Jehova si zaslouží naši společnou chválu
„Chvalte Jah!“ (ŽALM 111:1)
1, 2. Co znamená „Halelujah“ a jak je tento výraz použit v Křesťanských řeckých písmech?
„HALELUJAH!“ Toto zvolání často zaznívá v kostelích křesťanstva. Málokdo však zná jeho posvátný význam. A způsob života mnoha lidí, kteří tento výraz používají, Boha zneuctívá. (Tit. 1:16) Jeden biblický slovník vysvětluje, že „Halelujah“ je „slovo, které používali pisatelé různých žalmů a kterým všechny vyzývali, aby se připojili ke chvále Jehovy“. Mnoho biblických učenců se shoduje na tom, že „Halelujah“ znamená „‚Chvalte Jah‘ [neboli] Jehovu“.
2 V Překladu nového světa tedy v Žalmu 111:1 čteme „Chvalte Jah!“. Řecký tvar tohoto výrazu se čtyřikrát vyskytuje ve Zjevení 19:1–6, kde čteme o jásání nad zničením falešného náboženství. Až k tomu dojde, praví Boží ctitelé budou mít zvláštní důvod k tomu, aby s úctou volali „Halelujah!“.
Jeho velká díla
3. Co je hlavním důvodem, proč se pravidelně scházíme?
3 Skladatel 111. žalmu uvádí mnoho důvodů, proč si Jehova zaslouží naši společnou chválu. V prvním verši je řečeno: „Budu chvalořečit Jehovovi celým svým srdcem v důvěrné skupině přímých a ve shromáždění.“ Svědkové Jehovovi to dnes vnímají stejně. Hlavním důvodem, proč se pravidelně scházejí ve sborech a na velkých sjezdech, je vzdávat Jehovovi chválu.
4. Jak mohou lidé pátrat po Jehovových dílech?
4 „Jehovova díla jsou velká, pátrají po nich všichni, kdo v nich mají potěšení.“ (Žalm 111:2) Povšimněme si výrazu „pátrají“. V jednom komentáři ke knize Žalmů je uvedeno, že tento verš se může vztahovat na lidi, kteří Boží díla činí „předmětem vážného a oddaného hloubání a studia“. V Jehovově stvoření je jasně vidět nádherný záměr. Bůh stvořil slunce, zemi a měsíc, a to v ideální vzájemné poloze, takže naše země má dostatek tepla a světla, střídají se den a noc, roční období a také příliv a odliv.
5. Co vyplývá ze zkoumání vesmíru?
5 Když vědci zkoumali polohu naší země ve sluneční soustavě a dokonalou velikost, hmotnost a oběžnou dráhu měsíce, objevili zajímavé skutečnosti. Uspořádání a vzájemné vztahy těchto nebeských těles umožňují nádherné a pravidelné střídání ročních období. Zjistili také mnoho informací o přesném nastavení přírodních sil ve vesmíru. V článku nazvaném „Přesně zkonstruovaný vesmír“ jeden profesor strojního inženýrství vyjádřil tuto myšlenku: „Není těžké pochopit, proč v posledních 30 letech tolik vědců změnilo svůj názor, takže nyní souhlasí s tím, že je třeba mít opravdu silnou víru, aby byl člověk přesvědčen o tom, že vznik vesmíru je možné vysvětlit jen jako pouhý důsledek šťastné náhody. Čím lépe rozumíme tomu, jak důmyslně je naše země zkonstruována, tím přesvědčivější jsou důkazy pro existenci inteligentního konstruktéra.“
6. Co si myslíte o způsobu, jak Bůh vytvořil člověka?
6 Dalším velkým dílem je to, jakým způsobem Bůh vytvořil nás. (Žalm 139:14) Dal lidem mysl, tělo se všemi nezbytnými orgány a schopnost vytvářet vlastní díla. Zázrakem jsou například Bohem dané schopnosti mluvit a naslouchat, číst a psát. Skvělým konstrukčním výtvorem je vzpřímené lidské tělo. Stavba vašeho těla, jeho mechanické funkce a chemické procesy vzbuzují bázeň. A co víc, úžasná nervová spojení, která vaší mysli a smyslům umožňují dobře pracovat, nemají obdobu v ničem, čeho dosáhli vědci. Všechny lidské vynálezy vznikly v podstatě pouze díky mozku a smyslům, které lidé dostali od Boha. Ani ten nejkvalifikovanější a nejschopnější strojař by nedokázal vytvořit něco tak nádherného a účelného, jako jsou naše prsty. Položte si otázku: Mohla by úžasná umělecká a konstrukční díla vzniknout bez zručných prstů, za které vděčíme Bohu?
Boží velká díla a vlastnosti
7. Proč bychom se na Bibli měli dívat jako na Boží velké dílo?
7 K Jehovovým velkým dílům patří i další velkolepé věci, které pro lidstvo udělal. Píše se o nich v Bibli, v knize, která je sama o sobě harmonickým mistrovským dílem. Na rozdíl od jakékoli jiné knihy je Písmo „inspirováno Bohem a je prospěšné k vyučování“. (2. Tim. 3:16) Například první biblická kniha vysvětluje, jak v Noemově době Bůh očistil zemi od ničemnosti. Druhá kniha popisuje, jak Jehova prokázal své Božství tím, že Izraelity vysvobodil z egyptského otroctví. Tyto události měl žalmista pravděpodobně na mysli, když řekl: „[Jehovova] činnost je důstojnost a nádhera a jeho spravedlnost zůstává navždy. Učinil památku pro svá podivuhodná díla. Jehova je milostivý a milosrdný.“ (Žalm 111:3, 4) Nesouhlasíte snad s tím, že Jehovova činnost v průběhu historie, včetně toho, co udělal během vašeho života, je ‚památkou jeho důstojnosti a nádhery‘?
8, 9. (a) V jakých směrech se Boží díla liší od mnoha lidských děl? (b) Například kterých Božích vlastností si vážíte?
8 Povšimněte si, že žalmista také zdůrazňuje Jehovovy nádherné vlastnosti, jako jsou spravedlnost, milostivost a milosrdenství. Díla hříšných lidí však mají se spravedlností jen málo společného. Často jsou výsledkem sobectví, závisti a domýšlivosti. Je to vidět například z ničivých zbraní, které lidé vyrábějí pro použití v nových a nových válkách a pro ekonomický zisk a které působí nevýslovné utrpení a hrůzu milionům nevinných obětí. Mnohá lidská díla vznikla na úkor utiskovaných lidí. Známým příkladem jsou egyptské pyramidy. Ty sloužily především jako pohřební místa pyšných faraonů. I dnes mnoho lidských výtvorů vzniká za tu cenu, že lidé jsou vykořisťováni, a navíc dochází k tomu, že je ‚ničena země‘. (Přečti Zjevení 11:18.)
9 Pokud jde o Jehovova díla, je to něco úplně jiného — vždy se totiž zakládají na tom, co je správné. Patří k nim milosrdné opatření pro záchranu hříšného lidstva. Tím, že Bůh poskytl výkupné, „dal najevo svou vlastní spravedlnost“. (Řím. 3:25, 26) Skutečně, „jeho spravedlnost zůstává navždy“. Milostivost Jehova projevuje tím, že s hříšným lidstvem jedná trpělivě. V některých situacích dokonce použil výraz „prosím“, když lidi žádal, aby se odvrátili od svých zhoubných cest a dělali to, co je správné. (Přečti Ezekiela 18:25.)
Věrný svým slibům
10. Jaký příklad věrnosti dal Jehova, pokud jde o smlouvu s Abrahamem?
10 „Dal potravu těm, kdo se ho bojí. Na neurčitý čas bude pamatovat na svou smlouvu.“ (Žalm 111:5) Zdá se, že žalmista mluvil o abrahamské smlouvě. Jehova slíbil, že Abrahamovu semeni požehná, a řekl, že toto semeno vezme do vlastnictví bránu svých nepřátel. (1. Mojž. 22:17, 18; Žalm 105:8, 9) Poprvé se tento slib splnil tím, že se z Abrahamova semene stal izraelský národ. Izraelité byli dlouhou dobu v egyptském otroctví, ale pak si „Bůh . . . vzpomněl na svou smlouvu s Abrahamem“ a vysvobodil je. (2. Mojž. 2:24) Z toho, jak s nimi Jehova dále jednal, je vidět jeho štědrost. Poskytoval jim doslovnou potravu pro jejich tělo i duchovní potravu pro jejich mysl a srdce. (5. Mojž. 6:1–3; 8:4; Neh. 9:21) Během následujících staletí se Izraelité často od Boha odvraceli, i když k nim posílal proroky a vybízel je, aby se k němu vrátili. Po více než 1 500 letech od doby, kdy Izraelity vysvobodil z Egypta, poslal na zem svého jediného zplozeného Syna. Židé jako národ však Ježíše nepřijali a nechali ho popravit. Jehova tedy vytvořil nový, duchovní národ — ‚Boží Izrael‘. Spolu s Kristem tvoří tento národ duchovní Abrahamovo semeno, skrze které Jehova v souladu se svým proroctvím požehná lidstvu. (Gal. 3:16, 29; 6:16)
11. Z čeho je vidět, že Jehova stále ‚pamatuje na svou smlouvu‘ s Abrahamem?
11 Jehova stále ‚pamatuje na svou smlouvu‘ a na požehnání, které má jejím prostřednictvím přijít. V dnešní době poskytuje hojnost duchovní potravy ve více než 400 jazycích. Také vyslýchá modlitby, které se týkají našich hmotných potřeb a které jsou v souladu se slovy: „Dej nám náš chléb na den podle denní potřeby.“ (Luk. 11:3; Žalm 72:16, 17; Iz. 25:6–8)
Jehovova ohromná moc
12. Jak bylo starověkému Izraeli dáno „dědictví národů“?
12 „O síle svých děl pověděl svému lidu tím, že jim dal dědictví národů.“ (Žalm 111:6) Žalmista měl zřejmě na mysli jednu výjimečnou událost z dějin izraelského národa, totiž zázračné vysvobození z Egypta. Když Jehova později svému lidu dovolil vstoupit do Zaslíbené země, Izraelité poráželi království na východ a na západ od řeky Jordán. (Přečti Nehemjáše 9:22–25.) Skutečně, Jehova dal Izraeli „dědictví národů“. To byl úžasný projev Boží moci!
13, 14. (a) Jaký projev Boží moci měl žalmista zřejmě na mysli? (b) Jaké další velkolepé skutky osvobození Jehova vykonal?
13 Dobře ale víme, že navzdory všemu, co Jehova pro Izraelity dělal, neměli úctu ani k němu, ani ke svým předkům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Izraelité se proti němu stále bouřili, dokud je nepotrestal rukou Babylóňanů, kteří je odvedli do vyhnanství. (2. Par. 36:15–17; Neh. 9:28–30) Někteří bibličtí učenci se domnívají, že skladatel 111. žalmu žil v době, kdy se z babylónského vyhnanství izraelský národ vrátil. V tom případě to byl další důvod, proč žalmista chválil Jehovu za jeho věrnost a moc. Tyto vlastnosti Bůh projevil tak, že Židy vysvobodil z Babylónu — z říše, která neměla ve zvyku propouštět zajatce. (Iz. 14:4, 17)
14 Asi o pět století později Jehova použil svou moc ještě velkolepějším způsobem, když kajícné lidi osvobodil z otroctví hříchu a smrti. (Řím. 5:12) Díky tomu vznikla možnost, aby se 144 000 lidí stalo duchem pomazanými následovníky Krista. V roce 1919 Jehova svou moc použil k tomu, aby malý ostatek těchto křesťanů osvobodil ze zajetí falešného náboženství. To, čeho pomazaní v dnešním čase konce dosáhli, může být připsáno pouze Boží moci. Duchem zplození křesťané, kteří zůstanou věrní až do smrti, budou s Ježíšem Kristem vládnout z nebe k užitku kajícných lidí. (Zjev. 2:26, 27; 5:9, 10) Pomazaní tedy zdědí zemi v mnohem větším měřítku, než ji zdědil starověký Izrael. (Mat. 5:5)
Věčně platné a důvěryhodné zásady
15, 16. (a) Co patří k dílům Božích rukou? (b) Jaká nařízení dal Bůh starověkému Izraeli?
15 „Díla jeho rukou jsou pravda a soud; důvěryhodná jsou všechna nařízení, jež dává, navždy dobře podepřená, na neurčitý čas, učiněná v pravdě a přímosti.“ (Žalm 111:7, 8) K ‚dílům Jehovových rukou‘ patřily dvě kamenné tabulky, na kterých bylo vyryto deset důležitých zákonů určených izraelskému národu. (2. Mojž. 31:18) Tyto zákony spolu se všemi dalšími předpisy, jež se staly součástí mojžíšské smlouvy Zákona, jsou založeny na věčně platných a důvěryhodných zásadách.
16 K nařízením neboli zákonům uvedeným na kamenných tabulkách například patřilo: „Já, Jehova, tvůj Bůh, jsem Bůh vyžadující výlučnou oddanost.“ Toto nařízení pokračuje tím, že Jehova projevuje „milující laskavost tisící generaci v případě těch, kdo [ho] milují a dodržují [jeho] přikázání“. Kamenné tabulky obsahovaly i takové nadčasové zásady, jako jsou „cti svého otce a svou matku“ a „nebudeš krást“ nebo jako je zákon, který šel až k jádru věci, když zakazoval toužit po něčem, co patří někomu jinému. (2. Mojž. 20:5, 6, 12, 15, 17)
Náš svatý a bázeň vzbuzující Výplatce
17. Jaké důvody měli Izraelité k tomu, aby Boží jméno považovali za svaté?
17 „Poslal i vyplacení svému lidu. Na neurčitý čas přikázal svou smlouvu. Jeho jméno je svaté a bázeň vzbuzující.“ (Žalm 111:9) Žalmista se zřejmě opět zmínil o tom, že Jehova byl věrný své smlouvě s Abrahamem. V souladu s ní Izraelity neopustil, když byli v otroctví ve starověkém Egyptě a později v zajetí v Babylóně. V obou případech Bůh svůj lid vyplatil. I kdyby pro ně neudělal už nic jiného, Izraelité měli Boží jméno považovat za svaté. (Přečti 2. Mojžíšovu 20:7; Římanům 2:23, 24.)
18. Proč pokládáš za čest, že můžeš nosit Boží jméno?
18 Totéž platí o dnešních křesťanech, protože byli vykoupeni z beznadějného otroctví hříchu a smrti. Měli bychom se ze všech sil snažit žít v souladu s první prosbou uvedenou ve vzorové modlitbě: „Ať je posvěceno tvé jméno.“ (Mat. 6:9) Když budeme o tomto slavném jménu přemýšlet, mělo by to v nás prohlubovat zbožnou bázeň. Pisatel 111. žalmu měl na zbožnou bázeň správný náhled. Řekl: „Bázeň před Jehovou je počátek moudrosti. Všichni, kdo je činí [dodržují jeho přikázání], mají dobré pochopení.“ (Žalm 111:10)
19. Co budeme rozebírat v následujícím článku?
19 Zdravá bázeň před Bohem nám pomůže nenávidět, co je špatné. Pomůže nám také napodobovat Boží nádherné vlastnosti, jak se o tom píše ve 112. žalmu. Z tohoto žalmu, který budeme rozebírat v následujícím článku, se dozvíme, jací máme být, abychom patřili k milionům lidí, kteří budou chválit Boha věčně. Právem si to zaslouží. „Jeho chvála zůstává navždy.“ (Žalm 111:10)
Otázky k rozjímání
• Proč si Jehova zaslouží naši společnou chválu?
• Jaké Jehovovy vlastnosti jsou patrné v jeho dílech?
• Jak se díváš na výsadu nosit Boží jméno?
[Obrázek na straně 20]
Hlavním důvodem, proč se pravidelně scházíme, je chválit Jehovu
[Obrázek na straně 23]
Všechny Jehovovy zákony jsou založeny na věčně platných a důvěryhodných zásadách