Život po smrti — Co říká Bible?

„Jsi . . . prach a do prachu se vrátíš.“ (1. MOJŽÍŠOVA 3:19)

1, 2. (a) Jaké rozdílné představy o posmrtném životě existují? (b) Co musíme prozkoumat, abychom zjistili, co Bible učí o duši?

„TEORIE o věčných mukách je neslučitelná s vírou, že Bůh miluje to, co stvořil. . . . Věřit, že duše která se několik let dopouštěla chyb, bude za tyto chyby trestána věčně a nebude mít žádnou příležitost k nápravě, se příčí zdravému rozumu,“ napsal hinduistický filozof Nikhilananda.

² Pro mnoho dnešních lidí, podobně jako pro Nikhilanandu, je nauka o věčném trápení nepřijatelná. Ze stejného důvodu je pro jiné lidi obtížné porozumět takovým představám, jako je dosažení nirvány a splynutí s přírodou. I mezi lidmi, kteří tvrdí, že své názory opírají o Bibli, existují odlišné představy o tom, co je duše a co se s ní stane, když zemřeme. Co však Bible skutečně učí o duši? Abychom to zjistili, musíme prozkoumat význam hebrejského slova a řeckého slova, jež jsou v Bibli přeložena jako „duše“.

Co o duši říká Bible

3. (a) Které slovo v Hebrejských písmech je překládáno jako „duše“ a jaký je jeho základní význam? (b) Jak slova v 1. Mojžíšově 2:7 potvrzují, že se slovo „duše“ může vztahovat na celou osobu?

³ Hebrejské slovo, které se překládá slovem „duše“, je neʹfeš a v Hebrejských písmech se vyskytuje 754krát. Jaký je význam slova neʹfeš? Jeden slovník uvádí, že se „obvykle vztahuje na celou živou bytost, na celého jedince“. (The Dictionary of Bible and Religion) Tato myšlenka je potvrzena tím, jak je duše popsána v Bibli, v 1. Mojžíšově 2:7: „Jehova Bůh přistoupil k tomu, aby vytvořil člověka z prachu zemské půdy a aby vdechl do jeho chřípí dech života, a člověk se stal živou duší.“ Povšimněme si, že první člověk „se stal“ duší. Adam tedy neměl duši, ale byl duší — stejně jako ten, kdo se stal lékařem, je lékařem. Slovo „duše“ zde tedy označuje celou osobu.

4. Které slovo v Křesťanských řeckých písmech je překládáno jako „duše“ a jaký je jeho základní význam?

⁴ Slovo, které je překládáno jako „duše“ (psy·che), se v Křesťanských řeckých písmech vyskytuje více než stokrát. Stejně jako slovo neʹfeš se i tento výraz často vztahuje na celou osobu. Povšimněme si například těchto výroků: „Má duše je nyní znepokojená.“ (Jan 12:27) „Na každou duši opravdu začal padat strach.“ (Skutky 2:43) „Každá duše ať se podřizuje nadřazeným autoritám.“ (Římanům 13:1) „Mluvte utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším.“ (1. Tesaloničanům 5:14) „Několik lidí, totiž osm duší, [bylo] bezpečně neseno vodou.“ (1. Petra 3:20) Je zřejmé, že slovo psy·cheʹ se stejně jako slovo neʹfeš vztahuje na celou osobu. Znalec Nigel Turner vysvětluje, že tímto slovem je „označeno to, co je pro člověka charakteristické, jeho já, hmotné tělo, do něhož byl vdechnut Boží rûah [duch]. . . . Zdůrazněna je celá osobnost.“

5. Jsou zvířata dušemi? Vysvětlete to.

⁵ Je zajímavé, že v Bibli je slovo „duše“ uplatněno nejen na lidi, ale také na zvířata. Například v 1. Mojžíšově 1:20, kde se popisuje stvoření mořských tvorů, je uveden Boží příkaz: „Ať se vody zahemží hemžením živých duší.“ A v následujícím stvořitelském dnu Bůh řekl: „Ať země vydá živé duše podle jejich druhů, domácí zvíře a pohybujícího se živočicha a divoké zemské zvíře podle jeho druhu.“ (1. Mojžíšova 1:24; srovnej 4. Mojžíšovu 31:28.)

6. Co je možné říci o tom, jak je slovo „duše“ používáno v Bibli?

⁶ Slovo „duše“, jak se používá v Bibli, se tedy vztahuje na osobu nebo na zvíře či na život, který osoba nebo zvíře má. (Viz rámeček nahoře.) Biblická definice duše je jednoduchá, není protichůdná a není zatížena lidskými komplikovanými filozofiemi ani pověrami. Je proto nutné položit si důležitou otázku: Co se podle Bible stane s duší při smrti?

Mrtví si nejsou ničeho vědomi

7, 8. (a) Co se z Písma dozvídáme o stavu mrtvých? (b) Uveďte biblické příklady, které ukazují, že duše může zemřít.

⁷ Stav mrtvých je objasněn u Kazatele 9:5, 10, kde čteme: „Mrtví . . . nevědí nic. . . Není práce ani důmyslu ani umění ani moudrosti v hrobě.“ (Kralická bible) Smrt je tedy stav neexistence. Žalmista napsal, že když člověk zemře, „jde zpět do své zemské půdy; v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky“. (Žalm 146:4) Mrtví si tedy nejsou ničeho vědomi ani nemohou nic dělat.

⁸ Když Bůh vynášel rozsudek nad Adamem, řekl: „Jsi . . . prach a do prachu se vrátíš.“ (1. Mojžíšova 3:19) Před tím, než ho Bůh vytvořil z prachu zemské půdy a dal mu život, Adam neexistoval. Když Adam zemřel, vrátil se do téhož stavu. Trestem pro něj byla smrt, a ne přenesení do nějaké jiné říše. Co se tedy stalo s jeho duší? Slovo „duše“ se v Bibli často vztahuje na osobu. Proto když řekneme, že Adam zemřel, říkáme tím, že zemřela duše, která se jmenovala Adam. Člověku, který věří v nesmrtelnost duše, to možná zní neobvykle. Bible však říká: „Duše, která hřeší — ta zemře.“ (Ezekiel 18:4) Ve 3. Mojžíšově 21:1 se mluví o „duši, která skonala“ (o ‚mrtvole‘, Jeruzalémská bible). A Nazirejcům bylo řečeno, aby nepřicházeli „k jakékoli mrtvé duši“ („k mrtvole“, Heger). (4. Mojžíšova 6:6)

9. Co je v Bibli myšleno slovy, že Ráchelina „duše vycházela“?

⁹ Jak ale máme rozumět výroku v 1. Mojžíšově 35:18, kde se píše o tom, jak při porodu svého druhého syna tragicky zemřela Ráchel? Čteme zde: „Jak její duše vycházela (protože zemřela), dala mu jméno Ben-oni; ale jeho otec ho nazval Benjamín.“ Ukazuje snad tato pasáž, že Ráchel měla nějakou vnitřní bytost, která z ní při smrti vyšla? Rozhodně ne. Je třeba mít na paměti, že slovo „duše“ se také může vztahovat na život, který někdo má. V tomto případě „duše“ znamená Ráchelin „život“. Proto na tomto místě jiné překlady místo vyjádření „její duše vycházela“ uvádějí „život [z ní] unikal“ (Ekumenický překlad), „život [jí] unikal“ (Heger) nebo „k smrti pracovala“ (Kralická bible). Nic nenasvědčuje tomu, že by po Ráchelině smrti zůstala nějaká tajuplná část z Ráchel naživu.

10. V jakém smyslu se do vzkříšeného chlapce jedné vdovy ‚vrátila duše‘?

¹⁰ Něco podobného je v 1. Královské v 17. kapitole uvedeno v souvislosti se vzkříšením syna jedné vdovy. Ve 22. verši čteme, že když se Elijáš nad chlapcem modlil, „Jehova naslouchal Elijášovu hlasu, takže se duše dítěte do něho vrátila, a ono ožilo“. Slovo „duše“ zde opět znamená „život“. Proto v Ekumenickém překladu čteme: „Do dítěte se navrátil život a ožilo.“ Ano, do chlapce se nevrátilo něco, co by se podobalo stínu, ale vrátil se mu život. To odpovídá slovům, která Elijáš řekl jeho matce: „Vidíš, tvůj syn [celá osoba] je naživu.“ (1. Královská 17:23)

A co duch?

11. Proč se slovo „duch“ nemůže vztahovat na nějakou odhmotněnou část člověka, která žije dál po smrti?

¹¹ Bible říká, že když člověk zemře, „jeho duch vychází, on jde zpět do své zemské půdy“. (Žalm 146:4) Znamená to snad, že po smrti člověka nějaký nehmotný duch doslovně vychází a žije pak dál? To není možné, protože žalmista dále říká: „V ten den opravdu zanikají jeho myšlenky“ („berou za své jeho plány“, Ekumenický překlad). Co tedy je duch a jak při smrti nějakého člověka „vychází“?

12. Jaký význam má hebrejské slovo i řecké slovo, jež jsou v Bibli překládána jako „duch“?

¹² Slova, která jsou v Bibli překládána jako „duch“ (hebrejské ruʹach a řecké pneuʹma), v podstatě znamenají „dech“. Proto překlad od J. Hegera říká „vyjde-li dech jim“ místo „jeho duch vychází“. Slovo „duch“ však znamená daleko víc než jen dýchání. Například v 1. Mojžíšově 7:22, kde se popisuje zničení života lidí i zvířat při celosvětové potopě, čteme: „Zemřelo všechno, v jehož chřípí byl dech životní síly [neboli duch; hebrejsky ruʹach] činný, totiž všechno, co bylo na suché zemské půdě.“ „Duch“ tedy může znamenat životní sílu, která působí ve všech živých tvorech — jak v lidech, tak ve zvířatech — a která je udržována dýcháním.

13. V jakém smyslu se duch vrací k Bohu, když člověk zemře?

¹³ Jaký význam tedy mají slova u Kazatele 12:7, kde se píše, že když někdo zemře, „duch sám se vrátí k pravému Bohu, který jej dal“? Znamená to snad, že duch doslova cestuje prostorem do blízkosti Boha? Nic takového to neznamená. Duch je životní síla, a proto se „vrátí k pravému Bohu“ v tom smyslu, že veškerá naděje, že tento člověk bude opět žít, nyní závisí výlučně na Bohu. Jedině Bůh může obnovit ducha neboli životní sílu a tím člověku vrátit život. (Žalm 104:30) Je to však Božím záměrem?

„Vstane“

14. Co Ježíš řekl a udělal, aby přinesl úlevu a útěchu Lazarovým sestrám, kterým zemřel bratr?

¹⁴ V městečku Betanie ležícím asi 3 kilometry od Jeruzaléma oplakávaly Marie a Marta předčasnou smrt svého bratra Lazara. Ježíš sdílel jejich žal, protože k Lazarovi a jeho sestrám pociťoval náklonnost. Mohl Ježíš tyto sestry nějak utěšit? Ano, ale určitě ne tím, že by jim vyprávěl nějaký složitý příběh. Ježíš jim oznámil pravdu. Řekl prostě: „Tvůj bratr vstane.“ Pak odešel k hrobce a Lazara vzkřísil, to znamená, že tomuto muži, který byl už čtyři dny mrtev, vrátil život! (Jan 11:18–23, 38–44)

15. Jak Marta reagovala na to, co Ježíš řekl a udělal?

¹⁵ Překvapil snad Martu Ježíšův výrok, že Lazar „vstane“? Zřejmě ne, protože odpověděla: „Vím, že vstane při vzkříšení v posledním dnu.“ Marta už věřila slibu, že nastane vzkříšení. Ježíš jí pak řekl: „Jsem vzkříšení a život. Kdo projevuje víru ve mne, i když zemře, ožije.“ (Jan 11:23–25) Když byl Lazarovi zázračně vrácen život, víra Marty se tím posílila a jiní lidé víru získali. (Jan 11:45) Jaký je však přesný význam slova „vzkříšení“?

16. Jaký je význam slova vzkříšení?

¹⁶ Slovo „vzkříšení“ je přeloženo z řeckého slova a·naʹsta·sis, které doslova znamená „opětovné vstání“. Hebrejští překladatelé uplatňují pro řecký výraz a·naʹsta·sis slovní spojení, jehož význam je „ožití mrtvých“ (hebrejsky techi·jathʹ ham·me·thimʹ).a Při vzkříšení je tedy člověk probuzen z neživého stavu smrti — je obnoven a oživen model jeho osobnosti.

17. (a) Proč pro Jehovu a Ježíše Krista nebude problém vzkřísit lidi? (b) Co Ježíš slíbil v souvislosti s lidmi, kteří jsou v pamětních hrobkách?

¹⁷ Jehova Bůh je nekonečně moudrý a má dokonalou paměť, takže je pro něj snadné někoho vzkřísit. Pamatovat si osobnost těch, kdo zemřeli — jejich povahu, jejich zážitky a všechno, co je pro ně charakteristické —, není pro něj vůbec obtížné. (Job 12:13; srovnej Izajáše 40:26.) A kromě toho, jak vyplývá z Lazarova příběhu, Ježíš Kristus je nejen ochoten vzkřísit mrtvé, ale je také schopen to udělat. (Srovnej Lukáše 7:11–17; 8:40–56.) Ježíš Kristus řekl: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho [Ježíšův] hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29) Ano, Ježíš Kristus slíbil, že všichni ti, kdo jsou v Jehovově paměti, budou vzkříšeni. Z Bible jasně vyplývá, že duše umírá a že prostředkem, který odstraní účinky smrti, je vzkříšení. Ale lidí, kteří žili a zemřeli, byly miliardy. Kdo z nich je v Boží paměti a čeká na vzkříšení?

18. Kdo bude vzkříšen?

¹⁸ Vzkříšeni budou ti, kdo žili spravedlivým způsobem života jako Jehovovi služebníci. Zemřely však také miliony dalších lidí, kteří nikdy nedali najevo, zda by chtěli žít podle Božích spravedlivých měřítek. Buď Boží požadavky neznali, nebo neměli dost času, aby učinili potřebné změny. I oni jsou v Boží paměti a budou vzkříšeni. Bible totiž slibuje: „Bude vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.“ (Skutky 24:15)

19. (a) Jaké vidění o vzkříšení dostal apoštol Jan? (b) Co je ‚uvrženo do ohnivého jezera‘ a jaký je význam slovního spojení ‚ohnivé jezero‘?

¹⁹ Apoštol Jan měl vzrušující vidění, v němž spatřil vzkříšené, jak stojí před Božím trůnem. To, co viděl, popsal těmito slovy: „Moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, a smrt a hádes vydaly mrtvé, kteří byli v nich, a ti byli jednotlivě souzeni podle svých skutků. A smrt a hádes byly uvrženy do ohnivého jezera. To znamená druhou smrt, ohnivé jezero.“ (Zjevení 20:12–14) Jen si představte, co to znamená! Všichni mrtví, kteří jsou v Boží paměti, budou propuštěni z hádu neboli šeolu, ze společného hrobu lidstva. (Žalm 16:10; Skutky 2:31) Potom budou „smrt a hádes“ uvrženy do místa, které je označeno jako „ohnivé jezero“, což je symbol úplného zničení. Společný hrob lidstva přestane existovat.

Jedinečná vyhlídka!

20. Do jakého prostředí budou vzkříšeny miliony lidí, kteří jsou dnes mrtví?

²⁰ Až nastane vzkříšení a budou opět oživeny miliony lidí, země, na kterou budou přivedeni, nebude neobydlená. (Izajáš 45:18) Budou probuzeni do krásně upraveného prostředí a zjistí, že je pro ně připraveno bydlení, oblečení a hojnost jídla. (Žalm 67:6; 72:16; Izajáš 65:21, 22) Kdo to všechno připraví? Je zřejmé, že předtím než na zemi začne vzkříšení, budou v novém světě muset žít lidé. Kdo to však bude?

21, 22. Jakou jedinečnou vyhlídku mají ti, kdo žijí v „posledních dnech“?

²¹ Z toho, jak se splňují biblická proroctví, je patrné, že žijeme v „posledních dnech“ tohoto systému věcí.b (2. Timoteovi 3:1) Nyní je již velmi blízko doba, kdy Jehova Bůh zasáhne do lidských záležitostí a odstraní ze země ničemnost. (Žalm 37:10, 11; Přísloví 2:21, 22) Co se v té době stane s lidmi, kteří věrně slouží Bohu?

²² Spravedlivé lidi Jehova neodstraní společně s lidmi ničemnými. (Žalm 145:20) Nikdy nic takového neudělal, a neudělá to ani tehdy, když bude očišťovat zemi od veškeré špatnosti. (Srovnej 1. Mojžíšovu 18:22, 23, 26.) Poslední kniha Bible totiž mluví o tom, že z „velkého soužení“ vyjde „velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. (Zjevení 7:9–14) Ano, velké soužení, v němž skončí nynější ničemný svět, přežije velmi mnoho lidí a ti vstoupí do Božího nového světa. Poslušné lidstvo tam bude moci plně využít Božího podivuhodného opatření, jež slouží k osvobození od hříchu a smrti. (Zjevení 22:1, 2) „Velký zástup“ tedy nikdy nebude muset zemřít. To je skutečně jedinečná vyhlídka!

Život bez smrti

23, 24. Co musíte dělat, jestliže chcete žít na rajské zemi, kde nebude smrt?

²³ Můžeme ale důvěřovat, že se tato úžasná naděje splní? Rozhodně ano. Sám Ježíš Kristus ukázal, že přijde doba, kdy žijící lidé nebudou muset vůbec zemřít. Předtím než vzkřísil svého přítele Lazara, řekl Martě: „Žádný, kdo žije a projevuje víru ve mne, vůbec nikdy nezemře.“ (Jan 11:26)

²⁴ Přejete si žít věčně na rajské zemi? Toužíte znovu spatřit své drahé? „Svět pomíjí a rovněž jeho touha, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy,“ napsal apoštol Jan. (1. Jana 2:17) Nyní je nejvyšší čas, abyste se obeznámili s Boží vůlí a rozhodli se žít v souladu s ní. Pak budete moci společně s miliony dalších lidí, kteří Boží vůli činí už nyní, žít věčně na rajské zemi.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Jaký je základní význam slov, která jsou z původních jazyků překládána jako „duše“?

◻ Co se stane s duší při smrti?

◻ Co je podle Bible prostředkem, který odstraní účinky smrti?

◻ Jaká jedinečná vyhlídka dnes čeká ty, kdo jsou věrní?

[Rámeček na straně 15]

„Duše“ jako život určitého tvora

Slovo „duše“ se někdy vztahuje na život osoby nebo zvířete. Tím se nemění biblická definice, že duše je osoba nebo zvíře. Je to patrné z tohoto příkladu: Jestliže řekneme, že někdo je naživu, znamená to, že je živou osobou. Mohli bychom také říci, že má život. Stejně lze říci, že živá osoba je duše. Dokud je tato osoba naživu, dá se ovšem říci, že má „duši“.

Bůh například řekl Mojžíšovi: „Všichni muži, kteří lovili tvou duši, jsou mrtví.“ Je zřejmé, že Mojžíšovi nepřátelé usilovali o jeho život. (2. Mojžíšova 4:19; srovnej Jozua 9:24; Přísloví 12:10.) Podobně použil toto slovo i Ježíš, když řekl: ‚Syn člověka přišel, aby dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé.‘ (Matouš 20:28; srovnej 10:28.) V každém případě slovo „duše“ znamená „život tvora“.

[Obrázky na straně 15]

Všichni tito tvorové jsou duše

[Podpisek]

Kolibřík: U.S. Fish and Wildlife Service, Washington, D.C./Dean Biggins

[Obrázek na straně 17]

Ježíš ukázal, že účinky smrti budou odstraněny vzkříšením

[Obrázek na straně 18]

„Žádný, kdo žije a projevuje víru ve mne, vůbec nikdy nezemře.“ (Jan 11:26)