Bůh

Definice: Nejvyšší bytost, jejíž jedinečné jméno je Jehova. Hebrejština používá pro pojem „Bůh“ výrazy, které vzbuzují představu síly, majestátu, důstojnosti a nadřazenosti. Od pravého Boha se liší falešní bohové. Někteří z nich se sami udělali bohy, jiní se stali předmětem uctívání prostřednictvím těch, kdo jim slouží.

Jsou dobré důvody k víře v Boha?

Žalm 19:1: „Nebesa oznamují Boží slávu a prostor vypráví o díle jeho rukou.“

Žalm 104:24: „Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! Všechna jsi je udělal v moudrosti. Země je plná tvých výtvorů.“

Řím. 1:20: „Jeho neviditelné vlastnosti jsou. . . jasně patrné od stvoření světa, protože je lze pochopit z učiněných věcí.“

Časopis New Scientist napsal: „Přetrvává laický názor — že vědci ‚vyvrátili‘ náboženství. Tento názor vychází z všeobecně rozšířeného předpokladu, že vědci jsou nevěřící, že Darwin zatloukl poslední hřebík do rakve Boha a že sled nových vědeckých a technických poznatků od té doby vyloučil možnost jakéhokoli vzkříšení. Je to názor, který je zcela nesprávný.“ — 26. května 1977, s. 478.

Jeden člen Francouzské akademie věd prohlásil: „Přírodní řád nevynalezla lidská mysl ani jej nesestavily nějaké vnímavé síly. . . Existence řádu předpokládá existenci organizující inteligence. Taková inteligence nemůže být žádná jiná než Boží.“ — Dieu existe? Oui (Existuje Bůh? Ano), Christian Chabanis citující Pierre–Paula Grassého, Paříž, 1979, s. 94.

Vědci poznali již přes 100 chemických prvků. Z jejich atomové struktury je patrné, že mezi prvky existují složité matematické vztahy. Periodická tabulka ukazuje na zřejmou plánovitost. Taková ohromující plánovitost prostě nemůže být náhodná.

Znázornění: Když vidíme fotoaparát, rádio nebo počítač, ochotně uznáme, že jej musel vytvořit inteligentní konstruktér. Bylo by potom rozumné říkat, že daleko složitější věci — oko, ucho a lidský mozek — nepocházejí od inteligentního Konstruktéra?

Viz také strany 309–311 pod nadpisem „Stvoření“.

Dokazuje existence zla a utrpení, že Bůh není?

Uvažuj o příkladech: Jestliže bylo nějakých nožů použito k vraždění, znamená to snad, že je nikdo nevytvořil? Je užití tryskového letadla k bombardování v době války důkazem, že nemělo konstruktéra? Nebo působí lidem utrpení spíše způsob, jak se těchto věcí používá?

Nepůsobí si lidé sami mnoho nemocí svými špatnými životními návyky a tím, že sobě i jiným znečišťují životní prostředí? Nejsou velkou příčinou lidského utrpení války vedené lidmi? Není také pravda, že zatímco milióny trpí nedostatkem potravy, v jiných zemích je jí víc než dost, takže jedním ze základních problémů je lidská chamtivost? Všechny ty věci dokládají ne to, že Bůh neexistuje, ale to, že lidé žalostně zneužívají své Bohem dané schopnosti i samotnou zemi.

Skutečně Bohu záleží na tom, co se děje nám, lidem?

Rozhodně! Povšimni si, z čeho je to patrné: Bible nám říká, že Bůh dal člověku dokonalý počátek. (1. Mojž. 1:27, 31; 5. Mojž. 32:4) Člověk se však mohl dále těšit z Boží přízně jen tehdy, jestliže by svého tvůrce poslouchal. (1. Mojž. 2:16, 17) Kdyby byl člověk poslušný, stále by se těšil z dokonalého lidského života — bez nemocí, bez utrpení, bez smrti. Stvořitel by člověku poskytoval potřebné vedení a používal by svou moc, aby lidstvo chránil před jakýmkoli neštěstím. Ale člověk Boží vedení zavrhl; rozhodl se, že si bude vládnout sám. Ve snaze dělat něco, k čemu vůbec nebyl utvořen, sám si přivodil neštěstí. (Jer. 10:23; Kaz. 8:9; Řím. 5:12) Přesto Bůh během staletí trpělivě vyhledával ty, kdo jsou z lásky k němu a k jeho cestám ochotni mu sloužit. Dává jim příležitost těšit se ze všech požehnání, o něž byli připraveni lidskou nedokonalostí a špatnou vládou. (Zjev. 21:3–5) Opatření, které Bůh učinil prostřednictvím svého Syna, aby lidi vykoupil z hříchu a smrti, je podivuhodným dokladem Boží velké lásky k lidstvu. (Jan 3:16) Bůh také určil čas, kdy zničí ty, kdo ničí zemi, a kdy způsobí, že lidé milující spravedlnost se budou těšit ze života v souladu s Božím původním předsevzetím. — Zjev. 11:18; Žalm 37:10, 11; viz také nadpisy „Utrpení“ a „Ničemnost“.

Je Bůh skutečná osoba?

Hebr. 9:24: „Kristus [vstoupil]. . . do samotného nebe, aby se nyní za nás objevil před osobou Boha.“

Jan 4:24: „Bůh je Duch.“

Jan 7:28: „Ten, kdo mě poslal, skutečně existuje,“ řekl Ježíš.

1. Kor. 15:44: „Jestliže je hmotné tělo, je také duchovní.“

Má Bůh city, jaké spojujeme s živými lidmi?

Jan 16:27: „Sám Otec k vám má náklonnost, protože jste měli náklonnost ke mně a uvěřili jste, že jsem vyšel jako Otcův představitel.“

Iz. 63:9: „Během vší jejich tísně to bylo tísnivé pro něho. . . Ve své lásce a ve svém soucitu je sám vyplatil.“

1. Tim. 1:11: ‚Šťastný Bůh‘.

Měl Bůh začátek?

Žalm 90:2: „Než se zrodily hory nebo než jsi pak jako v porodních bolestech zrodil zemi a úrodnou půdu, ano od neurčitého času na neurčitý čas jsi Bůh.“

Je to rozumné? Naše mysl to nemůže plně pochopit. To však není pádný důvod, proč tu myšlenku zavrhnout. Zamysli se nad příklady: 1. Čas. Nikdo nemůže poukázat na určitý okamžik jako na počátek času. A skutečností je, že zatímco naše životy končí, čas nekončí. Nezavrhujeme pojem času proto, že má stránky, které plně nechápeme. Spíše se jím v životě řídíme. 2. Prostor. Astronomové nenalézají začátek ani konec prostoru. Čím dále do vesmíru pronikají, tím více nacházejí. Nezavrhují, co ukazují důkazy; mnozí lidé o prostoru říkají, že je nekonečný. Stejná zásada platí o Boží existenci.

Jiné příklady: 1. Astronomové nám říkají, že teplota Slunce v jeho jádru je 15 000 000 °C. Zavrhneme tuto myšlenku, protože si nedokážeme plně představit tak silný žár? 2. Říkají nám, že velikost naší Mléčné dráhy je taková, že paprsek světla pohybující se rychlostí 300 000 km/sec by potřeboval 100 000 let, aby ji přeletěl. Chápe naše mysl skutečně takovou vzdálenost? Přesto ji přijímáme, protože vědecké doklady ji podporují.

Co je rozumnější — že vesmír je výtvor živého inteligentního Stvořitele, nebo že musel vzniknout prostě náhodou z nějakého neživého zdroje bez inteligentního vedení? Někteří přijímají ten druhý názor, protože věřit něčemu jinému by znamenalo, že budou muset uznat existenci Stvořitele, jehož vlastnosti nemohou plně pochopit. Ale je dobře známo, že vědci plně nechápou, jak působí v živých buňkách geny, jež rozhodují o tom, jak budou tyto buňky růst. Také plně nechápou, jak pracuje lidský mozek. Kdo by přesto popíral, že obojí existuje? Měli bychom skutečně očekávat, že porozumíme všemu o Osobě, která je tak vznešená, že mohla uvést v existenci vesmír se vší jeho složitou plánovitostí a nesmírnou velikostí?

Je důležité používat Boží jméno?

Řím. 10:13: „Každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn.“

Ezek. 39:6: „Lidé budou muset poznat, že já jsem Jehova.“

Ježíš řekl svému Otci: „Dal jsem jim [svým pravým následovníkům] tvé jméno na vědomí a chci je dát na vědomí.“ — Jan 17:26.

Viz také strany 107, 108 pod nadpisem „Jehova“.

Je důležité, kterému Bohu sloužíme, pokud máme nějaké náboženství?

1. Kor. 10:20: „Věci, které obětují národy, obětují démonům, a ne Bohu.“

2. Kor. 4:4: „Bůh tohoto systému věcí zaslepil mysl nevěřících, aby ji neprozářilo osvícení slavnou dobrou zprávou o Kristu, který je Božím obrazem.“ (Zde se o Ďáblovi mluví jako o „bohu“. Viz 1. Jana 5:19; Zjevení 12:9.)

Mat. 7:22, 23: „Mnozí mi [Ježíši Kristu] v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme neprorokovali v tvém jménu a v tvém jménu nevyháněli démony a v tvém jménu neprováděli mnoho mocných skutků?‘ A přece jim pak chci vyznat: Nikdy jsem vás neznal! Pryč ode mne, vy, kteří činíte bezzákonnost.“ (Ani prohlašovat se za křesťana není zárukou, že přijatelně sloužíme pravému Bohu.)

Viz také strany 180, 181 pod nadpisem „Náboženství“.

Jestliže Jehova je „jediný pravý Bůh“, jakým „Bohem“ je Ježíš?

Ježíš sám mluvil o svém Otci jako o „jediném pravém Bohu“. (Jan 17:3) Jehova sám řekl: „Mimo mne není žádný Bůh.“ (Iz. 44:6) Apoštol Pavel napsal, že pro pravé křesťany „je. . . jeden Bůh, Otec“. (1. Kor. 8:5, 6) Jehova je tedy jedinečný; jeho postavení nesdílí nikdo jiný. Jehova stojí v naprostém protikladu ke všem takovým předmětům uctívání, jako jsou modly, zbožňovaní lidé a Satan. Ti všichni jsou falešní bohové.

O Ježíšovi se v Písmech mluví jako o ‚bohu‘, dokonce ‚Silném bohu‘. (Jan 1:1; Iz. 9:6) Ale nikde se o něm neříká, že je Všemohoucí, jako je Jehova. (1. Mojž. 17:1) O Ježíšovi se říká, že je „odleskem [Boží] slávy“, ale Otec je zdrojem této slávy. (Hebr. 1:3) Ježíš nijak neusiluje o postavení svého Otce. Řekl: „Jehovu, svého Boha, budeš uctívat a jemu samotnému budeš prokazovat posvátnou službu.“ (Luk. 4:8) Existuje „v Boží podobě“ a Otec přikázal, aby „v Ježíšově jménu klekalo každé koleno“, ale to vše se děje „ke slávě Boha, Otce“. — Fil. 2:5–11; viz také strany 112–117.

Jestliže někdo řekne:

‚Nevěřím v Boha‘

Mohl bys odpovědět: ‚Bylo tomu tak vždy?. . . Zkoumal jste nějaké důkazy, které vás přesvědčily, než jste dospěl k tomuto závěru?‘ Potom můžeš dodat: ‚Je to námět, který mě velmi zajímá a hodně jsem již o něm uvažoval. Některé myšlenky, které mi velmi pomohly, byly tyto. . .‘ (Viz mezititulek „Jsou oprávněné důvody k víře v Boha?“ na str. 51; viz rovněž str. 309–311 pod nadpisem „Stvoření“.)

Nebo bys mohl říci: ‚Myslíte tím, že nevěříte v existenci Stvořitele, nebo jste viděl tolik pokrytectví v církvích, že nevěříte tomu, čemu vyučují?‘ Jestliže je to ten druhý důvod, mohl bys dodat: ‚Je velký rozdíl mezi církvemi křesťanstva a pravým křesťanstvím. Je pravda, že křesťanstvo utlačovalo lidi, ale křesťanství nikdy. Křesťanstvo vedlo války, ale křesťanství ne. Křesťanstvo nedalo správné mravní vedení, ale křesťanství ano. Boží slovo, Bible, nepodporuje křesťanstvo. Naopak, odsuzuje je.‘

Jiná možnost: ‚Vedl jsem zajímavé rozhovory s jinými lidmi, kteří byli vašeho smýšlení. Někteří říkali, že prostě nemohou sloučit víru v Boha se vším utrpením a zlem na světě. Také si to myslíte?‘ (Jestliže ano, použij látku na straně 52 pod titulkem „Dokazuje existence zla a utrpení, že Bůh není?“)

‚Věřím jen tomu, co vidím, a Boha jsem nikdy neviděl‘

Mohl bys odpovědět: ‚To je dnes velmi běžný názor. A má své odůvodnění. Žijeme ve společnosti, která zdůrazňuje hmotný majetek. Ale vy jste realista, ne?‘ Potom můžeš dodat: 1. ‚Jsou věci, které očima nemůžeme vidět, ale věříme, že existují, protože jsou pro to pádné důvody? Jak je to se vzduchem, který dýcháme? Můžeme jej cítit, když je vítr. Můžeme cítit, jak nám plní plíce, přestože jej nevidíme. Protože vidíme účinky, je oprávněný důvod v něj věřit, viďte?‘ 2. ‚A přitažlivost také nevidíme. Ale když něco upustíme, máme důkaz, že přitažlivost působí. Vůně také nevidíme, ale náš nos je vnímá. Nevidíme zvukové vlny, ale naše uši je rozpoznávají. Věříme tedy ve věci, které nemůžeme vidět — pokud pro to máme pádný důvod, viďte?‘ 3. ‚A jsou důkazy, že skutečně existuje neviditelný Bůh?‘ (Použij látku na stranách 51, 52 pod titulkem „Jsou dobré důvody k víře v Boha?“)

‚Mám svou vlastní představu o Bohu‘

Mohl bys odpovědět: ‚Rád slyším, že jste se nad tou věcí zamýšlel a že věříte v Boha. Mohu se zeptat, jakou máte představu o Bohu?‘ Potom můžeš dodat: ‚Jistě si uvědomujete, že je důležité ujistit se, zda to, čemu věříme, je v souladu s tím, co říká sám Bůh. Mohu se proto s vámi podělit aspoň o jednu myšlenku z Bible?‘ (Žalm 83:18)