HÁDANKA

Záhadný výrok. Hebrejské slovo pro hádanku může být také přeloženo jako ‚dvojznačná řeč‘ nebo ‚matoucí otázka‘. (Srovnej Da 8:23, Rbi8, ppč.) Hádanky jsou postaveny do protikladu k jasné řeči, která je snadno srozumitelná. (4Mo 12:8) Toto slovo se někdy používá jako obdoba výrazu ‚příslovečný výrok‘, protože hádankou může být i tvrzení, které je plné významu, ale je proneseno v nesrozumitelném jazyce. (Ža 49:4) Totéž hebrejské slovo, které je překládáno jako „hádanky“, je také v jiném kontextu přeloženo jako ‚matoucí otázky‘. (2Pa 9:1) Formulovat hádanku, která často obsahuje tajemnou, ale přesnou analogii, vyžaduje bystrou mysl, a k řešení takových hádanek je potřebné vidět věci ve vzájemných souvislostech; Bible se tedy zmiňuje o hádankách jako o výtvorech moudrých osob a jako o něčem, co může rozluštit člověk s porozuměním. (Př 1:5, 6)

Bible sama obsahuje hádanky, které se týkají Jehovových záměrů. (Ža 78:2–4) Jsou to výroky, které mohou čtenáře nejprve zmást; mohou být úmyslně tajemné a možná využívají smysluplných srovnání, která nemají být pochopena lidmi v době, kdy jsou hádanky psány. Například v Zecharjášovi 3:8 se Jehova prorocky zmiňuje o ‚svém sluhovi, Výhonku‘, ale nevysvětluje zde, že je to výhonek neboli potomek z královského rodu Davidova a že je to ve skutečnosti Boží vlastní Syn, který byl tehdy v nebesích a který se později narodil panně z potomstva krále Davida. A Zjevení 13:18 říká, že „číslo divokého zvířete“ je „šest set šedesát šest“, ale nevysvětluje význam tohoto čísla.

Občas se hádanky používaly ne proto, aby posluchače zmátly, ale zjevně proto, aby vzbudily zájem a aby předávané poselství bylo živější. Taková byla i hádanka o dvou orlech a vinné révě, kterou izraelskému domu předložil prorok Ezekiel. (Ez 17:1–8) Ihned poté, co Ezekiel hádanku vyslovil, dostal od Jehovy pokyn, aby se lidí zeptal, zda jí rozumějí, a aby jim ji vysvětlil.

Některé hádanky byly dávány mužům, aby je uhodli, a často byly předkládány ve verších — například ta, kterou dal Samson Filištínům. Když řekl: „Z jedlíka vyšlo něco k jídlu a ze silného vyšlo něco sladkého“, úmyslně použil přirovnání, které se nedalo snadno pochopit. (Sd 14:12–18) Jeho hádanka byla založena na tom, co sám krátce předtím zažil — vybíral med ze lví zdechliny, kam jej uložil roj včel. (Sd 14:8, 9)