Choďte cestou ryzosti

„Pokud jde o mne, já budu chodit ve své ryzosti.“ (ŽALM 26:11)

1, 2. (a) Proč je ryzost lidí důležitou částí sporné otázky, která se týká Boží svrchovanosti? (b) Jak mohou dát inteligentní tvorové najevo, že se zastávají Jehovovy svrchovanosti?

SATAN svou vzpourou v zahradě Eden vyvolal univerzální spornou otázku, zda má Bůh právo uplatňovat svrchovanost nad celým svým stvořením. O nějakou dobu později dal Bohu vyzývavě najevo, že mu lidé budou sloužit jen tak dlouho, dokud to pro ně bude výhodné. (Job 1:9–11; 2:4) Ryzost lidí se tedy stala důležitou částí sporné otázky týkající se Jehovovy univerzální svrchovanosti.

² Boží svrchovanost není závislá na ryzosti jeho tvorů, ale lidé i Boží duchovní synové mohou dát najevo, na čí straně v této sporné otázce stojí. Jak? Tím, že si buď zvolí, nebo nezvolí ryzí způsob života. Jednotliví lidé tedy mohou být spolehlivě souzeni podle toho, zda projevují ryzost.

 3. (a) Co měl podle Jobova a Davidova přání Jehova prozkoumat a posoudit? (b) Které otázky ohledně ryzosti vznikají?

³ Job s důvěrou prohlásil: „[Jehova mě] zváží . . . na přesných vahách a Bůh pozná mou ryzost.“ (Job 31:6) Také starověký izraelský král David prosil Jehovu, aby prozkoumal jeho ryzost. Modlil se totiž: „Suď mě, Jehovo, neboť jsem chodil ve své vlastní ryzosti a důvěřoval jsem v Jehovu, abych nekolísal.“ (Žalm 26:1) I pro nás je životně důležité, abychom chodili cestou ryzosti. Co však je ryzost a co znamená chodit v ryzosti? A co nám pomůže, abychom si ryzí způsob života zachovali?

‚Chodil jsem ve své ryzosti‘

 4. Co je ryzost?

⁴ Být ryzí znamená být přímý, bezúhonný, spravedlivý a bez vady. Ryzost však zahrnuje víc, než jen dělat, co je správné. Ten, kdo je ryzí, je mravně čistý a je celým srdcem oddán Bohu. Satan zpochybnil Jobovy pohnutky, když Bohu řekl: „Napřáhni, prosím, pro změnu svou ruku a dotkni se až [Jobovy] kosti a jeho těla a viz, zdali tě neprokleje přímo do obličeje.“ (Job 2:5) Kromě správných skutků je tedy k ryzímu jednání zapotřebí také správná pohnutka.

 5. Co ukazuje, že ryzí člověk nemusí být dokonalý?

⁵ To však neznamená, že ryzí člověk musí být dokonalý. Král David dokonalý nebyl a dopustil se za svého života několika vážných chyb. Bible však o něm mluví jako o muži, který chodil „s ryzostí srdce“. (1. Královská 9:4) Proč? David totiž miloval Jehovu a byl mu ze srdce oddán. Ochotně uznával své chyby, přijímal pokárání a napravoval své cesty. Ano, Davidova ryzost je patrná z jeho upřímné a oddané lásky k Jehovovi Bohu. (5. Mojžíšova 6:5, 6)

6, 7. Co všechno znamená chodit v ryzosti?

⁶ Ryzost se neomezuje pouze na nějaký konkrétní projev lidského chování, jako je například náboženská oddanost. Týká se všech stránek našeho života. David „chodil“ v ryzosti. The New Interpreter’s Bible uvádí, že „sloveso ‚chodit‘ naznačuje ‚cestu života‘ neboli ‚životní styl‘“. O těch, kdo jsou „bezúhonní na své cestě“, žalmista zpíval: „Šťastní jsou ti, kdo zachovávají [Boží] připomínky; celým srdcem po něm stále pátrají. Skutečně neprovádějí žádnou nespravedlnost. Chodí po jeho cestách.“ (Žalm 119:1–3) Ryzí člověk neustále pátrá po Boží vůli a chodí po jeho cestách.

⁷ Jestliže máme chodit v ryzosti, musíme se věrně držet Boha, a to i za nepříznivých okolností. Vytrváváme-li ve zkouškách, zůstáváme-li pevní navzdory těžkostem nebo odoláváme-li pokušením bezbožného světa, je to viditelným projevem naší ryzosti. ‚Rozradostňujeme Jehovovo srdce‘, protože Jehova může dát odpověď tomu, který ho popichuje. (Přísloví 27:11) Máme tedy dobrý důvod, abychom se rozhodli stejně jako Job, který prohlásil: „Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost!“ (Job 27:5) Co nám pomůže chodit v ryzosti? Dvacátý šestý žalm nám to ukáže.

„Přečisti mé ledviny i mé srdce“

 8. Jaké poučení vyplývá z Davidovy prosby, aby Jehova prozkoumal jeho ledviny a srdce?

⁸ David se modlil: „Prozkoumej mě, Jehovo, a vyzkoušej mě; přečisti mé ledviny i mé srdce.“ (Žalm 26:2) Ledviny jsou uloženy hluboko v těle. V obrazném smyslu představují naše nejvnitřnější myšlenky a city. A srdce je symbolem celé vnitřní osobnosti člověka — jeho pohnutek, pocitů a intelektu. David se tedy modlil o to, aby Jehova podrobně prozkoumal jeho nejvnitřnější myšlenky a pocity.

 9. Jak Jehova přečišťuje naše obrazné ledviny a srdce?

⁹ David také úpěnlivě prosil, aby Jehova jeho ledviny a srdce přečistil. Jak Jehova přečišťuje vnitřní stránky naší osobnosti? David zpíval: „Budu žehnat Jehovovi, který mi dal radu. Skutečně, během nocí mě napravují mé ledviny.“ (Žalm 16:7) Co je tím myšleno? Znamená to, že Boží rada pronikla až do nejhlubšího nitra Davidovy osobnosti, zůstala tam a napravila jeho nejvnitřnější myšlenky a city. Stejné to může být s námi, jestliže s oceněním uvažujeme o radách, které dostáváme prostřednictvím Bible, Božích představitelů a Boží organizace, a dovolujeme, aby pronikly hluboko do našeho nitra. Budeme-li se pravidelně modlit k Jehovovi, aby nás tímto způsobem přečistil, pomůže nám to chodit v ryzosti.

‚Tvou milující laskavost mám před sebou‘

10. Co pomohlo Davidovi chodit v Boží pravdě?

¹⁰ David pokračoval: „Tvou milující laskavost mám . . . před očima, a chodil jsem ve tvé pravdě.“ (Žalm 26:3) David dobře znal Boží skutky milující laskavosti a s oceněním o nich rozjímal. Zpíval: „Žehnej Jehovovi, má duše, a nezapomínej na všechno jeho konání.“ Dále vzpomíná na jeden případ Božího „konání“. Říká: „Jehova vykonává činy spravedlnosti a soudcovská rozhodnutí pro všechny šizené. Dal své cesty na vědomí Mojžíšovi, své jednání dokonce synům Izraele.“ (Žalm 103:2, 6, 7) David měl možná na mysli to, že v Mojžíšově době byli Izraelité šizeni Egypťany. Pokud David myslel na tuto okolnost, pak rozjímání o tom, jak Jehova dal Mojžíšovi na vědomí své cesty, jistě zapůsobilo na Davidovo srdce a posílilo jeho odhodlání chodit v Boží pravdě.

11. Co nám pomůže chodit cestou ryzosti?

¹¹ K tomu, abychom chodili cestou ryzosti, nám také pomůže, když budeme pravidelně studovat Boží slovo a rozjímat o tom, co se z něho dozvídáme. Když například budeme mít na paměti, jak se Josef dal na útěk před nemravnými návrhy Potifarovy manželky, jistě nás to povzbudí, abychom se zachovali stejně, dostaneme-li se na pracovišti, ve škole nebo kdekoli jinde do podobné situace. (1. Mojžíšova 39:7–12) A co když nás lákají příležitosti ke zbohatnutí nebo k získání vlivného postavení ve světě? Tady je nám příkladem Mojžíš, jenž odmítl slávu a bohatství, kterou mu nabízel Egypt. (Hebrejcům 11:24–26) Když budeme přemýšlet o Jobově vytrvalosti, nepochybně nás to posílí v rozhodnutí zůstat věrní Jehovovi, i když nás potkají nemoci a neštěstí. (Jakub 5:11) A co když jsme terčem pronásledování? Pak můžeme načerpat odvahu tím, že si připomeneme Danielův zážitek ve lví jámě. (Daniel 6:16–22)

„Nesedal jsem s muži nepravdy“

12, 13. Jaké společnosti bychom se měli vyhýbat?

¹² David se zmínil ještě o dalším činiteli, který přispěl k jeho ryzosti. Řekl: „Nesedal jsem s muži nepravdy; a s těmi, kdo tají, co jsou, nevcházím. Nenáviděl jsem sbor zločinců a s ničemnými nesedám.“ (Žalm 26:4, 5) David zkrátka nevysedával s ničemnými. Špatnou společnost nenáviděl.

¹³ A co my? Odmítáme s muži nepravdy vysedávat prostřednictvím televizních programů, videonahrávek, filmů a internetových stránek nebo jinými způsoby? Držíme si odstup od těch, kdo tají, co jsou? Někteří spolužáci ve škole nebo kolegové v práci se snad tváří, že jsou našimi přáteli, ale přitom nás chtějí oklamat. Cožpak chceme pěstovat úzké vztahy s těmi, kdo nechodí v Boží pravdě? Odpadlíci možná předstírají upřímnost, ale přitom mají skrytý úmysl odvrátit nás od služby Jehovovi. Co když někteří členové křesťanského sboru žijí dvojím životem? I tito lidé tají, co ve skutečnosti jsou. Takové přátele míval v mládí Jayson, který je nyní služebním pomocníkem. Vypráví o nich: „Kdysi mi jeden z nich řekl: ‚Je jedno, co teď děláme, protože až přijde nový systém, prostě budeme mrtví. Nebudeme vědět, že jsme o něco přišli.‘ Ta slova mi otevřela oči. Nechci být mrtvý, až přijde nový svět.“ Jayson udělal moudré rozhodnutí a přestal se s takovými lidmi stýkat. „Nedejte se zavést na scestí,“ varoval apoštol Pavel. „Špatná společenství kazí užitečné návyky.“ (1. Korinťanům 15:33) Je životně důležité, abychom se špatné společnosti vyhýbali!

‚Budu oznamovat všechna tvá podivuhodná díla‘

14, 15. Jak můžeme „pochodovat kolem [Jehovova] oltáře“?

¹⁴ „Budu si mýt ruce v nevinnosti a budu pochodovat kolem tvého oltáře, Jehovo,“ pokračoval David. Proč? „Abych způsobil, že bude nahlas slyšet díkůvzdání, a abych oznamoval všechna tvá podivuhodná díla.“ (Žalm 26:6, 7) David chtěl zůstat mravně čistý, aby mohl uctívat Jehovu a veřejně oznamovat, že je mu oddán.

¹⁵ Všechno, co souviselo s pravým uctíváním ve svatostánku a později také v chrámu, bylo ‚předobrazným znázorněním a stínem nebeských věcí‘. (Hebrejcům 8:5; 9:23) Oltář představoval Jehovovu vůli přijmout oběť Ježíše Krista jako výkupné za lidstvo. (Hebrejcům 10:5–10) Ruce si myjeme v nevinnosti a ‚kolem Jehovova oltáře pochodujeme‘ tak, že v tuto oběť projevujeme víru. (Jan 3:16–18)

16. Jaký užitek máme z toho, že druhým lidem oznamujeme Boží podivuhodná díla?

¹⁶ Když se zamyslíme nad tím, co všechno výkupné umožňuje, nejsme snad Jehovovi a jeho jedinému zplozenému Synu ze srdce vděční? Oznamujme tedy s vděčností druhým lidem Boží podivuhodná díla — od stvoření člověka v zahradě Eden až po úplnou obnovu všech věcí v Božím novém světě. (1. Mojžíšova 2:7; Skutky 3:21) Dílo kázání o Království a činění učedníků je kromě toho vynikající duchovní ochranou. (Matouš 24:14; 28:19, 20) Když máme v tomto díle mnoho práce, pomáhá nám to, aby naše naděje do budoucnosti zůstala jasná, naše víra v Boží sliby silná a naše láska k Jehovovi a k našim bližním živá.

„Zamiloval jsem si obydlí tvého domu“

17, 18. Jaký postoj bychom měli mít ke křesťanským shromážděním?

¹⁷ Svatostánek včetně oltáře pro oběti byl v Izraeli střediskem Jehovova uctívání. David vyjádřil v modlitbě své potěšení z tohoto místa. Řekl: „Jehovo, zamiloval jsem si obydlí tvého domu a místo, kde přebývá tvá sláva.“ (Žalm 26:8)

¹⁸ Chodíme rádi na místa, kde se společně učíme o Jehovovi? Každý sál Království se svým pravidelným programem duchovního vyučování slouží v daném místě jako středisko pravého uctívání. Kromě toho máme každoroční oblastní a krajské sjezdy a sjezdové dny. Na těchto shromážděních jsou rozebírány Jehovovy „připomínky“. Pokud se učíme ‚nadmíru je milovat‘, budeme usilovat o to, abychom na shromáždění byli, a budeme na nich pozorně naslouchat. (Žalm 119:167) Je velkým osvěžením být mezi spoluvěřícími, kterým záleží na našem blahu a kteří nám pomáhají vést ryzí způsob života. (Hebrejcům 10:24, 25)

‚Neodnímej můj život‘

19. Kterými hříchy se David nechtěl provinit?

¹⁹ David si byl plně vědom toho, jaké by to mělo následky, kdyby odbočil z cesty Boží pravdy. Snažně Boha prosil: „Neodnímej mou duši spolu s hříšníky ani můj život spolu s muži s vinou krve, v jejichž rukou je nevázané chování, a jejichž pravice je plná úplatkářství.“ (Žalm 26:9, 10) David nechtěl být počítán mezi bezbožné muže, kteří se dopouštějí nevázaného chování nebo úplatkářství.

20, 21. Co by nás mohlo přivést na cestu bezbožných lidí?

²⁰ V dnešním světě se s nemravností setkáváme na každém kroku. Televize, časopisy a filmy propagují nevázané chování, totiž ‚prostopášnost, bezuzdnost a nestoudné chování‘. (Galaťanům 5:19, poznámka pod čarou) Někteří se nechali zotročit pornografií, která často vede k nemravnému chování. Takovým vlivům snadno podléhají zejména mladí lidé. V některých zemích je zvykem s někým chodit a dospívajícím je vnucován názor, že musí mít nějakou známost. Mnoho mladých lidí pak naváže romantický vztah, přestože jsou pro manželství ještě příliš mladí. Tak v nich narůstá sexuální touha, zanedlouho se zapletou do nemravného chování a nakonec se dopustí smilstva.

²¹ Ani dospělí rozhodně nejsou proti špatným vlivům imunní. Nepoctivé obchodní praktiky a sklon činit sobecká rozhodnutí svědčí o nedostatku ryzosti. Jestliže budeme chodit po cestách světa, jedině se tím od Jehovy vzdálíme. ‚Nenáviďme, co je špatné, milujme, co je dobré‘ a dál choďme cestou ryzosti. (Amos 5:15)

„Vyplať mě a projev mi přízeň“

22–24. (a) Jaké povzbuzení nacházíme v závěrečných slovech 26. žalmu? (b) O které léčce bude pojednávat příští článek?

²² Na závěr David Bohu řekl: „Pokud jde o mne, já budu chodit ve své ryzosti. Vyplať mě a projev mi přízeň. Má vlastní noha bude jistě stát na rovném místě; mezi shromážděnými davy budu žehnat Jehovovi.“ (Žalm 26:11, 12) Davidovo odhodlání zachovat si ryzost úzce souvisí s prosbou o vyplacení. To je velké povzbuzení! Pokud budeme rozhodnuti chodit cestou ryzosti, Jehova nám pomůže i přesto, že jsme hříšní.

²³ Kéž je tedy v každé oblasti našeho života zřejmé, že respektujeme Boží svrchovanost a že si jí vážíme. Každý z nás může v modlitbách prosit Jehovu, aby prozkoumal a přečistil naše nejniternější myšlenky a pocity. Jeho pravdu můžeme mít neustále před očima tak, že budeme pilně studovat Boží slovo. Rozhodně se tedy nestýkejme se špatnou společností, ale mezi shromážděnými davy žehnejme Jehovovi. Horlivě se účastněme díla kázání o Království a činění učedníků a nikdy nepřipusťme, aby svět ohrozil náš vzácný vztah k Jehovovi Bohu. Když se budeme ze všech sil snažit chodit cestou ryzosti, můžeme si být jisti, že nám Jehova projeví přízeň.

²⁴ Ryzost se týká všech stránek našeho života, a proto se musíme mít na pozoru před smrtelně nebezpečnou léčkou — před zneužíváním alkoholu. O tom bude pojednávat příští článek.

Vzpomínáš si?

• Proč mohou být inteligentní tvorové právem souzeni na základě své ryzosti?

• Co je ryzost a co všechno znamená chodit v ryzosti?

• Co nám pomůže chodit cestou ryzosti?

• Kterým nebezpečím se musíme vyhýbat, chceme-li zůstat ryzí?

[Obrázek na straně 14]

Máš stále před očima Jehovovy skutky milující laskavosti?

[Obrázek na straně 14]

Prosíš pravidelně Jehovu, aby prozkoumal tvé nejvnitřnější myšlenky?

[Obrázky na straně 15]

Zachováváme-li ryzost ve zkouškách, rozradostňujeme tím Jehovovo srdce

[Obrázky na straně 17]

Využíváš Jehovových opatření, která nám pomáhají chodit cestou ryzosti?