STUDNA

Hebrejské slovo beʼerʹ, které se překládá jako „studna“, obvykle označuje jámu nebo díru vykopanou do země proto, aby se narazilo na přírodní zdroj vody. Výraz beʼerʹ se vyskytuje v takových názvech míst jako Beer-lachai-roi (1Mo 16:14), Beer-šeba (1Mo 21:14), Beer (4Mo 21:16–18) a Beer-elim (Iz 15:8). Toto slovo může označovat také ‚jámu‘ (1Mo 14:10) a zdá se, že v Žalmu 55:23 (‚jáma‘) a 69:15 („studna“) označuje hrob. Metaforicky se používá jako označení pro manželku nebo milovanou ženu. (Př 5:15; Pís 4:15) Přísloví 23:27, kde je cizinka připodobněna k úzké studně, mohou poukazovat na skutečnost, že získat vodu z takové studny je často spojeno s obtížemi, protože hliněné džbány se o stěny studny snadno rozbijí. (Viz heslo PRAMEN, ZŘÍDLO.)

V zemích, kde jsou dlouhá suchá období, zvláště v pustinných oblastech, měly studny již odpradávna velkou důležitost. Zdá se, že neoprávněné použití studny se dříve pokládalo za zásah do vlastnických práv. (4Mo 20:17, 19; 21:22) Nedostatek vody a namáhavá práce, kterou s sebou kopání studní přinášelo, z nich dělaly cenný majetek. Nezřídka docházelo kvůli vlastnictví studní k násilným rozepřím a sporům. Z tohoto důvodu patriarcha Abraham při jedné příležitosti formálně potvrdil, že je vlastníkem studny v Beer-šebě. (1Mo 21:25–31; 26:20, 21) Avšak po jeho smrti Filištíni nebrali na vědomí práva jeho syna a dědice Izáka a ucpali právě ty studny, které Abrahamovi sluhové vykopali. (1Mo 26:15, 18)

Kolem studní byla často vystavěna nízká zeď, a studny byly zakryty velkým kamenem, což bylo nepochybně proto, aby se do nich nedostala nečistota a aby do nich nespadla zvířata nebo lidé. (1Mo 29:2, 3; 2Mo 2:15, 16) V blízkosti některých studní byly napájecí žlaby nebo koryta pro napájení domácích zvířat. (1Mo 24:20; 2Mo 2:16–19) V kopcích po celé Palestině se studny kopaly ve vápenci, a schody, které vedly dolů k vodě, byly často vysekány ve skále. Z některých studní se voda čerpala tak, že člověk do studny sestoupil a jednoduše ponořil nádobu přímo do vody. Avšak z velmi hlubokých zdrojů se voda obvykle čerpala pomocí koženého vědra (4Mo 24:7) nebo hliněného džbánu (1Mo 24:16) zavěšeného na laně. (Viz heslo JÁKOBŮV PRAMEN.)