich Jehova vyžaduje. Prozkoumejme proto způsoby, jak můžeme i my připravovat své srdce, svou vnitřní osobu — k níž patří i naše myšlenky, postoje, žádosti a pohnutky —, abychom ‚se radili s Jehovovým zákonem a činili jej‘.

Jak připravit své srdce

„Připravit“ znamená „předem přichystat pro nějaký účel; uvést do stavu vhodného pro určité upotřebení, uplatnění nebo použití“. Jestliže jste již získali přesné poznání Božího slova a zasvětili svůj život Jehovovi, jistě se prokázalo, že vaše srdce je připravené a že může být přirovnáno ke ‚znamenité půdě‘, o které mluvil Ježíš ve svém podobenství o rozsévači. (Matouš 13:18–23)

Svému srdci však musíme stále věnovat pozornost a musíme je tříbit. Proč? Ze dvou důvodů. Předně proto, že — zejména nyní v „posledních dnech“, kdy ve „vzduchu“ Satanova systému víří stále více škodlivých semen tělesného smýšlení — se v srdci mohou snadno uchytit škodlivé sklony, které jsou jako plevel v zahradě. (2. Timoteovi 3:1–5; Efezanům 2:2) Druhý důvod se týká půdy samotné. Pokud se o ni nepečuje, může brzy vyschnout, ztvrdnout a stát se neplodnou. Nebo je možné, že přes zahradu neopatrně chodí příliš mnoho lidí a půdu ušlapou, takže z ní je tvrdá hmota. S obraznou půdou našeho srdce se může stát něco podobného. Jestliže je zanedbávána nebo jestliže ji ušlapávají lidé, kteří nemají zájem o naše duchovní blaho, může se stát neplodnou.

Je tedy opravdu důležité, abychom všichni uplatňovali biblické napomenutí: „Více než všechno ostatní, co má být střeženo, bedlivě střež své srdce, neboť z něho jsou zdroje života.“ (Přísloví 4:23)

Činitelé, které obohacují „půdu“ našeho srdce

Uvažujme o některých činitelích neboli vlastnostech, jež obohatí „půdu“ našeho srdce, takže se v ní vytvářejí příznivé podmínky pro zdravý růst. Je samozřejmě mnoho činitelů, které zlepší naše srdce, ale budeme uvažovat o šesti z nich: vědomí duchovních potřeb, pokora, poctivost, zbožná bázeň, víra a láska.

„Šťastní jsou ti, kdo si uvědomují svou duchovní potřebu,“ řekl Ježíš. (Matouš 5:3) Tělesný hlad nám připomíná, že musíme jíst, a stejně pokud si uvědomujeme svou duchovní potřebu, udržuje se v nás hlad po duchovním pokrmu. Lidé přirozeně dychtí po takové potravě, protože ta dává životu význam a smysl. Pokud nám tlaky Satanova systému věcí nebo pouhá lenost zabrání ve studiu, může se naše vědomí této potřeby otupit. Ježíš však řekl: „Člověk nebude žít ze samotného chleba, ale z každého výroku, který vychází z Jehovových úst.“ (Matouš 4:4)

V doslovném smyslu pravidelné, vyrovnané a zdravé stravování podporuje tělesné zdraví a také způsobuje, že tělo má chuť k dalšímu jídlu, když k němu přijde čas. Totéž platí v duchovním ohledu. Možná se nepovažujete za studijní typ, ale pokud se čtení Božího slova stane vaším každodenním zvykem a pokud budete pravidelně studovat publikace založené na Bibli, zjistíte, že vaše chuť vzrůstá. Ve skutečnosti se budete na chvíle určené ke svému biblickému studiu nedočkavě těšit. Proto se hned nevzdávejte, ale tvrdě pracujte na tom, abyste si vytvořili zdravou duchovní chuť.

Pokora změkčuje srdce

K tomu, abychom měli připravené srdce, je důležitým činitelem pokora, protože ta nás vede k tomu, abychom byli ochotni se učit, a pomáhá nám, abychom ochotněji přijímali láskyplné rady a kárání. Povšimněme si znamenitého příkladu krále Josijáše. Za jeho vlády byla nalezena listina obsahující Boží zákon, který byl dán prostřednictvím Mojžíše. Když Josijáš slyšel slova tohoto Zákona a uvědomil si, jak daleko jeho předkové odbočili od čistého uctívání, roztrhl si oděvy a plakal před Jehovou. Proč Boží slovo tak hluboce zasáhlo královo srdce? Zpráva říká, že jeho srdce bylo „měkké“, takže se pokořil, jakmile slyšel Jehovova slova. Jehova si povšiml toho, že Josijáš má pokorné, vnímavé srdce, a podle toho mu požehnal. (2. Královská 22:11, 18–20)

Ježíšovým učedníkům, kteří byli ‚nevzdělanými a obyčejnými lidmi‘, pokora pomohla pochopit a uplatňovat duchovní pravdy, jež unikaly ‚moudrým a intelektuálům‘, kteří však byli takoví pouze „v tělesném ohledu“. (Skutky 4:13; Lukáš 10:21; 1. Korinťanům 1:26) Tito ‚moudří a intelektuálové‘ nebyli připraveni přijmout Jehovovo slovo, protože jejich srdce bylo zatvrzelé pýchou. Můžeme se snad divit, že Jehova nenávidí pýchu? (Přísloví 8:13; Daniel 5:20)

Poctivost a zbožná bázeň

Prorok Jeremjáš napsal, že „srdce je zrádnější než cokoli jiného a je k zoufání. Kdo je může znát?“ (Jeremjáš 17:9) Tato zrádnost se projevuje různými způsoby, například tím, že se snažíme sami před sebou omlouvat nějaké své nesprávné jednání. Ukáže se také tehdy, když si ospravedlňujeme nějaké vážné negativní povahové rysy. Poctivost nám však pomůže, abychom nad svým zrádným srdcem zvítězili, pomůže nám totiž, abychom se viděli v pravém světle a mohli se zlepšit. Poctivost tohoto druhu projevil žalmista, když se modlil: „Prozkoumej mě, Jehovo, a vyzkoušej mě; přečisti mé ledviny i mé srdce.“ Je zřejmé, že žalmista připravil své srdce, aby od Jehovy přijal přečišťování a zkoušení — ovšem k tomu, aby mohl překonat takové povahové rysy, které se podobají strusce, musel nejdříve uznat, že je má. (Žalm 17:3; 26:2)

Při tomto přečišťovacím procesu je velmi důležitou pomocí zbožná bázeň, k níž patří „nenávidět špatné“. (Přísloví 8:13) Ten, kdo se skutečně bojí Jehovy, si na jedné straně váží Jehovovy milující laskavosti a dobroty a na druhé straně ví, že Jehova má moc uvalit trest, dokonce trest smrti, na ty, kdo ho neposlouchají. Jehova ukázal, že ti, kdo se ho bojí, ho budou také poslouchat. O Izraeli totiž řekl: „Kdyby si jen to své srdce rozvíjeli, aby se mě bálo a aby vždy dodržovalo všechna má přikázání, aby se vedlo dobře jim a jejich synům na neurčitý čas!“ (5. Mojžíšova 5:29)

Je zřejmé, že zbožná oddanost nás nemá udržovat v podřízenosti ze strachu, ale má nás podněcovat k tomu, abychom poslouchali našeho nebeského Otce, o němž víme, že má na zřeteli naše nejlepší zájmy. Taková zbožná bázeň je ve skutečnosti povznášející, a dokonce vyvolává radost, což hojnou měrou projevil sám Ježíš Kristus. (Izajáš 11:3; Lukáš 12:5)

Připravené srdce překypuje vírou

Srdce, které je silné ve víře, ví, že cokoli Jehova vyžaduje nebo přikazuje prostřednictvím svého Slova, je vždy správné a je v našem nejlepším zájmu. (Izajáš 48:17, 18) Člověk s takovým srdcem cítí hluboké uspokojení a potěšení, když jedná podle vybídnutí z Přísloví 3:5, 6, kde je řečeno: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ Ale srdce, které víru nemá, nebude nakloněno k tomu, aby důvěřovalo v Jehovu, zejména tehdy, jestliže s tím jsou spojeny oběti — například když jde o to zjednodušit si život, aby bylo možné soustředit se na zájmy Království. (Matouš 6:33) Jehova má pádný důvod k tomu, aby srdce bez víry považoval za „ničemné“. (Hebrejcům 3:12)

Naše víra v Jehovu se projevuje v mnoha oblastech, dokonce i v tom, co děláme v soukromí svého domova. Podívejme se například na zásadu vyjádřenou v Galaťanům 6:7: „Nedejte se zavést na scestí: Bohu se nelze posmívat. Vždyť cokoli člověk rozsévá, to také sklidí.“ To, zda v tuto zásadu věříme, se projeví například v tom, na jaké filmy se díváme, jaké knihy čteme, do jaké míry se věnujeme biblickému studiu, a v našich modlitbách. Ano, silná víra, která nás podněcuje, abychom rozsévali „s ohledem na ducha“, je základním činitelem pro to, aby naše srdce bylo připraveno přijímat Jehovovo slovo a poslouchat je. (Galaťanům 6:8)

Láska — největší vlastnost

Láska skutečně působí na půdu našeho srdce, které se tak stává vnímavým, pokud jde o Jehovovo slovo, a je v tom směru účinnější než všechny ostatní vlastnosti. Když ji tedy apoštol Pavel porovnával s vírou a nadějí, řekl o lásce, že je z těchto vlastností „největší“. (1. Korinťanům 13:13) Srdce naplněné láskou k Bohu má velké uspokojení a radost z toho, že Boha poslouchá; rozhodně se kvůli Božím požadavkům nepopuzuje. Apoštol Jan řekl: „Láska k Bohu totiž znamená, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou břemenem.“ (1. Jana 5:3) V podobném duchu řekl Ježíš: „Jestliže mě někdo miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat.“ (Jan 14:23) Povšimněme si, že taková láska je opětována. Ano, Jehova hluboce miluje ty, koho k němu přitahuje láska.

Jehova ví, že jsme nedokonalí a že proti němu pravidelně hřešíme. A přesto si od nás nezachovává odstup. U svých služebníků Jehova hledá ‚úplné srdce‘, srdce, které nás podněcuje k tomu, abychom mu sloužili ochotně, „s duší plnou potěšení“. (1. Paralipomenon 28:9) Jehova ovšem ví, že k tomu, abychom si v srdci pěstovali dobré vlastnosti, a abychom tudíž přinášeli ovoce ducha, je třeba času a úsilí. (Galaťanům 5:22, 23) Je k nám tedy trpělivý, protože „sám dobře zná naše utváření, pamatuje, že jsme prach“. (Žalm 103:14) Ježíš projevoval stejný postoj, a nikdy tvrdě nekritizoval své učedníky za jejich nedostatky, ale trpělivě jim pomáhal a povzbuzoval je. Jestliže tedy Jehova a Ježíš projevují takovou lásku, takové milosrdenství a takovou trpělivost, nepodněcuje vás to, abyste je tím více milovali? (Lukáš 7:47; 2. Petra 3:9)

Máte-li někdy pocit, že je třeba příliš velké námahy k tomu, abyste vyrvali hluboko zakořeněné zvyky podobné plevelu nebo abyste rozbili hnízda nepoddajných povahových rysů podobných tvrdé půdě, nezoufejte ani se tím nedejte odradit. Naopak, dále pracujte na tom, abyste dosáhli zlepšení, a přitom „vytrvávejte v modlitbě“ a často v ní Jehovu úpěnlivě proste o jeho ducha. (Římanům 12:12) S jeho ochotnou pomocí se vám, podobně jako Ezrovi, podaří mít srdce zcela připravené, ‚abyste se radili s Jehovovým zákonem a činili jej‘.

[Obrázek na straně 31]

I v Babylóně si Ezra zachoval zbožnou oddanost

[Podpisek obrázku na straně 29]

Garo Nalbandian