Vrcholné myšlenky Bible — Ezra 1:1–10:44

Jehova plní své sliby

Osvobození! Obnova! Jak musela tato zpráva hřát u srdce židovské vyhnance v Babylóně. Přesně podle Božího slibu a po sedmdesátiletém otroctví se Židé opět vrátili do své domoviny. (Jer. 25:12; Iz. 44:28–45:7) Kromě toho se předměty, které byly vzaty z Jehovova chrámu, vrátily na své právoplatné místo. Jaká to byla radost!

Biblická kniha Ezra začíná těmito vzrušujícími událostmi. Napsal ji opisovač Ezra v Jeruzalémě asi v r. 460 př. n. l. a zahrnuje asi 70 let, od propuštění Židů až po dokončení druhého chrámu a očištění kněžství (537–467 př. n. l.). Je v ní zdůrazněno, jak Jehova plní své sliby. Kniha také obsahuje hodnotné poučení pro dnešní Jehovovy svědky.

Vyhnanci jsou osvobozeni

Prosím čti Ezru 1:1–3:6. Jehova budí ducha perského krále Cyra a ten vydává prohlášení: Jeruzalémský chrám bude znovu postaven a uctívání Jehovy v něm bude obnoveno! Všichni Izraelité se mohou podílet. Kdo je schopen, smí se vrátit do své domoviny k dílu obnovy. Jiní jsou vyzýváni, aby dobrovolně přispěli k tomuto plánu. Náčiní z původního chrámu, které Nebukadnecar vzal do Babylóna, musí být vráceno. Pod vedením Zerubabela podniká skoro 50 000 osob cestu téměř 1 600 kilometrů zpátky do Jeruzaléma. Znovu stavějí posvátný oltář a přinášejí Jehovovi oběti. Potom, na sklonku roku 537 př. n. l. slaví svátek chýší. Předpověděných 70 let zpustošení končí právě včas. — Jer. 25:11; 29:10.

◆ 1:3–6 — Byli Izraelité, kteří zůstali v Babylóně, nevěrní?

Ne nezbytně, i když hmotařství a nedostatek ocenění možná v některých případech zapůsobily. Cyrův výnos nevyžadoval, aby se všichni vrátili, bylo to dobrovolné. Takové okolnosti jako stáří, tělesné nedostatky nebo rodinné závazky možná některým zabránily, aby podstoupili tuto cestu. Museli však podporovat ty, kteří se mohli vrátit.

◆ 1:8 — Kdo byl Šešbacar?

Nejpravděpodobněji to bylo úřední jméno, které dostal Zerubabel na kaldejském dvoře. (Srovnej Daniela 1:7.) Co se přisuzuje Šešbacarovi, je jinde připisováno Zerubabelovi. (Ezra 5:16; Zech. 4:9) Oběma je dán titul „místodržitel“. (Ezra 5:14; Ag. 2:21; 2:22, „KB“) U Ezry 2:2 a 3:1, 2 je Zerubabel uznáván jako vůdce vracejících se vyhnanců; Šešbacar tedy proto není připomínán.

◆ 2:61–63 — Co byly urim a thumim?

Byly to pravděpodobně posvátné losy, které se používaly, když někdo potřeboval od Jehovy odpověď na svou otázku. Podle židovské tradice zmizely při zničení chrámu v roce 607 př. n. l. To je podporováno skutečností, že ti, kteří se ucházeli o kněžský původ, byli vyloučeni z kněžství a nemohli jíst z nejsvětějších věcí, „dokud nepovstane kněz s urim a thumim“. Není však žádná zpráva o tom, že byly tehdy nebo později používány.

K našemu poučení: Dnešní svědkové Jehovovi jsou v podobné situaci, v jaké byli židovští vyhnanci. Všichni nejsou schopni sloužit plným časem nebo opustit svůj domov a sloužit tam, kde je to víc potřeba. A přece všichni mohou podporovat zájmy čistého uctívání svými dobrovolnými příspěvky a povzbuzováním těch, kteří se mohou zapojit do zvýšené činnosti.

Odpor proti obnově

Čti 3:7–4:24. S velkou radostí pokládají Židé, kteří se vrátili, základy k Jehovovu domu. Odpůrci se však po léta pokoušejí budovatelům chrámu vzít odvahu. Nakonec tito nepřátelé přesvědčují krále, že se znovu staví ono „vzpurné a špatné město“, a dávají dílo z královského příkazu zastavit. Zákaz trvá „až do druhého roku vlády perského krále Dareia“.

◆ 3:12 — Proč plakali tito muži?

Tito muži si mohli připomínat, jak nádherně vypadal Bohem navržený Šalomounův chrám. To, co nyní leželo před jejich očima — pouhé základy –, nebylo ve srovnání s ním nic. Pravděpodobně byli sklíčení a pochybovali, že jejich úsilí obnoví jeho dřívější slávu. — Ag. 2:2, 3; 2:3, 4, „KB“.

◆ 4:1–3 — Proč byla odmítnuta nabídka pomoci?

Tito Nežidé, které přivedl asyrský král, aby znovu zabydleli zemi, nebyli pravými Božími ctiteli. (2. Král. 17:33, 41) Přijmout jejich pomoc by znamenalo ustoupit od pravého uctívání, a Jehova svůj lid zvlášť varoval před takovým směšováním. (2. Mojž. 20:5; 34:12) Kromě toho nazývá zpráva tyto Nežidy „protivníky“.

K našemu poučení: Když jsme v Jehovově službě postaveni před nepřátelství měli bychom napodobovat opětovně usídlené Židy, kteří se okamžitě shromažďovali k uctívání ‚jako jeden muž‘. To, že důvěřovali v Jehovu a dali jeho uctívání na první místo, je posíllilo, aby dokončili přidělené dílo.

Chrám je dokončen

Čti 5:1–6:22. Podníceno proroky Ageem a Zecharjášem pokračuje stavební dílo s obnovenou horlivostí. Protivníci nejsou schopni je zastavit a znovu si stěžují. Král Dareios pátrá a nachází původní Cyrův výnos. Nařizuje protivníkům, nejen aby ‚přestali a ustoupili‘, ale také jim přikazuje, aby hmotně pomáhali. Po dalším povzbuzování Jehovovými proroky je chrám v roce 515 př. n. l. dokončen a zasvěcen. S radostí je zasvěcen Bohu, jehož sliby se splnily.

◆ 5:5 — Proč nezastavili protivníci stavební dílo?

Jehova bděl nad svými věrnými služebníky. (2. Par. 16:9) Starší byli posilováni Božím duchem a nenechali se zastrašit. Odvolali se na dávno zapomenutý Cyrův výnos. Perský zákon byl neměnný, a proto protivníci měli strach odporovat královskému výnosu. (Dan. 6:8, 15) Jehovovo vedení bylo zřejmé a dílo pokračovalo.

◆ 6:21 — Kdo se oddělil „od nečistoty národů“?

Byli to možná proselyté, kteří se vrátili se Židy, Samaritáni, kteří tehdy zemi obývali, nebo dokonce vracející se Židé, kteří byli zkaženi pohanskými vlivy. (Srovnej Ezru 9:1.) Postupující čisté uctívání Jehovy v Jeruzalémě je zřejmě přimělo, aby podnikli ve svém životě potřebné změny.

K našemu poučení: Dnešní křesťanští starší by také měli hledat Jehovovo vedení. On dává potřebné pochopení, když čelíme protivníkům. — Žalm 32:8.

Ezra se vrací

Čti 7:1–8:36. Čas plyne. V roce 468 př. n. l. udílí král Artaxerxes Ezrovi ‚vše, oč žádá‘ a dává mu možnost, aby Jeruzalému poskytl pomoc. Královo nařízení povzbuzuje všechny ochotné Židy, aby se také vrátili, a král věnuje stříbro a zlato na opatření všeho potřebného pro Jehovův dům. Ezra dostává zmocnění, aby jmenoval správní úředníky a soudce, kteří by prosazovali Jehovův i králův zákon. S důvěrou v Boží podporu se Ezra posiluje a vydává se na nebezpečnou cestu. Nežádá ozbrojený doprovod, aby na to nikdo nepohlížel jako na nedostatek víry v Jehovovu schopnost ochraňovat. S Boží podporou Židé bezpečně přicházejí.

◆ 7:1, 7, 11 — Kdo byl Artaxerxes?

Byl to perský král Artaxerxes I (Longimanus). Ve svém dvacátém roce dal Nehemjášovi souhlas, aby se vrátil do Jeruzaléma a znovu postavil jeho zdi a brány. (Neh. 2:1–8) Starověcí historikové připisují Artaxerxovi laskavou a šlechetnou povahu. Pro svůj velký dar byl u Ezry 6:14 zahrnut mezi ty, jejichž nařízení přispěla k dokončení chrámu, i když jeho stavba byla ukončena již o 47 let dříve. Liší se od Artaxerxa, který zastavil dílo obnovy. (Ezra 4:7–23) Tento Artaxerxes byl Gaumata, který vládl v roce 522 př. n. l. jen osm měsíců. „Artaxerxes“ bylo zřejmě trůnní jméno nebo titul.

K našemu poučení: Ezra dal vynikající příklad pro dnešní Jehovovy služebníky. Byl to zručný opisovač, který pilně studoval Boží slovo, všechno připisoval Nejvyššímu a měl větší zájem o Jehovovu slávu než o vlastní bezpečnost. — Ezra 7:27, 28; 8:21–23.

Národ je očištěn

Čti 9:1–10:44. Ezra brzy poznává, že mnozí „se neoddělili od národů zemí, pokud jde o jejich odporné věci“. Židé včetně kněží a levitů si brali za manželky pohanské Kananejky. Ezra je ohromen. V modlitbě předkládá tuto záležitost Jehovovi a kajícně vyznává provinění národa. Pod jeho vedením lituje lid a rozhoduje se propustit své cizozemské manželky. Nečistota je odstraněna asi během tří měsíců.

◆ 9:2 — Proč bylo takové smíšené manželství hříchem?

Představovalo hrozbu pro obnovu čistého uctívání. (5. Mojž. 7:3, 4) Byly to nevěřící ženy, které uctívaly modly. Smíšená manželství s nimi mohla nakonec vést ke splynutí s okolními pohanskými národy a čisté uctívání mohlo zmizet ze země.

◆ 10:3, 44 — Proč byly propuštěny také děti?

Malé děti obvykle potřebují své matky. Kromě toho prostřednictvím dětí se propuštěné ženy mohly časem vrátit. Čisté uctívání Jehovy muselo mít přednost.

K našemu poučení: Jako věrní Židé v době Ezrově lpějí svědkové Jehovovi na Božích měřítkách pro sňatek. Uvědomují si, že by měli vstupovat do manželství „jen v Pánu“. — 1. Kor. 7:39.

Jehova dodržel svůj slib, že čisté uctívání bude obnoveno ve starověkém Jeruzalémě. Podobně splní svůj slib, že se jeho čisté uctívání bude provádět po celé zemi. (Ab. 2:14) Budeš mezi lidmi, kteří budou uctívat toho, kdo jako ten, jenž dodržuje sliby, uvede na tuto zemi pokoj a štěstí? — Žalm 37:10, 11; Zjev. 21:3, 4.