Jehovovo slovo je živé
Důležité myšlenky z knihy Ester
TEN plán přece nemůže selhat. Účinným zásahem budou Židé úplně vyvražděni. Všichni Židé žijící v říši, jež se rozprostírá od Indie po Etiopii, budou vyhlazeni během jediného dne, který je předem stanoven. Alespoň tak si to původce plánu představuje. Neuvědomuje si však jednu velmi důležitou okolnost. Nebeský Bůh může svůj vyvolený lid osvobodit i z té nejnebezpečnější situace. Záznam o jednom takovém osvobození je obsažen v biblické knize Ester.
Kniha Ester, kterou napsal letitý Žid jménem Mordekai, pojednává o období asi osmnácti let, a to za vlády perského krále Ahasvera neboli Xerxa I. Toto dramatické vyprávění ukazuje, jak Jehova zachraňuje svůj lid před zlomyslnými plány nepřátel, i když jeho služebníci jsou v rozsáhlé říši rozptýleni široko daleko. Tyto poznatky posilují víru dnešních Jehovových ctitelů, kteří přinášejí Bohu posvátnou službu ve 235 zemích. A postavy, o nichž kniha Ester pojednává, nám poskytují příklady — některé z nich chceme napodobovat a jiné jsou odstrašující. Ano, „slovo Boha je živé a vykonává moc“. (Hebrejcům 4:12)
KRÁLOVNA SE MUSÍ PŘIMLUVIT
Ve třetím roce své vlády (493 př. n. l.) pořádá král Ahasverus královskou hostinu. Královna Vašti, známá svou krásou, si přivodí královu velkou nelibost a je zbavena svého postavení. Ze všech krásných panen oné země je na její místo vybrána Židovka Hadassa. Na pokyn svého bratrance Mordekaie nedává najevo, že je Židovka, a používá své perské jméno Ester.
Během doby je do postavení ministerského předsedy povýšen samolibý muž jménem Haman. Mordekai odmítá ‚hluboce se klanět a vrhat se před Hamanem k zemi‘, a Haman kvůli tomu zuří. Proto tajně připravuje plán, podle něhož mají být vyhlazeni všichni Židé žijící v Perské říši. (Ester 3:2) Haman získává Ahasverův souhlas a daří se mu přimět krále k vydání výnosu, na jehož základě mají být Židé povražděni. Mordekai na sebe bere „pytlovinu a popel“. (Ester 4:1) Nyní přišel čas, kdy musí zasáhnout Ester. Zve krále a jeho ministerského předsedu na soukromou hostinu. Rádi se jí účastní, a Ester je zve, aby příští den přišli na hostinu znovu. Haman je veselý. Ale to, že mu Mordekai odmítá vzdávat úctu, ho přivádí k zuřivosti. Osnuje plán, že ještě před zahájením hostiny, která se bude konat příští den, Mordekaie zabije.
Odpovědi na biblické otázky:
1:3–5 — Trvala hostina 180 dnů? Text neříká, že hostina trvala tak dlouho, ale že král po celých 180 dnů ukazoval úředníkům bohatství a krásu svého slavného království. Král možná využil tuto dlouhou slavnost k tomu, aby se pochlubil nádherou svého království a aby tak udělal dojem na urozené muže a přesvědčil je, že je schopen své plány uskutečnit. V tom případě by se verše 3 a 5 mohly vztahovat na sedmidenní hostinu, která se konala na konci shromáždění, jež trvalo 180 dnů.
1:8 — Co znamená vyjádření, že „pokud šlo o čas pití podle zákona, nikdo nenutil“? Při této příležitosti učinil král Ahasverus výjimku z toho, co zřejmě patřilo k perským zvykům — totiž ze zvyku navzájem se při takových shromážděních pobízet k vypití určitého množství nápojů. V jedné odborné publikaci se uvádí, že účastníci „mohli pít tolik, kolik chtěli — ať to bylo málo, nebo mnoho“.
1:10–12 — Proč královna Vašti odmítala přijít ke králi? Podle názorů některých znalců královna odmítla uposlechnout proto, že se rozhodla nesnižovat se před královými opilými hosty. Je také možné, že tato královna, jež byla napohled krásná, opravdu nebyla poddajná. Bible její pohnutky neuvádí, ale podle názoru tehdejších moudrých mužů byla neposlušnost vůči manželovi rozhodně závažná věc a Vaštin špatný příklad mohl ovlivnit všechny manželky v perských provinciích.
2:14–17 — Měla Ester nemravné sexuální styky s králem? Rozhodně ne. Zpráva říká, že ostatní ženy, které byly přiváděny ke králi, byly vráceny do druhého domu v péči králova eunucha, „strážce konkubín“. Ženy, které strávily noc s králem, se tak staly jeho konkubínami neboli vedlejšími manželkami. Ester však po návštěvě u krále nebyla vzata do domu konkubín. Když byla přivedena před Ahasvera, „král si zamiloval Ester víc než všechny ostatní ženy, takže si před ním získala víc přízně a milující laskavosti než všechny ostatní panny“. (Ester 2:17) Jak získala Ahasverovu ‚přízeň a milující laskavost‘? Stejně jako již předtím získala přízeň jiných lidí. „Mladá žena se zalíbila [Hegaiovým] očím, takže si před ním získala milující laskavost.“ (Ester 2:8, 9) Hegai jí prokazoval přízeň výlučně na základě toho, co pozoroval — na základě toho, jak vypadala a jaké dobré vlastnosti měla. Ano, „Ester celou dobu stále získávala přízeň v očích každého, kdo ji viděl“. (Ester 2:15) Podobně i na krále zapůsobilo to, co v Ester viděl, a proto se do ní zamiloval.
3:2; 5:9 — Proč se Mordekai nechtěl klanět před Hamanem? Jestliže Izraelité uznávali vyšší postavení nějaké vyvýšené osobnosti a na znamení toho se před takovým člověkem vrhli k zemi, nebylo na tom nic nesprávného. V případě Hamana však šlo ještě o něco jiného. Haman byl Agagovec, pravděpodobně Amalekita, a Jehova rozhodl, že Amalek má být vyhlazen. (5. Mojžíšova 25:19) Kdyby se Mordekai poklonil Hamanovi, přišel by tím před Jehovou o svou ryzost. Mordekai to rozhodně odmítl udělat a prohlásil, že je Žid. (Ester 3:3, 4)
Poučení pro nás:
2:10, 20; 4:12–16. Ester přijala pokyny a rady od muže, který byl zralým Jehovovým ctitelem. Pokud jde o nás, jednáme moudře, jestliže ‚posloucháme ty, kteří mezi námi poskytují vedení, a jsme poddajní‘. (Hebrejcům 13:17)
2:11; 4:5. Měli bychom „s osobním zájmem upírat oči [nejen] na své vlastní záležitosti, ale s osobním zájmem i na záležitosti ostatních“. (Filipanům 2:4)
2:15. Ester nevyžadovala žádné další šperky ani lepší oblečení, než jaké jí poskytl Hegai. Tímto postojem dala najevo skromnost a sebeovládání. U Ester se projevil „utajený člověk srdce v neporušitelném šatu tichého a mírného ducha“, a Ester tím získala královu přízeň. (1. Petra 3:4)
2:21–23. Ester a Mordekai byli dobrými příklady toho, jak se máme ‚podřizovat nadřazeným autoritám‘. (Římanům 13:1)
3:4. V některých situacích může být prozíravé, jestliže o své totožnosti nemluvíme, podobně jako svou totožnost nedala najevo Ester. Ale jakmile je třeba zaujmout postoj k důležitým sporným otázkám, jako je otázka Jehovovy svrchovanosti a otázka naší ryzosti, nesmíme mít strach dát najevo, že jsme svědkové Jehovovi.
4:3. Když stojíme před zkouškami, měli bychom se s modlitbami obracet na Jehovu a prosit ho o sílu a moudrost.
4:6–8. Mordekai hledal zákonný způsob, jak zmařit hrozbu, jež souvisela s Hamanovým komplotem. (Filipanům 1:7)
4:14. Mordekai byl příkladem v tom, jak důvěřoval v Jehovu.
4:16. Tváří v tvář situaci, v níž mohla přijít o život, zůstala Ester věrná a odvážná a naprosto se spoléhala na Jehovu. Je důležité, abychom se naučili spoléhat se na Jehovu, a ne sami na sebe.
5:6–8. Ester chtěla získat Ahasverovu přízeň, a proto krále pozvala na druhou hostinu. Jednala prozíravě, a stejně bychom měli jednat i my. (Přísloví 14:15)
DOCHÁZÍ K NEČEKANÝM ZVRATŮM
Během dalšího vývoje událostí se karta obrací. Haman je pověšen na kůl, který sám připravil pro Mordekaie, a ten, kdo měl být obětí, se stává ministerským předsedou! A jak to dopadne s plánovaným vyvražděním Židů? Také v této věci musí dojít k dramatickému zvratu.
Věrná Ester se znovu ujímá slova. S nasazením života předstupuje před krále a prosí, aby našel nějaký způsob, jak zmařit Hamanův úkladný plán. Ahasverus ví, co je třeba udělat. Když tedy nakonec nadchází den, kdy mají být Židé vyvražděni, nejsou pobiti oni, ale ti, kdo se snažili jim uškodit. Mordekai vydává příkaz, aby byl na památku tohoto velkého vysvobození každoročně slaven svátek Purim. Mordekai je druhým hned po králi Ahasverovi a ‚pracuje pro dobro svého lidu a mluví o míru ke všemu jejich potomstvu‘. (Ester 10:3)
Odpovědi na biblické otázky:
7:4 — Proč by vyhlazení Židů bylo „ke škodě králi“? Ester se taktně zmínila o tom, že Židé mohli být prodáni do otroctví, a tím upozornila na škodu, kterou by král utrpěl, kdyby byli zničeni. Těch 10 000 kousků stříbra, které Haman slíbil, by pro královu pokladnici bylo mnohem menším přínosem než bohatství, které by se získalo, kdyby Haman plánoval prodat Židy do otroctví. Pokud by k uskutečnění úkladného plánu opravdu došlo, znamenalo by to také, že by král svou královnu ztratil.
7:8 — Proč dvorní úředníci zakryli Hamanovi obličej? To mělo pravděpodobně naznačovat, že došlo k něčemu hanebnému, nebo že jeho osud je zpečetěn. Jedna naučná publikace uvádí, že „ve starověku byla někdy zakrývána hlava lidem, kteří měli být popraveni“.
8:17 — Jak se „mnozí z národů země . . . prohlašovali za Židy“? Mnozí Peršané se zřejmě stali židovskými proselyty, protože výnos protichůdného obsahu považovali za doklad Boží přízně vůči Židům. Podle téže zásady se splňuje proroctví uvedené v knize Zecharjáš. Zde je řečeno: „Deset mužů ze všech řečí národů [se] chopí, ano, opravdu se chopí suknice muže, který je Žid, a řeknou: ‚Půjdeme s vámi, neboť jsme slyšeli, že je s vámi Bůh.‘“ (Zecharjáš 8:23)
9:10, 15, 16 — Proč se Židé nepustili do drancování kořisti, i když k tomu podle výnosu měli právo? Z jednání Židů je jasně patrné, že jejich prvořadým zájmem byla záchrana života, a ne to, aby si nahromadili bohatství.
Poučení pro nás:
6:6–10. Je zřejmé, že „pýcha je před zřícením a domýšlivý duch před klopýtnutím.“ (Přísloví 16:18)
7:3, 4. Přihlásíme se odvážně k tomu, že jsme svědkové Jehovovi, i když to pro nás může znamenat pronásledování?
8:3–6. Pokud jde o ochranu před nepřáteli, můžeme a máme se jí dovolávat u vládních autorit a soudů.
8:5. Ester jednala taktně a nezmínila se o tom, jakou zodpovědnost za výnos o vyhlazení jejího lidu nese král. Podobně musíme být taktní i my, když vydáváme svědectví vysokým úředníkům.
9:22. Neměli bychom zapomínat na chudé, kteří jsou mezi námi. (Galaťanům 2:10)
Jehova poskytne ‚úlevu a osvobození‘
Mordekai naznačuje, že to, aby Ester dosáhla královské důstojnosti, mohlo být Božím záměrem. Když jsou Židé vystaveni hrozbě, postí se a modlí se o pomoc. Královna předstupuje před krále, aniž byla pozvána, a vždy je přijata příznivě. Král nemůže usnout právě té noci, která je rozhodující. Ano, kniha Ester pojednává o tom, že Jehova řídí události ve prospěch svého lidu.
Vzrušující zpráva obsažená v knize Ester poskytuje povzbuzení zejména nám, kteří žijeme v ‚čase konce‘. (Daniel 12:4) „V konečné části dnů“ neboli v závěrečné části času konce podnikne Gog z Magogu — Satan Ďábel — frontální útok proti Jehovovu lidu. Jeho cílem bude úplně vyhladit pravé ctitele. Jehova však bude jednat stejně jako v době Ester a svým ctitelům poskytne ‚úlevu a osvobození‘. (Ezekiel 38:16–23; Ester 4:14)
[Obrázek na straně 10]
Ester a Mordekai před Ahasverem