Co dělat, aby náš život měl skutečnou hodnotu?

„Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání.“ (KAZ. 12:13)

1, 2. Jaký užitek můžeme mít ze zkoumání knihy Kazatel?

TEN muž má snad vše, co si lze přát. Je to uznávaný politik, jeden z nejbohatších lidí na zemi a největší myslitel své doby. Ale přes všechno, čeho dosáhl, si vlastně pořád klade otázku: ‚Co mám dělat, aby můj život měl skutečnou hodnotu?‘

² Tento muž není smyšlenou postavou. Žil asi před třemi tisíci lety a jmenoval se Šalomoun. Jeho snahy najít hluboké uspokojení ze života jsou popsány v knize Kazatel. (Kaz. 1:13) Ze Šalomounovy zkušenosti se můžeme mnohému naučit. Moudrost zaznamenaná v knize Kazatel nám pomůže, abychom si stanovili cíle, které dají našemu životu pravý smysl.

„Honba za větrem“

 3. Která skutečnost týkající se lidského života by každého z nás měla vést k zamyšlení?

³ Šalomoun vysvětluje, že Bůh stvořil na zemi nevyčerpatelné bohatství krásných věcí, které člověka nikdy nepřestanou zajímat, uchvacovat a těšit. Do Božího stvořitelského díla však stačíme sotva nahlédnout, protože náš život je příliš krátký. (Kaz. 3:11; 8:17) Jak říká Bible, našich dnů je málo a ubíhají rychle. (Job 14:1, 2; Kaz. 6:12) Tato skutečnost by nás měla vést k zamyšlení a podnítit nás, abychom svůj život využili moudře. To není snadné, protože Satanův svět by nás mohl nasměrovat nesprávně.

 4. (a) Co znamená hebrejské slovo přeložené jako „marnost“? (b) O kterých věcech, na něž se lidé v životě zaměřují, budeme uvažovat?

⁴ Nebezpečí, že by člověk mohl svůj život promarnit, Šalomoun zdůrazňuje, když v knize Kazatel asi třicetkrát používá slovo „marnost“. Hebrejské slovo přeložené jako „marnost“ se vztahuje na něco prázdného, zbytečného, co nemá smysl, co je bezpředmětné a co nemá trvalou hodnotu. (Kaz. 1:2, 3) Někdy Šalomoun současně se slovem „marnost“ používá slovní obrat „honba za větrem“. (Kaz. 1:14; 2:11) Snaha dostihnout vítr je samozřejmě marná. Kdo se o to pokusí, zjistí, že sáhl do prázdna. Právě takový pocit marnosti zažije ten, kdo se žene za nějakým nerozumným cílem. Život v současném systému je příliš krátký, než abychom ho promarnili snažením, ze kterého nakonec nebudeme mít vůbec nic. Takovou chybu jistě udělat nechceme. Zamysleme se tedy nad několika věcmi, které Šalomoun uvádí jako typické příklady toho, na co se lidé v životě zaměřují. Nejprve budeme uvažovat o zábavě a o majetku. A pak si řekneme něco o tom, jakou hodnotu má práce.

Je klíčem ke štěstí dělat to, co nás baví?

 5. V čem hledal Šalomoun uspokojení?

⁵ Podobně jako mnozí lidé dnes, i Šalomoun chtěl najít uspokojení v tom, že dělal to, co ho bavilo. Říká: „Nezdržoval jsem své srdce před radováním jakéhokoli druhu.“ (Kaz. 2:10) Co všechno Šalomoun vyzkoušel pro své potěšení? Podle druhé kapitoly Kazatele ‚obveseloval své tělo vínem‘ — ale neztratil při tom sebeovládání — a také se zabýval například zahradní architekturou, projektoval paláce, poslouchal hudbu a jedl ty nejvybranější pokrmy.

 6. (a) Proč není nesprávné těšit se z dobrých věcí, které život nabízí? (b) V čem musíme být vyrovnaní, pokud jde o rekreaci?

⁶ Je snad podle Bible něco špatného na tom, když se člověk pobaví s přáteli? To jistě ne. Šalomoun například napsal, že uvolnit se po celodenní tvrdé práci a dát si něco dobrého k jídlu je dar od Boha. (Přečti Kazatele 2:24; 3:12, 13.) Sám Jehova navíc vybízí mladé lidi, aby ‚se radovali a aby jim jejich srdce působilo dobro‘, přičemž se mají chovat odpovědně. (Kaz. 11:9) Nějaké to uvolnění a zdravou zábavu potřebujeme. (Srovnej Marka 6:31.) Rekreace by se však neměla stát hlavním smyslem našeho života. Neměla by být obrazně řečeno hlavním chodem, ale spíše zákuskem po jídle. I když možná máš zákusky velmi rád, jistě budeš souhlasit s tím, že kdybys nejedl nic jiného, brzy by ses sladkého přejedl a skutečná výživa by ti chyběla. Podobně Šalomoun zjistil, že dělat v životě jen to, co člověka baví, je „honba za větrem“. (Kaz. 2:10, 11)

 7. Proč bychom měli být opatrní při výběru rekreace?

⁷ Kromě toho nelze říct, že každá rekreace je zdravá. Mnohé věci, které lidé dělají, aby se odreagovali, jsou vysloveně škodlivé, a to jak duchovně, tak mravně. Miliony lidí se dostaly v životě úplně na dno kvůli tomu, že si chtěli užívat, a propadli drogám, alkoholu nebo hazardním hrám. Jehova nás laskavě varuje, abychom se nedali svým srdcem nebo očima zlákat ke škodlivým věcem, jinak nevyhnutelně poneseme následky. (Gal. 6:7)

 8. Proč je moudré přemýšlet o svém životě?

⁸ A navíc, když budeme nevyrovnaní a budeme dělat hlavně to, co nás baví, bude nás to odvádět od důležitějších věcí. Pamatujme, život rychle utíká a nemáme žádnou záruku, že budeme vždy zdraví a že se nám budou všechny problémy vyhýbat. Proto Šalomoun dále napsal, že spíše než jít do ‚domu radování‘ je užitečnější jít na pohřeb, zejména pokud je to pohřeb věrného křesťana. (Přečti Kazatele 7:2, 4.) Proč? Když nasloucháme pohřebnímu proslovu a přemýšlíme o životě člověka, který až do smrti věrně sloužil Jehovovi, může nás to podnítit, abychom se zamysleli nad svým vlastním životem. Možná pak zjistíme, že bychom měli upravit svoje cíle, abychom zbývající období svého života využili moudře. (Kaz. 12:1)

Je zárukou spokojenosti hmotný majetek?

 9. K čemu podle Šalomounova zjištění nevede to, že někdo má bohatství?

⁹ Když Šalomoun psal knihu Kazatel, byl jedním z nejbohatších lidí na světě. (2. Par. 9:22) Mohl mít všechno, co si přál. Napsal: „O cokoli požádaly mé oči, to jsem jim neodmítl.“ (Kaz. 2:10) Zjistil však, že majetek sám o sobě uspokojení nepřináší. Usoudil, že „kdo pouze miluje stříbro, nebude nasycen stříbrem, ani žádný, kdo miluje jmění, příjmem“. (Kaz. 5:10)

10. Díky čemu můžeme zažívat skutečné uspokojení a být opravdu bohatí?

¹⁰ Přestože majetek má pomíjivou hodnotu, může bohatství být velmi lákavé. V jednom nedávném průzkumu, který byl ve Spojených státech proveden mezi studenty prvního ročníku vysoké školy, 75 procent z nich uvedlo, že jejich hlavním cílem v životě je ‚být na tom finančně dobře‘. I kdyby se jim podařilo tohoto cíle dosáhnout, budou skutečně šťastní? Není to zaručeno. Odborníci zjišťují, že pro lidi zaměřené na hmotné věci je ve skutečnosti obtížnější najít v životě radost a uspokojení. Šalomoun dospěl k tomuto závěru už dávno. Napsal: „Nahromadil jsem si také stříbro a zlato a majetek, jaký patří králům . . . A pohleď, všechno byla marnost a honba za větrem.“a (Kaz. 2:8, 11) Jestliže naproti tomu budeme využívat svůj život k horlivé službě Jehovovi a sklízet jeho požehnání, pak budeme opravdu bohatí. (Přečti Přísloví 10:22.)

Jaká práce přináší pravé uspokojení?

11. Co se z Písma dozvídáme o hodnotě práce?

¹¹ Ježíš řekl: „Můj Otec stále pracuje až dosud, i já stále pracuji.“ (Jan 5:17) Jehovovi i Ježíšovi práce jistě přináší uspokojení. To, že Jehova byl se svým stvořitelským dílem spokojen, vyplývá z Bible. Je v ní řečeno: „Bůh viděl všechno, co udělal, a pohleďme, bylo to velmi dobré.“ (1. Mojž. 1:31) Andělé při pohledu na vše, co Bůh udělal, „začali pochvalně křičet“. (Job 38:4–7) Také Šalomoun si uvědomoval, že smysluplná práce má velkou hodnotu. (Kaz. 3:13)

12, 13. (a) Co dva lidé řekli o svém uspokojení z poctivé práce? (b) Proč je někdy světská práce zdrojem frustrace?

¹² Hodnotu poctivé práce uznává mnoho lidí. Například úspěšný umělec jménem José říká: „Když se mi podaří přenést na malířské plátno obraz, který mám v mysli, cítím se, jako kdybych zdolal vysokou horu.“ Miguelb, který je obchodníkem, se vyjádřil: „Práce uspokojuje, protože člověku umožňuje postarat se o rodinu. Také vám může dát pocit, že jste něčeho dosáhli.“

¹³ Naproti tomu mnoho lidí má monotónní práci, která jim dává málo příležitostí uplatnit tvořivost. Samotné pracoviště někdy bývá zdrojem frustrace, a dokonce dějištěm bezpráví. Jak Šalomoun ukazuje, člověk sice může pilně pracovat, ale odměnu místo něj sklidí někdo líný — možná proto, že využívá vlivných známostí. (Kaz. 2:21) Ke zklamání mohou vést i jiné okolnosti. Zdánlivě úžasná příležitost k podnikání může skončit krachem v důsledku oslabení ekonomiky nebo následkem nepředvídaných událostí. (Přečti Kazatele 9:11.) Mnohdy se stává, že člověk, který se usilovně snaží něčeho dosáhnout, je nakonec roztrpčený a frustrovaný, protože si uvědomí, že „tvrdě pracuje pro vítr“. (Kaz. 5:16)

14. Která práce vždy přináší pravé uspokojení?

¹⁴ Existuje nějaká práce, která nikdy nevede ke zklamání? José, umělec, jehož slova zde byla už citována, říká: „Obrazy se během let mohou ztratit nebo vzít za své. S výsledky naší duchovní práce je to jiné. Když poslouchám Jehovu a kážu dobrou zprávu, pomáhám tím vytvářet něco nepomíjejícího — krásné, bohabojné křesťany. To má nevyčíslitelnou hodnotu.“ (1. Kor. 3:9–11) Miguel má podobný názor. Kázání o Království mu přináší mnohem větší radost než jeho světská práce. Říká: „Nic člověku nemůže dát takovou radost jako to, když se s někým rozdělí o nějakou biblickou myšlenku a vidí, že zapůsobila na jeho srdce.“

„Posílej svůj chléb“

15. Co dělat, aby náš život měl skutečnou hodnotu?

¹⁵ Závěrem se vraťme k otázce, co dělat, aby náš život měl skutečnou hodnotu. Pravé uspokojení budeme pociťovat, jestliže ten krátký čas, který máme v nynějším systému věcí k dispozici, využijeme k tomu, abychom konali dobro a dělali radost Jehovovi. Máme příležitost vytvořit si blízký vztah k Bohu, předat duchovní hodnoty svým dětem, pomáhat druhým, aby Jehovu také poznali, a navazovat pevná a trvalá přátelství s našimi bratry a sestrami. (Gal. 6:10) To vše přináší výsledky, které mají nepomíjející hodnotu a v mnoha směrech nás obšťastňují. Skutečnost, že konání dobra přináší odměnu, Šalomoun zajímavě znázornil, když řekl: „Posílej svůj chléb po povrchu vod, neboť po mnoha dnech jej opět najdeš.“ (Kaz. 11:1) Ježíš své učedníky vybízel: „Mějte ve zvyku dávat, a lidé vám budou dávat.“ (Luk. 6:38) Navíc těm, kdo konají druhým lidem dobro, slibuje odměnu sám Jehova. (Přísl. 19:17; přečti Hebrejcům 6:10)

16. V jaké době je ideální plánovat svou životní dráhu?

¹⁶ Bible nás vybízí, abychom se moudře rozhodli, jak využijeme svůj život, a abychom toto rozhodnutí udělali, dokud jsme mladí. Když to uděláme, nebudeme později v životě mít pocit marnosti. (Kaz. 12:1) Bylo by přece smutné promarnit nejlepší léta svého života honbou za lákadly tohoto světa a nakonec zjistit, že jsme se pouze honili za větrem.

17. Co ti pomůže vybrat si nejlepší životní dráhu?

¹⁷ Jehova jako každý milující otec chce, aby ses ze života radoval, dělal dobré věci a vyhnul se zbytečným bolestným zážitkům. (Kaz. 11:9, 10) Co pro to můžeš udělat? Stanov si duchovní cíle a usilovně pracuj na tom, abys jich dosáhl. Javier si téměř před dvaceti lety musel vybrat mezi slibnou kariérou lékaře a celodobou službou. Říká: „Práce lékaře sice může být uspokojující, ale takovou radost, jakou jsem zažíval, když jsem několika lidem pomáhal poznat pravdu, by mi nic jiného nedalo. Celodobá služba mi umožňuje plně se radovat ze života. Lituji jenom toho, že jsem s ní nezačal dříve.“

18. Díky čemu byl Ježíšův život na zemi tak hodnotný?

¹⁸ Co je tedy tou nejcennější věcí, o kterou bychom měli usilovat? Kniha Kazatel říká: „Jméno je lepší než dobrý olej, a den smrti než den narození.“ (Kaz. 7:1) To je nejlépe vidět na Ježíšově životě. Ježíš si bezesporu vytvořil u Jehovy vynikající jméno. Když ve věrnosti zemřel, ospravedlnil tím Otcovu svrchovanost a opatřil výkupní oběť, abychom mohli být zachráněni. (Mat. 20:28) Ježíšův krátký život na zemi je dokonalým příkladem, který se snažíme napodobovat — příkladem života, který má skutečnou hodnotu. (1. Kor. 11:1; 1. Petra 2:21)

19. Kterou moudrou radu dal Šalomoun?

¹⁹ Také my si můžeme vytvořit dobré jméno u Boha. Dobrá pověst u Jehovy je pro nás mnohem hodnotnější než bohatství. (Přečti Matouše 6:19–21.) Každý den můžeme dělat věci, které jsou dobré v Jehovových očích a které obohatí náš život. Například můžeme s druhými mluvit o dobré zprávě, můžeme udělat něco pro upevnění svého manželství a své rodiny a můžeme osobním studiem a účastí na shromáždění prohlubovat své duchovní smýšlení. (Kaz. 11:6; Hebr. 13:16) Přeješ si tedy, aby tvůj život měl skutečnou hodnotu? V tom případě stále dělej to, co radí Šalomoun: „Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (Kaz. 12:13)

[Poznámky pod čarou]

Jak bys odpověděl?

• Co by nás mělo vést k tomu, abychom vážně přemýšleli o svých životních cílech?

• Jaký bychom měli mít názor na zábavu a majetek?

• Jaká práce nám přinese trvalé uspokojení?

• O kterou hodnotnou věc bychom měli usilovat?

[Obrázek na straně 23]

Jaké místo by v našem životě měla mít rekreace?

[Obrázek na straně 24]

Proč nám kazatelská služba přináší hluboké uspokojení?