13. a) Jak se stal Kristus „knězem navždy“, odpovědným za věčnou záchranu? b) Proč Pavel naléhá na Hebrejce, aby usilovně spěli ke zralosti?

¹³ Zralý názor na nadřazenost Kristova kněžství (4:14–7:28). Pavel naléhá na Hebrejce, aby vyznávali Ježíše, velkého velekněze, který prošel nebesy, a tak našli milosrdenství. Kristus neoslavil sám sebe, ale byl to Otec, kdo řekl: „Jsi knězem navždy podle způsobu Melchizedeka.“ (Hebr. 5:6; Žalm 110:4) Nejprve byl Kristus zdokonalen pro postavení velekněze tím, že se naučil poslušnosti skrze utrpení, aby se stal odpovědným za věčnou záchranu všech těch, kteří ho poslouchají. Pavel má o něm „mnoho co říci, a je to těžké vysvětlit“, ale Hebrejci jsou ještě nemluvňata a potřebují mléko, ačkoli by měli být vlastně učiteli. „Hutný pokrm patří zralým lidem, těm, kteří používáním cvičili svou vnímavost, aby rozlišovali mezi správným a nesprávným.“ Apoštol na ně naléhá, aby ‚usilovně spěli ke zralosti‘. — Hebr. 5:11, 14; 6:1.

14. Jak mohou věřící zdědit slib a co utvrdilo jejich naději?

¹⁴ Je nemožné, aby ti, kteří poznali Boží slovo a odpadli, byli znovu oživeni k pokání, „protože pro sebe znovu přibíjejí na kůl Božího Syna a vystavují ho veřejné hanbě“. Pouze skrze víru a trpělivost mohou věřící zdědit slib daný Abrahamovi — slib, který zajistily a upevnily dvě nezměnitelné věci: Boží slovo a Boží přísaha. Jejich naděje, která je jako ‚kotva pro duši, jistá i pevná‘, se utvrdila tím, že Ježíš vstoupil „za oponu“ jako předchůdce a velekněz podobný Melchizedekovi. — 6:6, 19.

15. Co ukazuje, že Ježíšovo kněžství podle způsobu Melchizedeka je nadřazeno levitskému kněžství?

¹⁵ Tento Melchizedek byl „král Salemu“ a „kněz Nejvyššího Boha“. I Abraham jako hlava rodiny mu zaplatil desátky, a skrze něho to učinil i Levi, který byl ještě v Abrahamových bedrech. A tak se Melchizedekovo požehnání Abrahamovi rozšířilo na nenarozeného Leviho. Z toho je patrné, že levitské kněžství bylo nižší než kněžství Melchizedeka. A dále, kdyby skrze Áronovo levitské kněžství mohla přijít dokonalost, bylo by pak třeba jiného kněze „podle způsobu Melchizedeka“? A tak protože se mění kněžství, „nutně nastává také změna zákona“. — 7:1, 11, 12.

16. Proč je Ježíšovo kněžství vyšší než kněžství pod Zákonem?

¹⁶ Zákon vlastně nic nepřivedl k dokonalosti, ale prokázal se jako slabý a neúčinný. Jeho kněží stále umírali, a proto jich muselo být mnoho, ale Ježíš „zůstává navždy živý, má své kněžství bez jakýchkoli nástupců. Je tedy také schopen úplně zachránit ty, kteří se skrze něho přibližují k Bohu, protože je vždy živý, aby za ně naléhavě prosil.“ Tento velekněz, Ježíš, je „věrně oddaný, bezelstný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků“, zatímco velekněží ustanovení podle Zákona jsou slabí a musejí nejprve obětovat oběti za své vlastní hříchy, než se mohou přimlouvat za jiné. A tak slovo přísahy složené Bohem „ustanovuje Syna, který je zdokonalený navždy“. — 7:24–26, 28.

Pavel dále cituje Žalm 110:4, když vysvětluje důležitost úřadu, který má Boží Syn jako „kněz navždy podle způsobu Melchizedeka“. Jako Melchizedek staré doby, který je v biblické zprávě „bez otce, bez matky, bez rodokmenu, nemá ani počátek dnů ani konec života“, tak je i Ježíš jak králem, tak „knězem natrvalo“, aby poskytoval věčné dobrodiní své výkupní oběti všem, kteří se poslušně podřídí jeho panství. (Hebr. 5:6, 10; 6:20; 7:1–21) O témž králi–knězi Pavel mluví, když cituje Žalm 45:6, 7: „Bůh je po celou věčnost tvým trůnem a žezlo tvého království je žezlo přímosti. Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl jsi bezzákonnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásání víc než tvé společníky.“ (Hebr. 1:8, 9) Když Pavel cituje z Hebrejských písem a ukazuje jejich splnění na Kristu Ježíši, vidíme, jak části božského vzoru do sebe zapadají, a to slouží k našemu osvícení.