Jehova činí úžasné věci
„Vždyť ty jsi velký a činíš úžasné věci; ty jsi Bůh, jen ty.“ — ŽALM 86:10.
1, 2. a) Jak lidské vynálezy zapůsobily na svět? b) Kde můžeme nalézt naději na něco lepšího?
ČLOVĚK naší doby snad může být hrdý na své úžasné vynálezy — na elektrická zařízení, telekomunikační techniku, videotechniku, automobil, přepravu proudovými letadly a na technologii řízenou počítači. Svět se tím zmenšil, takže lidé jsou si vlastně sousedy. Ale jakými sousedy! Místo pokoje, prosperity a hojnosti pro všechny postihují lidstvo vražedné války, zločinnost, terorismus, znečišťování životního prostředí, nemoci a chudoba. A přestože počet jaderných zbraní, které jsou rozseté po světě, se zmenšil, stále ještě mohou vyhladit celý lidský rod. Obchodníci se smrtí, zbrojaři, nadále provozují to největší obchodní podnikání na zemi. Bohatí lidé dále bohatnou a chudí dále chudnou. Může někdo nalézt východisko?
2 Ano! Je zde totiž Někdo, kdo zajišťuje osvobození, „ten, který je vyšší nežli vysoký“, Jehova Bůh. (Kazatel 5:8) Inspiroval psaní žalmů, které poskytují velkou útěchu a mnoho moudrých rad pro dobu tísně. Je mezi nimi i Žalm 86, který nese jednoduchý nadpis: „Davidova modlitba“. Je to modlitba, kterou můžeš přijmout za svou vlastní.
Ztrápený, ale věrně oddaný
3. Jakým povzbudivým příkladem je nám v této době David?
3 David tento žalm napsal, když snášel trápení. S podobnými zkouškami se potýkáme i my, kteří dnes žijeme „v posledních dnech“ Satanova systému, v těchto ‚kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Timoteovi 3:1; viz také Matouše 24:9–13.) Podobně jako my, trpěl i David úzkostnými starostmi a sklíčeností, když na něj doléhaly problémy. Ale nikdy nedovolil, aby tyto zkoušky oslabily jeho věrně oddanou důvěru ke Stvořiteli. Zvolal: „Nakloň, Jehovo, své ucho. Odpověz mi. Jsem totiž ztrápený a chudý. Střež přece mou duši, vždyť jsem věrně oddaný. Zachraň svého sluhu — jsi můj Bůh —, který ti důvěřuje.“ — Žalm 86:1, 2.
4. Jak bychom měli projevit svou důvěru?
4 Můžeme být přesvědčeni stejně jako David, že „Bůh veškeré útěchy“, Jehova, obrátí své ucho k naší zemi a bude naslouchat našim pokorným modlitbám. (2. Korinťanům 1:3, 4) Jestliže bezvýhradně důvěřujeme našemu Bohu, můžeme se řídit Davidovou radou: „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ — Žalm 55:22.
Důvěrný vztah k Jehovovi
5. a) Jak některé pečlivé překlady napravily chyby židovských opisovačů? b) Jak 85. a 86. žalm velebí Jehovu? (Viz poznámku pod čarou.)
5 David v 86. žalmu používá jedenáctkrát oslovení „Jehovo“. Jak vroucně se David modlí a jaký blízký, důvěrný vztah má k Jehovovi! Židovští opisovači, zejména soferim, později k takovému důvěrnému používání Božího jména získali odpor. Živili v sobě pověrečný strach před zneužitím tohoto jména. Přehlíželi skutečnost, že člověk byl stvořen k Božímu obrazu, a odmítali přisuzovat Bohu vlastnosti, které projevují i lidé. Proto v sedmi z jedenácti míst, kde se vyskytuje božské jméno v hebrejském textu tohoto jednoho žalmu, nahradili jméno JHVH (Jehova) titulem ‚Adonaj‘ (Pán). Můžeme být vděční, že Překlad nového světa Svatých písem, stejně jako řada dalších pečlivých překladů, vrátil Boží jméno na jeho oprávněné místo v Božím slově. A tak je náš vztah k Jehovovi náležitě zdůrazněn.a
6. Jak můžeme dát najevo, že je nám Jehovovo jméno drahé?
6 Davidova modlitba pokračuje: „Projev mi přízeň, Jehovo, vždyť k tobě volám po celý den. Rozradostni duši svého sluhy, vždyť k tobě, Jehovo, pozvedám i svou duši.“ (Žalm 86:3, 4) Povšimněme si, že David k Jehovovi vytrvale volal „celý den“. Ano, často se modlil po celou noc, například když byl uprchlíkem v pustině. (Žalm 63:6, 7) Podobně i dnes hlasitě volají k Jehovovi někteří svědkové, když jim hrozí znásilnění nebo jiné zločinné napadení. Někdy bývají překvapeni, jak šťastně vše dopadlo.b Jehovovo jméno je nám drahé, stejně jako bylo drahé ‚Ježíši Kristu, synu Davidovu‘, když byl na zemi. Ježíš své učedníky učil, aby se modlili o posvěcení Jehovova jména, a dal jim na vědomí, co toto jméno znamená. — Matouš 1:1; 6:9; Jan 17:6, 25, 26.
7. Jaké máme příklady toho, že Jehova pozvedá i duši svých služebníků, a k jaké odezvě by nás to mělo vést?
7 David k Jehovovi pozvedal svou duši, své celé nitro. V Žalmu 37:5 nás povzbuzuje, abychom to dělali také: „Uval svou cestu na Jehovu a spolehni se na něho, a on sám bude jednat.“ Naše úpěnlivá prosba k Jehovovi, aby rozradostnil naši duši, tedy nezůstane nevyslyšena. Mnozí Jehovovi služebníci, kteří zachovávají ryzost, stále nacházejí velkou radost v jeho službě — navzdory těžkostem, pronásledování a nemocem. Naši bratři žijící v oblastech Afriky rozervaných válkou, například v Angole, Libérii, Mosambiku a Zairu, kladou ve svém životě nadále Jehovovu službu na první místo.c Bůh je opravdu rozradostnil bohatou duchovní sklizní. Musíme vytrvávat stejně jako oni. (Římanům 5:3–5) A když vytrváváme, dostává se nám ujištění: „Vidění je. . . ještě na ustanovený čas a stále supí ke konci. . . Neopozdí se.“ (Habakuk 2:3) Kéž také stále ‚supíme ke konci‘, a to s jistou nadějí a s úplnou důvěrou v Jehovu.
Jehovova dobrota
8. Jaký důvěrný vztah můžeme k Jehovovi mít a jak Bůh projevil svou dobrotu?
8 David dále procítěně a úpěnlivě prosí: „Ty, Jehovo, jsi totiž dobrý a přichystaný odpouštět; a milující laskavost ke všem, kteří tě vzývají, je hojná. Dopřej přece sluchu, Jehovo, mé modlitbě; a věnuj přece pozornost hlasu mých snažných proseb. V den své tísně tě chci vzývat, neboť ty mi odpovíš.“ (Žalm 86:5–7) „Jehovo“ — znovu a znovu nás naplňuje rozechvěním důvěrnost tohoto oslovení! Je to důvěrnost, kterou je možné neustále pěstovat prostřednictvím modlitby. Při jiné příležitosti se David modlil: „Na hříchy mého mládí a na má vzbouření nevzpomínej. Vzpomínej na mne přece podle své milující laskavosti, kvůli své dobrotě, Jehovo.“ (Žalm 25:7) Jehova je samotným zosobněním dobroty — opatřil výkupné v podobě Ježíše, prokazuje milosrdenství kajícným hříšníkům a své věrně oddané a vděčné svědky zahrnuje milující laskavostí. — Žalm 100:3–5; Malachiáš 3:10.
9. Jaké ujištění by si měli vzít k srdci kajícní hříšníci?
9 Měli bychom se trápit kvůli minulým chybám? Jestliže nyní jednáme tak, aby naše nohy šly po přímé stezce, vnitřně nás pozdvihne, když si vzpomeneme na ujištění apoštola Petra určené kajícným lidem, že totiž od Jehovy přijdou „období osvěžení“. (Skutky 3:19) Zůstávejme Jehovovi blízko v modlitbě prostřednictvím našeho Vykupitele, Ježíše, který láskyplně řekl: „Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a chci vás občerstvit. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírné povahy a ponížený v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše.“ Věrně oddaní svědkové se dnes k Jehovovi modlí v Ježíšově drahocenném jménu a skutečně nalézají občerstvení. — Matouš 11:28, 29; Jan 15:16.
10. Jak význačné místo dává kniha Žalmů Jehovově milující laskavosti?
10 Kniha Žalmů se o Jehovově „milující laskavosti“ zmiňuje více než stokrát. Tato milující laskavost je jistě hojná! Žalm 118 se ve svých prvních čtyřech verších obrací na Boží služebníky s výzvou, aby děkovali Jehovovi, když čtyřikrát opakuje „vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas“. V Žalmu 136 je „jeho milující laskavost“, vlastnost, jež vzbuzuje lásku, zdůrazněna dvacet šestkrát. Ať se proviníme jakkoli — a Jakub 3:2 říká, že „všichni. . . mnohokrát klopýtáme“ —, kéž ihned hledáme Jehovovo odpuštění, a to s důvěrou v jeho milosrdenství a milující laskavost. Jeho milující laskavost je výrazem jeho věrně oddané lásky k nám. Jestliže stále věrně a oddaně činíme Boží vůli, Bůh nám projeví svou věrně oddanou lásku tím, že nás posílí, abychom se vypořádali s každou zkouškou. — 1. Korinťanům 10:13.
11. Jak může jednání starších pomoci odstranit pocity viny?
11 Mohou nastat okolnosti, kdy klopýtneme kvůli jiným. V dětství byli někteří citově nebo tělesně zneužiti a zůstaly v nich pocity viny nebo naprosté bezcennosti. Kdo se stal takovou obětí, může volat k Jehovovi s důvěrou, že on modlitbu vyslyší. (Žalm 55:16, 17) Některý laskavý starší snad takové osobě může projevit zájem a pomoci jí, aby pochopila, že oběť nenese žádnou vinu. Jestliže pak tento starší takovému člověku opakovaně přátelsky zatelefonuje, může to postiženému pomoci, takže nakonec bude schopen ‚nést břemeno‘. — Galaťanům 6:2, 5.
12. Jak přibylo těžkostí, ale jak jim můžeme úspěšně čelit?
12 Je mnoho jiných tísnivých okolností, s nimiž se dnes Jehovův lid musí potýkat. Od první světové války, od roku 1914, začaly zemi sužovat velké pohromy. Jak předpověděl Ježíš, byl to „počátek tísnivých bolestí“. Tíseň narůstá s tím, jak postupujeme hlouběji do „závěru systému věcí“. (Matouš 24:3, 8) Ďáblovo „krátké časové období“ se chýlí ke konečnému dovršení. (Zjevení 12:12) „Jako řvoucí lev“, který si hledá kořist, používá tento velký Protivník každou dostupnou lest, aby nás oddělil od Božího stáda a zničil nás. (1. Petra 5:8) Ale to se mu nepodaří! Podobně jako David jsme totiž svou důvěrou pevně zakotveni u našeho jediného Boha, Jehovy.
13. Jak mohou rodiče a děti využívat Jehovovy dobroty?
13 David nepochybně do srdce svého syna Šalomouna vštěpoval, jak je nutné spoléhat se na Jehovovu dobrotu. Šalomoun tedy mohl poučovat svého vlastního syna: „Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky. Nestaň se moudrým ve svých vlastních očích. Boj se Jehovy a odvrať se od špatného.“ (Přísloví 3:5–7) Rodiče by dnes rovněž měli učit své malé děti, jak se mají s důvěrou modlit k Jehovovi a jak čelit útokům tohoto nelítostného světa — například tlaku vrstevníků ve škole a pokušením dopustit se nemravnosti. Jestliže společně se svými dětmi denně žijete pravdou, může se do jejich mladého srdce vštípit to, že budou Jehovu opravdově milovat a budou se na něj na modlitbách spoléhat. — 5. Mojžíšova 6:4–9; 11:18, 19.
Jehovova nesrovnatelná díla
14, 15. Co patří mezi Jehovova nesrovnatelná díla?
14 David s hlubokým přesvědčením říká: „Mezi bohy není nikdo jako ty, Jehovo, ani žádná díla nejsou jako tvoje.“ (Žalm 86:8) Jehovova díla jsou větší, vznešenější a majestátnější, než si jakýkoli člověk může vůbec představit. Jak postřehla dnešní věda, je stvořený vesmír — ve své ohromné velikosti, souladu a vznešenosti — mnohem úžasnější než to, co si uvědomoval David. I on byl však podnícen, aby řekl: „Nebesa oznamují Boží slávu; a prostor vypráví o díle jeho rukou.“ — Žalm 19:1.
15 Jehovova díla jsou podivuhodná, což se zračí i v tom, jakou polohu Bůh určil zemi a jak ji připravil; postaral se o to, aby měla den a noc, roční období, čas setby a žně a aby poskytovala mnoho příjemných věcí, z nichž se budou lidé radovat. A jak podivuhodně jsme vytvořeni a vybaveni my sami, takže se můžeme těšit z Jehovových děl, která nás obklopují! — 1. Mojžíšova 2:7–9; 8:22; Žalm 139:14.
16. Co je největším vyjádřením Jehovovy dobroty a k jakým dalším nesrovnatelným dílům tato dobrota vede?
16 Poté, co naši první rodiče neuposlechli Boha a uvedli tím do pohybu těžkosti, jež zemi postihují až dodnes, Jehova z lásky vykonal úžasný skutek, když na zem poslal svého Syna, aby ohlašoval Boží Království a aby zemřel jako výkupné za lidstvo. A pak se stalo něco úžasného! Jehova Krista vzkřísil, aby se stal jeho společníkem jako vyvolený Král. (Matouš 20:28; Skutky 2:32, 34) Z věrně oddaných lidí Bůh dokonce vybral ‚nové stvoření‘; ti budou vládnout s Kristem jakožto laskavé „nové nebe“ nad společností ‚nové země‘, k níž budou patřit milióny vzkříšených lidí. (2. Korinťanům 5:17; Zjevení 21:1, 5–7; 1. Korinťanům 15:22–26) Jehovova díla tak budou postupovat ke slavnému vyvrcholení! Můžeme opravdu zvolat: „Jehovo,. . . jak hojná je tvá dobrota, kterou chováš jako poklad pro ty, kteří se tě bojí!“ — Žalm 31:17–19.
17. Jak se nyní splňuje Žalm 86:9, pokud jde o Jehovova díla?
17 K Jehovovým současným dílům patří to, co David popisuje v Žalmu 86:9: „Všechny národy, které jsi učinil, přijdou a pokloní se před tebou, Jehovo, a vzdají slávu tvému jménu.“ Jehova povolal z lidstva nejprve zbývající ze svého nového stvoření, „malé stádo“ dědiců Království, a potom začal „ze všech národů“ shromažďovat „velký zástup“ „jiných ovcí“, milióny těch, kteří také projevují víru v Ježíšovu prolitou krev. Vytvořil z nich dynamickou organizaci, jedinou celosvětovou společnost lidí milujících pokoj, kteří jsou dnes na zemi. Když to nebeské zástupy pozorují, padají před Jehovou na tvář a prohlašují: „Požehnání a sláva a moudrost a díkůvzdání a čest a moc a síla buď našemu Bohu po celou věčnost.“ Členové velkého zástupu také oslavují Jehovovo jméno a slouží Bohu „dnem a nocí“, s nadějí, že přežijí konec tohoto světa a budou žít věčně na rajské zemi. — Lukáš 12:32; Zjevení 7:9–17; Jan 10:16.
Jehovova velikost
18. Jak Jehova prokázal, že ‚jen on je Bůh‘?
18 David dále upozorňuje na Jehovovo božství: „Vždyť ty jsi velký a činíš úžasné věci; ty jsi Bůh, jen ty.“ (Žalm 86:10) Jehova odedávna prokazoval, že opravdu ‚jen on je Bůh‘. Tyranský farao v Egyptě vyzývavě napadl Mojžíše: „Kdo je Jehova, že bych měl poslechnout jeho hlas a poslat Izrael pryč? Jehovu vůbec neznám.“ Ale brzy musel poznat, jak velký je Jehova! Všemohoucí Bůh pokořil egyptské bohy a kněze provozující magii, když seslal tragické rány, pobil egyptské prvorozené syny a v Rudém moři naprosto zničil faraóna a jeho elitní armádu. Opravdu, mezi bohy není nikdo jako Jehova! — 2. Mojžíšova 5:2; 15:11, 12.
19, 20. a) Kdy bude píseň ve Zjevení 15:3, 4 vyjádřena tím nejvznešenějším způsobem? b) Jak se můžeme již nyní podílet na Jehovově díle?
19 Jehova, jako jediný Bůh, začal dělat úžasné věci v přípravě na osvobození svých poslušných ctitelů z novodobého Egypta — ze Satanova světa. Nechal své božské soudy rozhlásit jako svědectví po celé zemi, a sice prostřednictvím nejrozsáhlejšího kazatelského tažení v celých dějinách, čímž naplňuje Ježíšovo proroctví z Matouše 24:14. Zakrátko musí přijít „konec“, až Jehova v neslýchaném rozsahu prokáže svou velikost, když na zemi vyhladí všechno ničemné. (Žalm 145:20) Pak píseň Mojžíše a píseň Beránka dosáhne závěrečného crescenda: „Velká a podivuhodná jsou tvá díla, Jehovo Bože, Všemohoucí. Spravedlivé a pravé jsou tvé cesty, Králi věčnosti. Kdo se tě, Jehovo, nebude skutečně bát a oslavovat tvé jméno, protože ty sám jsi věrně oddaný?“ — Zjevení 15:3, 4.
20 Kéž horlivě mluvíme s druhými o těchto velkolepých Božích předsevzetích! (Srovnej Skutky 2:11.) Jehova Bůh bude v naší době a dále i v budoucnosti činit velké a úžasné věci. Ty bude popisovat další článek.
[Poznámky pod čarou]
a Jeden biblický komentář z roku 1874 cituje výrok Andrewa A. Bonara: „V závěru posledního [85.] žalmu bylo odhaleno mnoho, velmi mnoho o Božím zvláštním charakteristickém znaku, totiž o jeho slavném jménu. Snad právě proto za ním následuje další žalm, ‚Davidova modlitba‘, který je téměř stejně plný charakteristického znaku Jehovy. Ústředním námětem tohoto [86.] žalmu je Jehovovo jméno.“
b Viz stranu 28 anglického Probuďte se! z 22. června 1984, vydaného Newyorskou biblickou a traktátní společností Strážná věž.
c Podrobnosti viz v tabulce „Světová zpráva svědků Jehovových za služební rok 1992“, která vyjde ve Strážné věži 1. ledna 1993.
Vzpomínáš si?
◻ Proč bychom měli modlitbu Žalmu 86 přijmout za svou vlastní?
◻ Jak můžeme získat důvěrný vztah k Jehovovi?
◻ Jak nám Jehova vyjadřuje svou dobrotu?
◻ Co patří mezi Jehovova nesrovnatelná díla?
◻ Jak Jehova prokázal, že pokud jde o velikost, je ‚Bohem jen on‘?
[Obrázek na straně 10]
Na blížící se „nové zemi“ budou Jehovova úžasná díla dále svědčit o jeho slávě a dobrotě