Kdo přimhuřuje oko, způsobí bolest, a ten, kdo je svými rty pošetilý, bude pošlapán.“ (Přísloví 10:9, 10)

Úplně jiná je situace člověka, který se kvůli sobeckému prospěchu uchyluje k nepoctivosti. Podvodník se možná snaží svou lživost zakrýt pokřivenou řečí nebo také gesty a mimikou. (Přísloví 6:12–14) Jestliže mrkáním projevuje nějaký zlomyslný nebo podvodný úmysl, může těm, kdo padnou za oběť jeho klamu, způsobit mnoho duševní úzkosti. Dříve nebo později se však zvrácenost takového člověka stane známou. Apoštol Pavel napsal: „Hříchy některých lidí jsou veřejně zjevné a vedou přímo k soudu, ale pokud jde o jiné, jejich hříchy později také vyjdou najevo. Stejně jsou také veřejně zjevné znamenité skutky, a ty, které jsou jiné, nemohou zůstat utajené.“ (1. Timoteovi 5:24, 25) Bez ohledu na to, o koho jde — zda to je někdo z rodičů nebo z přátel, manželský partner nebo někdo ze známých —, nepoctivost se nakonec odhalí. Kdo může důvěřovat člověku, o němž se ví, že je nečestný?