„Abys v budoucnosti zmoudřel“

„Většina lidí používá své první roky k tomu, aby si zkazili ty poslední.“ Tato slova napsal v 17. století francouzský esejista Jean de La Bruyère. A je to tak — nerozhodný mladý člověk bývá váhavý, nespokojený a lítostivý. A mladý člověk, který je naopak tvrdohlavý, jde možná neústupně dál nemoudrou cestou, a později v životě ho to oloupí o radost. Pokud víme, co je správné, a neuděláme to, nebo pokud provedeme něco nesprávného, v obou případech se dopouštíme hříchu, který by nám mohl přinést velké utrpení.

Jak se můžeme něčemu takovému vyhnout? Boží slovo varuje před mladickou nerozhodností a dává mladým lidem radu: „Pamatuj tedy na svého Vznešeného Stvořitele za dnů svého jinošství, dříve než přijdou neblahé dny nebo nadejdou léta, kdy řekneš: ‚Nemám v nich potěšení.‘“ (Kazatel 12:1) Jestliže i ty patříš k mladým lidem, rozhodni se, že se budeš už v mládí učit o ‚svém Vznešeném Stvořiteli‘.

A jak Bible pomáhá mladým lidem, aby se vyhnuli mladické nerozvážnosti? Říká: „Naslouchej radě a přijímej ukázňování, abys v budoucnosti zmoudřel.“ (Přísloví 19:20) Bible také jasně ukazuje, že ten, kdo zavrhuje Boží moudrost — ať z nedbalosti nebo ze vzpoury, ať v mládí nebo v kterémkoli jiném věku —, vždy sklidí trpké ovoce. (Přísloví 13:18) Kdo naproti tomu dbá Božích pokynů, toho čeká „délka dnů a léta života a pokoj“, tedy uspokojující a bohatý život. (Přísloví 3:2)