„Celý závazek člověka“

„Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (KAZATEL 12:13)

1, 2. Proč je vhodné uvažovat o našem závazku k Bohu?

„CO OD TEBE Jehova žádá zpět?“ Tuto otázku položil jeden starověký prorok. Potom uvedl, co Jehova požadoval — uplatňovat právo, milovat laskavost a skromně chodit se svým Bohem. (Micheáš 6:8)

² Dnes, kdy se rozmáhá individualismus a nezávislost, je pro mnoho lidí nepříjemné připustit myšlenku, že od nich Bůh něco požaduje. Nechtějí být zavázáni. Ale k jakému závěru dochází Šalomoun v knize Kazatel? „Všechno bylo vyslechnuto, a závěr věci je: Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka.“ (Kazatel 12:13)

3. Proč bychom se měli vážně zamyslet nad knihou Kazatel?

³ Ať již jsou naše okolnosti nebo názor na život jakékoli, můžeme mít velký prospěch z toho, když se nad důvody tohoto závěru zamyslíme. Král Šalomoun, pisatel této inspirované knihy, uvažoval o některých věcech, které jsou součástí našeho každodenního života. Někdo by snad ukvapeně udělal závěr, že tento rozbor je v podstatě negativní. Vznikl ale pod božskou inspirací, a může nám pomoci zhodnotit naši činnost i to, čemu dáváme v životě přednost, a výsledkem bude více radosti.

Uspokojování základních životních potřeb

4. Co Šalomoun zkoumal a o čem v Kazateli pojednával?

⁴ Šalomoun důkladně zkoumal ‚zaměstnání lidských synů‘. „Zaměřil jsem své srdce na to, abych hledal a zkoumal moudrost ve vztahu ke všemu, co se činilo pod nebesy.“ Slovem „zaměstnání“ Šalomoun nutně nemyslí práci nebo nějaký zaměstnanecký vztah, ale celou sféru činností, jimiž se muži a ženy během svého života zaměstnávají. (Kazatel 1:13) Zamysleme se nad některými základními zájmy nebo zaměstnáními a potom je srovnejme s našimi vlastními činnostmi a tím, čemu dáváme přednost.

5. Které je jedno z hlavních zaměstnání člověka?

⁵ Je jisté, že ústředním zájmem a smyslem činnosti mnoha lidí jsou peníze. Nikdo nemůže říci, že Šalomoun měl k penězům přezíravý postoj, jaký mají někteří bohatí lidé. Bez váhání uznal, že peníze jsou potřeba; mít přiměřené finanční prostředky je lepší než muset žít v odříkání nebo chudobě. (Kazatel 7:11, 12) Ale nepochybně jsi už pozoroval, že peníze i majetek, který si za ně lze koupit, se mohou stát prvořadým životním cílem — pro chudé i pro bohaté.

6. Co se můžeme naučit o penězích z jednoho z Ježíšových podobenství a z Šalomounovy vlastní zkušenosti?

⁶ Připomeň si Ježíšovo znázornění o bohatém muži, který nebyl nikdy spokojen a pracoval, aby získal ještě více. Z Božího hlediska byl nerozumný. Proč? Protože náš ‚život nevyplývá z věcí, které vlastníme‘. (Lukáš 12:15–21) Šalomounova zkušenost — pravděpodobně větší než naše — Ježíšova slova potvrzuje. Přečti si popis uvedený v Kazateli 2:4–9. Po určitou dobu se Šalomoun věnoval získávání bohatství. Stavěl nádherné domy a zahrady. Mohl si dopřávat příjemnou společnost žen. Ale přineslo mu bohatství a to, co mu bohatství umožnilo, pocit skutečného naplnění a smysl v jeho životě? Šalomoun upřímně odpověděl: „A obrátil jsem se, ano já, ke všem svým dílům, která vykonaly mé ruce, a ke tvrdé práci, na které jsem tvrdě pracoval, abych ji dovršil, a pohleď, všechno byla marnost a honba za větrem, a nebylo nic výhodného pod sluncem.“ (Kazatel 2:11; 4:8)

7. (a) Jaká je zkušenost, pokud jde o význam peněz? (b) Jak to, co jsi osobně viděl, potvrzuje Šalomounův závěr?

⁷ To je realita, pravda zjevná v životě mnoha lidí. Musíme připustit, že mít mnoho peněz ještě všechny problémy neřeší. Některé snad ano, například to, jak snáze získat jídlo a oblečení. Ale člověk může najednou nosit pouze jeden oblek a radovat se pouze z určitého množství jídla a pití. A již jsi snad četl o bohatých lidech, jejichž život byl zkažen rozvodem, zneužíváním alkoholu nebo drog nebo dlouhotrvajícími spory s příbuznými. Multimilionář J. P. Getty řekl: „Peníze nemusí nutně souviset se štěstím. Snad spíše s neštěstím.“ Z dobrého důvodu tedy Šalomoun označil lásku ke stříbru jako marnost. Porovnej tuto skutečnost s jeho pozorováním: „Sladký je spánek sloužícího, bez ohledu na to, zda jí málo nebo hodně; ale nadbytek, který patří boháči, mu nedává spát.“ (Kazatel 5:10–12)

8. Jaký máme důvod, abychom nepřeceňovali důležitost peněz?

⁸ Peníze a majetek nepřinášejí pocit spokojenosti, ani pokud jde o budoucnost. Kdybys měl více peněz a majetku, přibyly by ti pravděpodobně starosti o jejich ochranu a stále by sis nebyl jist tím, co přinese zítřek. Mohl bys to všechno ztratit i se svým životem? (Kazatel 5:13–17; 9:11, 12) Peníze ani majetek pocit spokojenosti nepřinášejí. Proto by nemělo být těžké pochopit, že náš život neboli zaměstnání by měl mít vznešenější a trvalejší smysl než peníze a majetek.

Rodina, uznání a moc

9. Proč se v Šalomounově zkoumání právem objevuje rodinný život?

⁹ Šalomounův rozbor života se také zabýval přílišným zdůrazňováním významu rodiny. Je pravda, že Bible vyzdvihuje rodinný život včetně radosti z dětí a jejich výchovy. (1. Mojžíšova 2:22–24; Žalm 127:3–5; Přísloví 5:15, 18–20; 6:20; Marek 10:6–9; Efezanům 5:22–33) Je tedy to nejdůležitější v životě rodina? Zdá se, že mnozí lidé si to myslí, protože v některých kulturách se na manželství, děti a rodinná pouta klade velký důraz. Ale Kazatel 6:3 ukazuje, že ani sto dětí ještě není klíčem ke spokojenému životu. Jen si uvědom, kolik rodičů muselo kvůli svým dětem přinášet oběti, aby jim dali do života dobrý start a aby jim jej usnadnili. Ačkoli je rodičovská oběť ušlechtilá, náš Stvořitel jistě neměl v úmyslu to, aby hlavním účelem našeho života bylo zplodit potomky, jak to instinktivně dělají zvířata, aby pokračoval jejich druh.

10. Proč se může nepatřičná zaměřenost na rodinu prokázat jako marnost?

¹⁰ Šalomoun citlivě vyzdvihl některé skutečnosti rodinného života. Muž se může zaměřit například na to, aby zaopatřil své děti a vnuky. Ale prokáží se oni jako moudří? Nebo budou s tím, co pro ně s námahou nashromáždil, zacházet pošetile? Jestliže budou pošetilí, „je [to] marnost a velké neštěstí“! (Kazatel 2:18–21; 1. Královská 12:8; 2. Paralipomenon 12:1–4, 9)

11, 12. (a) Na které činnosti se mnozí lidé v životě zaměřují? (b) Proč se dá říci, že hledání vynikajícího postavení je „honba za větrem“?

¹¹ Druhý extrém je to, že někteří podřídili normální rodinný život svému rozhodnutí dosáhnout uznání nebo získat nad druhými moc. Tato chyba může být běžnější u mužů. Viděl jsi již tento sklon u spolužáků, spolupracovníků nebo sousedů? Mnozí lidé silně bojují o to, aby si jich někdo všiml, aby byli něčím nebo aby měli nad druhými lidmi autoritu. Ale má to skutečně nějaký význam?

¹² Zamysli se nad tím, jak někteří usilují o to, aby získali věhlas, ať již mezi mnoha, nebo málo lidmi. Tento sklon vidíme ve škole, ve svém sousedství i v nejrůznějších dalších sociálních skupinách. Tato touha pohání také ty, kdo se chtějí stát známými v oblasti umění, zábavy a politiky. Avšak není toto úsilí vlastně úplně zbytečné? Šalomoun to správně nazval ‚honbou za větrem‘. (Kazatel 4:4) I kdyby se nějaký mladý člověk stal významným členem nějakého klubu, sportovního týmu nebo hudební skupiny — nebo kdyby snad muž nebo žena získali dobré jméno v podniku nebo společnosti —, kolik lidí by o tom doopravdy vědělo? Ví většina lidí na druhé straně zeměkoule (nebo dokonce stejné země), že taková osoba vůbec existuje? Nebo spíše dál žijí svůj život a vůbec nevědí, že někdo má trochu slávy? A totéž se dá říci o moci nebo autoritě, kterou někdo získá v práci, ve městě nebo ve skupině lidí.

13. (a) Jak nám Kazatel 9:4, 5 pomáhá ke správnému pohledu na usilování o vynikající postavení a moc? (b) Před kterými skutečnostmi bychom stáli, pokud tento život je vše, co můžeme čekat? (Viz poznámku pod čarou.)

¹³ Jaký výsledek nakonec přináší vynikající postavení nebo autorita? Jak jedna generace odchází a druhá přichází, význační a mocní lidé odcházejí ze scény a zapomíná se na ně. Týká se to stavitelů, hudebníků a dalších umělců, sociálních reformátorů a tak dále, ale i většiny politiků a vojenských velitelů. Kolik znáš jednotlivých lidí, kteří se zabývali těmito činnostmi a žili mezi roky 1700 a 1800? Šalomoun záležitosti správně zhodnotil, když řekl: „Živý pes je na tom lépe než mrtvý lev. Živí si totiž uvědomují, že zemřou; ale mrtví, ti si neuvědomují naprosto nic ani už nemají žádnou mzdu, protože jejich památka byla zapomenuta.“ (Kazatel 9:4, 5) Jestliže tímto životem všechno končí, potom snaha po významném postavení a po moci je skutečně marnost.a

Náš cíl a náš závazek

14. Jak by nám kniha Kazatel měla osobně pomoci?

¹⁴ Šalomoun se nevyjadřoval k mnoha činnostem, cílům a potěšením, na něž se lidé v životě zaměřují. Nicméně to, co napsal, je dostatečné. Naše úvaha nad knihou, kterou napsal, není chmurná nebo negativní, neboť jsme se zamýšleli nad knihou z Bible, kterou Jehova Bůh promyšleně inspiroval pro náš užitek. Každému z nás může pomoci napravit názor na život a na to, na co bychom se měli zaměřovat. (Kazatel 7:2; 2. Timoteovi 3:16, 17) To platí zvláště tehdy, když přihlédneme k závěru, k němuž s Jehovovou pomocí Šalomoun došel.

15, 16. (a) Jak se Šalomoun díval na radostný život? (b) O jakém předpokladu, který nám umožní radovat se ze života, Šalomoun mluvil?

¹⁵ Šalomoun opakovaně zdůrazňoval jednu myšlenku — služebníci pravého Boha by měli najít radost v činnosti, kterou vykonávají před zrakem Nejvyššího. „Poznal jsem, že není pro ně nic lepšího, než aby se radovali a činili za svého života dobro; a také že by každý člověk měl jíst a vskutku pít a vidět dobré za všechnu svou tvrdou práci. Je to dar od Boha.“ (Kazatel 2:24; 3:12, 13; 5:18; 8:15) Všimni si, že Šalomoun nepovzbuzoval k hýření; ani se nezastával názoru ‚Jezme, pijme, veselme se, neboť zítra máme zemřít‘. (1. Korinťanům 15:14, 32–34) Měl na mysli to, že bychom měli nacházet radost v běžných potěšeních, jako je například jídlo a pití, když ‚činíme v životě dobro‘. To nesporně zaměří náš život na vůli Stvořitele, který určuje, co je skutečně dobré. (Žalm 25:8; Kazatel 9:1; Marek 10:17, 18; Římanům 12:2)

¹⁶ Šalomoun napsal: „Jdi, jez svůj pokrm s radostí a pij své víno s dobrým srdcem, protože pravý Bůh již našel zalíbení v tvých dílech.“ (Kazatel 9:7–9) Ano, muž nebo žena, kteří pracují na dílech, ve kterých Jehova nachází potěšení, prožívají bohatý a plný život. To od nás vyžaduje, abychom o Bohu stále uvažovali. Jak odlišný je tento názor od názoru většiny lidí, kteří k životu přistupují podle lidských úvah!

17, 18. (a) Jak mnozí lidé reagují na skutečnosti života? (b) Jaký výsledek bychom měli mít vždy na mysli?

¹⁷ Ačkoli některá náboženství vyučují o záhrobí, mnozí lidé věří, že tento život je to jediné, čím si můžeme být jisti. Možná jsi je viděl reagovat tak, jak popsal Šalomoun: „Protože rozsudek proti špatnému skutku nebyl vykonán rychle, srdce lidských synů se v nich plně naklonilo k činění špatného.“ (Kazatel 8:11) Dokonce i ti, kdo nejsou zapleteni do hanebných věcí, ukazují, že se v první řadě zajímají o současnost. To je jeden z důvodů, proč se v jejich životě peníze, majetek, prestiž, autorita nad ostatními, rodina nebo další takové zájmy stávají přespříliš důležitými. Ale Šalomoun myšlenku v tomto verši neuzavřel a dále dodal: „Ačkoli snad hříšník činí špatné stokrát a dlouho dělá, co je mu libo, přece však si také uvědomuji, že to dobře dopadne s těmi, kteří se bojí pravého Boha, protože před ním měli bázeň. S ničemným to však vůbec nedopadne dobře, ani neprodlouží své dny, které jsou jako stín, protože nemá bázeň před Bohem.“ (Kazatel 8:12, 13) Je jasné, že Šalomoun byl přesvědčen, že to s námi dopadne dobře, jestliže se budeme ‚bát pravého Boha‘. V čem dobře? Odpověď můžeme najít ve srovnání, které udělal. Jehova může ‚prodloužit naše dny‘.

¹⁸ Ti, kdo jsou ještě poměrně mladí, by zvláště měli uvažovat o naprosto spolehlivé skutečnosti, že se jim bude dobře dařit, pokud se budou bát Boha. Jak jsi snad již sám poznal, i nejrychlejší běžec může klopýtnout a ztratit závod. Mocná armáda může utrpět porážku. Chytrý obchodník se může ocitnout v chudobě. A mnoho dalších nejistot činí život nepředvídatelným. Ale jedním si můžeš být naprosto jist: nejmoudřejší a nejjistější způsob života je radovat se, když činíš dobro podle Božích mravních zákonů a podle Boží vůle. (Kazatel 9:11) Do toho patří dozvídat se z Bible, co je Boží vůlí, zasvětit Bohu svůj život a být pokřtěn. (Matouš 28:19, 20)

19. K čemu mohou mladí lidé používat svůj život, ale co je v tomto ohledu moudré?

¹⁹ Stvořitel nebude mladé lidi ani ostatní nutit k tomu, aby se řídili jeho vedením. Mohou se ponořit do studia, nebo se dokonce mohou stát věčnými studenty, kteří čerpají z velkého množství knih naplněných lidskou moudrostí. To se nakonec ukáže jako únavné pro tělo. Mladí lidé mohou jít po cestě, po které je povede jejich nedokonalé srdce, nebo půjdou za tím, co přitahuje jejich oči. To jistě přinese mrzutost a takto prožitý život se za čas prokáže jako marnost. (Kazatel 11:9–12:12; 1. Jana 2:15–17) Šalomoun tedy má pro mladé lidi vybídku. Je to vybídka, o které bychom měli vážně uvažovat, ať již jsme jakkoli staří: „Pamatuj tedy na svého Vznešeného stvořitele ve dnech svého jinošství, dříve než přijdou neblahé dny nebo nadejdou léta, kdy řekneš: ‚Nemám v nich potěšení‘.“ (Kazatel 12:1)

20. Jaký je vyrovnaný pohled na poselství v Kazateli?

²⁰ Jaký závěr tedy uděláme? Podívejme se, k jakému závěru došel Šalomoun. Viděl neboli prozkoumal „všechna díla, která byla vykonána pod sluncem, a pohleď, všechno byla marnost a honba za větrem“. (Kazatel 1:14) V knize Kazatel nenacházíme slova cynického a nespokojeného člověka. Tato slova jsou součástí Božího inspirovaného slova, a jsou hodna naší pozornosti.

21, 22. (a) Jaké aspekty života bral Šalomoun v úvahu? (b) K jakému moudrému závěru došel? (c) Jak tě ovlivnilo zkoumání obsahu knihy Kazatel?

²¹ Šalomoun důkladně prozkoumal těžkou práci, obtíže i touhy lidí. Uvažoval o tom, jak se věci vyvíjejí za normálních okolností, viděl marné a prázdné výsledky práce, což zažívají mnozí lidé. Uvažoval o lidské nedokonalosti a o následné smrti. A vzal také v úvahu Bohem dané poznání o stavu mrtvých a vyhlídky na jakýkoli další život. To vše bylo zhodnoceno mužem, který dostal od Boha mimořádnou moudrost, ano, tím, kdo byl jedním z nejmoudřejších lidí, jací kdy žili. Potom byl závěr, k němuž došel, připojen ke Svatému Písmu k užitku všech, kdo touží po skutečně smysluplném životě. Měli bychom snad s tímto závěrem nesouhlasit?

²² „Všechno bylo vyslechnuto, a závěr věci je: Boj se pravého Boha a dodržuj jeho přikázání. To je totiž celý závazek člověka. Vždyť pravý Bůh sám přivede dílo každého druhu na soud, pokud jde o každou utajenou věc, ať je dobrá nebo špatná.“ (Kazatel 12:13, 14)

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Jaký je moudrý názor na to, jaké místo má v životě majetek?

◻ Proč bychom neměli klást nepřiměřený důraz na rodinu, uznání nebo autoritu nad druhými?

◻ K jakému bohulibému postoji k radování Šalomoun povzbuzoval?

◻ Jaký máš užitek z úvahy nad knihou Kazatel?

[Obrázky na straně 15]

Peníze ani majetek spokojenost nezajistí

[Obrázek na straně 17]

Mladí lidé si mohou být jisti tím, že ‚to s nimi dopadne dobře, když se bojí Boha‘