Biblická kniha číslo 20 — Přísloví

Řečníci: Šalomoun, Agur, Lemuel

Místo psaní: Jeruzalém

Psaní dokončeno: asi 717 př. n. l.

1. Jakou moudrost nacházíme v knize Přísloví?

KDYŽ se Šalomoun, syn Davidův, stal roku 1037 př. n. l. izraelským králem, modlil se k Jehovovi o „moudrost a poznání“, aby mohl ‚soudit tento velký lid‘. Jehova ho vyslyšel a dal mu ‚poznání a moudrost a rozumějící srdce‘. (2. Par. 1:10–12; 1. Král. 3:12; 4:30, 31) To vedlo k tomu, že Šalomoun mohl „pronést tři tisíce přísloví“. (1. Král. 4:32) Část této pronesené moudrosti byla zaznamenána v biblické knize Přísloví. Moudrost mu skutečně „vložil do srdce Bůh“, a proto studiem Přísloví vlastně studujeme moudrost Jehovy Boha. (1. Král. 10:23, 24) Tato přísloví shrnují věčné pravdy. Dnes jsou stejně časové jako v době, kdy byly proneseny poprvé.

2. Proč bylo vhodné, že božské vedení v Příslovích bylo opatřeno v Šalomounově době?

² Šalomounova vláda byla vhodnou dobou k poskytnutí tohoto božského vedení. Říkalo se, že Šalomoun „usedl na Jehovově trůně“. Teokratické království Izraele bylo v rozkvětu a Šalomoun byl obdařen vynikající ‚královskou důstojností‘. (1. Par. 29:23, 25) Bylo to období míru a hojnosti, čas bezpečí. (1. Král. 4:20–25) I pod touto teokratickou vládou však měli lidé následkem své nedokonalosti osobní problémy a těžkosti. Je pochopitelné, že lid vzhlížel k moudrému králi Šalomounovi, aby jim pomohl jejich problémy řešit. (1. Král. 3:16–28) Při pronášení soudů v těchto mnoha případech vyslovoval příslovečná rčení hodící se na mnohé životní okolnosti, které vznikají každý den. Lidé, kteří toužili uvést svůj život do souladu s Boží vůlí, si velmi vážili těchto stručných, ale působivých výroků.

3. Jak byla sestavena kniha Přísloví?

³ Zpráva neříká, že Šalomoun napsal Přísloví. Říká však, že ‚pronášel‘ přísloví a také že „důkladně zkoumal, aby uspořádal mnoho přísloví“, a tak projevil zájem, aby se přísloví uchovala pro pozdější použití. (1. Král. 4:32; Kaz. 12:9) V době Davida a Šalomouna patřili tajemníci mezi dvorní úředníky. (2. Sam. 20:25; 2. Král. 12:10) Nevíme, zda tito písaři na Šalomounově dvoře napsali a sebrali jeho přísloví, ale výroky kteréhokoli vládce jeho významu byly ve velké vážnosti a byly běžně zaznamenávány. Panuje všeobecný názor, že kniha je sbírkou sestavenou z jiných sbírek.

4. a) Jak se obvykle rozděluje kniha Přísloví? b) Kdo byl původcem větší části přísloví?

⁴ Kniha Přísloví se obvykle rozděluje na pět částí. Jsou to: 1. kapitoly 1–9, začínající slovy: ‚Přísloví Šalomouna, syna Davidova‘; 2. kapitoly 10–24, popsané jako „Šalomounova přísloví“; 3. kapitoly 25–29; tato část začíná slovy: „To jsou také Šalomounova přísloví, která přepsali muži judského krále Ezechjáše“; 4. kapitola 30, uvedená jako „Slova Agura, syna Jakeho“; a 5. kapitola 31, která obsahuje „Slova krále Lemuela, závažné poselství, které mu dala jeho matka k nápravě“. Šalomoun byl tedy původcem větší části přísloví. Pokud se týká Agura a Lemuela, o jejich totožnosti se neví nic určitého. Někteří komentátoři se domnívají, že Lemuel bylo jiné jméno Šalomouna.

5. Kdy byla napsána a sestavena kniha Přísloví?

⁵ Kdy byla Přísloví napsána a sestavena? Větší část byla bezpochyby zapsána za Šalomounovy vlády (1037–998 př. n. l.), před tím, než se odklonil. Totožnost Agura a Lemuela není jistá, a proto není možné jejich materiál časově určit. Jedna ze sbírek vznikla za vlády Ezechjáše (745–717 př. n. l.), a tak celá sbírka nemohla být ukončena před jeho vládou. Byly poslední dvě části také shromážděny pod dohledem krále Ezechjáše? Odpověď poskytuje objasňující poznámka pod čarou k Přísloví 31:31 v Překladu nového světa Svatých písem — s odkazy: „Některá vydání hebrejského textu jsou opatřena trigrammatem neboli třemi písmeny, Chet, Zajin, Kof (חזק), která byla uvedena jako podpis krále Ezechjáše na opisu pořízeném jeho písaři. Znamenala, že práce byla dokončena.“

6. Co je přísloví a proč je hebrejský název knihy vhodný?

⁶ V hebrejských Biblích byla kniha nejprve nazvána podle svého úvodního slova, mišle, což znamená „přísloví“. Mišle je však množné číslo, složený tvar hebrejského podstatného jména mašal, jež se všeobecně považuje za odvozeninu od kořene slova s významem „podobný“ nebo „srovnatelný“. Tyto výrazy krásně vystihují obsah knihy, protože přísloví jsou jadrná rčení, která často užívají připodobnění nebo srovnání a jež jsou určena k tomu, aby přinutila posluchače přemýšlet. Přísloví jsou stručná, a tak se nejen snadno sledují a jsou zajímavá, ale také se i lehko vyučují, naučí a zapamatují. Myšlenka se vštípí do paměti.

7. Čeho bychom si měli povšimnout u slohu Přísloví?

⁷ V knize je použit velmi zajímavý způsob vyjádření. Je to hebrejský básnický sloh. Kniha je většinou napsána v básnických paralelách. To neznamená, že by konce řádků neboli veršů byly rytmicky či zvukově podobné. Rytmus veršů je dán tím, že verše obsahují paralelní myšlenky nebo pohledy. Krása a síla poučení spočívá v tomto rytmu myšlenek. Myšlenky mohou být vyjádřeny v synonymech nebo v kontrastech, ale síla paralely tkví v tom, že paralela myšlenku rozšiřuje, celkový pohled prohlubuje a dává možnost přesvědčit se o smyslu myšlenky. Paralely v synonymech najdeme v Příslovích 11:25; 16:18 a 18:15, a příklady hojnějších kontrastních paralel v Příslovích 10:7, 30; 12:25; 13:25 a 15:8. Jiný typ skladby nacházíme na samém konci knihy. (Přísl. 31:10–31) Dvaadvacet veršů je zde uspořádáno tak, že v hebrejštině každý začíná následujícím písmenem hebrejské abecedy, což je takzvaný akrostich, používaný také v mnoha žalmech. Tento sloh svou krásou nemá ve starověkých spisech obdoby.

8. Jak používání Přísloví ranými křesťany dokazuje věrohodnost knihy?

⁸ O věrohodnosti Přísloví svědčí také to, že je hojně používali raní křesťané, když mluvili o pravidlech chování. Jakub znal Přísloví zřejmě velmi dobře a užil základních zásad této knihy, když udílel znamenité rady ke křesťanskému chování. (Srovnej Přísloví 14:29; 17:27 s Jakubem 1:19, 20; Přísloví 3:34 s Jakubem 4:6; Přísloví 27:1 s Jakubem 4:13, 14.) Přímé citáty z Přísloví také můžeme najít na následujících místech: Římanům 12:20 — Přísloví 25:21, 22; Hebrejcům 12:5, 6 — Přísloví 3:11, 12; 2. Petra 2:22 — Přísloví 26:11.

9. Jak souhlasí Přísloví s ostatními částmi Bible?

⁹ Kniha Přísloví je rovněž v souladu s ostatními částmi Bible, a to dokazuje, že je součástí „celého Písma“. Porovnáváme-li ji s Mojžíšovým zákonem, s Ježíšovým učením a se spisy jeho učedníků a apoštolů, vidíme nápadnou myšlenkovou jednotu. (Viz Přísloví 10:16 — 1. Korinťanům 15:58 a Galaťanům 6:8, 9; Přísloví 12:25 — Matouš 6:25; Přísloví 20:20 — 2. Mojžíšova 20:12 a Matouš 15:4.) I v takových bodech, jako je příprava země k tomu, aby mohla být obývána lidmi, je tu myšlenková jednota s ostatními pisateli Bible. — Přísl. 3:19, 20; 1. Mojž. 1:6, 7; Job 38:4–11; Žalm 104:5–9.

10, 11. Co dále svědčí o božské inspiraci knihy?

¹⁰ Božskou inspiraci této knihy také dosvědčuje její vědecká přesnost, ať už se přísloví dotýká chemických, lékařských nebo zdravotních otázek. Přísloví 25:20 mluví bezpochyby o reakcích kyselin a zásad. Přísloví 31:4, 5 souhlasí se současnými vědeckými poznatky, že alkohol otupuje myšlenkové pochody. Mnozí lékaři a odborníci na výživu souhlasí s tím, že med je zdravou potravinou, což připomíná přísloví: „Můj synu, jez med, vždyť je dobrý.“ (Přísl. 24:13) Moderní psychosomatická pozorování nejsou pro knihu Přísloví ničím novým. „Srdce, které je radostné, působí dobro jako lék.“ — 17:22; 15:17.

¹¹ Kniha Přísloví se dotýká každé lidské potřeby a situace, takže jeden znalec prohlásil: „V životě neexistuje žádný vztah, pro nějž by nebylo vhodné poučení, žádný dobrý nebo zlý sklon, k němuž by se nenašel vhodný podnět nebo výtka. Lidské vědomí je všude uváděno do bezprostředního vztahu s božským,. . . a člověk chodí, jako by byl v přítomnosti svého Původce a Soudce. . . V této starověké knize najdeme každý lidský typ; a ačkoli byla načrtnuta před třemi tisíciletími, odpovídá skutečnosti tak věrně, jako by byla vykreslena dnes podle nějakého živého vzoru.“ — Smith’s Dictionary of the Bible (Smithův Biblický slovník), 1890, sv. III, strana 2616.

OBSAH PŘÍSLOVÍ

12. a) Jaká souvislá báseň tvoří první část Přísloví? b) Čemu učí ohledně moudrosti a lidského chování? c) Jak je Přísloví 1:7 ústřední myšlenkou celé knihy?

¹² První část (1:1–9:18). Je to souvislá báseň skládající se z krátkých rozhovorů jakoby otce se synem. Mluví o potřebě moudrosti, která by vedla srdce neboli celé nitro člověka a která by řídila každé přání. Poučuje o hodnotě moudrosti a o požehnáních, která jsou s ní spjata: o štěstí, příjemnosti, pokoji a životě. (1:33; 3:13–18; 8:32–35) To pak porovnává s výsledky, které přináší nedostatek moudrosti: je to trápení a nakonec smrt. (1:28–32; 7:24–27; 8:36) Zabývá se množstvím situací a možností, které se v životě stávají, a předkládá zásadní pozorování lidského chování i to, jaké následky má takové chování v přítomnosti i v budoucnosti. Slova v Přísloví 1:7 jsou ústřední myšlenkou celé knihy: „Bázeň před Jehovou je počátek poznání.“ Veškeré jednání musí dokazovat, že bereme v úvahu Jehovu. Zní opakovaná výzva, abychom nezapomínali na Boží zákony. Máme dodržovat Boží přikázání a neopouštět je.

13. Sleduj vynikající myšlenky, které obsahuje první část Přísloví.

¹³ Hlavními nitkami, které prostupují látkou této první části, jsou praktická moudrost, poznání, bázeň před Jehovou, kázeň a rozlišovací schopnost. Jsme varováni před špatnou společností, před zavrhováním Jehovovy kázně a před nesprávnými styky s cizími ženami. (1:10–19; 3:11, 12; 5:3–14; 7:1–27) Dvakrát je moudrost popisována, jako by stála na veřejných prostranstvích, tedy dostupná, dosažitelná. (1:20, 21; 8:1–11) Je zosobněna a naléhavě domlouvá nezkušeným. Dokonce vrhá určité světlo na stvoření země. (1:22–33; 8:4–36) Jaká je to úžasná kniha! Tato část končí svým počátečním námětem, že „bázeň před Jehovou je počátek moudrosti“. (9:10) Celá kniha dokazuje, že respektování Jehovy na všech našich cestách a lpění na jeho spravedlnosti jsou cestou života a mohou nás uchránit před množstvím nežádoucích věcí.

14. Jakými kontrastními paralelami vynikají praktická poučení Přísloví?

¹⁴ Druhá část (10:1–24:34). Nacházíme zde bohatý výběr různorodých rčení, která můžeme moudře uplatnit ve složitých životních situacích. Učí nás správně uplatňovat poučení, což vede k většímu štěstí a příjemnému životu. Kontrasty v paralelách se tato poučení o to více zdůrazní v naší mysli. Uvádíme částečný seznam námětů, o nichž pojednávají kapitoly 10, 11 a 12:

láska proti nenávisti

moudrost proti pošetilosti

poctivost proti podvádění

věrnost proti pomlouvání

pravda proti klamu

štědrost proti skouposti

píle proti nedbalosti

cesty ryzosti proti pokřiveným cestám

dobrá rada proti neobratnému vedení

schopná manželka proti manželce jednající hanebně

spravedlnost proti ničemnosti

skromnost proti opovážlivosti

Uvažujeme-li o těchto námětech v souvislosti s každodenním životem, určitě nás to přesvědčí, že Přísloví je skutečně praktická kniha.

15. Uveď některé příklady rozmanitosti lidských situací, o nichž Přísloví pojednávají.

¹⁵ Zbývající část (13:1–24:34) dál připomíná Jehovova měřítka, která nám umožní mít hlubší pochopení a rozlišovací schopnost. Z velké rozmanitosti lidských situací, o nichž se pojednává, je patrné, jak široký záběr má tato kniha. Je nanejvýš prospěšné znát biblický náhled na předstírání, opovážlivost, dodržování slova, chytrost, společenství, ukázňování a výchovu dítěte, lidský pohled na to, co je správné, nutnost být pomalý k hněvu, jak projevovat přízeň ztrápeným, na podvod, modlitbu, posměch, jak být spokojený s nezbytnými životními potřebami, na pýchu, nečestný zisk, úplatkářství, sváry, sebeovládání, osamocení, mlčení, stranickost, hádky, pokoru, přepych, péči o otce a matku, opojné nápoje, podvádění, vlastnosti manželky, dary, vypůjčování a půjčování, laskavost, důvěru, majetkové záležitosti, budování domácnosti, závist, oplácení, marnost, mírnou odpověď, rozjímání a na pravou společnost. Opravdu bohatství rad, k nimž se můžeme obrátit, toužíme-li po zdravém vedení v každodenních záležitostech! Některým lidem se mnohé z těchto bodů mohou zdát nedůležité, ale povšimněme si, že Bible tu neopomíjí naše potřeby ani ve zdánlivých maličkostech. V tom mají Přísloví neocenitelnou hodnotu.

16. Jaké budující rady poskytuje třetí část Přísloví?

¹⁶ Třetí část (25:1–29:27). Poskytuje budující rady k takovým záležitostem, jako je čest, trpělivost, nepřátelé, jednání s hlupáky, žertování, lichocení, žárlivost, škoda způsobená přítelem, hlad, pomlouvání, pozornost vzhledem k odpovědnosti, úrok, vyznání, výsledky ničemné vlády, vyzývavost, požehnání spravedlivé vlády, zločinnost dětí, zacházení se sluhy, pochopení a vidění.

17. a) Jaké „závažné poselství“ sděluje Agur? b) Jaké různé skupiny čtyř věcí popisuje?

¹⁷ Čtvrtá část (30:1–33). Je to „závažné poselství“ připisované Agurovi. Nejprve pisatel pokorně připouští svou nedůležitost a pak poukazuje na neschopnost člověka vytvořit zemi a věci na ní. Říká, že Boží slovo je přečištěné a je štítem. Žádá, aby se od něho vzdálilo lživé slovo a aby neměl ani bohatství ani chudobu. Popisuje nečistou, pyšnou a chamtivou generaci, jež svolává zlo na své rodiče. Určuje totožnost čtyř věcí, které neřekly „Dost!“, spolu se čtyřmi věcmi, které je příliš obtížné pochopit. (30:15, 16) Uvádí nestoudné sebeospravedlňování cizoložné ženy. Pak popisuje čtyři věci, které země nemůže snést, čtyři malé věci instinktivně moudré a čtyři věci, které vynikají svým pohybem. Vhodnými srovnáními pisatel varuje, že „tlak hněvu vyvolává hádku“. — 30:33.

18. Co říká král Lemuel a) o špatné ženě a b) o schopné manželce?

¹⁸ Pátá část (31:1–31). Následuje další „závažné poselství“, a to poselství krále Lemuela. Je psáno dvěma druhy slohu. První část hovoří o zkáze, kterou člověku může přinést špatná žena, varuje před opojným nápojem, který může převrátit soud, a volá po spravedlivém soudu. Akrostich ve druhé části je věnován klasickému popisu schopné manželky. V některých podrobnostech uvažuje o její hodnotě, zdůrazňuje, že je jí důvěřováno, a ona se odměňuje svému majiteli. Mezi její vlastnosti patří přičinlivost, časně vstává, opatrně nakupuje, je laskavá k chudým, prozíravá, mluví moudře. Je také bdělá, její děti si jí váží a manžel ji chválí. Především se bojí Jehovy.

PROČ JE PROSPĚŠNÁ

19. Jak nám kniha Přísloví dává sama na vědomí svůj prospěšný účel?

¹⁹ Prospěšný účel Přísloví vyjadřují úvodní verše: „Aby člověk poznal moudrost a kázeň, aby rozlišil řeči porozumění, aby přijal kázeň, která dává pochopení, spravedlnost a soud a přímost, aby dával nezkušeným chytrost, mladému muži poznání a schopnost přemýšlet.“ (1:2–4) V souladu s tímto účelem kniha vyzdvihuje poznání, moudrost a porozumění, protože každá z těchto věcí je prospěšná svým osobitým způsobem.

20. Co říkají Přísloví o poznání?

²⁰ 1. Poznání člověk velmi potřebuje, protože není dobré, když upadne do nevědomosti. Nikdo nemůže získat přesné poznání bez bázně před Jehovou, protože poznání začíná touto bázní. Je třeba dát přednost poznání před vybraným zlatem. Proč? Spravedliví jsou vyproštěni poznáním; zadržuje nás, abychom nechvátali k hříchu. Opravdu potřebujeme pátrat po poznání a přijímat je! Je drahocenné. Proto „nakloň ucho a slyš slova moudrých, abys přiložil právě své srdce k mému poznání“. — 22:17; 1:7; 8:10; 11:9; 18:15; 19:2; 20:15.

21. Jaké je božské učení o moudrosti?

²¹ 2. Moudrost neboli schopnost správně používat poznání ke chvále Jehovy je ‚prvořadou věcí‘. Získej ji. Jejím zdrojem je Jehova. Životodárná moudrost má počátek v poznání Jehovy Boha a v bázni před ním. To je velké tajemství moudrosti. Boj se proto Boha, ne člověka. Zosobněná moudrost vydává prohlášení a nabádá všechny, aby napravili své cesty. Moudrost nahlas volá přímo na ulicích. Jehova volá na všechny nezkušené a na ty, kterým se nedostává srdce, aby se obrátili a živili se chlebem moudrosti. Budou-li mít bázeň před Jehovou, pak budou šťastni dokonce i s málem. Moudrost přináší mnoho požehnání; její působení je velice prospěšné. Moudrost a poznání — to jsou základy nutné pro schopnost přemýšlet, schopnost, která nás ochrání. Jako je med prospěšný a příjemný, taková je moudrost. Má větší hodnotu než zlato; je stromem života. Bez moudrosti lidé hynou, vždyť moudrost zachovává život; znamená život. — 4:7; 1:7, 20–23; 2:6, 7, 10, 11; 3:13–18, 21–26; 8:1–36; 9:1–6, 10; 10:8; 13:14; 15:16, 24; 16:16, 20–24; 24:13, 14.

22. Jakou ochranu nalezneme v porozumění?

²² 3. Kromě poznání a moudrosti je životně důležité porozumění; proto „se vším, co získáš, získej porozumění“. Porozumění je schopnost vidět věc v jejích souvislostech; znamená rozlišovací schopnost, a to s myslí stále upřenou na Boha, protože člověk se nemůže spoléhat na své vlastní porozumění. Je naprosto nemožné mít porozumění nebo rozlišovací schopnost, jedná-li člověk v odporu vůči Jehovovi. Musíme dychtivě hledat porozumění jako schovaný poklad, abychom si je přivlastnili. K porozumění potřebujeme poznání. Jestliže člověk, který má porozumění, pátrá po poznání, je odměněn a moudrost je před ním. Je chráněn před nesčetnými léčkami tohoto světa, například před množstvím špatných lidí, kteří by chtěli člověka polapit, aby s nimi chodil po cestě tmy. Jehovovi Bohu, zdroji životodárného poznání, moudrosti a porozumění, patří dík. — 4:7; 2:3, 4; 3:5; 15:14; 17:24; 19:8; 21:30.

23. O jaké moudré radě se dále hovoří?

²³ V souladu s prospěšným účelem Přísloví předkládá kniha hojnost moudrých, inspirovaných rad, aby nám pomohla osvojit si porozumění a střežit srdce, „neboť z něho jsou zdroje života“. (4:23) Dále uvádíme výběr z moudrých rad, které celá kniha zvlášť zdůrazňuje.

24. Co je řečeno o ničemném a o spravedlivém člověku?

²⁴ Rozdíl mezi ničemnými a spravedlivými: Ničemný bude chycen na svých pokřivených cestách a jeho poklady ho nezachrání v den rozlícení. Spravedlivého očekává život a Jehova ho odmění. — 2:21, 22; 10:6, 7, 9, 24, 25, 27–32; 11:3–7, 18–21, 23, 30, 31; 12:2, 3, 7, 28; 13:6, 9; 14:2, 11; 15:3, 8, 29; 29:16.

25. Jak Přísloví varují před nemravností?

²⁵ Potřeba mravného chování: Šalomoun neustále varuje před nemravností. Cizoložníky postihne rána a zneuctění a jejich pohana nebude smazána. „Kradené vody“ se mohou mladíkovi zdát sladké, ale prostitutka sestupuje do smrti a bere své nezkušené oběti s sebou. Jehova otevřeně odsuzuje ty, kteří padají do hluboké jámy nemravnosti. — 2:16–19; 5:1–23; 6:20–35; 7:4–27; 9:13–18; 22:14; 23:27, 28.

26. Co je řečeno o sebeovládání?

²⁶ Nutnost sebeovládání: Je odsouzeno opilství a nenasytnost. Umírněnost v jídle i pití je nezbytná pro všechny, kteří chtějí mít Boží schválení. (20:1; 21:17; 23:21, 29–35; 25:16; 31:4, 5) Ti, kteří jsou pomalí k hněvu, mají hojnost rozlišovací schopnosti a jsou větší než silný muž, který dobývá město. (14:17, 29; 15:1, 18; 16:32; 19:11; 25:15, 28; 29:11, 22) Sebeovládání je také nutné k tomu, abychom se vyvarovali závisti a žárlivosti, jež jsou jakoby hnilobou kostí. — 14:30; 24:1; 27:4; 28:22.

27. a) Jak se nemoudře používá řeč? b) Proč je moudré používání rtů a jazyka tak životně důležité?

²⁷ Moudré a nemoudré užívání řeči: Pokřivená řeč, pomlouvač, falešný svědek a padělatel budou odhaleni, protože jsou Jehovovi odporní. (4:24; 6:16–19; 11:13; 12:17, 22; 14:5, 25; 17:4; 19:5, 9; 20:17; 24:28; 25:18) Mluví-li něčí ústa o dobrých věcech, jsou zdrojem života, ale ústa pošetilého člověka urychlují jeho zkázu. „Smrt i život jsou v moci jazyka, a ten, kdo jej miluje, bude jíst jeho plody.“ (18:21) Je odsouzeno pomlouvání, podvodná řeč, lichocení a ukvapená slova. Moudře jedná ten, kdo mluví pravdu a ctí Boha. — 10:11, 13, 14; 12:13, 14, 18, 19; 13:3; 14:3; 16:27–30; 17:27, 28; 18:6–8, 20; 26:28; 29:20; 31:26.

28. Jakou škodu působí pýcha, ale jaký prospěch přináší pokora?

²⁸ Pošetilost pýchy a nutnost pokory: Pyšného člověka, který vynáší sám sebe do pomyslné výšky, čeká zřícení. Lidé pyšného srdce jsou Jehovovi odporní, ale pokorným dává moudrost, slávu, bohatství a život. — 3:7; 11:2; 12:9; 13:10; 15:33; 16:5, 18, 19; 18:12; 21:4; 22:4; 26:12; 28:25, 26; 29:23.

29. Jak se máme dívat na lenost a jakou hodnotu má píle?

²⁹ Píle, ne lenost: Mnoha způsoby je popsán líný člověk. Měl by si jít pro poučení k mravenci a zmoudřet. Ale pilnému — tomu se bude dařit. — 1:32; 6:6–11; 10:4, 5, 26; 12:24; 13:4; 15:19; 18:9; 19:15, 24; 20:4, 13; 21:25, 26; 22:13; 24:30–34; 26:13–16; 31:24, 25.

30. Jak Přísloví zdůrazňují pravé společenství?

³⁰ Pravé společenství: Je pošetilé pěstovat společenství s těmi, kteří se nebojí Jehovy, s ničemnými nebo hlupáky, s lidmi prchlivými, s klevetníky nebo s nenasyty. Raději pěstuj společenství s moudrými a staneš se ještě moudřejším. — 1:10–19; 4:14–19; 13:20; 14:7; 20:19; 22:24, 25; 28:7.

31. Co říká moudrá rada ohledně kárání?

³¹ Potřeba kárání a napravování: „Koho Jehova miluje, toho kárá“, a ti, kteří dbají na tuto kázeň, jsou na cestě ke slávě a k životu. Kdo nenávidí kárání, dojde k zneuctění. — 3:11, 12; 10:17; 12:1; 13:18; 15:5, 31–33; 17:10; 19:25; 29:1.

32. Které znamenité napomenutí učí, jak být dobrou manželkou?

³² Rada jak být dobrou manželkou: Přísloví znovu a znovu varují před tím, aby manželka nebyla svárlivá a nejednala hanebně. Rozvážná, schopná, bohabojná manželka má na jazyku zákon milující laskavosti; každý, kdo nachází takovou manželku, dostává se mu dobré vůle od Jehovy. — 12:4; 18:22; 19:13, 14; 21:9, 19; 27:15, 16; 31:10–31.

33. Jaká je tu prospěšná rada o výchově dětí?

³³ Výchova dětí: Pravidelně je vyučuj Božím přikázáním, aby „nezapomněly“. Od útlého dětství je vychovávej podle poučování od Jehovy. Je-li to třeba, nešetři prut; prut a kárání, jako výraz lásky, vštěpují chlapci moudrost. Děti vychované rodiči podle Boží cesty přinesou otci a matce radost a mnoho potěšení. — 4:1–9; 13:24; 17:21; 22:6, 15; 23:13, 14, 22, 24, 25; 29:15, 17.

34. Proč je výhodné, když na sebe vezmeme odpovědnost pomáhat druhým?

³⁴ Odpovědnost pomáhat jiným: To se v Příslovích často zdůrazňuje. Moudrý má kolem sebe šířit poznání k prospěchu druhých. Štědře projevuje přízeň tomu, kdo má málo prostředků. Když to činí, půjčuje tím vlastně Jehovovi, a ten zaručuje splácení. — 11:24–26; 15:7; 19:17; 24:11, 12; 28:27.

35. Jak se Přísloví dotýkají vlastního jádra našich problémů a jakou radu dávají?

³⁵ Spoléhání na Jehovu: Přísloví se dotýkají jádra našich problémů a radí nám, abychom plně důvěřovali Bohu. Musíme si všímat Jehovy na všech svých cestách. Člověk si může plánovat způsob života, ale je to Jehova, kdo řídí jeho kroky. Jehovovo jméno je silná věž, do níž utíká spravedlivý a získává ochranu. Doufej v Jehovu a hledej vedení v jeho Slově. — 3:1, 5, 6; 16:1–9; 18:10; 20:22; 28:25, 26; 30:5, 6.

36. Ze kterých hledisek mohou být Přísloví popsána jako časová, praktická a prospěšná?

³⁶ Jak prospěšná k vyučování sebe i druhých je kniha Přísloví! Zdá se, že nepřehlíží žádný stupeň lidských vztahů. Odlučuje se někdo od svých spoluctitelů Boha? (18:1) Činí člověk ve vysokém postavení závěry dříve, než v nějaké záležitosti vyslechne obě strany? (18:17) Dělá někdo nebezpečné žerty? (26:18, 19) Má někdo sklon ke stranickosti? (28:21) Obchodník ve svém obchodě, rolník na poli, manžel, manželka i dítě — všichni dostávají zdravé poučení. Rodiče dostávají pomoc, aby mohli odhalit všechny ty mnohé léčky ukryté na stezce mladých. Moudří mohou vyučovat nezkušené. Přísloví jsou praktická, ať žijeme kdekoli; poučení a rady této knihy nikdy nezastarají. Americký pedagog William Lyon Phelps jednou řekl: „Kniha Přísloví je časovější než dnešní ranní noviny.“a Kniha Přísloví je časová, praktická a prospěšná k vyučování proto, že ji inspiroval Bůh.

37. Jak jsou Přísloví v souladu s učením většího Šalomouna?

³⁷ Kniha Přísloví, kterou z velké části vyslovil Šalomoun, je prospěšná k urovnávání věcí a obrací lidi k Všemohoucímu Bohu. To činil i Ježíš Kristus, který je podle Matouše 12:42 „více než Šalomoun“.

38. Jak Přísloví přispívají k našemu ocenění pro Boží království a jeho spravedlivé zásady?

³⁸ Jsme hluboce vděční, že tento neobyčejně Moudrý je vyvolen Jehovou jako Semeno království! Právě jeho trůn bude „pevně založen spravedlností“ a jeho pokojná vláda bude daleko slavnější než vláda krále Šalomouna. O vládě tohoto Království bude platit: „Milující laskavost a opravdovost, ty bedlivě střeží krále; a on svůj trůn podepřel milující laskavostí.“ Tím bude zahájena věčná spravedlivá vláda pro lidstvo, o níž Přísloví dále říkají: „Kde soudí král ponížené v opravdovosti, jeho trůn bude pevně založen na všechen čas.“ Tak s radostí oceňujeme, že Přísloví nejen osvětlují naši cestu k poznání, moudrosti, porozumění a rovněž k věčnému životu, ale co je daleko důležitější, velebí Jehovu jako zdroj pravé moudrosti, kterou udílí prostřednictvím Krista Ježíše, dědice Království. Kniha Přísloví velmi přispívá k našemu ocenění Božího království a spravedlivých zásad, podle nichž nyní vládne. — Přísl. 25:5; 16:12; 20:28; 29:14.

[Poznámka pod čarou]